Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Zástupci členských států EU se včera shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé pod zkratkou CSAM a přezdívané chat control mělo množství kritiků a dlouho nebyla pro jeho schválení dostatečná podpora. Pro schválení byla potřeba kvalifikovaná většina a dánské předsednictví v Radě EU se snažilo dosáhnout kompromisu. Návrh nakonec po dlouhých týdnech
… více »Britské herní studio Facepunch stojící za počítačovými hrami Garry's Mod a Rust uvolnilo svůj herní engine s&box (Wikipedie) jako open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT. Herní engine s&box je postavený nad proprietárním herním enginem Source 2 od společnosti Valve.
Vývoj programovacího jazyka Zig byl přesunut z GitHubu na Codeberg. Sponzoring na Every.
Stejně jako GNOME i KDE Plasma končí s X11. KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Legislativně nezávazná zpráva, kterou dnes odsouhlasil Evropský parlament poměrem 493 hlasů pro ku 92 proti, kromě zavedení věkové hranice 16 let pro využívání sociálních sítí, platforem pro sdílení videí či společníků s umělou inteligencí (AI) vyzývá také k zákazu … více »
Doom v KiCadu nebo na osciloskopu? Žádný problém: KiDoom: Running DOOM on PCB Traces a ScopeDoom: DOOM on an Oscilloscope via Sound Card.
Mám na mysli jak licence zdrojových kódů programů psaných vámi, tak licence zdrojových kódů "cizích" programů. Pokud se já zamyslím nad touto otázkou, tak "nejlepší" licence pro mě jsou ty "GPL kompatibilní" (tedy hlavně samotná GNU GPL nebo LGPL). Nepohrdnu ani upravenou BSD licencí či nějakou s ní kompatibilní.
A co vy?
Tiskni
Sdílej:
Unlike our licenses, which do not make mention of source or object codeU softwaru je ten rozdíl zdrojový tvar (kód) vs. spustitelný výsledek (binárka) nejmarkantnější a je potřeba ho řešit v licenci. U multimédií to tolik potřeba není – sice bys mohl chtít RAW od fotky nebo vektory od kresby… ale i ten výsledný tvar je dost dobře použitelný – z fotek můžeš udělat koláž, film sestříhat a dát k němu jinou hudbu, písničku zremixovat…˙
písničku zremixovat…˙Možná proto se už nějakou dobu z hudby nepřebírají chytlavé melodie pro jiné skladby, ale jen se to tupě remixuje. Poslední formát ve kterém bylo něco jako noty byl MOD. Od dob MP3 jsou to v podstatě výsledné (vyrenderované) binárky. Proto se snažím z jednoho demo-scenéra vytáhnout zdrojáky k jeho vlastnoručně napsanému syntetizátoru ke kterému má i vlastní MOD-like formát. Oproti MODům to však zní docela moderně. A výhoda je, že to používá pro 64k a 4k dema, takže výsledná binárka má pak kB i vlastní hudbou. I hudba nebo obecně Art může být otevřený.
Ani v jednom případě to ovšem není rozhodnutí technické.Toto myslim neni pravda. Kalle Dalheimer prohlasil (volne prelozeno) jiz 1998, ze 'pro vsechno co je komponenta je GPL jeji smrt'.
Musím ale kajícně přiznat, že já to vidím stejně. Chtěl bych mít svobodu používat libovolný kód, protože já jsem ten hodný a když programuju, tak to dělám pro dobrou věc, ale chtěl bych ochránit plody své duševní práce před zneužitím.
Je to sobecké?
Musím ale kajícně přiznat, že já to vidím stejně. Chtěl bych mít svobodu používat libovolný kód, protože já jsem ten hodný a když programuju, tak to dělám pro dobrou věc, ale chtěl bych ochránit plody své duševní práce před zneužitím. Je to sobecké?Huh? GPL! Ochrana před zneužitím ≠ nedát kód ostatním (naopak, třískat prachy na něčem cizím a ještě nesdílet s ostatními vylepšení = zneužití), ale naopak zajistit aby ostatním kterým dám nemohli vzít a uzurpovat si. Což GPL ± zaručuje (nebo se o to aspoň snaží). To musí být přece jasné každému, kdo je obeznámen se základy hackerské etiky.
To je pěkně sobecké a pro takové lidi mají v pekle speciální level.S windows 3.11 kde musí programovat v čistém notepadu a počítat s neustálými výpadky napětí, .
rozumné posílat zpět tvůrcům knihoven nějaké ty patcheRozumné ano – je ale otázka, jestli to autoři těch proprietárních aplikací dělají. Zejména tam, kde se dělají „projekty“ na to budou spíš kašlat – je potřeba to rychle nějak splácat, odevzdat klientovi a hrr na další zakázku… po nás potopa. Tam, kde se dělají produkty a udržuje se to dlouhodobě, tam nějaká šance je, ale spíš malá a celkově bych řekl, že nevýhody převažují.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.V tomhle případě opravdu nejde o technické rozhodnutí.
Jde o to, že já jsem komunitě dal kód, který oni vylepší a když ho chci využít jinde tak nemůžu.Tak čistě pro zajímavost: U vlastního kódu není problém duální licencování, tedy to co vyšlo z mojí klávesnice (klidně i patch) vydat pod GPL, ale použít to i pod nějakou uzavřenou licencí v něčem komerčním. Když holt přijdou patche od uživatelů, tak je podmínka že to co se začlení se musí začleňovat do GPL kódu a nebo z toho, do čeho se bude začleňovat, GPL kód udělat. Je to vcelku logické. Já bych se s psaním patche do něčeho co si někdo vezme, uzavře a dál nebude se mnou sdílet mohl pěkně vykálet. Nejsem žádná free 24-7-365 podpora.
V GPL only světě by to problém nebyl, ale bohužel reálný svět vypadá jinak.A to je taky cílem GPL, udělat z toho ostatního světa GPL svět.
IMHO se na práci komunity na BSD programech dlouhodobě vydělat nedá.Znám spoustu firem co by mohli mluvit jinak.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.A tohle jsem myslel tak, že programátor si nikoho platit nemusí a ani nikam nic směřovat nemusí. A už vůbec ne správným směrem (což je mimochodem co? To co vynese největší ranec?). To musí jen ti lidi co tomu nerozumí a neumí programovat.
*) Různá FAQ sice tvrdí, že to jde, ale IMHO to není pravda, protože vydání programu pod GPL pro mě znamená, že musím i všechny komponenty vydat pod GPL, a k tomu typicky nemám právo.Máte pravdu, různá FAQ tvrdí opak. Takže není problém linkovat GPL program se zlib, nebo MIT knihovnou. Dokonce se GPL kód dá linkovat oproti proprietární knihovně - viz třeba Cygwin, anebo všechny ty GNU utility na Solaris, AIX, ... bez toho by totiž GNU projekt ani nemohl vzniknout.