Rodina produktů Raspberry Pi se rozšířila o Raspberry Pi Smart Display Module. Deska pro Raspberry Pi Compute Module 5 se zasouvá přímo do displejů dle specifikace Intel SDM. Cena desky je 30 dolarů.
Byla vydána nová verze 2.56.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 104 vývojářů, z toho 39 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Hackerská skupina ShinyHunters oznámila průnik do informačních systémů FBI, prostřednictvím zero-day zranitelnosti v platformě Oracle PeopleSoft, kterou úřad využívá mimo jiné pro náborový portál FBIJobs.gov. Útočníci tvrdí, že získali až 3 TB dat o současných i bývalých zaměstnancích a uchazečích o práci. Jako důkaz zveřejnili vzorek přibližně 5 000 záznamů obsahující jména, adresy, telefonní čísla, data narození, čísla
… více »Doba kompilace linuxového jádra se díky rychlejšímu hardwaru a optimalizacím kbuildu snižuje k deseti sekundám. Nejnovější patche Lorenza Stoakse (vznikají i s pomocí SI) zkrátily na testovacím stroji dobu sestavení z dlouhých 22 vteřin na pouhých 15, a to bez použití RAMdisku. Testovací systém tvořily dva procesory AMD EPYC 9575F (oba dohromady poskytují celkem 128 jader a 256 vláken), čtyřiadvacet 64GB DDR5-6400 paměťových modulů a
… více »Před rokem a půl vývojáři postmarketOS informovali, že pro projekt hledají nové jméno. Včera bylo oznámeno: postmarketOS se nově jmenuje Nura.
Hra Factorio dorazila na Printables. Hned teď si můžete stáhnout 65 různých modelů a nechat celou mimozemskou planetu oživnout na svém stole.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 18.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Prezident USA Donald Trump během svého projevu na valném shromáždění OSN 22. září 2026 prohlásil, že umělá inteligence 'bude dále oficiálně nazývána superinteligencí', zkráceně SI. Svůj návrh zdůvodnil takto: 'Použití slova artificial činí inteligenci falešnou. Ona falešná není, ve skutečnosti je úžasná'. Zároveň ve svém proslovu prohlásil, že Spojené státy kategoricky odmítají jakékoliv pokusy o vytvoření 'globalistického
… více »Čínská technologická firma Xiaomi představila novou verzi 2.6 svého modelu MiMo, váhy modelů MiMo‑V2.6‑Pro‑RL a MiMo‑V2.6‑Flash‑RL jsou dostupné na HuggingFace pod licencí MIT. Výkonnější varianta Pro má přes bilion parametrů, z toho 42 miliard aktivních, úspornější Flash 309 miliard parametrů, z nichž se při generování aktivuje přibližně 15 miliard. Oba modely mají délku kontextového okna milion tokenů. Tyto MoE modely zvládají
… více »Proběhl Snapdragon Summit 2026. Společnost Qualcomm se mimo jiné pochlubila během Linuxu na čipech Snapdragon X2. Zatím pouze v ranní verzi vhodné pro vývojáře linuxových distribucí a přispěvatele do jádra Linux.
Doby, kdy mi ve školce nože zakazovali, že bych se mohl říznout, už jsou dávno pryč :)No, bohužel to vypadá, že tu zas znovu budou, minimálně v Německu a Velké Británii jsou už dnes nože omezené zákony (viz Knife legislation na Wikipedii). Například v Německu zabavovali policisté českým turistům i kapesní nožíky nad 8,5cm délky čepele, zatímco zákaz soukromého držení palných zbraní ve Velké Británii už vedl k tomu, že je třeba licence na prodej nožů, mečů a jiných čepeloidních objektů použitelných k způsobení újmy na zdraví.
Kdybych to napsal hned od začátku, prozradil bych pointu příliš brzy.Pointu. Myslíš tu informaci "přišel mi brousek, ale jiný než jsem chtěl"? Nebo jsem to možná nebyl schopný vyfiltrovat z té velké kopy hov.. ehm, slov.
A neznám mnoho zdojů, které by na krabičce měly napsáno od kraje ke kraji "Sharpening stone". (Což spousta lidí zde byla schopna přečíst a správně pochopit.)Jenže proto abys to přečetl si fotku musíš zvětšit.
Toto není míněno jako naučný text, ale přátelům pro pobavení.Nj, ale jak k tomu pak přijdou ostatní, ne-přátelé? Tenhle článek je o ničem, naopak je se ještě vzpírá tomu aby byl pochopen a přečten. Přitom co se broušení týče, očividně víš víc než běžní lidé. Ale nic, nebudu rýt, nemám na to ani náladu, ani motivaci.
