OpenSource dilema na prikladu WinStrom (diskuse)

[Vskutečnosti Saýc]

Ono s temi balicky je trochu problem. Kdyby udelali jednu staticky linkovanou verzi ktera se distribuuje v .tgz a instaluje do /opt, hodne problemu s balicky si usetri.

[dad]

to je jen z casti technicky mozne. Linux zije z pouziti dynamickych knihoven. Ja napr. delam software, keter by melo staticky kompletne slinkovane 80 MB. A protoze linux neumozuije sdileni textoveho segmentu vice procesum, tak by mych 80 procesu ktere obsluhuji clienty zabralo za nejakou dobu i s daty 1 GB. To sice na servru jde, ale zacina to byt pomale.

[Bluebear]

protoze linux neumozuije sdileni textoveho segmentu vice procesum

To mi připadá nepravděpodobné, protože binární kód knihoven se sdílí, stejně jako stránky spustitelného kódu procesu, který forkoval, je v paměti jen jednou, dokud nezavolá exec(). Není chyba někde jinde?

[dad]

minil jsem nasledujici:

http://aquafire.org/blog/2008/06/07/sticky-bits-and-sticky-situations/

[petr_p]

Dade, tohle ale neříká, že se text stejného programu nesdílí. To pouze vysvětluje původní myšlenku sticky bitu (držet text ve swapu i po ukončení posledního procesu) a říká, že jediný, kdo to ještě dodržuje je HPUX.

Asi se obáváš, že Linux stejný text dvou nepříbuzných procesů nesdílí (protože tvůj předřečník tvrdil hovořil jen o forku).

Tohle nedokážu ani vyvrátit, ani potvrdit. Linux standardně neodkládá text do swapu, ale načítá jej znovu z ELFu (pokud jej někdo mezi tím nezměnil). Teoreticky by se dalo při execu najít již nahraný text ve fyzické paměti (právě podle identického i-uzlu ELFu) a namapovat jej odtamtud (já věřím, že tak již děje). V nedávných Jaderných novinách se dokonce řešilo dodatečné prohledávání shodných libovolných paměťových stránek a jejich setřásání do CoW struktury (ale to je zatím jen na papíře).

[xpj]

S těmi balíčky to nebude tak žhavé. WinStrom je napsán v Javě a jeho balíčky pouze vyžadují JRE/JDK. Není závislý na specifických knihovnách jednotlivých distribucí. Což je vidět např. i v tom, že je jediné rpm pro (téměř) všechny "rpm" distribuce v různých verzích. Stejně tak jeden deb pro debiany a *ubuntu.

 

Takže balíček se nemění vydáním nové verze distribuce, ale při vydání nové verze účetnictví.

[rADOn]

Balicky neresi jen rozbaleni archivu, ale i vytvoreni polozky v menu, umisteni ve filesystemu, initskripty etc. Zavislosti jsou dalsi vec, udrzba repozitare nebo podepisovani balicku dalsi... (a predstava ze to vyresi Java je jen hezka a pohodla kupa pisku k zastrceni hlavy)

IMO muzou komercni dodavatele udelat nasledujici veci:

• Tlacit na organizace jako je freedesktop a LSB.
• Delat si vsechno sami.
• Nechat baleni na "komunitach" jednotlivych distribuci.

Jak moc pomuze prvni bod netusim, ale afaik vetsina distribuci se snazi takove "standardy" respektovat.

Druhy bod je odsouzeny k neuspechu. Nadseni nevydrzi vecne a driv nebo pozdeji to skonci ve stavu "podporujeme dva roky stare redhoty a mozna i nejake ty suzle nebo si trhnete nohou". IBM je typicky pripad.

Treti pripad je pro me naprosta zahada. Clovek by rekl ze zabalit binarku do dehtove koule, pripsat proti jakym knihovnam je to slinkovane a opatrit to cely rozumnou licenci je jednodussi nez se patlat s balicky. Logicky je to krok kterym by se melo zacit. Opera to tak dela a je dostupna vsude a bez problemu. Nvidide zrovnatak. Zato treba Winstormu to evidentne jeste nedoslo. Budiz jim aspon ke cti ze zrusili opruzovani registraci.

[Heron]

Nejak intuitivne mame pocit, ze pro uzivatele gapona je linux jakasi monstrance, ktera by mela byt skoro nepretrzite vystavovana na vsech IT akcich tohoto sveta.

