Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Článek předpokládá základní povědomost o práci v terminálu a tmuxu. Na internetu lze nalézt plno článků s úvodem do tmuxu, proto se základům nebudu věnovat a přejdu rovnou k věci. Ovládání tmuxu pomocí klávesových zkratek je rychlý způsob. Problém je v tom, že tmux tak často nemusím ovládat, tudíž zkratky vždycky zapomenu a nějaké procvičování se moc nevyplatí. To je rozdíl například oproti editaci textu pomocí vimu, kde se úsilí věnované naučení zkratek vrátí.
Tmux používám při vývoji aplikací. Například pro jeden projekt je potřeba spustit docker kontejnery, backend server, kompilační smyčku pro frontend a css styly. Pro ulehčení používám tmux skript, kdy jedním příkazem nahodím celé prostředí a vidím všechny výpisy z logů přehledně v panelech v rámci jednoho terminálu. Většinou mi vyhovuje výchozí rozložení, ale třeba jednou do měsíce je potřeba přeskupit panely. Protože jde o situaci která nastává velmi málo tak tu zkratku pro přepnutí vždycky zapomenu a musím hledat v manuálu, což zdržuje.
Tento problém je klasickou ukázkou dilematu mezi příkazovým řádkem a grafickým rozhraním. Klávesové zkratky a CLI jsou mocnější a rychlejší, ale mají časové nároky na počáteční naučení a paměť uživatele. GUI je naopak méně flexibilní a pomalejší, ale člověk zvládne pracovat bez větší počáteční investice nebo pokud daný program používá po delší době. Další častý problém CLI programů je organizace příkazů/argumentů v manuálových stránkách. Ty jsou často seřazeny abecedně, takže je to z logického pohledu přeházené a je těžké si udělat přehled co vlastně všechno program umí.
Ideální je podle mě se snažit zkombinovat to nejlepší z CLI a GUI. Tedy možnost ovládat klávesovými zkratkami a příkazy, ale ať je k dispozici i nějaké interaktivní rozhraní, které dovoluje funkce objevit v rámci programu.
Jako experiment jsou zkusil vytvořit interaktivní nabídku pro ovládání tmuxu. Používám dolní lištu statusu pro zobrazení nabídky a vlastní bindingy pro ovládání.
Menu se zobrazí klávesovou zkratkou podobně jako je pořeba tmux prefix. Jako výchozí jsem zvolil Alt+/ (zkratka pro zobrazení nabídky v Google Docs), ale je možné si nastavit vlastní. Hlavní menu je roztříděné podle logických kategorií - panel, layout, window, session. Po výběru v hlavním menu se zobrazí další menu, kde už jdou vybírat jednotlivé akce. Na screenshotu je vidět menu jako oranžový panel dole:

Například zmáčknu l a dostanu menu pro práci s layoutem:

Zde zmáčknu například šipku doprava, layout se rozdělí a otevře se další panel napravo od aktuálního.
Následuje seznam výchozích akcí, které pokrývají moje používání tmuxu:
[f]ullscreen [b]reak-off-window [k]ill switch [right] [down] [left] [up]layout [s]witch [r]otate-panes split [right] [down] [left] [up]window [s]witch [right]next [left]prev [n]ew [r]ename [m]ove [k]illsession [n]ew [r]ename [k]ill [l]ockVýhodou je že i když si člověk nepamatuje klávesové zkratky tak je schopen program ovládat (stačí si pamatovat jednu zkratku pro otevření menu). Dále jsou zkratky zapamatovatelnější a pokročilí uživatelé mohou používat klávesové zkratky bez koukání do menu bez vlivu na rychlost. Pro příklad porovnání různých akcí:
Otevření nového okna:
ctrl+b calt+/ w n (mnemotechnická pomůcka Window New)Horizontální rozdělení layoutu:
ctrl+b %alt+/ l -> (Layout split Right)% je potřeba stisknout se shiftem)Kompletní konfiguraci je možné stáhnout z githubu.
Další varianta která mě napadla by bylo používat jako zkratky pro akce v menu výchozí zkratky tmuxu. Takto by šlo využívat menu, ale člověku by se pomalu vrývaly do paměti výchozí zkratky. Menu nepokrývá velkou část, ale ne celou funkčnost tmuxu. Podělte se v diskuzi pokud zde chybí nějaké často používané funkce, případně další způsoby jak se vypořádat s klávesovými zkratkami.
Jako příklad jsem zvolil tmux, ale podobný přístup by bylo možné aplikovat i pro jiné programy. Domnívám se, že je často schůdnější cesta doplnit grafické interaktivní prvky do CLI programů, než se snažit přidat programovatelnost do čistě grafických aplikací.
Tiskni
Sdílej:
Jediná osvědčená metoda k zapamatování klávesových zkratek (které nelze přemapovat) je – aktivně tu aplikaci používat.
Veci idú robiť aj jednoducho a primitívne.
Ďalšie riešenie je pozadie s klávesovými skratkami a určite tu mohlo padnúť aj viacero iných nápadov, že mať jednu klávesovú skratku a tá vypíše klávesové skratky z rovna k tomu s čím pracujem a tak.
Zdraví Bedňa.