, právě proto jak to bylo sepsáno, a ne o čem to bylo psáno. Jenom, jak už jsem napsal, čekal jsem pointu, že sis objednal třeba ruský samovar.
Předpokládal jsem, že takto psaná upoutávka bude inteligentnímu čtenáři stačit k pochopeníé, že článek za ní jest nějakou ptákovinou určenou k pobavení, či jiným osobním žertem.Ac nejsem sto posuzovat, zda jsem inteligentni, za sebe mohu prohlasit, ze jsem s pochopenim nemel problem a precetl jsem si to rad. A ja, podobne dovednosti nemaje, jsem tohle bral jako osvezeni.
Pokud by byl zájem o to, abych sepsal cosi o broušení, co by mělo edukativní hodnotu, rád to udělám v jiném blogu, pokud ovšem bude zájem.Me by zajimalo jak nabrousit klasicke kuchynske noze a jake kameny jsou k tomu potreba :)
=====\
======\
=======| <-- přehnaně tupá ploška na břitu
======/
=====/
Brousím od oka pod úhlem 20 stupňů - doporučený úhel pro kuchyňské nože - ani moc tupý, takže skvěle krájí, ani moc ostrý, takže se hned nevylomí nebo neohne.
Už v tuhle chvíli by se dalo skončit, nůž krájí celkem dobře, rozhodně velká změna proti předchozímu stavu. Nůž má už zhruba definitivní tvar, výbrus je sice silně oškrábaný a ostří má spoustu jemných zubů daných velikostí zrna brousku, ale krájí srovnatelně s novým levným nožem.
Pak většinou ješte použiju dvoustranný karborundum kvádřík, nejdřív hrubou, pak jemnou stranu.
Při broušení jedu ostřím proti kameni (jako bych ho chtěl nakrájet na velmi drobné vodorovné plátky). Tím pádem se mi nestane, že bych vytáhnul na ostří jehlu, která by se při prvním přítlaku buď vylomila a zanechala zuby, nebo ještě hůř ohnula a nůž by přestal krájet zcela. (Ostří ve tvaru J fakt nekrájí.)
Toto je stav, který bych asi shledával postačující pro příležitostné nože někde na chatě - nevypadá to ještě pořád skvěle, ale už to aspoň při krájení nedrhne.
Když brousím na více kamenech (tedy vždy), tak střídám úhly, pod kterými vedu nůž proti brousku. Jednu hrubost jedu šikmo k sobě, další šikmo od sebe - to má ten smysl, že po přechodu na jemnější brousek vidím, zda tam ještě zůstávají rýhy od toho hrubšího (a tedy musím brousit dál, později už bych to nezahladil), nebo zda už jsem všechny rýhy z předchozího broušení ubral a mohu tedy přejít o další krok dál (a opět změnit směr).
Pak přijde na řadu Lanskeho sada - od hrubého, přez střední až po jemný. Výhoda Lánského sady je, že udrží stále stejný úhlel kamene proti ostří, takže i začátečník brousí pořád ve stejné rovině (a může si vybrat úhel). Taky není při broušení tolik potřeba se soustředit na práci a jde rychleji od ruky. Protože kameny takřka neubývají, tak ji používám už léta letoucí.
Od hrubého kamene výš už vlastně ani tak nebrousíme, jako spíš leštíme. Odběr materiálu je zanedbatelný, mění se povrchová úprava.
Teď už nůž krásně vypadá, ostří se leskne a rýhy takřka nejsou vidět. Výhoda odstranění rýh je nejen estetická, ale navíc (díky menšímu a hladšímu povrchu) nůž míň rezne a lépe odolává nejrůznějším kuchyňským leptadlům, jako citrónu, cibuli a tak podobně. A samozřejmě, lépe krájí.
V tuto chvíli by již měl být schopný jediným plynulým tahem čistě přeříznout vejpůl A4 papír držený za rožek. Takovýmto řezem (případně vedeným jen kolem okraje) se taky přesvědčíme, že nůž je ostrý po celé délce stejně, nemá zoubky a nepravidelnosti (jinak by v papíru v těch místech zadrhával). Príma na krájení syrového masa, cibule na drobné kostičky a tak podobně. Neznalé překvapí, že s takovým nožem krájíte jediným tahem, místo obvyklého pilování a pižlání sem a tam.