Nenapsal bych to lépe. Setkávám se z něčím jiným (ale vlastně ze stejného sudu). Totiž s tím, že někteří uživatelé staví OpenSource nadevše a při dotazu na objektivní důvody proti tomu software zcela vážně napíší: je to binární blob. Čímž to zcela smetou ze stolu a ten software může být v daném oboru nejkvalitnější na světě a ještě je distribuován jako freeware - ani to jim nestačí. Nemám pro to jiné označení než OSS fanatismus.

[rADOn]

Ja to docela chapu. Kdyz se ohlednu za dobou kdy jsem se snazil byt "strizlivy a pragmaticky", s cim jsem mel problemy ? S binarnim blobem flashe. S binarnim blobem nvidie. S binarnim blobem keria. S binarnim blobem lotusu. S binarnim blobem skype... mam pokracovat ?

Tvrzeni ze binarni bloby jsou shit mozna neni politicky korektni, ale zato vystihuje situaci.

[Heron]

Pokračovat nemusíš. Já používám z binárek, no vlastně všechno. Blender, Bioshock, Operu, TotalCMD, Stalker, RSSOwl, Putty, WorldWideTelescope no a tak dále. Asi nemusím pokračovat. No jasně, že jsou to programy z Windows, já taky jedu na desktopu Windows. A všechno funguje a přitom je to binární blob. Jak to? Na Linuxu používám jedinou binárku a to je vmware-server. A ta šlape excelentně. Takže co je špatně? Binární blob je špatně? Ale jak jinak chceš distribuovat placený software? Placený soft není zlo. Jsou špičkové technologie, jejichž vývoj stál mnoho úsilí vývojářů a navíc ne každý chce všechno zveřejnit ale výsledný produkt poskytne zadarmo jako freeware (ale bez zdrojových kódů). O tomto byl ten blogový zápisek a dadovi dávám tímto za pravdu. Že je něco pro linux neznamená, že to musí být opensource a ještě zadarmo. Ale, bohužel, uživatelé linuxu si to tak představují. Vyrobit funkční binárku pro linux je problém. Šlo by to pro jednu konkrétní distribuci. Má dané API, které se s ani updaty nemění. Ale obecně pro všechna distra? Vždyť často ani nejde přeložit třeba jen 3 roky starý program. vmware to řeší tak, že si jaderné moduly slinkuje s aktuálním jádrem. Updatneš jádro a musíš linkovat zase. Na Windows to od instalace jede pořád, přes všechny jejich updaty i SP. Toto není obhajoba Windows a kritika Linuxu, to je prostě můj pohled. Pokud tedy někdo kritizuje binárky, tak by zárověň měl přijít s řešením.

[Leoš Literák]

Ja ted stravil v sobotu pres 4 hodiny snahou dostat na Mandrivu 2007.0 novejsi verzi openldapu. Binarka z novejsi verze Mandrivy pochopitelne nefungovala, nepovedlo se ani zkompilovat src.rpm balicek. Pak jsem si tedy stahnul originalni zdrojaky, ale ty potrebovaly novejsi verzi BDB, coz opet vedlo ke kolecku pokusu o instalaci binarky z novejsi distribuce, pak stahovani a kompilaci ze zdrojaku. Nakonec jsem to zkompiloval, ale padalo to na sigsegv, tak jsem to vzdal a budu instalovat aktualni verzi Mandrivy. Zaver? Binarni kompatibilita neni ani mezi dvema verzemi stejne distribuce To mi prijde jako velmi smutne a silne omezujici rozvoj Linuxu.

[petr_p]

Ono taky je řešením nainstalovat si distribuci, jejíž nová verze vychází asi tak často, jako nová verze Windows. A nebo taky používat všeobsahující aplikační balíčky, neboť ve Windows by si jistě ten LDAP server táhnul s sebou i BDB. Vy byste chtěl takový „Linux“?

[phero]

Ono taky je řešením nainstalovat si distribuci, jejíž nová verze vychází asi tak často, jako nová verze Windows.

protoze pak te ani nenapadne tam cpat jiny nez distribucni verze programu

[Leoš Literák]

Vsadim se, ze kdybych vyhrabal CDcka se softwarem, ktery mi fungoval pod Windows 95, bych urcite rozjel pod Windows XP a nejspise i pod Vistama. Naopak moc nedoufam, ze bych pod soucasnymi distribucemi rozjel komercni linuxovou hru, co jsem koupil cca 2002. Beru, ze na urovni jadra neni binarni kompatibilita, tam je otevrenost vyvoje velmi dulezita. Ale v uzivatelskem prostoruje to neco jineho. Tam je kontrakt mezi uzivatelem a dodavatelem softwaru. No a v Linuxu nic takoveho neni.

Najdete zajimavy software v balicku pro distro X. Fajn, ale ve sve distribuci Y jej nemuzes pouzit. Dokonce je pravdepodobne, ze jej nebudes moci pouzit ani v Y, pokud se verze neshoduji. Pro uzivatele je to naramne slozita situace. V podstate jde o klasicky vendor lock-in, zde distribution lock-in. Jsi prinucen drzet se balicku sve distribuce a drzet s ni krok v oblasti upgradu. A kam to vede? Nejvetsi podil prace distributoru neni vymysleni lepsich instalatoru ci nastroju na spravu, ale neustale balickovani. Kdyby existovala prenositelnost balicku a jen pulku usetrene prace na baliccich by distributori venovali na rozvoj FOSS aplikaci, kde jsme dneska mohli byt? Tohle plytvani a tristeni sil Linuxu rozhodne neprospiva.

[phero]

Kdyby existovala prenositelnost balicku a jen pulku usetrene prace na baliccich by distributori venovali na rozvoj FOSS

Uprimne si ani nedokazu predstavit jak narocny bude vzajemnou (i binarni) kompatibilitu udrzovat - jak ze strany linux foundation tak ze strany distributoru, a ani nepredpokladam ze bude 100% spolehliva :-/.

Taky nastesti cilem LSB i distributoru je kompatibilita mezi distribucema vydanyma ve stejny cas, nez pretahovani se jak stary software se da jeste pustit, jinak by to opravdu byla cesta, dlouhodobe, spis k umrtveni vyvoje nez k jeho naboostovani (viz windows? ).

[Bluebear]

Naopak moc nedoufam, ze bych pod soucasnymi distribucemi rozjel komercni linuxovou hru, co jsem koupil cca 2002. Beru, ze na urovni jadra neni binarni kompatibilita, tam je otevrenost vyvoje velmi dulezita. Ale v uzivatelskem prostoruje to neco jineho. Tam je kontrakt mezi uzivatelem a dodavatelem softwaru. No a v Linuxu nic takoveho neni.

Já nevidím důvod, proč by zrovna komerční linuxová hra z roku 2002 neměla na současné distribuci fungovat. SDL je zpětně kompatibilní, glibc je zpětně kompatibilní, a o moc víc toho není potřeba. Pokud nepojede, tak bych tipoval, že nejméně 50% problémů bude dáno tím, že programátor buď něco nevěděl, nebo něco odflákl. Oni výrobci u linuxových verzí svého softwaru nedávají takový pozor; vždyť je to jenom Linux, beztak to nikdo nepoužívá, tak co bychom se snažili.

Binární kompatibilita mezi userspacem a jádrem zajištěna je! Vývojáři jádra si na tohle dávají setsakramentský pozor a pokud nějaký syscall přestane fungovat nebo začne dělat něco jiného, považuje se to za zásadní bug a neprodleně řeší. Vím, co říkám - pouštím kernelové testy

[petr_p]

Takže pošleme všem vývojářům ostrou prosbu, aby si vyvíjeli do šuplíku a na svatého Dyndy všichni vydali stabilní vzájemně kompatibilní zdrojáky (a nejlépe 10 let zpětně kompatibilní) a pak si dali zase na 5 let pohov?

Nebo přikážeme distributorům, aby všichni překládali balíčky pro stejnou architekturu se stejnými optimalizacemi a stejnými volitelnými (tedy vlastně povinnými) funkcemi?

Jistě že dnešní práce distributorů není jednoduchá a na samotný vývoj jim nezbývá tolik času, ale to je jejich úděl. Kdyby se zrealizovaly předešlé odstavce, tak žádného distributora nebudeme potřebovat a vystačíme si s jedním moudrým arbitrem, který bude stanovovat požadavky na kompatibilitu.

Pokud s takovým vývojem souhlasíte, tak není nic znazšího, než se pasovat do role onoho arbitra. Ale uvědomte si, že přesně tohle dělá každá firma s vlastním systémem: dělá to Micorosoft s Windows, dělá to Sun s Javou, dělá do Apple se svým právě oblíbeným operačním systémem…

kde jsme dneska mohli byt? V prdeli. My máme otevřený anarachistický způsob vývoje a vyvíjíme, protože nás to baví, a výsledky naší práce nám leckterá uzavřená konkurence závidí. Kdyby přišel osvícený diktátor, tak ho zadupeme do země, a nebo skončíme jako BSD.

[dad]

bohuzel je to nevyhoda komunity, ze plodi takove nesmysly a rozhoduji lide, kteri nemaji nejmensi poneti o tom, co je to typizace, normalizace a unifikace. A ze nevedi, jak se neco takoveho praktikuje. Ale to neni v lidech, je to systemove podmineno, prave tou 'komunitou'. Proto z toho neni uniku, i kdybycho diskutovali do soudneho dne. To je jako kdyby chtel kapitalismus odbourat nezamestnanost tim, ze si vsichni slibime, ze na sebe budeme hodni.

Vysledkem je, ze aplikace, ktere nejsou 'systemove blizke' nemaji sanci.

Komunito - dekujeme.

[Heron]

Ono taky je řešením nainstalovat si distribuci, jejíž nová verze

To řešení není. Protože pak narazíš na jiný problém, na který by se lépe hodila jiná distribuce. Přitom by to šlo řešit i v rámci té jedné. Stačilo by stabilní API. Pak by ti mohlo být jedno na čem to pouštíš, protože by jsi měl jistotu, že tohle volání tam projde a je to implemetnované dle standardu, který ti zaručuje tu požadovanou funkci. Jenže, bohužel, dnes nic takového v distribucích zaručené nemáš.

[phero]

jen jestli by v OSS prostredi zpetna binarni kompatibilita neomezovala rozvoj vic

[hajma]

Na MDV 2007.0 uz skoro rok nevychazeji ani bezpecnostni aktualizace. Pouzivat ji mi neprijde moc rozumne.

[Bluebear]

někteří uživatelé staví OpenSource nadevše a při dotazu na objektivní důvody proti tomu software zcela vážně napíší: je to binární blob. Čímž to zcela smetou ze stolu a ten software může být v daném oboru nejkvalitnější na světě a ještě je distribuován jako freeware - ani to jim nestačí. Nemám pro to jiné označení než OSS fanatismus.

Ale to skutečně je objektivní důvod. Binární blob má následující hluboce nepříjemné vlastnosti:

• Je z principu nedůvěryhodný. Nemůžeš si ověřit, zda za tvými zády nedělá nějaké svinstvo, ať už kvůli chybě nebo ze zlé vůle. Chyby a bezpečnostní díry v binárních blobech se špatně hledají (zejména pokud je blobů víc a ovlivňují se - to je často zcela neřešitelné), velmi snadno se zneužívají a prakticky s nimi nejde nic udělat, dokud výrobce nevydá opravu.
• Nelze si ho přizpůsobit. Pokud ti chybí nějaká funkčnost, nebo ti něco vadí, třeba i drobnost, kterou by šlo snadno změnit, nemůžeš s tím sám nic udělat - každou změnu musí udělat výrobce, ale ten nemusí chtít (je to moc práce/produkt je na konci životnosti/nejsi dost zajímavý zákazník/prostě se na to vysere).
• Podpora stojí a padá s výrobcem. Protože nemůžeš nic opravit, veškeré chyby a nedostatky musí opravovat výrobce; pokud se rozhodne, že mu to nestojí za to (viz předchozí bod), nezmůžeš vůbec nic. Pokud výrobce zanikne, jsi v háji. Pokud se tato vlastnost zkombinuje s nedokumentovanými formáty, ve kterých máš svá data, jsi rukojmím výrobce se vším všudy - stačí, aby výrobce pokynul, a je z tebe žebrák.

Mimochodem, právě díky poslední jmenované vlastnosti vznikají v menších firmách úděsná ghetta prastarých počítačů, na kterých běží celé účetnictví a všichni se modlí, aby ty staré stroje vydržely, protože software na účetnictví je rovněž prastarý, na novém hardwaru nefunguje, výrobce už dávno sežrali švábi a zdrojové kódy nejsou, takže to už nikdo nikdy neopraví.

