Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Po jednočipech pošilhávám dobře víc jak rok. Začalo to PICkama, ale ty poměrně drahé programátory mně dost odrazovaly a tulení choroba bránila v bastlení vlastního. Letos jsem objevil Atmely a zjistil že se dají programovat pomocí LPT kabelu...
Tak jsem si zakoupil dvě Megy8L a pustil se do sestrojení kabelu. Asi po týdnu jsem zanechal pokusů o programování s tím že na mojem počítači to prostě takto jednoduše nepůjde.
Už jsem byl rozhodnutý pořídit ponyprog, ale na jedné diskuzi nebo kde jsem zavadil o kontakt na borca který vyrábí USBprog. Ten mi před pár dny přišel a já jsem začal zkoušet programy na ostro.
Psaní programů v céčku je hezké, ale mně nějak víc padl do oka assembler. Bohužel to že je k dispozici "orginál" překladač céčka se projevuje nedostatkem návodů právě na ten assembler. v tomto ohledu se jako užitečné jeví seriály na programujte.com a taky stránky avr-asm-tutorial.net(bohužel anglicky)
Jako první program jsem se pokusil napsat blikač. Je to vlastně zpožďovací podprogram, +úvodní řádky které se starají o správné nastavení výstupů a dva příkazy na změnu stavu bitu na kterém je připojena LEDka.
Určitě se hodí soubor s lidským "pojmenováním" jednotlivých bitů, portů, a registrů. Soubor m8def.inc. Program překládám pomocí avra (určitě najdete v repositáři).
.include "m8def.inc" .def w=r16 rjmp main main: LDI w,$FF out DDRB,w ;učinit celý portB výstupním LDI W,LOW(ramend) ;natáhnout konec ram out SPL,W ;vložit adresu do stackpointeru LDI W,HIGH(ramend) out SPH,W ldi r18,1 ;natáhnout jedničku do r18 sbi portb,0 ;======== start: SBI portb,0 rcall cekej CBI portb,0 rcall cekej rjmp start ;======== cekej: CLR r20 CLR r21 ;nastavit na nulu wait: add r21,r18 ;přičteme 1 nop brcc wait ;skočí je li carry v nule add r20,r18 ;jedničku k béčku brcc wait ret ;návrat z podprogramu ;========
První problém byl že jsem se snažil cpát do příkazů MOV a ADD přímo čísla což nejde.Vůbec nejvíc mně zatopila skutečnost, že podprogram musí být až na konci programu. Na to nějak avra neupozorní chybovým hlášením.
Při interním oscilátoru megy nastaveném na 1MHz ledka bliká s periodou cca půl sekundy.
Je to naprogramované dost prasácky. Hlavně registry by si měl člověk nějak normálně pojmenovat. R20 a R21 se člověk splete ani neví jak. Pracovní registr (R16) je označen jako W po vzoru PICek.
Tiskni
Sdílej:
26.7.2008 12:49
Konqui | skóre: 18
| blog: Konqui
| Rožnov pod Radhoštěm
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
add r20, r18, které plýtá registrem, lze použít subi r20,0xff
Vůbec nejvíc mně zatopila skutečnost, že podprogram musí být až na konci programu. Na to nějak avra neupozorní chybovým hlášením.Nemusí. Ale když ho dáš na začátek, musíš ho přeskočit. A osobně nemám rád avra, můj pokus s ním něco přeložit se ještě nikdy nepovedl. Radši používám AvrAssebler pod wine.