Proměny aneb brousíme s mikrospopem

28.1.2012 21:43 | Přečteno: 6165× | Ostatni | poslední úprava: 29.1.2012 03:16

Trocha povídání o broušení a spousta obrázků z mikroskopu, aneb proč karborundum brousek na břitvu v žádném případě nestačí. Obrazový průvodce jednou brousící sedánkou.

 

Můj minulý blog (Vyprávění hrůzyplné o nákupu jednom internetovém), ač zamýšlen jako žertík, vyvolal nějaké kontroverze a hlavně dlouhou diskuzi o broušení. Takže jsem tady o tom něco sepsal ve vážnějším tónu, aby se mohli poučit i jiní.

Dostal jsem za úkol nabrousit jedné známé nůž a protože byl tupý jako poleno (když jsem ho podržel v natažené ruce ostřím k sobě stále ještě bybyly vidět plošky na tom ostří), tak jsem si řekl, že začnu odzdola a nafotím, jak a co který brousek s tím ostřím udělá.

Zde je místo na ostří, které budu následně fotografovat - celý záběr se s velkou rezervou vejde mezi ty dvě čárky

Tady je mikroskop, který nám bude průvodcem. Fotografoval jsem tak, že jsem místo oka přiložil aparát a stisknul spoušť. Bohužel hloubka ostrosti je nepatrná a nepokryje celé ostří, foťák má mrňavý hledáček, kde se to nepozná, a držet jednou rukou nůž a druhou něco překlikávat na foťáku není tak snadné, takže občas je zaostřeno o kousek vedle než bych si přál.

Prvně jsem na hrubé ubrání materiálu vzal klasický karborundum brousek na kosu

Je vidět, že ubírá hodně materiálu a povrch je zbrázděný jak tankodrom. Navíc jsou na ostří díky němu pěkné zuby

Následuje dvouvrstvý karborundum, nejdřív hrubá strana - všimněte si, že jsem změnil směr broušení - díky tomu snadno uvidím, kdy jsem se zbavil vrypů z předchozí vrstvy a můžu jít dál.

Tady je vidět stav napůl cesty - brousím hladší stranou, ale vrypy z hrubé ještě nezmizely

a tady už je výsledek po broušení na hladší straně - už to vypadá líp, ale pořád ještě žádná sláva. Navíc je vidět, že jsem se nedobrousil až k ostří (ten drobný proužek), ale příští kámen to spraví (obdobná hrubost, ale vedení v rovině)

Dále bude následovat Lánského sada, která umožňuje nůž uchytit a brousit vždy pod stejným úhlem (v teorii, v praxi nůž není zcela neohebný, brousky neuchytíme zcela v rovině a úhel nám lavíruje o nějaké drobné sem a tam, okem to vidět není, projeví se to až při broušení, kdy jedna část už je v nové hrubosti, zatímco jiná část ještě nikoli - je potřeba o trochu víc tahů, než v ideálním případě, ale brousíme pořád rovinu, což udržet v ruce takřka nejde.

Já mám k dispozici následující kameny: 120 hrubý 280 střední 600 jemný 1000 extra jemný (keramika)

Nejhrubším kamenem (grit 120) vypracujeme ostří - díky předbroušení na karborundu už není potřeba ubrat tolik materiálu, ale potřebujeme vypravovat rovinu pod daným úhlem, kterou budeme dále vylepšovat

Dva pohledy s různým osvětlením na grit 280, už to začíná trochu vypadat k světu. Na horním obrázku vidíme, že nám chybí nabrousit vlasově tenký proužek u ostří, takže to chce ještě chvilku u tohoto kamene vydržet. Při pohledu neozbrojeným okem se ten proužek jeví spíš jako zesílený obrys - kdo ví, co má hledat ho ještě postřehne.

Grit 600 - opět máme jemnější strukturu, zoubky na ostří už zmizely a nové nevznikají. Od teď výše už vsechny nepravidelnosti na ostří nejsou zouky, ale kapky či pilinky - v mikroskopu je to poznat, na fotkách bohužel už ne.

Grit 1.000 keramický. Na pohled zrcadlový lesk, prostým okem už není vidět sklon rýh, či rýhy samotné. Při broušení výše už jen postřehneme neurčitou změnu charakteru lesku. Tady se s Lanskym rozloučíme. U nožů se toto považuje za "extra fine" a řada tím vlastně končí. U břitev se grit 1000 považuje za hrubé ubírání materiálu, aby ostří dostalo správný tvar (tedy asi tak něco mezi karborundem a nejhrubším z Lánského sady pro nože). Břitvy ovšem mají jednak dost jiný materiál (nože se popouští kvůli houževnatosti a odolnosti proti vylamování, břitvy se naopak snaží o co největší tvrdost kvůli ostrosti břitu a vše ostatní jde stranou), jednak mají dost jiné použití - čistě jen holení a nic jiného. Ostatně cokoli jiného s břitvou třeba i nějak půjde, ale břitvu silně poničí. (Jak prohlásil kdysi jeden doktor: Lze úspěšně provést operaci břitvou, ale skalpelem se neoholíte.)

Jako další stupeň používám u nožů bílou pastu UNIPOL nanesenou na kus kůže. Při delším používání se díky práškovému železu (pilinky) změní barva povrchu na černou a zjemní grit, protože už nebrousím přímo na pastě, ale na její směsi s ohlazenými kousky kovu (a kov je měkčí, než zrníčka brusného materiálu v pastě)

Jak je vidět, došlo k dalšímu zjemnění povrchu. Čerchované čáry na náhledu jsou způsobeny zmenšením obrázku. (Poznámka pod čarou - bílá je považována za HRUBOU leštící pastu)

Ke zděděným břitvám byl přiložen i nějaký kámen s popiskem dámskou rukou "Hladicí kámen - břitva", tak jsem ho zkusil na tomto noži, abych odhadnul jeho grit

Jak je vidět, jde o krok zpátky. Z několika dalších pokusů to opět vyleštit jsem odhadnul hrubost někam mezi poslední dva kameny Lánského sady. Asi tedy nešlo o hlazení, ale hrubé opravy, bohužel ani původní majitel, ani pisatelka již nežijí, takže jsem odkázán jen na dohady

