Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Ve včerejším článku na ABC Linuxu Michal vyskočil představil některé novinky týkající se nové verze prostředí KDE, tedy čtvrté.Tady má někdo problém s orientací v čase? :)
Tzn., že "dnešek" je doba mezi dvěma spánky.Samozřejmě jen z pohledu doby, kterou právě nazýváme dnešek. Jinak doba mezi dvěma spánky používá jednotku "den".
Nebudu vás napínat, GNOME D-Bus již poměrně dlouho používá.Chtělo by se říct, že hlavně proto, že předtím žádné IPC nemělo
. ORBit jako takový se na to nehodil, o staré libDCOP nikdo neměl zájem.
Smysl sjednocujících frameworků jako Solid a Phonon je jednoduchý. Zatímco KDE poběží nativně i na Windows a OS X (bude v dalším díle), takže ze samotným HALem nevystačí, Gnome nic takového řešit nemusí.
). Takže pro všechny je lepší, když se používá něco vzniklého na neutrální půdě freedesktop.org.
http://dictionary.cambridge.org/define.asp?dict=CALD&key=25739&ph=on
Kross Kross by měl usnadnit skriptování pro KDE, protože to je framework nad jazyky Python, Ruby a JavaScript (osobní ošklivá poznámka: v GNOME máme Mono, vy budete mít zase JavaScript — endžojStav v Gnome je takový že máme do Pythonu spoustu (26 kousků sem napočítal ve Fedořím repositáři) gnome-python-něco rozšíření + samozřejmě PyGTK bindings. Tudíž v Gnome sice máme Mono, které ale není skriptovací jazyk, tudíž bych to poopravil na "v Gnome máme Python".). Já myslím, že je to docela povedená věc, i když nevím, jak moc to vývoj skutečně usnadní. Jaký je stav v GNOME, nevím (nejsem vývojář), prosím o diskuzi.
Ano, o těch vychytávkách pro GNOME/Python vím, ale je to obdoba Kross?V principu ano, protože (citace z Wikipedie):
Kross will be the new scripting framework for KDE4, the next major release of the K Desktop Environment. Kross is designed to: * provide full scripting power for users of KDE applications, with a language of their own choice; and * make it easy for developers targeting the KDE platform to enable their application with support for multiple scripting languages (without themselves needing to be proficient in any of them).Gnome-Python rozšíření mi v Gnome také poskytnou "full scripting power". Ty gnome-python rozšíření mají nevýhodu, že jsou moc pythoncentrická (což vpravdě vypovídá i jejich název
). I když si myslím, že existují vazby na Gnome i v jazycích Perl, Ruby atd.

A Mono? Doufám, že zůstane i nadále na okraji zájmu...Já se bojím, že ne. Mně to nevadí ideologicky (no, trošku jo
), štve mě jen, že v tom ještě nevzniklo nic moc dobrého. Ty aplikace jsou strašně pomalé a náročné na HW: F-Spot, Beagle, Banshee a pod. Zdá se mi, že hlavně Novell to do GNOME cpe. :-/
Třeba "V horách šílenství" je supr. Akorát pozor na nevratné změny v psychice neteře
).
My myslíme to, že chybí něco jako výčet interpretů a alb -- prostě prohlížení knihovny.To celkem umi Exaile, prehravac, ktery ma podle me docela nadejnou budoucnost -- az vyresi nektere stupidity...
Exaile se mi moc nelíbí, to už bych preferoval Listen, ten je super.
Tudíž v Gnome sice máme Mono, které ale není skriptovací jazyk, tudíž bych to poopravil na "v Gnome máme Python".Kross je především technologie, jak dostat skriptování dovnitř aplikací. Když se do Kross přidá třeba podpora emacs lispu, přestanou Emacsisti používat cokoli jiného, než KDE, protože libovolná aplikace začne být skriptovatelná pomocí emacs lispu
Více je například na techbase.kde.org, včetně šíleností, jak pomocí něj volat z Pythonu kód v Javascriptu a podobně.
Až mne udivuje, že jsem o trackeru vlastně doteď neslyšel...
metacity by composite efekty melo podporovat, alespon v nejake zakladni podobe. aspon myslim...Hmm, načel jsem pro to GConf klíč
/apps/metacity/general/compositing_manager, ale nevím, co by to mělo umět dělat...
Tiskni
Sdílej: