Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
.
Ale jinak, stale tvrdim, ze proste Wokna v Linuxu jsou strasne pomaly. To je jedine, co me strasne stve. Hlavne kdyz ma clovek dobry hardware, tak neco ocekava, ale...
)
Př: Chci vypnout PC. Tak ve widlích zmáčknu START a Vypnout nežli naskočí FUJ Okno s nabídkou vypnout tak bych se ukousal. V KDE i GNOME klik klik klik a jsem fuč.
PS:Nevím jest-li to náhodou není jen můj dojem.
Na mém celeru o 600 MHz a 128MB RAM Widle(eXPeriment i 98) teda běhaj tak pomalu, že jsem je už asi 3 měsíce nepustil. A ani se k tomu nějak nechystám. Spíše přemýšlím, že se jich na dobro zbavím, zabírají akorát místo NIC VÍC.
PS2:Čím více aplikací pod widlema tím větší prodlevy u všech aplikací. "To opravdu nechápu (teda jo, protože registry)"
PS3: !!!VIVA FluxBox!!!
PS:Nevím jest-li to náhodou není jen můj dojem.
Není, taky mívám tento pocit. Akorát s opačným pořadím systémů, resp. window managerů (bohužel).
Jinak KDE a GNOME jsou na strojích od 1GHz a >= 256MB RAM taky rychlejší než FUJ M$ widle
Kéž by. Co mi ale vadí víc je rychlost aplikací. Proč mi Firefox nabíhá ve win takřka hned a v linuxu to trvá asi pět vteřin? A proč pády firefoxu ve win můžu spočítat na jedný ruce a v linuxu by mi na to nestačily ruce všech vývojářů jádra? A o openoffice se raději ani nezmiňuji. Na druhou stranu, má to i svou pozitivní stránku - co používám OO už netrpím dehydratací, protože než OO nastartují, tak si stihnu udělat čaj ;).
Nezapnul jste si ve Windows při instalaci preload? Ale mne rychlost nabíhání Firefoxe (stejně jako systému nebo KDE) příliš netrápí, ráno ho spustím a večer ukončím. Až na výjimky - jako dnes, kdy jsem si překládal 1.0.4…
Proč mi Firefox nabíhá ve win takřka hned a v linuxu to trvá asi pět vteřin? A proč pády firefoxu ve win můžu spočítat na jedný rucežeby to bylo mj. tím, že FireFox má nesrovnatelně více vývojářů windowsovských než un*xových, takže si to pro sebe optimalizují a zavlékají tam chyby, které jim ve woknech projdou, ale v systému se slušnou správou paměti to padá?
a v linuxu by mi na to nestačily ruce všech vývojářů jádra?dejme tomu, že by jádro mělo 10 vývojářů - to je 20 rukou, tedy 100 prstů dejme tomu, že by FireFox padal každou sekundu za těchto okolností, než by se vyčerpaly ruce vývojářů, trvalo by to zhruba 4×10^22 let, a to uvažuji pouze nešikovné vývojáře, u kterých není možno rozlišit více než dva stavy na jednom prstu
jste mi opravdu k smichu.
Mozna to bude tim, ze ve windows bezi vsechny programy podstatne rychleji nez v linuxu. Teda abych to upresnil, tak najizdeji rychleji. To je evidentni a je to videt. Jestli ty programy pak jedou rychleji to nemuzu rici, protoze to zas tak evidentni neni a neda se to lehce vypozorovat.
Jinak bych zareagoval take na prispevky vyse. Mam IBM Thinkpad R50p, 1.7 M, 512MB RAM, 128MB ATI Mobility FireGL T2. Proste dobra masina, bych rekl. A reknu vam, ze rychlost linuxu se neda absolutne porovnat s windows. Windows jsou asi tak 15krat rychlejsi. Proste o tom ani potom. Nemusim nic zakryvat a nechci mermomoci zastavat Linux. Jsem jen objektivni. V linuxu nez neco najede tak je to dost velka votrava. Ale pak normalka - mozna asi trosku slabsi nez win. Chtelo by to nejak vylepsit.
Jo a jednou jsem mel ciste jen FVWM. To bylo na programy jeste pomalejsi. Jeste jedno bych rad zduraznil, ze se mi nejedna o managery jako takove, ale o to, jak programy v tech managerech bezi. A z meho pohledu vyhrava GNOME. Proste tam je vse rychle. Hlavne programy pro gnome. Rychlejsi nez v KDE. Hlavne reakce.
Jinak ten vas citat je sice hezky, asi i pravdivy, ale doba je nekde jinde. Teda pro vetsinu uzivatelu. Ja bych asi rad rekl, ze pro neco je dobre mit command line a pro neco zase GUI prostredi.
Tiskni
Sdílej: