Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Ve včerejším článku na ABC Linuxu Michal vyskočil představil některé novinky týkající se nové verze prostředí KDE, tedy čtvrté.Tady má někdo problém s orientací v čase? :)
Tzn., že "dnešek" je doba mezi dvěma spánky.Samozřejmě jen z pohledu doby, kterou právě nazýváme dnešek. Jinak doba mezi dvěma spánky používá jednotku "den".
Nebudu vás napínat, GNOME D-Bus již poměrně dlouho používá.Chtělo by se říct, že hlavně proto, že předtím žádné IPC nemělo
. ORBit jako takový se na to nehodil, o staré libDCOP nikdo neměl zájem.
Smysl sjednocujících frameworků jako Solid a Phonon je jednoduchý. Zatímco KDE poběží nativně i na Windows a OS X (bude v dalším díle), takže ze samotným HALem nevystačí, Gnome nic takového řešit nemusí.
). Takže pro všechny je lepší, když se používá něco vzniklého na neutrální půdě freedesktop.org.
http://dictionary.cambridge.org/define.asp?dict=CALD&key=25739&ph=on
Kross Kross by měl usnadnit skriptování pro KDE, protože to je framework nad jazyky Python, Ruby a JavaScript (osobní ošklivá poznámka: v GNOME máme Mono, vy budete mít zase JavaScript — endžojStav v Gnome je takový že máme do Pythonu spoustu (26 kousků sem napočítal ve Fedořím repositáři) gnome-python-něco rozšíření + samozřejmě PyGTK bindings. Tudíž v Gnome sice máme Mono, které ale není skriptovací jazyk, tudíž bych to poopravil na "v Gnome máme Python".). Já myslím, že je to docela povedená věc, i když nevím, jak moc to vývoj skutečně usnadní. Jaký je stav v GNOME, nevím (nejsem vývojář), prosím o diskuzi.
Ano, o těch vychytávkách pro GNOME/Python vím, ale je to obdoba Kross?V principu ano, protože (citace z Wikipedie):
Kross will be the new scripting framework for KDE4, the next major release of the K Desktop Environment. Kross is designed to: * provide full scripting power for users of KDE applications, with a language of their own choice; and * make it easy for developers targeting the KDE platform to enable their application with support for multiple scripting languages (without themselves needing to be proficient in any of them).Gnome-Python rozšíření mi v Gnome také poskytnou "full scripting power". Ty gnome-python rozšíření mají nevýhodu, že jsou moc pythoncentrická (což vpravdě vypovídá i jejich název
). I když si myslím, že existují vazby na Gnome i v jazycích Perl, Ruby atd.

A Mono? Doufám, že zůstane i nadále na okraji zájmu...Já se bojím, že ne. Mně to nevadí ideologicky (no, trošku jo
), štve mě jen, že v tom ještě nevzniklo nic moc dobrého. Ty aplikace jsou strašně pomalé a náročné na HW: F-Spot, Beagle, Banshee a pod. Zdá se mi, že hlavně Novell to do GNOME cpe. :-/
Třeba "V horách šílenství" je supr. Akorát pozor na nevratné změny v psychice neteře
).
My myslíme to, že chybí něco jako výčet interpretů a alb -- prostě prohlížení knihovny.To celkem umi Exaile, prehravac, ktery ma podle me docela nadejnou budoucnost -- az vyresi nektere stupidity...
Exaile se mi moc nelíbí, to už bych preferoval Listen, ten je super.
Tudíž v Gnome sice máme Mono, které ale není skriptovací jazyk, tudíž bych to poopravil na "v Gnome máme Python".Kross je především technologie, jak dostat skriptování dovnitř aplikací. Když se do Kross přidá třeba podpora emacs lispu, přestanou Emacsisti používat cokoli jiného, než KDE, protože libovolná aplikace začne být skriptovatelná pomocí emacs lispu
Více je například na techbase.kde.org, včetně šíleností, jak pomocí něj volat z Pythonu kód v Javascriptu a podobně.
Až mne udivuje, že jsem o trackeru vlastně doteď neslyšel...
metacity by composite efekty melo podporovat, alespon v nejake zakladni podobe. aspon myslim...Hmm, načel jsem pro to GConf klíč
/apps/metacity/general/compositing_manager, ale nevím, co by to mělo umět dělat...
Tiskni
Sdílej: