KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Moderní počítače už mají fůru paměti a Gentoo ji pro svůj běh potřebuje relativně málo, takže jsem pojal plán udělat si USB klíčenku, kterou bych snadno nabootoval stroj, získal plně funkční prostředí a pak ji mohl odpojit a odnést, zatímco by stroj pokračoval v zadané práci. Například kopírování disků, SSH server, firewall, nebo cokoli jiného by se hodilo. Základní idea je při bootu vytvořit RAMdisk, tam zkopírovat obsah root partišny z klíčenky a předat tam řízení. Pro další běh již klíčenka není třeba a může být odnesena. Druhý režim samozřejmě spočívá v předání řízení přímo na tu klíčenku, takže se dají snadno doinstalovávat programy. Kvůli úspoře RAM bude /usr/portage na zvláštní partišně, která se nebude kopírovat. Výběr režimu bude v GRUBu, kdy se vybere kernel s vhodným initrd/initramfs, který se postará o vše potřebné.
Láká mě představa prostě přijít k počítači, zasunout USB, nabootovat, vyndat USB a mít z něj fileserver v síti, aniž by se cokoli na discích jakkoli měnilo či instalovalo, s tím, že když se vypne/restartuje, tak nebude poznat, že byl takto používán a po novém startu se bude chovat jako by se nic nestalo a nikdo si s ním nehrál :)
Jestli už někdo něco takového má/používá, tak jsem jedno velké ucho
Tiskni
Sdílej:
>>> Láká mě představa prostě přijít k počítači, zasunout USB, nabootovat, vyndat USB a mít z něj fileserver v síti, aniž by se cokoli na discích jakkoli měnilo či instalovalo, s tím, že když se vypne/restartuje, tak nebude poznat, že byl takto používán a po novém startu se bude chovat jako by se nic nestalo a nikdo si s ním nehrál :)
Mam takovy Slax s httpd jenz ma document root nastaven na /mnt/ neb Slax automaticky mountuje dostupne disky , dale sshd pro pristp k souborum s plnym opravnenim pres scp.
Flashdisk lze po nastartovani odpojit neb Slax startuje s parametrem copy2ram.
Do standardniho Slaxu staci jen dopnit vhodne moduly.
minix, případně ext2). Hlavní nevýhoda této metody je plýtvání pamětí (data jsou v RAM víckrát - jednou v ramdisku, podruhé v cachích), režie souborového systému a nemožnost snado měnit velikost - buď se nechá volné místo, které bude zbytečně zabírat paměť, nebo se udělá souborový systém tak akorát, ale pak se na něj už nic nenahraje. Tuto vobu dnes nedoporučuju, měla smysl kdysi dávno v dobách jader 2.2-.
Druhá možnost je použít ramfs/tmpfs a soubory do něj při startu nakopírovat. Výhoda je, že v paměti není nic dvakrát (tmpfs/ramfs využívá VFS cache), žádná režie souborového systému, je obsazeno jen tolik paměti, kolik je v ní souborů a hlavně se dá bez problémů zapisobvat. Jediné, čím se tmpfs liší od ramfs (který je v jádře přítomen vždy), je možnost swapování, nastavení limitů a možnost použít POSIXOvé ACL. Tato možnost je optimální, pokud je dost paměti. Dokonce je možné pro menší souborové systémy použít initramfs, kde se souborový systém zabalí přímo do souboru jádra.
Třetí možnost je sice použít ramdisk, ale nahrát do něj komprimovaný souborový systém (cramfs, squashfs), který je mnohem úspornější, ale je už z podstaty jen na čtení. Jsou ale případy, kdy toto omezení nevadí, případně je dokonce výhodou (takovýto soborový asystém se téměř nedá modifikovat bez toho, aniž by se musel znovu vytvořit). Pokud pro možnost zápisu nestačí symlinky do tmpfs (často stačí mít zapisovatelnou jen /var, s /tmp jako symlinkem do /var/tmp), je možné použít nějkterý z "vrstvitelných" souborových systémů jako UnionFS nebo AuFS, bohužel ty zatím nejsou standardní souřčástí vanila jader, takže je nutné patchování. Tato možnost je výhodná pro stroje s menším množstvím paměti, proto jí využívá většina běžných LiveCD, nevýhodou je poněkud složitější příprava.
je možné použít nějkterý z "vrstvitelných" souborových systémů jakoJak jsem psal, v pripade debianu je priprava velice jednoducha. 1) pripravit system napr. pomoci debootstrap, nainstalovat moduly squashfs a aufs (v debianu pripravene) 2) pripravit skript, ktery po pripojebi squashfs pripoji aufs/unionfs a prehodi root ze squashfs na aufs 3) cely debian zabalit do squashfd 4) squashfs pridat do initrd (to je cpio zabalene gzipem) 5) nabootovat - predava se parametr root=/root-image.img a rootfstype=squashfs a uz se bootuje nejtezsi je na tom udelat ten script na pripojeni aufs, ale.i to je brnkackaUnionFSneboAuFS, bohužel ty zatím nejsou standardní souřčástí vanila jader, takže je nutné patchování. Tato možnost je výhodná pro stroje s menším množstvím paměti, proto jí využívá většina běžných LiveCD, nevýhodou je poněkud složitější příprava.
root=/root-image.img aNo jak popisoval Kvakor, tak takhle právě ne. Stačí čistý zazipovaný CPIO archiv s /init souborem. Rozbalí se do kešky a ať se předají jádru jakékoliv parametry, tak budou ignorovány. Více viz Documentation/ramfs-rootfs-initramfs.txt.
Bohuzel se mi na 8GB veslo jenom Ubuntu 32/64bit, debian live gnome 32/64K čemu je dobré mít 64b live distribuci? To se v live systému dá narazit na limity x86_32 architektury? Já mám na záchranné flashce 32b userspace a pro případ, že bych se musel chrootovat do x86_64 systému, mám zvlášť jádro pro amd64.
Presne tak.
Navic Slax v jedne z boot polozek nabizi i spusteni pxe serveru a dalsi stroje lze jiz nabootovat ze site a system bude identicky jako na prvnim pc tj vcetne pridanych modulu.
Pokud by i tak pan trval na kompletnim behu z RAM tak je treba pridat parametr copy2ram meb v boot polozce s pxe serverem se nenachazi.
Pekne si s tim lze vyhrat a nacvicit ve virtualizovanem prostredi.