[tom]

S timto naprosto souhlasim. Az budete ve strojovem kodu opravovat chyby, protoze zdrojove kody nemate, tak si na to vzpomente.

Uz nekolikrat jsem byl donucen k upgradu/prechodu jinam kvuli nejake drobne chybe, kterou vyrobce neopravil z duvodu ukoncene podpodpory pripadne proto, ze uz neexistoval.

[phero]

spolehlivy LSB by to fakt chtelo, snad priste

[dad]

to je sice spravny zacatek, ale to nestaci. Potrebuje to normy, at uz se to nekomiu libi nebo ne, napeti je take normovano na 220 V a nikomu to neprijde divne. Pripominam, tak to nebylo vzdy a ti starsi si pamatuji, kolik to stalo prekopat jen Prahu ze 120 -> 220 V.

Problem je, ze ve firmach, ktere delaji distribuce pracuji pouze male deti a i ti odrostlejsi si mysli, ze v software je dulezita teorie grafu a ne inzenyrsky pristup. Reknu to naplno, i kdyz se to nebude mnohym libit - problem jsou ti matematici !!!

[otula]

Dade, trochu jsi zaspal dobu Již mnoho let platí ČSN 33 0121, která udává jmenovitá napětí veřejných distribučních sítí nn, a to 230/400 V Pokud máš doma v zásuvce 220 V, je to špatně.

[YYY]

To byste nakazal vsem lidem, aby pouzivali jen jednu distribuci? Nebo zakazate delat nove distribuce? Proste vetsi pocet distribuci prameni z volnosti a svobody SVOBODNEHO software. Pokud se vam to nelibi, mate vzdy moznost pouzivat uzavrene alternativy. Nechci zde ztracet cas hadkami s vami, ale musim rict, ze mi prijde trosicku divne, ze na serveru, kde je ustrednim tematem svobodny software, kritizujete prave onu svobodu svobodneho softwaru.

[dad]

...ze na serveru, kde je ustrednim tematem svobodny software, kritizujete prave onu svobodu svobodneho softwaru. ..

kritizovat cokoliv lze jen kdyz je svoboda. Prave proto musi byt povoleno o svobode diskutovat a zjistovat, kdy se stava svoboda nesvobodou.

K tem distribucim -> ja mam vsude slackware. Tak jsem to ani nezkousel si tu startovni verzi stahnout. Na desktopu nemam ani KDE , ani GNOME.  Ale aby bylo jasno, ja to nikomu nevycitam, jenom naznacuji, ze ta firma musi chte nechte nechat par zajemcu lezet stranou.

[YYY]

Dobre. V kontextu s vasimi ostatnimi prispevky jsem bral tento blogpost jako ponekud radikalnejsi prohlaseni. Pardon.

[User682]

zdravim,

dobra analyza. Linux hodne prinesl adminum a webarum. Ostatni veci uz jedou na Linuxu stranou a na jinym mistech uz davno. Jen se o tom moc nevi. Bohuzel to taky hodne lidi neni ochotno popsat ci se naucit. Mirim tim smerem k desktopovym aplikacim.

Jinak me tesi soucasne rozvrzeni. Vetsina hlavnich lidi z portalu se soustredi na administraci a na web. Par let praxe vyvoje desktopovych aplikaci se vcelku bude hodit (ze by byl zitra na abicku clanek.....s usmevem).

Co se tyce desktopovych aplikaci, tak malokdo programatora, ktery je umi kodit, oceni. Vetsinou lidi jasaji nad webem a servery.

Samozrejme, ze asi hlavni aspekt je rozsireni windows a s tim duvody, proc se na desktop tolik na Linuxovych technologiich moc nedela.

To ze existuji i aplikacni servery se moc nevi. Ona je celkove komunita zahladena do par smeru, hodne veci prehlizi a veri bludum(bavim se dobre).

// Eclipse SWT, Swing

[Bluebear]

Co se tyce desktopovych aplikaci, tak malokdo programatora, ktery je umi kodit, oceni.

To není pravda. Programátoři, kteří dokáží vyvíjet dobrá grafická rozhraní, jsou setsakramentsky cenění, protože návrh takového rozhraní je kumšt, kus psychologie, kus dobrého řemesla a zároveň neobyčejně ubíjející práce. To platí nejen pro desktopy, ale i pro webové aplikace. Proč myslíš, že většina webů je tak prasácky udělaných a obtížně použitelných? Protože lidí, kteří by dokázali navrhnout snadno použitelné rozhraní, je málo.

Ona je celkove komunita zahladena do par smeru, hodne veci prehlizi a veri bludum(bavim se dobre).

To je celé lidstvo. Buď rád, že se tomu dokážeš zasmát - mě z toho jímá vztek a deprese.

[User682]

zdravim,

 

osobni zkusenost je takova, ze 1 firma ze 3 si ceni programatora, co dela desktopove komponenty, editory. Ceni jak finance, tak co se tyce znalosti.

Problem je v nespravne medializaci a samozrejme, ze napsat aplikaci s vice nez jednim Listenerem v tride je pro hodne lidi neprokonatelny problem. Pravda je take, ze malokdo umi prodat i vzhled.

[Bluebear]

Bohuzel, a krize to ukaze , linux nelze jist.

Nutriční hodnota Windows taky není nic moc.

pan kolega

Čím to jen je, že výrazy jako pan kolega nebo pan profesor, které za normálních okolností jsou slušné, dokonce uctivé, znějí z tvých úst tak nepříjemně...?

Pan Kubicek zastupuje tu pragmatickou cast uzivatelu, kteri se ptaji, co mi to prinese. A zjistuji (nekdy s udivem) ze nic.

Být panem Kubíčkem, asi bych se cítil dotčen, protože výraz pragmatik tak, jak se v dnešní době používá, mi často zní jako ekvivalent "má klapky na očích". Posuzovat věci jen podle toho, co mi přinesou (to znamená: co přinesou mně osobně a právě teď), je sebezničující filozofie. Právě tohle způsobilo současnou hospodářskou krizi stejně jako většinu krizí a průšvihů v historii lidstva: myslet jen na vlastní prospěch a to ještě jen v horizontu následujících pár let. Kašlat na ostatní, kašlat na souvislosti, důsledky i na budoucnost, dokonce i na tu vlastní.

Skutečně rozumný člověk (nevím, jestli se tomu říká pragmatik) by se měl zeptat: jakou budoucnost máme s linuxem (nebo obecně s Open Source) a jakou budoucnost máme s uzavřeným softwarem?

A ano, uvědomuju si, že i poté se může někdo rozhodnout, že se mu budoucnost uzavřeného softwaru líbí víc. Ale bude to budoucnost méně svobodná a pomaleji se vyvíjející. Jestli nás v tu chvíli potká cizí civilizace, která si během svého vývoje zvolila víc svobody, dá nám fleka.

[Nicky726]

Posuzovat věci jen podle toho, co mi přinesou (to znamená: co přinesou mně osobně a právě teď), je sebezničující filozofie. Právě tohle způsobilo současnou hospodářskou krizi stejně jako většinu krizí a průšvihů v historii lidstva: myslet jen na vlastní prospěch a to ještě jen v horizontu následujících pár let. Kašlat na ostatní, kašlat na souvislosti, důsledky i na budoucnost, dokonce i na tu vlastní.

+1

[Leoš Literák]

Nemyslim si, ze mas pravdu ve odsuzovani pragmatismu. Ja se take povazuji za pragmatika. Pro mne pragmatismus znamena pouzivat selsky rozum a vybirat nejvhodnejsi reseni. Napriklad dokud jsem v praci programoval, pouzival jsem Linux. Prace na nem je efektivnejsi. Po prechodu na manazerskou pozici jsem zacal pouzivat windows. Sice nadavam, kolik veci neumi a jak nepohodlne se ovladaji, ale kdyz se mymi pracovnimi nastroji staly MS Outlook, MS Project, MS Powerpoint, co jineho mi zbyva? Spoustet je ve VMware by bylo pokrytectvi.

[phero]

ale kdyz se mymi pracovnimi nastroji staly MS Outlook, MS Project, MS Powerpoint, co jineho mi zbyva?

OS X? i kdyz to bys nadaval jeste vic, holt zvyk je zvyk

[User682]

Pragmatismus je odejit z firmy, pokud me tlaci do nepouzitelnych technologii. Protoze, mi nepripada moc pragmaticke rikat,

"jsem zakladatel/[dopln dalsi] linuxoveho portalu a tady Vam predstavuji skvely Linux" a "svistim" na Windows.

