Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po jednočipech pošilhávám dobře víc jak rok. Začalo to PICkama, ale ty poměrně drahé programátory mně dost odrazovaly a tulení choroba bránila v bastlení vlastního. Letos jsem objevil Atmely a zjistil že se dají programovat pomocí LPT kabelu...
Tak jsem si zakoupil dvě Megy8L a pustil se do sestrojení kabelu. Asi po týdnu jsem zanechal pokusů o programování s tím že na mojem počítači to prostě takto jednoduše nepůjde.
Už jsem byl rozhodnutý pořídit ponyprog, ale na jedné diskuzi nebo kde jsem zavadil o kontakt na borca který vyrábí USBprog. Ten mi před pár dny přišel a já jsem začal zkoušet programy na ostro.
Psaní programů v céčku je hezké, ale mně nějak víc padl do oka assembler. Bohužel to že je k dispozici "orginál" překladač céčka se projevuje nedostatkem návodů právě na ten assembler. v tomto ohledu se jako užitečné jeví seriály na programujte.com a taky stránky avr-asm-tutorial.net(bohužel anglicky)
Jako první program jsem se pokusil napsat blikač. Je to vlastně zpožďovací podprogram, +úvodní řádky které se starají o správné nastavení výstupů a dva příkazy na změnu stavu bitu na kterém je připojena LEDka.
Určitě se hodí soubor s lidským "pojmenováním" jednotlivých bitů, portů, a registrů. Soubor m8def.inc. Program překládám pomocí avra (určitě najdete v repositáři).
.include "m8def.inc" .def w=r16 rjmp main main: LDI w,$FF out DDRB,w ;učinit celý portB výstupním LDI W,LOW(ramend) ;natáhnout konec ram out SPL,W ;vložit adresu do stackpointeru LDI W,HIGH(ramend) out SPH,W ldi r18,1 ;natáhnout jedničku do r18 sbi portb,0 ;======== start: SBI portb,0 rcall cekej CBI portb,0 rcall cekej rjmp start ;======== cekej: CLR r20 CLR r21 ;nastavit na nulu wait: add r21,r18 ;přičteme 1 nop brcc wait ;skočí je li carry v nule add r20,r18 ;jedničku k béčku brcc wait ret ;návrat z podprogramu ;========
První problém byl že jsem se snažil cpát do příkazů MOV a ADD přímo čísla což nejde.Vůbec nejvíc mně zatopila skutečnost, že podprogram musí být až na konci programu. Na to nějak avra neupozorní chybovým hlášením.
Při interním oscilátoru megy nastaveném na 1MHz ledka bliká s periodou cca půl sekundy.
Je to naprogramované dost prasácky. Hlavně registry by si měl člověk nějak normálně pojmenovat. R20 a R21 se člověk splete ani neví jak. Pracovní registr (R16) je označen jako W po vzoru PICek.
Tiskni
Sdílej:
26.7.2008 12:49
Konqui | skóre: 18
| blog: Konqui
| Rožnov pod Radhoštěm
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
add r20, r18, které plýtá registrem, lze použít subi r20,0xff
Vůbec nejvíc mně zatopila skutečnost, že podprogram musí být až na konci programu. Na to nějak avra neupozorní chybovým hlášením.Nemusí. Ale když ho dáš na začátek, musíš ho přeskočit. A osobně nemám rád avra, můj pokus s ním něco přeložit se ještě nikdy nepovedl. Radši používám AvrAssebler pod wine.