Nakonec jsem se vrátil přez 1.000 grit Lánského a bílou UNIPOLku tam, kde jsem už byl. Vlastně bych to měl ubrat podstatně víc, aby zmyzely všechny stopy, ale pokud mi jde jen o samotné ostří a zkoušení hrubosti, tak se spokojím i s tímto stavem (v kuchyni se to stejně už nepozná, jen já si chci udělat ještě pár testů). Ta tlustá černá čára nahoře je značka tenkou fixkou (viz rysky). Při broušení se průběžně otírala (hlavně při čištení od zbytků brusiva), tak jsem ji průběžně obnovoval. Taky dobrý trik je, když sinejste jisti, kde přesně brousíte, tak udělat pár čárek až k ostří a pak pár brousících tahů - hned vidíte, kde jsou čárky přerušené a tudíž kde právě ubíráte.

Zelená pasta neznámého původu a složení, opět na kůži, platí přibližně totéž co pro bílou UNIPOL, jen je jemnější ...

... a tudíž i výsledek hladší. (i tak je vidět, že k úběru pořád dochází a škrábance zvolna mizí)

Ještě jednou pro porovnání - karborundum brousek, za korunu kousek - myslím, že rozdíl není třeba komentovat

Břitvy se na sám závěr obtahují na řemenu. I já jsem to zkusil, ale řemen nebyl ničím napuštěn a nebyl vyhlazen lahví (dobrý trik, jak dosáhnout zajeté hladké vrstvy bez ohrožení nožů/břitev než se řemen s pastou zaběhá). Tady jsem dostal zajímavou sadu škrábanců, řemen asi bude muset ještě projít nějakou tou přípravou (jak se dalo čekat)

Tím jsem vyčerpal tuto sadu fotek, další zase někdy příště, pokud bude zájem a admini mě nezabijí za plýtvání prostorem na nepočítačovosti :)        

Komentáře

[Petr]

no nazdar, na tohle bych nemel nervy se s tim s*** :) mne se povedlo nedavno poridit v jednom prodeji pro zahradkare bridlicovy brousek zadna syntetika ale pekne opracovny kus kamene ani ne za 100ku coz je paradni a neni to zadny drobek

[Gilhad]

Ještě se chystám udělat další rundu s vodními kameny a dalšími pastami :) Ale taky to chci pro sebe, jako referenční materiál, abych měl někde pohromadě, co se s tím vlastně děje a co je jak ostré/hrubé/ubírací :)

[Bedňa]

Ako som už písal, brúsením sa do materiálu vnáša povrchové pnutie. Toto ďalej časom deformuje subatomárne väzby materiálu. Ideálne je vykutie do požadovaného tvaru a leštenie.

[Gilhad]

Přesto mi přijde praktičtější tupý kuchyňák v paneláku nabrousit, než překovat :)

[Bedňa]

To je pravda, ale naozaj kvalitné nože sa nikdy nebrúsia.

[Zdeněk Burda]

A po použití se rovnou zahazují

Co znamená "opravdu kvalitní nůž"? Jak si ho mám představit? Z jakého se dělají materiálu a jaké je jejich určení?

[Gilhad]

Zatím jsem na takový nenarazil. A už vůbec jsem ho nezahlédnul v kuchyni u běžné hospodyňky. Asi to bude tím, že takové nože neprodávají v Tesku za 120,- Kč.

Zajímavé je, že i mistři nožíři u svých nožů o broušení mluví, zato o nožích, co se nebrousí ani muk. (A pro pořádek - keramické nože taky brousit jdou a po čase to i potřebují. Akorát, že než se ztupí tak, aby hospodyňka s ním neuřízla chleba ani vší silou, tak se většinou zlomí či ztratí. A šetřit jejich subatomární strukturu (to se přesouvají elektrony na jiné dráhy, nebo přerovnají kvarky v jádře?) tím, že se je pokusím překovat, to jsem se taky ještě neodhodlal.)

[Bedňa]

Pokročilá hodina a slifka spôsibila že som z medzi atomárnych väzieb (mriežky) vyrobil subatomárnu :)

Kované nože začínajú niekde na 1000Kč napr. http://www.kovanenoze.cz/kovane-noze-solingen

Ja osobne taký nevlastním, ale už som ho videl :) Mňa povrchové opracovanie kovov zaujíma hlavne zo strojárskeho hľadiska, vo firme práve riešime dosť závažné problémy s tým že brúsenie, atď. vnáša povrchové pnutie do materiálov a pri montáži napr. po dvoch týždňoch rozmery nespĺňajú normu. To povrchové pnutie proste po pár týždňoch dokáže zdeformovať otvory a hlavne rovinnosť materiálov. Robíme dosť presné veci rádovo v tisícinach milimetrov, to len na okraj, aby si niekto nemyslel, že ide o celé milimetre, hoci aj to sa stáva.

[Gilhad]

A teď už jen zbývá ty tisíciny milimetrů (ještě na jakou délku - milimetry, centimetry, metry?) přenést do oblasti kuchyňských nožů, kde nebývá problém ani čepel zohýbaná o celé milimetry na délce do 20 cm...

[Bedňa]

Tie problémy sú na výrobkoch od veľkosti noža až po niekoľko metrové bočnice. Inak zabudol som ťa pochváliť za naozaj zaujímavý blogový zápisok. V práci mám možnosť sa dostať k zaujímavým materiálom a už dlho plánujem si vlastný nôž vyrobiť, ale však raz možno

[kotyz]

Což takhle titanová kudla? Šlo by to? Mělo by to nějaký úžasný vlastnosti? Nebo co platina, iridium (z toho se prej dělaj špičky plnících per kvůli tvrdosti a odolnosti)? S takovýma materiálama běžnej smrtelník moc do styku nepřijde (snad z titanu by měly bejt aspoň částečně nějaký endoprotézy, dráty a šrouby do kostí a takový ty věci, pokud to neni chirurgická ocel nebo keramika), je to drahý. Docela by mě to zajímalo, když to bude ve formě lehkýho čtení na neděli

[Kvakor]

Čistý titan neudrží ostří, oproti oceli je moc měkký. Pokud se z něj dělají nože, je to spíš kvůli váze (je lehčí, 4.5 oproti 7,8 g/cm^3 u železa) a hlavně odolnosti (nerezne, ani v mořské vodě). Oprotitomu iridium by šlo, mám sice pocit, že čisté je moc křeké, ale to jde vyřešit přidáním dalších kovů (např. platiny). Nevýhoda je jeho hustota (22,5 g/cm^3), je to spolu s osmiem nejhustčí "normální" látka vůbec, a šílěně vysoká teplotá tání (cca. 2500°C), ale pro danný ůčel by to moc nevadilo. Pro nějakého nadupaného maníka, schopného použivat dvouručák jednoručně, by byl desetikilový platino-iridiový meč tak akorát.

[kotyz]

Přílohy:

• anime-evolution-2008-big-sword.jpg (63968 bytů)
• berzerk-sword.jpg (43219 bytů)
• giant-sword-costumeless.jpg (49336 bytů)

Jo to si taky myslim, že takovej Pt-Ir meč by byl skoro nezničitelnej a že by byl těžkej, to by mu akorát dodávalo na údernosti. S tim by se porcovalo jedna báseň. A nebyl by asi o moc těžší než některý středověký meče, možná i lehčí, podle toho jak masivní a dlouhá by ta čepel byla. Nebo což takhle z nějakýho superlehkýho materiálu udělat nějakej ten desetimetrovej "God Slayer" meč jaký sou k vidění v každym druhym anime nebo japonskym rpg na playstation? Ale ikdyby byl jen z papíru tak by asi normální člověk nebyl schopnej s nim aspoň zamávat. Asi by se musel udělat nějakej kompromis a srazit ho tak na tři metry. Holt v realitě si nemůžem dovolit všecko ...

Vygooglil sem nějaký repliky, ale to sou jen směšně malý kudličky proti tomu co je možný jinak vidět

[Kvakor]

Oni středověké meče zas tak těžke nebyly, běžný jednoruční meč vážil tak 1,5-2 Kg, dvouruční 3-5 Kg. Sice existovaly težší meče, ale jen pro speciální účely, například popravčí nebo ceremoniální meče. To, že meče vážily přes deset kilo, je vliv mizerně udělaných replik (dohánějícíh to robustostí), protože vykovat meč, který by vydržel mohutné mlácení kov-na-kov a byl zároveň lehký tak, aby se dal používat delší dobu než pár minut bez vzniku obodoby tenisového lokte a ještě k tomu byl vyvážený. není vůbec nic jednoduchého.

[Aleš Kapica]

Ony.. Je sice ten meč, ale skloňuje se to krapet jinak. Nejsem filolog, takže si nějaký jazykový výklad odpustím, ale rve mi to oči.

[Gilhad]

meč je neživotný, proto ony :) stejně jako ony domy (nikoli oni domové)

[tomasi]

titanove noze se vyrabi. vice viz http://www.missionknives.com/mpt12-ti/

[Bedňa]

Až tak ďaleko zas nie Skôr mi ide o spracovanie kvallitnej ocele, ideálne si spraviť na dvore malú vyhňu ako má kámoš a tam niečo ukutiť.

[PepaSFI]

každé opracování materiálu vnáší pnutí. Kování asi nejvíc, broušení nejmíň. Leštění je jen jemná varianta broušení. To k tvému příspěvku kdesi nahoře. Nevím na čem pracuješ že na to má vliv povrchové pnutí po broušení. Já jsem hodinář a ještě jsem neslyšel že by někde někdo řešil povrchové pnutí po broušení. Obvykle bývá problém s vnitřním pnutím které vzniká při kování nebo válcování. To se pak projeví při obrábění, zkrátka jak ze do toho řízne tak to někam uhne.

[Bedňa]

Máš dobré informácie len si ich prehoď naopak.

[PepaSFI]

aha tak to mám něco špatně. Pnutí které mi ohne materiál jak jitrnici je bezvýznamná nepatrnost a zbytkové pnutí po broušení které se skoro nikde neřeší protože ani nestojí za řeč je problém?

[Bedňa]

Keby ťa to naozaj zaujímalo, naštuduj si veci ohľadne kryštálovej mriežky kovov, spracovanie ocelí, povrchové obrábanie kovov. Prepáč ale v tomto ďalej pokračovať nebudem.

[PepaSFI]

v mým řemesle jsme na zpracování materiálů dost nároční. Ale do subatomárních vazeb teda fakt nejdem.

[Aleš Kapica]

Ono to pnutí, které vzniká při kování nemusí být vždy nežádoucí, neboť zpevňuje materiál. Jenže ten tím zároveň křehne - proto se u nožů nástrojů čepele popouštějí.

Využívalo se toho v dobách kdy se ještě nepoužívalo železo. Měď nezakalíš a bronz je křehký.

[Peter Golis]

Kvalitným nožom stačí napraviť subatomárne väzby materiálu.

A zlato by si vedel urobiť?

[PepaSFI]

ono hlavně záleží na tom jak se do toho třískne!

[kotyz]

Chci meč z trinia zbroušenej na šířku jedinýho atomu. Takovej co stačí někomu položit na hlavu a rozřízne ho vlastní vahou vejpůl až k podlaze. Ale zpátky do reality, viděl sem někde na britva.cz odkaz na nějaký holicí strojky ála Gillette Mach 3 se safírovýma čepelkama laserem broušenýma na sílu několika atomů co mají vydržet ostrý bez broušení snad 30 let! A stálo to jen asi 100 000 Limitovaná série asi 1 000 kusů. To by bylo fakt něco!

[pc2005]

!! Baal, respektive Quetesh. Taky jsem chtěl napsat, ale pak jsem si to rozmyslel, myslel jsem, že by to moc lidí netrklo (aspoň si můžeš napsat čárku ).

BTW já radši vhodně nakonfigurovanýho T1000. Ten se totiž nemusí brousit .