Samozřejmě lze jít ještě dál, ale v kuchyni to již není třeba. Ale pokud to někoho baví, tak může nůž obtáhnout na řemeni s brusnou pastou (tentorát ale hřbetem napřed) a zjistit, že nůž holí chloupky na ruce lehkým tahem. Nebo ještě použít nějaké jemnější kameny (já například vodní kámen 1.000/3.000 gritů), ostří vyleštit a obtáhnout na řemeni. Takový nůž přesekne volně visící vlas.
Po dalších kamenech (6.000 grit, 8.000 grit a třeba i výše) a obtažení na řemeni s čistým olejem lze (aspoň u břitev, u nože jsem zatím ješte nezkoušel) dosáhnout toho, že vlas přetne nikoli sekem, ale i velmi pomalým pohybem. A co jsem četl na www.britva.cz, tak ani toto ještě není konečná :)
Pravda, pokud se nožem nechcete holit, tak jít nad lánského sadu je už jen záležitost zábavy, ale lidi mají různé koníčky. Někoho broušení prostě baví a snaží se dosáhnout maxima. Jiný zase leze na hory jen proto, že tu jsou.
Po dalších kamenech (6.000 grit, 8.000 grit a třeba i výše) a obtažení na řemeni s čistým olejem lze (aspoň u břitev, u nože jsem zatím ješte nezkoušel) dosáhnout toho, že vlas přetne nikoli sekem, ale i velmi pomalým pohybem. A co jsem četl na www.britva.cz, tak ani toto ještě není konečná :)Podle legend byly opravdu ostré japonské meče schopné rozpůlit vedví list volně plující po hladině potůčku, případně přetnout volně se vznášející kus rýžového papíru, aniž by změnil směr letu. Jinak ještě bych připoměl důležitou věc - čím ostřejší čepel, žím snáz se člověk řízne a ani neví jak. Hlavně nezkoušejte zjišťovat ostrost pomocí prstu, od určité ostrosti se "hmatem" nepozná nic a jediný rozdíl je v hloubce rány v prstu a množstí vytékající krve. Na druhou stranu se zranění od opravdu ostrých čepelí mnohem rychleji hojí a nechávají menší jizvy. PS: Ten popis ostření mi trochu připomíná scénu z Pratchettovy knihy Sekáč, kde Smrť postupně brousí běžnou kosu v nástroj ultimativní ostrosit a nakonec skončí u paprsků vycházejícího slunce, protože na ostří, které krájí i zvuky, jsou i materiály jako hevábí nebo pavučiny příliš hrubé
PS: Ten popis ostření mi trochu připomíná scénu z Pratchettovy knihy Sekáč, kde Smrť postupně brousí běžnou kosu v nástroj ultimativní ostrosit a nakonec skončí u paprsků vycházejícího slunce, protože na ostří, které krájí i zvuky, jsou i materiály jako hevábí nebo pavučiny příliš hrubéHehe, na to jsem si vzpoměl taky :)![]()
Podle legend byly opravdu ostré japonské meče schopné rozpůlit vedví list volně plující po hladině potůčku ...To nieje legenda, ale videl som to v dokumente o výrobe samurajských mečov a ten majster to fakt tak skúšal. Učeň ten meč leštil asi tri mesiace, 8hodín denne.
Dost záleží na materiálu čepele. Měkčí břit je třeba obtahovat častěji - někdy i během holení. To je problém některých starších "sjetých" břitev. Některé totiž měly kvalitní ocel použitou pouze na břit. Já měl v rukách solingeny, sheffieldy a nějaké francouzské a české. Oblíbené jsem měl dvě - širší gravírovanou sheffieldkou s kulatým koncem se mi dobře holila hlava, tváře a pobradek, zatímco užší, mírně prohnutou solingenkou, s ostrým koncem se mi líp holilo pod nosem (kde to je hodně citlivé, když břitva tahá) a kolem pusy.
. Je to v řízení, ale pochybuji, že z cikána něco dostanu.
Ale: proč to sem vůbec píši. Policista mi poradil, že příště, když si nebudu jistá, zda zásilka obsahuje vyžádanou věc, mám právo ji před pošťákem rozbalit a pokud s ní nebudu spokojena, můžu mu ji vrátit zpět a posílá se odesílateli. Což jsem vůbec nevěděla, a pošta o tom prý pro jistotu nemluví, aby si nepřidělávala práci.
Tak to říkám, aby to věděli i ostatní a vyhnuli se pro příště balíčkům obsahujícím cihlu, brousek apod.Ono, chce to asi trošku asertivity, vyžádat si u pošťáka, aby počkal, a balík před ním rozbalit, ale jistě se to vyplatí
.
Tiskni
Sdílej: