Výkřik do tmy

9.2.2005 19:10 | Přečteno: 1608× | © | poslední úprava: 10.2.2005 01:11

Jako poměrně nekonfliktní typ člověka nedovedu pochopit, kterak je možné, že samotná moje mluva dokáže některé lidi rozčílit skoro až k mdlobám. Lze se jen domnívat, že některé jedince snad irituji vpravdě bytostně již pouze tím, že jsem. No to se ovšem, pánové a dámy, nedá nic dělat, ač jestliže se i nadále chceme chovat v duchu dobrých mravů!

A tak jsem se rozhodl, že ještě poněkud přiliji do ohně. Jen do mě, soudruzi moji ve zbrani... Ó, kterak odporné to slovo: "soudruh". Copak asi znamená???

Český jazyk, dlouhá leta mrzačený a ubíjený kladivem socialistické propagandy a po "sametové" takzvané "revoluci" taktéž všudypřítomným "amerikanizováním", neměl by se již nadále svíjet ve smrtelných křečích. Kde jsou kvalitní překlady krásné literatury? ptám se. Kde jsou kvalitní novinové články? Kam se poděla vyjadřovací schopnost komentátorů v massových médiích? Proč už nikdo nevládneme vlastním svým rozumem? Volám po rozumu proti hlouposti! Volám po myšlenkách proti automatičnosti! Volám po lidskosti proti strojovitosti!

Vždyť v jazyce přeci také myslíme. Je to jazyk, co nám umožňuje popis vnější skutečnosti. Ano, a je to on, jazyk, kdo nám dává sdílet radost z uvažování a chápání, které jest, jak pravil kdesi Einstein "nejkrásnějším darem Přírody".

Jistě, myšlení není pouze jazyk, namítli byste, a máte pravdu! Je zde také hudba, umění výtvarné, matematika. Ovšem, chceme-li se vyjádřit zcela přesně, je toliko jazyk sto to umožnit. Matematika, kupříkladu, je totiž sama o sobě pouhým popisem. A popis je automatičnost, které se lze strojovitě naučit. V jistém smyslu tedy matematiku nelze považovat za žádný jazyk, neboť ten jest živoucí.

Naopak tóny, čáry a skvrny, tvary, linie a melodie, barvy, pocity a city, to vše a mnohé nekonečné jiné k nám promlouvá docela jasně. A jsme sto to zformulat tím, čemu my, v naší malé vlasti, říkáme s láskou, a dnes již ne zcela oprávněně, "náš jazyk", jazyk "mateřský".

Proč tedy nejsme sto stejně dobře zformulovat poetiku Schroedingerovy rovnice jako jsme sto vyjádřit poetiku petrolejových lamp? Protože jsme okleštili základní médium, kterým jazyk jest. Protože čestina ztratila svojí vyjadřovací mohutnost. Protože ubylo té skvělé (najděte si slovo "skvělé" v etymologickém slovníku, ať mu rozumíte stejně jako já) mnohovýznamovosti a mnohotvárnosti. Protože přibylo jazykových jevů cizáckých a zástupných...

Vemme si za příklad třeba slovo "informace". Co vše se jím dá vyjádřit! No jistě! Úžasné slovo! Ale zabilo několik slov českých a my je po tíhou "informací" zapomněli!

Již nedovedeme zcela přesně popsat co vidíme, cítíme, myslíme.

A tak jen sedíme, tupě zíráme do své mechanické práce a hudbou nazýváme to, co jsme ještě sto jazykem vyjádřit - chaotický hluk. Český jazyk pomalu umírá. Buď sbohem, jazyku mateřský! Již ani není lafety, na které bychom ti umožnili důstojně odejít...        

Komentáře

[David Jaša]

Pěkné.

Post Scriptum: s/Schroedingerovi/Schroedingerovy
:-]

[©]

fixed

[unchallenger]

Ad matematika. Cos napsal, to může napsat leda nematematik. Jazyk matematiky je stejně živoucí jako jazyk mluvený.

Co to podle tebe znamená, že je matematika jen popis? Nemohu-li říci totéž o přirozeném jazyce, která z vlastností tedy jazyku matematiky schází? Nepochybně má i estetické kvality, nejen popisné, mohu v něm psát vtipy, snad i básně, mohu používat slang, ..., kdo zná jen několik základních frází, nebude rozumět všem jemnostem, ale tím se matematika od jiných jazyků neliší.

[Zdeněk Burda]

Sice jsem s matematikou na kordy (nejsem matematik, nemám matematiku rád, ona mi totiž vždy ukáže že jsem úplná nula , ale s Yetim v tomhle musím souhlasit.

[©]

Matematika mi vždy přišla jako pouhý popis myšlenky, nikoli její vyjádření. Vysvětlím.

Neobsahuje nic, co sama nedokáže popsat (například "úžas nad sebou samou" neobsahuje). Je třeba si také uvědomit, že například krásu matematiky nevnímáme matematicky, ale vždy nějak jinak, v nějakém jazyce či raději kódu. Krásu matematiky lze vyjádřit klidně i hudbou nebo čím chceš, ale nikdy krásu matematiky nesdělíš matematikou o sobě. Když stvoříš nějakou elegantní matematickou teorii vyjádřenou třeba nějakou složitou soustavou rovnic a ukážeš ji kolegovi, který ji následně pochopí jako elegantní, jeho pojem elegance se bude realizovat zcela odlišným způsobem než u tebe, ačkoli bude reagovat na stejný podnět. A to je zásadní problém, řekl bych. Nevím, zda je to srozumitelné.