Ad realita: Kterej materiál má největší pevnost v co nejmenší atomární šířce? Diamant (nejtvrdší je, ale jestli by to tenké ostří neztrácelo stabilitu)?

[kotyz]

Máme i tvrdší materiály než diamant, ale jak to je s pevností nevim. Takovej kubickej nitrid boru se například používá na obrábění velmi tvrdejch materiálů, ale je poměrně křehkej. Hyperdiamanty a stlačený fullereny

[kotyz]

A ještě supertvrdý materiály

[Bedňa]

To bol omyl Viď. vyššie.

[Heron]

Toto ďalej časom deformuje subatomárne väzby materiálu.

Fakt dobrej matroš.

[Bedňa]

Kurva, väzby medzi atómami Bola pokročilá hodina.

[hovnocuc]

brousis na sucho, na vode nebo na oleji? co takhle keramicke brousky? s gritem 1000,2000?

[Gilhad]

karborundum bylo nasucho, lansky s olejem, pasty nasucho. Ted jeste chystam dalsi vypad do vodnich kamenu, cili tam to bude s vodou, 1K, 3K, 6K a 8K, ale to zase az nekdy

[kotyz]

Karborundum se má namočit.

[PepaSFI]

přesně tak, i ta kosa se brousí na mokro. Pasta na kůži by se taky měla trošku osvěžit pár kapkami oleje. Břitevníci to dokonce dělají tak že se pasta rozpustí v oleji, nechá trochu usadit a tím olejem z vrchní vrstvy kde jsou rozptýleny ty nejjemnější částice se potírá řemen.

[kotyz]

Hlavně ty fotky by potřebovaly přibrousit Některý sou tak rozmazaný až se z toho dělá člověku blbě ...

[Gilhad]

To je celkem problém. Jednou rukou držím břitvu, druhou foťák nad mikroskopem a fotím, co vyleze uvidím rozumně až v počítači. Navíc díky velkému zvětšení mám malou hloubku ostrosti, pokud zaostřím na prostředek fazetky, tak jak ostří, tak druhý okraj jsou silně rozmazané. Pokud se mi nepodaří uělat nějaký speciální držák, který by držel nůž/břitvu našikmo, aby bližší plocha fazetky byla kolmá na osu čočky, tak celý snímek prostě ostrý nebude.

[kotyz]

O těch z mikroskopu nemluvim, ty sou ještě docela dobrý, ale ty vyfocený nože a brousky na stole jak jsou na začátku to je děs. Jako by to bylo focený mobilem pod žárovkou dvacítkou ...

[kotyz]

Stativ nemáš? Makro ti to nefotí? Ten detail ostří na druhý a karborundum na čtvrtý fotce vypadají jak focený s digitálnim zoomem (ještě při blbym světle, protože je to celý žlutý). To vypadá asi tak jako když já fotim "screenshoty" z CRT obrazovky ...

[Gilhad]

Je to focený starým foťákem pod žárovkou čtyřicítkou. Nebudu si pořizovat studio, abych ukázal, jaký brousek mám na mysli. Stativ nemám, makro věšinou není schopné rozumně zaostřit na cokoli - viz druhý a čtvrtý obrázek. Jo, beru, že ten foťák je plečka, ale do lepšího investovat nehodlám, protože ho nevyužiju. Pár fotek z dovolené (tady svačíme, támhle jsem nelezl, že je to moc strmé a tak podobně) je tak všechno, co s ním dělám. Máma se podívá na fotky, řekne, že to je pěkné, hlavně že jsme se vrátili celí a tím to končí.

Mě stačí že na těch fotkách je vidět a poznat to, co chci ukázat, focením se neživím a ani to není můj koníček. Kdybych měl chatu a potřeboval tam vychytat myši, tak tam taky strčím jakoukoli opelichanou brécu, o kterou by si Amigapower neopřel ani pytel granulí :)

[kotyz]

Příště to zkus za denního světla, třeba to bude lepší. Právě čim shitovější foťák, tim je důležitější správný osvětlení. S nějakou zrcadlovkou za dvacítku se dají dělat slušný fotky i téměř za šera. Třeba ten brousek sem na tý fotce ani nepoznal, sem si odvodil z kontextu že to asi bude to karborundum na kosu ...

[Gilhad]

Uvidím, kdy se k tomu příště dostanu, ale večery jsou pravděpodobnější. Zrcadlovka za dvacku letos je dost jiná třída, než digitál za pár stovek před lety. Ale za ty peníze radši koupím kameny, než zrcadlovku, přinesou mi víc užitku i potěchy.

[kotyz]

Já jí taky nemam. Ale přechod z kompaktu za pár tisíc před lety na ultrazoom za pár víc tisíc před o něco míň lety znát byl. Fotky za jasnejch letních dní (dovolený a tak) vypadají z obou skoro stejně (až na velikost, 4 a 10 mpix je rozdíl), ale za horšího světla už tam sou rozdíly mnohem patrnější ve prospěch toho novějšího. Pak je to samozřejmě ten "ultra" zoom, 3x a 12x to je jako nebe a dudy - co se starym přiblížit nešlo aby to bylo větší než tečka to s novym neni problém. U makra žádný extra rozdíly nepozoruju, tam se beztak zoom příliš neuplatní. Každopádně lepší aparát = možnost dělat lepší fotky, ale nakonec výsledek záleží vždycky na uživateli, jestli ty možnosti využije. Já, jsa línej, využívam hlavně automatiku a sem tam nějaký předvolený režimy (noční, stativ, ohňostroj, portrét), ale stačí mi to a nestěžuju si. A už tě nebudu dál trollovat

[Kvakor]

Ono stačí i dost silné světlo. Já používám většinou 500W halogenku v takovém tom stavebním svělte na trojnohém stativu, ale pokud je to nas blízko, mělo by stačit i něco slabšího. Bohužel se zákazem žárovek je docela problém sehnat něco v intervalu mezi 50W bodovou halogenkou a velkými trubicovými halogenkami. Možná by šlo sestavit světlo z většího množství halogenek, jako bonus by světlo nebylo tak ostré a stíny by tudíž nebyly tak tvrdé, už z toho důvodu že běžné plastové softboxy se s halogenkamy nedají dlouhodobě používat (propálili by se).

