Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Byla vydána nová verze 2.22 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Canonical Launchpad vypíná systém správy verzí Bazaar. Vývojáři mohou své repozitáře do 1. září přemigrovat na Git.
Byla vydána nová verze 2.53.21 svobodného multiplatformního balíku internetových aplikací SeaMonkey (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Petici za povinné zveřejnění zdrojových kódů softwaru použitých ve veřejné správě lze podepsat na ePetice.
Mám na mysli jak licence zdrojových kódů programů psaných vámi, tak licence zdrojových kódů "cizích" programů. Pokud se já zamyslím nad touto otázkou, tak "nejlepší" licence pro mě jsou ty "GPL kompatibilní" (tedy hlavně samotná GNU GPL nebo LGPL). Nepohrdnu ani upravenou BSD licencí či nějakou s ní kompatibilní.
A co vy?
Tiskni
Sdílej:
Unlike our licenses, which do not make mention of source or object codeU softwaru je ten rozdíl zdrojový tvar (kód) vs. spustitelný výsledek (binárka) nejmarkantnější a je potřeba ho řešit v licenci. U multimédií to tolik potřeba není – sice bys mohl chtít RAW od fotky nebo vektory od kresby… ale i ten výsledný tvar je dost dobře použitelný – z fotek můžeš udělat koláž, film sestříhat a dát k němu jinou hudbu, písničku zremixovat…˙
písničku zremixovat…˙Možná proto se už nějakou dobu z hudby nepřebírají chytlavé melodie pro jiné skladby, ale jen se to tupě remixuje. Poslední formát ve kterém bylo něco jako noty byl MOD. Od dob MP3 jsou to v podstatě výsledné (vyrenderované) binárky. Proto se snažím z jednoho demo-scenéra vytáhnout zdrojáky k jeho vlastnoručně napsanému syntetizátoru ke kterému má i vlastní MOD-like formát. Oproti MODům to však zní docela moderně. A výhoda je, že to používá pro 64k a 4k dema, takže výsledná binárka má pak kB i vlastní hudbou. I hudba nebo obecně Art může být otevřený.
Ani v jednom případě to ovšem není rozhodnutí technické.Toto myslim neni pravda. Kalle Dalheimer prohlasil (volne prelozeno) jiz 1998, ze 'pro vsechno co je komponenta je GPL jeji smrt'.
Musím ale kajícně přiznat, že já to vidím stejně. Chtěl bych mít svobodu používat libovolný kód, protože já jsem ten hodný a když programuju, tak to dělám pro dobrou věc, ale chtěl bych ochránit plody své duševní práce před zneužitím. Je to sobecké?Huh? GPL! Ochrana před zneužitím ≠ nedát kód ostatním (naopak, třískat prachy na něčem cizím a ještě nesdílet s ostatními vylepšení = zneužití), ale naopak zajistit aby ostatním kterým dám nemohli vzít a uzurpovat si. Což GPL ± zaručuje (nebo se o to aspoň snaží). To musí být přece jasné každému, kdo je obeznámen se základy hackerské etiky.
To je pěkně sobecké a pro takové lidi mají v pekle speciální level.S windows 3.11 kde musí programovat v čistém notepadu a počítat s neustálými výpadky napětí, .
rozumné posílat zpět tvůrcům knihoven nějaké ty patcheRozumné ano – je ale otázka, jestli to autoři těch proprietárních aplikací dělají. Zejména tam, kde se dělají „projekty“ na to budou spíš kašlat – je potřeba to rychle nějak splácat, odevzdat klientovi a hrr na další zakázku… po nás potopa. Tam, kde se dělají produkty a udržuje se to dlouhodobě, tam nějaká šance je, ale spíš malá a celkově bych řekl, že nevýhody převažují.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.V tomhle případě opravdu nejde o technické rozhodnutí.
Jde o to, že já jsem komunitě dal kód, který oni vylepší a když ho chci využít jinde tak nemůžu.Tak čistě pro zajímavost: U vlastního kódu není problém duální licencování, tedy to co vyšlo z mojí klávesnice (klidně i patch) vydat pod GPL, ale použít to i pod nějakou uzavřenou licencí v něčem komerčním. Když holt přijdou patche od uživatelů, tak je podmínka že to co se začlení se musí začleňovat do GPL kódu a nebo z toho, do čeho se bude začleňovat, GPL kód udělat. Je to vcelku logické. Já bych se s psaním patche do něčeho co si někdo vezme, uzavře a dál nebude se mnou sdílet mohl pěkně vykálet. Nejsem žádná free 24-7-365 podpora.
V GPL only světě by to problém nebyl, ale bohužel reálný svět vypadá jinak.A to je taky cílem GPL, udělat z toho ostatního světa GPL svět.
IMHO se na práci komunity na BSD programech dlouhodobě vydělat nedá.Znám spoustu firem co by mohli mluvit jinak.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.A tohle jsem myslel tak, že programátor si nikoho platit nemusí a ani nikam nic směřovat nemusí. A už vůbec ne správným směrem (což je mimochodem co? To co vynese největší ranec?). To musí jen ti lidi co tomu nerozumí a neumí programovat.
*) Různá FAQ sice tvrdí, že to jde, ale IMHO to není pravda, protože vydání programu pod GPL pro mě znamená, že musím i všechny komponenty vydat pod GPL, a k tomu typicky nemám právo.Máte pravdu, různá FAQ tvrdí opak. Takže není problém linkovat GPL program se zlib, nebo MIT knihovnou. Dokonce se GPL kód dá linkovat oproti proprietární knihovně - viz třeba Cygwin, anebo všechny ty GNU utility na Solaris, AIX, ... bez toho by totiž GNU projekt ani nemohl vzniknout.