Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Kytování a broušení je docela nezáživná a zdlouhavá práce. Zvlášť když to člověk dělá poprvé v životě a neumí to. Protože se to ale chci naučit, tak jsem se do toho prostě pustil, a uvidím jak to dopadne.
Kamarád automechanik mi doporučil tmel RAPID a ukázal mi postup jak to rozmíchat s tvrdidlem a jak nanášet pomocí stěrky. Nakoupil jsem tedy nezbytný materiál, nástroje a začal. Nejdříve jsem udělal ta místa co mi kamarád svařil a pak jsem se pustil do toho velkého kusu na blatníku. Zpočátku to vypadalo, že to nikdy nesrovnám do roviny, ale tím hladítkem co používají řemeslníci na hlazení sádrokartonu to šlo jedna báseň pěkně brousit. Prkénkem jsem si kontroloval rovinu a postupně zaplňoval prohlubně a zabrušoval výstupky. Snad se mi to podařilo, když jsem se s tím byl ukázat, kamoš říkal, že to dělám dobře, tak to snad bude fajn.
Bruskou jsem si teda pak i obrousil další kousek na karoserii, kde to bylo promáčnuté a co mi narovnal kámoš při poslední návštěvě jeho dílny a vykytoval a vybrousil i tohle místo. Nejhrubší brusný papír jsem používal 60ku a pak postupně snižoval hrubost do hladka. Na fotkách je zatím jen průběh, ještě to je potřeba hodně vyhladit. Měl by na to přijít ještě pak stříkací kyt a teprve pak lak. Ještě je pořeba vybrousit spáry, tam se dá silikon, aby to mohlo pracovat a nepraskalo to. No uvidíme jak to dopadne.
Tiskni
Sdílej:
to rukodržadlo na smirek je super, dělal jsem s tím i čištění dřevěných oken před nátěrem. Krásně se s tím drží rovina a smirek se jen minimálně opotřebovává. Na hrubé broušení kitu skvěle funguje další věc od sádrošů, smirková síťka. Je to vlastně smirek nanesený na řídké silonové síťce, asi jako protimuší síť do oken. Normálně se to upne na to rukodržadlo a brousí se. Jak je to dírkované tak se to nezanáší prachem a když přece tak stačí plácnout dlaní. S tou vrstvou kitu opatrně, mohlo by to praskat a odlupovat se. Pokud to je v místech která pruží a hýbou se tak to odpadne skoro jistě. To je skoro lepší tam nechat jizvy bojovníka. Hlavně dobře ošetřit proti korozi aby to nerezlo pod kitem. Bývala skvělá základní barva na šasi ale už se nedělá. Byla olovnatá, jedovatá a antikorozní. Ještě ji mám schovanou. Dnešní nátěry jsou ekologické a na prd. Kdybys stříkal spodek tak se zdaleka vyhni italskému přípravku Euro Body. Ač jsem dosti italofilní, musím konstatovat že to je šmejd jaký nemá konkurenci. Na autě reznou ošetřená místa, neošetřená ne a dokonce mi v garáži prorezavěla plechovka se zbytkem přípravku.
proč pod naftou? Nafta je mastná a zaleze všude, stačí se podívat na nějaký diesel jak je umatlaný kolem nádrže. A proč 160? Dyť to je jak kopat to krumpáčem. Bez problémů se dají koupit smirky 1000, někde i 2000 na vodní broušení. To udělá povrch jak dětská prdýlka. Taky skvěle fungujou smirkové houbičky, za sucha i za mokra, dlouho vydrží a dělají povrch jemnější než by odpovídal jejich zrnitosti. Houbička 220 se za mokra dá použít na oživení zvětralého zešedlého laku, pak stačí vzít to leštěnkou a je to jak nové.
Jak tak ctu o tom Euro Body, napadla me jedna moznost. Pokud neosetrena mista nereznou, co ten sajrajt nenanest vubec nikde? Pak nic nebude reznout
.