Alternativa je použít externí blask (staré blesky na síťové napájení se dají sehnat celkem levně), bilou papírovou čtvrtu jako softbox a bleskat na focený objekt odrazem, ale nevýhoda je, že většina kompaktů nemá jak blesk připojit, tedy alespoň bez zásahu dovnit přístroje.

[kotyz]

Ani ten muj ultrazoom to neumí, ale vyšší modely už měly i sáňky na externí blesk a ruční ostření na objektivu. Ale takový peníze už se mi do toho dávat nechtělo. Bylo by se to bejvalo občas hodilo ...

[kyknos]

vždyt dnes se dá koupit slusný zrcadlo za pár penez... nové pod 10k, použité i mnohem levnějí - to se moc neliší od slušnějších kompaktů

[Václav HFechs Švirga]

Hadám že to má víc než megapixel, tak mám zkušenost, že radši než se to snažit vyfotit z blízka (na makro a podobně) tak aby to sice zabíralo celou plochu fotky, ale všude rozmazaně, je lepší to vyfotit trošku z dálky (kde už foťák zvládne zaostřit) a pak to ve fotoeditoru ořezat. Protože mnohem lepší informaci přináši 1 Mpx ostrý výřez než 5 Mpx mazanina.

Další trik je ten, že ty digitály obvykle umí zaostřit jen na střed. Takže pokud chci zaostřit na něco co je kus vlevo, ale nechci to mít vystředěné, zaostřím to nejdříve vystředěné a pak posunu foták kousek doprava.

Jinak tyhle rady samozřejmě neřeší mikroskop, ale ty snímky z mikroskopu mi přišly celkem dost kvalitní (oproti brouskům a pod.).

Jinak výborný zápisek .

[Zdeněk Burda]

Jaké máš zkušenosti s broušením konvexního ostří? Mám Fallkniven S1, který ho samozřejmě má. Zatím ho brousím na šmirglu na podložce, která se trošku promáčkne… Na Spyderco Police používám Lanskeho a je to ok. Na běžné používání bych řekl, že dostatečné. Přemýšlel jsem, že bych ostří srovnal i na tom Fallknivenu abych ho mohl brousit normálně, přeci jen to je pracovní nůž

[Gilhad]

Podložka pod myš a šmirgly se mi taky osvědčily. Dá se sehnak až asi 2.5K grit (prý v autolaku), já se dostal tuším jen k 800 a pak jsem pokračoval pastou na řemenu. Holí to chlupy na ruce jedna radost.

[Zdeněk Burda]

Taky máš broušení nože jako relaxační aktivitu? Údržba kůže, broušení nože, čištění pistole… snad jen vymejvání předovky (někdy to beru louhem nebo co to je) není až tak odpočinkové

[Gilhad]

Tak jak kdy - své nože brousím jen občas, protože celkem drží ostří a nikdo snima neřeže do porcelánových talířů. Ostatní nože, zvlášť pro příbuzné, to mají horší, většinou se ke mě dostanou ve stavu značně zbědovaném. Ale vlastně ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy brousil nůž z nedostatku lepší zábavy. Na druhou stranu je broušení činnost, která umožní odkládat nepřijemné věci na později a ještě jde navíc deklarovat jako "užitečná", či "potřebná" :)

[kotyz]

Že bych místo luxování začal brousit nože? Z toho by tak nebolely záda ...

[Bystroushaak]

Pěkný článek. Docela mě to přimělo k zamyšlení nad mým přístupem k nožům.

Jinak, čím levně dostupným se dají brousit keramické nože? :D Matka už na nich nadělala milimetrové zuby (není schopná pochopit, že takový nůž vyžaduje poněkud větší úctu než klasický) a tak teď spíš pilují, než řežou.

[Gilhad]

To je mi líto, ale neporadím. Sám žádný nemám a co jdou řeči okolo, tak na broušení keramických nožů jsou jen nějaké extra drahé diamantové udělátory.

Můj skromný názor je, že keramický nůž je tvrdá a křehká svině, takže většina klasických přístupů po něm sklouzne. (Brousit musíš měkčí tvrdším, jinak na tom strávíš nejen mládí. Ona sice mnohá krůpěj i tvrdý kámen proráží, ale čekat po několik generací na výsledek je často nepraktické.)

Takže najít něco tvrdšího, v našich podmínkách asi nejlépe diamant, a zkusit to tím. I tak se může snadno stát, že odbrousíš hladkou vrchní slupku a uvnitř narazíš na nebrousitelné svinstvo (představ si odprýsknutý porlcelán - i když to zabrousíš, nebude to hladké a nepropustné, jenom rovné). Na druhou stranu jako "první pomoc" by to místo vyhození do koše pomoct mohlo. I kdyby ten nůž už nebyl jako nový (či lepší), a pravý mistr by se k němu jen zády obrátil, tak může být, že do kuchyně na to, co s ním matky tropí, bude ostrý a použitelný víc než dost. Ale to nezjistíš, dokud to nekusíš.

IMHO nějaké diamantové brousky prodávali v akci v Lídlu za stovku či dvě. Je to jen troška prášku zalisovaná do plechu, ale možná (možná) by to mohlo stačit aspoň na to nejhorší.

Pokud se postíš do pokusů, poreferuj, ať víme něco z první ruky.

[phr]

mnohá krůpěj i tvrdý kámen proráží

Jj, nejúčinnější jsou ženské slzy :)

[Kvakor]

Možná by šel použit diamantový prášek (bort), ale nevím, jestli se něco takového dá běžně senhat. Ale pokud to není nějaká opravdu speciální keramika, nejspíš by stačilo i karborundum, protože na Mohsově stupnici je spolu s korundem hned za diamantem. Pokud tím do toho půjde rýpat, tak by s tím mělo jít i brousit.

[Gilhad]

Santoku

[Mandarinka]

My brousíme nože v dílně na takový tý kotoučový brusce. Věk elektřiny!