A dále. Stejně tak ryze matematický vtip, tj. vtip, který vyplývá z matematiky jako takové, její znalosti a hlubokého pochopení (tuhle definici klidně přeformuluj jak chceš), se beztak realizuje v mysli ve zcela odlišném kódu, který opět není matematikou. Asi tak nějak jsem to myslel. I když uznávám, že to stále není přesně zformulováno. Stačí to shruba jako vysvětlení? Kdyžtak jsem přístupný přes Jabber a velmi rád s tebou na toto téma podiskutuji (ale až ráno, resp. raději o víkendu).

[Lukáš Zapletal]

Jenže matematika je taky algebra, svazy, meta-algebra, matematická logika či fuzzy logika. Já po několika kurzech těchto "skvělých" předmětů silně pochybuji, že existuje něco, co nelze matematicky vyjádřit, namodelovat

[©]

To na celé věci ale přeci nic nemění? Uvažuji o matematice jako o celku, tj. všechny algebry, logiky atd. v jediném souhrnu, kterému se praví matematika. Konkrétní příklad byl jen ilustrační.

PS: Je také třeba pochopit, že tímto svým názorem nikterak matematiku neponižuji! Naopak, ukotvuji ji na pevnou a výsostnou pozici. Matematika má prostě jen poněkud odlišný vztah k myšlení než třeba jazyk, hudba či umění výtvarné.

[Lukáš Zapletal]

Souhlas s Y

Doporučuji nádhernou publikaci JAZYK MATEMATKY, vyšla v překladu.

[©]

Neznám dotyčnou publikaci, ale slovo "jazyk" používáme třeba i pro "programovací jazyk". Přesto se nejedná o jazyk v pravém slova smysle. Je to pouze zástupný pojem, metaforické vyjádření našeho vztahu k těmto nástrojům, ale o jazyky se vpravdě nejedná.

Omlouvám se všem, kteří tento článek četli, že asi nejsem sto dokonale osvětlit, co mám na mysli. Slibuji, že podám dodatečné vysvětlení někdy v budoucnu. Hodlám totiž na toto téma sepsat rozsáhlejší text, kde v úvodu přesně vymezím důležité pojmy tak, aby text pak mohl být pochopen správně. Teď však bohužel nemám sdostatek času. Vyčkáte-li tak měsíc či dva, dočkáte se úplného vysvětlení a k němu pak budu ochoten vést diskuze třeba i rok, abych ho obhájil. Tento článeček byl jen "výkřikem do tmy", ničím víc.

[Zdeněk Burda]

Již ani není lafety, na kterém bychom ti umožnili důstojně odejít... Tuhle větu nechápu
Není náhodou TA lafeta (uložení pro dělo)?

[©]

fixed

[©]

Přísahám, že jsem tu větu čet' po sobě snad 20x a vždy jsem tam viděl: "na které".

[بطرس]

To melo byt "zformovat" podle vzoru "zprznit"? Nebo jste mel na mysli "sformovat"? ;)))))

[بطرس]

"Je toliko jazyk sto to umožnit"... a proc ne dveste? :-o

P.S. Chlape, kdyz uz chces kazat o jazyku, tak bys aspon svou neznalost nemusel davat tak brutalne najevo!

P.P.S. Je hezky, ze sis precet' Nemcove Babicku, ale takhle vysnorene pouzivani archaizmu vyzniva docela komicky. Zda se mi, ze se tim jazyk przni daleko vic, nez prejimanim cizich slov (ke kteremu, jen tak mimochodem, dochazelo vzdy a vsude, a clovek u mnoha slov uz davno nevnima, ze by nemela byt puvodne ceska...).

[©]

Nebudu to opakovat donekonečna! Já tak prostě mluvím, myslím. Nejsi-li to sto pochopit, tak to nemusíš čist. Vadí ti i to, že používám obratu "nejsi-li" namísto "jestli nejsi"? Vadí?? Pro mě je prostě i ta část, kterou většina lidí dnes považuje za mrtnou součást jazyka českého, částí stále živou. Je krásné moci myslit jednu a tutéž věc v mnoha variantách, aniž bych přitom musel měnit základní slova. Mnohotvárnost skladby je tím, co udržuje jazyk čerstvým a odolným vůči cizým vlivům.

Že se občas uklepnu není žádný prohřešek a kdo mě zná lépe, ten ví, že už holt jsem takový a jiný nebudu - chybující. Nestydím se za to.

Přejímání nových slov neprzní jen jazyk, ale i myšlení. Příkladem budiž mnou proklínané slovo "informace". Polysémii to slovo moc nenahrává, že?

PS. Babičku jsem dokonce měl v dětství zakázanou. Když jsem si ji po letech přečetl (a ještě ne celou, to se prostě nedalo), pochopil jsem proč. Je to totiž strašlivej brak. Co se jazyku týče - no možná. Ale obsahově to byl, je a vždy bude brak. (Za brak považuji vše, co deformuje realitu.)

[smnb]

..pripada mi trochu zpatecnicke to o tom jazyku.. prilis staticke..
 nedynamicke.. jazyk se ma vyvijet, jazyk se musi vyvijet..
vyvijet jako lidstvo, jako vsechno kolem.. je to prirozene,
 neodvratitelne, je to zivot.. ryzi zivot..