Po 2 letech na Win a .NET (obcasny vyvoj na par hodin denne ->projekt se predelal z javy do .NET) jsem odesel a ujasnil si, ze svoji praci na platforme Windows delat nebudu. Bylo to o nervy, jako ze jsem hodne velky klidas.

Jenomze praxe je jina. Malokdo vi, ze vetsina hlavnich lidi z portalu stejne svisti/pracuje na Windows. To je realita.

Je pravdou, ze pred par roky jsme se bavili na toto tema.

Kdyz se chce, tak to jde se zivit na Linuxu a mit velmi slusne penize. Sice obcas odmitnes neco castecne zajimaveho(lanari me na .NET) , ale to je zivot.

Jako chapu duvody proc clovek dela na Windows a i Tvoji situaci a nemam zajem se strefovat do slabych mist. Jenomze tu akorat potvrzujeme to, jaky je stav.

Tohle je asi na delsi povidani. Jen poukazuju, ze neco je hodne spatne.

[Leoš Literák]

Ano, souhlasim. Neco je velmi spatne. Napriklad odsuzovat nekoho za to, ze nepouziva 100% casu Linux. Opak pragmatismu je fanatismus.

PS. tuhle vetu mi laskave nepodsouvej "jsem zakladatel/[dopln dalsi] linuxoveho portalu a tady Vam predstavuji skvely Linux" a "svistim" na Windows. Nikoho uz leta nepresvedcuji. aby presli na Linux. Je to svobodna volba.

[User682]

Ne, ja ti akorat rikam, ze tu neco propagujeme, co sami nepouzivame.

Mame tu sami media, ktera ale nejsou schopna dane technologie a produkty protlacit. Ony ty media dane technologie neprotlaci zcela, ale urcity zajimavy podil na tom muzou mit. V tomto bych videl _resitelnou_ chybu. No a ted, jak danou silu medii vyuzit ?

[dad]

...Právě tohle způsobilo současnou hospodářskou krizi stejně jako většinu krizí a průšvihů v historii lidstva: myslet jen na vlastní prospěch a to ještě jen v horizontu následujících pár let. ...

To je idea kapitalismu. Podle rady prispevovatelu zde je to bezvadny system, ktery nejlepu funguje.

Jestli nás v tu chvíli potká cizí civilizace, která si během svého vývoje zvolila víc svobody, dá nám fleka.

Nepodlozena hypoteza.

Skutečně rozumný člověk (nevím, jestli se tomu říká pragmatik) by se měl zeptat: jakou budoucnost máme s linuxem (nebo obecně s Open Source) a jakou budoucnost máme s uzavřeným softwarem?

V oblasti aplikaci (napr ucetnictvi) budoucnost nevypada ruzove.  OpenSource prinasi pro vyvoj aplikaci levne vyvojove prostredky v dostatecne a nekdy i vynikajici kvalite, svymi licencemi a ideologii tyto vyhody neguje. Navic vyrobci komercnich vyvojovych prostredku nabizeji tyto ve stale lepsi kvalite a za stejnou cenu = 0.

[petr_p]

Navic vyrobci komercnich vyvojovych prostredku nabizeji tyto ve stale lepsi kvalite a za stejnou cenu = 0.

Tohle je demagogie. Výrobci komerčních vývojových prostředků je nabízejí zadarmo jen a tehdy, když tím chtějí protlačit svoje typizované, standardizované a normalizované API. Obvykle to prodávají spolu s knihovnami nebo procesory nebo s tím, čím se jakoby živí. Ve skutečnosti to je dumping a křížové financování jak vyšité.

[mrzout]

Firma, která vyrábí WinStorm na linuxové verzi neprodělá, protože WinStorm je napsaný v javě.

Jsem si jist, že takové "drobnosti", jako příprava balíku, se jim zaplatí. Ostatně není ani nezbytná, jen přináší další pohodlí zákazníkům.

[YYY]

Presne to same si take myslim. Zde je vyhoda javovske multiplatformovosti.

[dad]

se ptam, proc ty mzdy pod linuxem nebezi ? Je to multiplatformni ?

[Bluebear]

se ptam, proc ty mzdy pod linuxem nebezi ? Je to multiplatformni ?

Například kvůli chybě programátora - zpětné lomítko v souborové cestě místo přímého, atd. Nebo se programátor spolehl na nějakou featuru, která zrovna multiplatformní není. Nebo to volá externí knihovnu, která není multiplatformní. Nebo to prostě jen nikdo nezkusil a neudělal instalační balíček.

[Ladicek]

Jaksi, ono stačí trochu se proklikat tím webem a už z URL je jasné, jak se to s tím "modulem" mzdy má. Všechny součásti W10 mají URL /produkty/10/..., jenom mzdy /produkty/7/mzdy.

[dad]

tak zalozte firmu, udelejte nejakou stredne komplikovanou aplikaci a zkuste to portovat. A pripravte si pro vesechny ty ubunty a suse a redhaty vsechny ty virtualni servry a klienty na kterych budete overovat , kdy se jaka chyba kdy projevi a v jake konstelaci. Pak vsechny ty verze postgresql a Java atd....

Skonci to jak psal nekdo nahore - u 2 hlavnich distribuci.

[Bluebear]

Pokud budeš v aplikaci používat LSB-kompatibilní funkce, jsi v pohodě. Zrovna tak systémová volání jádra jsou v pohodě, pokud si otestuješ, že jádro má alespoň určitou nejnižší verzi. Dtto pro knihovnu glibc. Základní knihovny, jako X11, gtk, Qt a spousta dalších jsou v pohodě.

Jediné, co bych viděl opravdu jako shit, je vytvoření správných balíčků pro jednotlivé distribuce. Ale s tím, jak se postupně zavádějí služby pro automatické sestavování balíčků (jako je OpenSUSE Buildservice - myslím, že něco podobného má RedHat a i další), tak i to je čím dál jednodušší.

IMHO ono by to šlo, jen musí být vůle...

[Filip Jirsák]

Nevím, co si myslet o takovéhle analýze, když autor začal totálně chybným předpokladem. Účetní software byl (a stále je) na Linuxu velmi nedostatkovým zbožím – takže je logické, že vyšel článek o jednom účetnictví, které je určeno pro Linux. Ten článek zcela jistě nebyl o nějakém účetním softwaru, který shodou náhod běží i pod Linuxem, ale byl o účetním softwaru, který je určen pro Linux. Je tedy logické v diskuzi pod článkem jako alternativu nabízet opět linuxové účetnictví – a Gapon se tedy oprávněně podivoval, proč je jako alternativa linuxového účetnictví nabízen program, který pro Linux určen není. Úplně stejnou logiku by mělo nabídnout jako alternativu třeba gcc – sice to není účetnictví, ale zase to běží pod Linuxem. Podivoval byste se pak v blogu nad tím, jak účetní nevidí nic jiného než to svoje účtování, a když jim někdo nabídne kompilátor, vůbec ho neberou jako vhodnou alternativu k účetnímu programu?

[dad]

Účetní software byl (a stále je) na Linuxu velmi nedostatkovým zbožím

To neni zcela presne, ucetnictvi s tlustym clientem bezicim na linuxovem desktopu, ktery komunikuje s nejakym ucetnim servrem je nedostatek. Honeycalc byl jiz uveden.

WinStrom take nebyl udelan pro linux, bylo to udelano tak, aby to bezelo pod temi 3 main-os.

Argument gapona plati pouze pro pripad nejaka firmy, ktera ma v provozu pouze linuxovske desktopy a nebo chce nasadit pouze linux a je ji jedno, jakou hodnotu (kvalita+cena) ucetnictvi ma ve srovnani s produkty na jimen os. Tato firma ovsem neexistuje.

Co existuje, jsou firmy ktere maji eventuelne par desktopu na linuxu, linux server a nebo si zahravaji s myslenkou neco takoveho nasadit. A tyto firmy se ptaji, co mi to prinese - lepsi to neni, stoji to vice -> a na to odpovida uzivatel gapon ... ale je to linux desktop!

Tuto gaponovu reakci nemohu hodnotit jinak, nez linuxovsky fanatismus.

[Filip Jirsák]

V diskuzi o Linuxovém softwaru není dotaz na to, zda nějaký software běží pod Linuxem, projevem fanatizmu. Je to pouze kontrolní otázka, zda něco uniklo Gaponovi (a Money opravdu už běží pod Linuxem), nebo Tomáši Kubíčkovi (který si nevšiml, že se diskutuje o Linuxovém účetnictví).