[Gilhad]

Já když někam spěchám, tak si taky udělám brkaši z pytlíku, i když se to bramborům na loupačku neblíží ani vzdáleně...

[adssa]

tim se prehriva ostri a jde do kelu, voe

[adssa]

A co ocilka ? Ta preci kolikrat uplne staci.

[Gilhad]

Ocílka umožňuje udržet ostří celkem ostré po celkem dlouhou dobu - záleží na používání, materiálech a tak dál. Materiál nebrousí, jen uhlazuje a rovná (takže se pak drobné zoubky nevylamují tak často a snadno). Když se nůž ztupí, ocílka už nepomůže, je třeba ho nabrousit.

Defragmentace disku taky zlepší výkon Windows, ale když se vám zaserou všelikou verbeží je nutno sáhnout k razantnějším metodám :)

[bambas]

Hele muzu dotaz? Kdysi jsem koupil nuz Magnum (neni vubec spatnej) a kdyz jsem ho pujcil, tak s nim nejakej blbec otviral konzervy snad pro pulku letniho tabora a mam tam samozrejme zuby. (ted po nekolika brouseni uz spis jen vlnku)
Co s tim? Mam to brousit na karberundu tak dlouho, rokud ostri nesrovnam? Nebo vzit ostrim KOLMO na najeky kamen, aby zmizely zuby a pak nabrousit? Diky za radu.

[Aleš Kapica]

Překovat, nebo zahodit.

Pokud ti přirostl k srdci, tak to vzít nejdřív jehlovým pilníkem, srovnat ostří, pak karborund, případně vodní šmirgl a teprve pak se začít bavit o broušení.

[Gilhad]

Asi tak. Brat to kolmo a pak brousit vyjde IMHO nastejno jako rovnou zacit brousit, s tim, ze muzes napachat jeste nelake dalsi skody - jako vylamovani ostri, nebo to zabrat moc, nebo zvlnovatet - ktere pak brousenim budes pracne zahlazovat.

ja bych nejdriv vyrovnal ty nejvetsi prusvihy (pokud jsou tam i vyhnute casti, nejen chybejici material) a pak sel podle velikosti zubu od patricne hrubosti - pokud jsou zuby milimetr a vic (podle popisu je mozne), tak zacit pilnikem (i kdyz ja bych volil spis sirsi, protoze chci brousit do roviny) a pak az karborundum. Taky zalezi na materialu a dostupnych pilnicich, jestli ti ho budou brat. Pripadne sadou hrubych smirku, pokud se pilnik nechytne.

Pilnikem bych piloval vyhradne od hretu k ostri, stejne tak smirkama. Na kamenech naopak od ostri k hrbetu. (na smirky mazes maslo, kameny krajis na tenke platky, receno obrazne).

Predem si zvol uhel, pod jakym to ostri chces mit a tvar, k tomu se musis dopracovat na tom nejhrubsim pouzitem, vse ostatni uz budes pouzivat jen na vylepseni vzhledu a ostri. (dobra, u pilniku das jen obrys a profil naznacis, profil dotahnes hned v dalsim kroku). Predstav si, ze v tom stavajicim nozi je skryt nuz novy a ty potrebujes odstranit ten prebytecny material a neposkodit ten novy nuz. Ale to je obecna pravda - jak zjemnujes prostredky tak je stale namahavejsi ubrat stejne mnozstvi materialu, cili se vyplati to ubirani udelat nejdriv. Zase u hodne hrubeho ubirani pocitej s vrypama, ktere budes nasledne zahlazovat, cili ve vysledku hrube ubirani konci tak na hloubku nejhlubsiho vrypu od konecneho tvaru.

Pokud to vypada, jak se obavam, ze vypada, tak budes ubirat hodne materialu a mozna se dostanes s ostrim do casti, ktera nemusi byt tak tvrde zakalena, cili ten nuz pak nebude uz drzet ostri tak dobre jako novy.

[PepaSFI]

pilníkem bych se netrápil, pokud ten nůž je z jen trochu slušnějšího materiálu, tak to pilník moc brát nebude. Já bych to srovnal na brusce a pak pokračoval na karborundu. Záleží jak moc je to zubatý, možná by stačil smirek na desce nebo rovnou karbo.

[Gilhad]

U brusky je velke riziko, ze to clovek prehreje (a teda popusti) a zkazi si tak i to, co zatim zkazeno nebylo. Pokud se me dotycny pta tak jak se me pta, nepredpokladam, ze by byl zkuseny brusic a nedoporucoval bych mu to riskovat. Pravda, neznam ho a konec koncu je to jeho nuz, nebranim mu to zkusit, ale za sebe nsilne nedoporucuju.

[bambas]

Zkuseny brusic nejsem, to je pravda. Jen zvladnu radne nabrousit nuz. Nekde ve sklepe mam i radu brousku a pastu, jen to najit :) Do brusky se urcite poustet nebudu, protoze bych to urcite zkurvil - teda jako ze bych to mel krivy :)

[PepaSFI]

kdyby měl možnost použít "mokrou" brusku s pomaluběžným kotoučem tak je to bez rizika. Před nějakým časem se prodávaly i v Lidlu takže je dost lidí má. Ale i na obyčejné kotoučovce to jde. Vždycky platí že se to nesmí zahřát. Nejlepší teploměr je ruka, jakmile to začne být nepříjemné do ruky, tak přestat a ochladit ve vodě. To je nějakých 60°C, do popouštěcích teplot to má daleko, ty začínají až přes 200°C

[bambas]

Navic uvazuji o tomhle nozi. Nejake zkusenosti s brousenim? Vim ze je kovany, ale ostri ma evidentne brousene .
NUZ

[Bystroushaak]

Nic proti, ale k čemu takový nůž vlastně je? Vypadá to jako nějaká pomůcka pro ninju, takže nic co by mohl běžný člověk nějak upotřebit. Pokud má být výstavní, nebo do sbírky, zase mi nesedí ten dotaz na broušení.. Tzn, jsi ninja, nebo se s tím dá krájet chleba? :D

[Aleš Kapica]

No, nejspíš aby si měl čím utnout ruku až si ji přibouchne do dveří. A nebo se jím možná hodlá vysekat v nouzi ze změti kabelů

[bambas]

No chci ho samozrejme na "bezne pouziti" - nemyslim tim kemping u reky a otvirat s tim lahvace :), hlavne do hor - rezani lan, dreva, apod. Samozrejme to je nuz, ktery neni na nejake hazeni, nebo ho zapichovat do stolu :) Mam rad japonske vyrobky, co se katan, wakizachi, nozu, kaligrafii, atd. tyce.

[Gilhad]

(OT: ninjové měli spoustu pomůcek, které byly ryze účelové a běžný člověk je mohl k dané činnosti skvěle použít, jenom vzhledem s okolnostem a určení byly vyráběny z materiálů, postupy a v kvalitě, které se pro běžné použití nevyplácely.)

Tenhle nůž bych viděl buď "do vitrínky", nebo jako hezký EDC. Chleba i buřty tím ukrojíš, klacek uřízneš a milión jiných věcí co člověk běžně dělá s "běžným" nožem tím uděláš stejně dobře. Je to i s pouzdrem, na opasku se to da nosit dobře a že to je na buřty trochu overkill vůbec nevadí. Za tu cenu to IMHO stojí, pokud chce mít člověk něco v tom stylu.

Skoč si do nějakého chrámu konzumu, uvidíš tam trička v této ceně, která zahřejou stejně jako trička z tržnice od ťamanů a pokud se nevěnuješ módě, tak na první pohled moc rozdíl neuvidíš. Nicméně to lidi kupují (jinak by ty krámy tam už dávno nestály).

Na můj vkus je čepel trochu krátká, ale já mám v lásce dost dlouhé čepele (můj EDC má čepel dlouhou 17.5 cm při celkové délce 31.5cm). Tvar má dobrý, ten oplet taky vypadá, že se bude držet pohodlně a jistě a díky velikosti a pouzdru bude pořád při ruce. Pro obecné užití nevidím žádnou nevýhodu, pro speciální užití si lidi pořizují speciální nože.

Například já v kuchyni na krájení používám tenhle už dlouhou dobu a naprostá spokojenost. Teď jsem ho už musel opravdu nabrousit, obtažení už nestačilo.

[bambas]

Diky za odkaz, do toho kuchynaku jdu. Ja osobne teda nenecham do kuchyne dopustit na KDS Sedlacny :D, ale tohle je trida, diky za tip, uz objednavam. :)

[polymorf]

Oboustrane brouseny? To je nejake divne, myslel som ze rakosnici pouzivaju jednostrane brusene kuchynske noze. Su ostrejsie ako obojstrane "nemecke"

[Gilhad]

Nevim jak rakosnici, ale japonci pouzivaji jak jednostranne, tak oboustranne ostri - kazde ma trochu jine urceni. Tohle santoku bylo oboustranne, tak jsem ho pochopitelne brousil oboustranne :) (teda jako zprava i zleva, ne od ostri i od hrbetu jako dyku)

Jinak oboustrannost s ostrim v podstate nesouvisi, dulezity je vrcholovy uhel.

[Gilhad]

Je to jak řikáš. Ostří je broušené.

Tím kováním si nejsem až tak jistý, přijde mi to spíš jako broušené z příslušně tlustého válcovaného plechu (obvyklý postup), ale na základě těchto fotek nejsem ochoten se o to hádat. Je vidět jen kus hrubé plochy, není vidět z boku a cena za ručně kovaný by asi byla vyšší a prodejce by neopomenul to zmínit. Ten neopracovaný povrch se zdá být celkem přesná rovina, stopy po obrábění jsou rovnoměrné, jemné, všechny stejným směrem a vypadají podobně jako když očistíš povrch klasicky válcovaného materiálu. Udělat tohle kladivem by dalo hodně práce.

Je tam zmíněno parciální kalení a celkem to na něj i vypadá. Parciální kalení je, že část zakalíš víc (čepel), ta je pak tvrdší a lépe drží ostří a část zakalíš méně (hřbet), ta je pak houževnatější a odolnější proti zlomení. Nejjednodušší způsob je při kalení do chladicí kapaliny ponořit jen to ostří a hřbet nechat čouhat ven. Musí se to udělat kolmo aby se to pnutím nezkroutilo, ale je to celkem "jednoduchá" a dokonce i strojně dělatelná technika (čili nemusí do být výrobně drahé). Samozřejmě i to se falšuje, nejčastěji opískováním, leptáním či mořením, ale tady to vypadá na té fotce celkem důvěryhodně. Předěl mezi horní tmavší a dolní světlejší částí je to místo, kde to prochází povrchem. (hamon)

V praxi to znamená, že pokud se probrousíš do té světlé části, tak se dostaneš do měkého materiálu a ostří už nic nevydrží. Samozřejmě při broušení to bude vypadat všude stejně, ta jiná barva je jen povrchová záležitost, v materiálu ji uvnitř neuvidíš. Vytáhnout jde šikovným leptáním například, protože ač stejný materiál, tak jiné fyzikální vlastnosti (jiná vnitřní struktura, velikost krystalků a tak).

Takže počítej s tím, že pri opotřebení, poškrábání a tak ti to samozřejmě sleze a není to nic proti ničemu. (vem si hřebík, nahřej ho na sporáku a ponoř špičku do vody, zasyčí to a uvidíš na něm celou škálu barev. Lízni ho smirkem a barvy zmizí. I tak zůstane špička zakalená a hlavička popuštěná, akorát u hřebíku ten rozdíl v tvrdosti není tak markantní)

Zkušenosti s broušením tohoto nože nemám, ale v principu to bude stejné jako u všech ostatních. Podle kvality materiálu a výsledné tvrdosti to půjde o trochu rychleji či pomaleji, ale v principu se na tom nic nemění. Břitvy jsou kalené na tvrdost, která u nožů nedává smysl (a platí za to choulostivostí ostří), na kamenech se ale chovají stejně jako nejlevnější kuchyňák z měkkého železa. Jen ubývají o dost pomaleji a trochu decentněji. Řízení trabanta a mercedesu je v principu taky stejné - sedíš, kroutíš volantem a šlapeš na plyn.

[bambas]

Nuz je urcite kovany. Je to tam i zmineno v popisu. Ma tam samozrejme kovane i drazsi :) (ma tam i videa) Dela to kovar, ktery jako jeden z mala (ze dvou?) ma u nas povoleni vyrabet japonske mece - tim myslim oficialni povoleni a doporuceni od tradicnich mistru vyroby japonskych mecu. Kazdopadne diky za vycerpavajici informace.

[Michal Kubeček]

Kacířská otázka: pokud nabrousím nůž tak jako na posledním obrázku a nakrájím s ním, řekněme, cibuli (na dřevěném prkénku), o kolik obrázků zpátky se tím vrátím?

[polymorf]

Presne toto som sa chcel opytat, ak sa vrati spat na obycajny brusok po dvoch mrkvach a troch zemiakoch tak je cele brusenie o nicom.

[bambas]

Ja bych rekl, ze to je na materialu, z ktereho je nuz vyroben ahlavne i jakym zpusobem kaleni. To rozhodujez velke casti o tom, jak dlouho "udrzi" ostri.

[PepaSFI]

popravdě řečeno, ono takovéhle broušení je celkem zbytečné. Na kuchyňák úplně stačí ten dvoustranný karbo brousek a bude to ostrý až hrůza. Ale já ho chápu, prostě si s tím vyhraje, dotáhne to do dokonalosti. Někdy dokonce to hrubší ostří může být "řezivější", projeví se tam pilkový efekt těch vroubků. Ta trvanlivost při normálním používání bude záležet hodně na kvalitě nože. Pod mikroskopem asi budou nějaké změny patrné, ale nic co by stálo za řeč. Rozhodně ne po pár cibulích, teda pokud to není nůž z plechu jak na piksle od paštiky. I takové se vyskytují, viděl jsem kuchyňák Tescoma co se při trošku nešetrném zacházení normálně ohnul.

[Gilhad]

Budu muset nekdy vyzkouset, ale rekl byc, ze par cibuli s tim moc nehne. Ten Santoku, co jsem tu daval video, jsem kupoval 26.8.2011, od te doby je to muj hlavni kuchynsky nuz a poradne nabrousit potreboval az ted.

[Michal Kubeček]

IMHO víc škody nadělá prkénko než cibule. Ale šlo mi spíš právě o tu rozumnou úroveň ostrosti, za kterou už nemá smysl jít, protože dál už je to jen na dívání se.

[Gilhad]

Ono s timle pristupem, kdy brousim bez pilky i bez jehly, tak cim jemnejsi tim lip (nic neztracim), akorat to od urcite urovne uz prinos roste cim dal pomaleji, zatimco pracnost naopak stoupa cim dal rychleji.

[Bedňa]

Ak by to niekoho zaujímalo, tak som si nechal overiť informáciu o "nožovici", tepelnom spracovaní, kalení a brúsení od kolegu, ktorý o tom písal diplomovú prácu a povedal mi že kvalitný nôž rozhodne nebrúsiť, len leštiť, práve kvôli porušeniu krištalickej mriežky. Povrch nesmie byť búsený ani pri výrobe noža. Keď som mu povedal, že by som si chcel taký vyrobiť, tak sa zasmial a ževraj aby som radšej opýchal manželku

[PepaSFI]

víš proč takový nůž nevyrobíš? Proto že takový nedělá nikdo.

[Bedňa]

Keď som ďalej na neho naliehal, že by som to predsa len skúsil, tak hovoril, že je problém sa k "Nožovici" vôbec dostať, spomínal niekoľko akostí, jednu som si tuším zapamätal 17022. Keď sme vychádzali z toho čo máme vo firme, tak pripadá do úvahy 16420, ktorá by sa po vykutí a leštení dala cementovať a potom zakaliť. Hovoril že keby som sa do toho dal, tak by si aj on jeden vyrobil. Skúsim o tom s ním ešte pokecať, ale čo som videl dokument o samurajských mečoch, tam to leštil učeň 300hodín :)

[Gilhad]

17022 neni jakost, ale oznaceni ocele. IMHO jsou pro vyrobu nozu i mnohem lepsi materialy, ale je otazkou, co presne od toho noze chces.

http://cesar.fme.vutbr.cz/informace/nezelezo/Fe182.htm

Pokud chces ocele pouzivane pro vyrobu nozu, tady mas nejake i s popisem http://www.noze-nuz.com/nozirske_oceli/ocele.php

spousta obchodu (a nejen s nozi) je ochotna zasilat i kusy ocele pro vyrobu cepeli

[PepaSFI]

Třeba taková legenda mezi noži, nepálský Kukri, ten krvelační Gurkové tradičně dělají z legendami opředené speciální oceli "na-vrakovišti-najdu-péro-z-náklaďáku"

[polymorf]

Mozno, ale zase nim asi nekrajaju cibulu nadrobno.

[PepaSFI]

ale jo, taky to s ním jde

[Bedňa]

17022 sa hovorí správne trieda oceľe, ale to je vedľajšie. Ja nehovorím zohnať oceľ v cene nožíka :)

[blergh]

Skoda, ze toto nevedi spickovi kovari. Asi neco delaji staleti spatne. PROBOHA! Co je to za ulet takovyhle pseudoinformace? Nechces s kolegou vratit vyucni listy ci diplomy a zopakovat si znovu Nauku o materialech???

[David Jaša]

Jaké nejdelší ostří se dá služně brousit tou Lanského sadou?

[Gilhad]

Nevim, nezkousel jsem. Podle meho odhadu asi tak 35 cm na jeden uchop a pri prehazovani uchopu neomezene dlouhe (pricemz to, ze to drzi uhel znamena, ze pri trose snahy a peclivosti by prechody mezy uchyty nemely byt poznat.)

[Gilhad]

Experimentalne overeno na 120 cm dlouhe cepeli - je to opruz, ale jde to - cili jde tim brousit v principu neomezene dlohe ostri.