Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
.
Ale jinak, stale tvrdim, ze proste Wokna v Linuxu jsou strasne pomaly. To je jedine, co me strasne stve. Hlavne kdyz ma clovek dobry hardware, tak neco ocekava, ale...
)
Př: Chci vypnout PC. Tak ve widlích zmáčknu START a Vypnout nežli naskočí FUJ Okno s nabídkou vypnout tak bych se ukousal. V KDE i GNOME klik klik klik a jsem fuč.
PS:Nevím jest-li to náhodou není jen můj dojem.
Na mém celeru o 600 MHz a 128MB RAM Widle(eXPeriment i 98) teda běhaj tak pomalu, že jsem je už asi 3 měsíce nepustil. A ani se k tomu nějak nechystám. Spíše přemýšlím, že se jich na dobro zbavím, zabírají akorát místo NIC VÍC.
PS2:Čím více aplikací pod widlema tím větší prodlevy u všech aplikací. "To opravdu nechápu (teda jo, protože registry)"
PS3: !!!VIVA FluxBox!!!
PS:Nevím jest-li to náhodou není jen můj dojem.
Není, taky mívám tento pocit. Akorát s opačným pořadím systémů, resp. window managerů (bohužel).
Jinak KDE a GNOME jsou na strojích od 1GHz a >= 256MB RAM taky rychlejší než FUJ M$ widle
Kéž by. Co mi ale vadí víc je rychlost aplikací. Proč mi Firefox nabíhá ve win takřka hned a v linuxu to trvá asi pět vteřin? A proč pády firefoxu ve win můžu spočítat na jedný ruce a v linuxu by mi na to nestačily ruce všech vývojářů jádra? A o openoffice se raději ani nezmiňuji. Na druhou stranu, má to i svou pozitivní stránku - co používám OO už netrpím dehydratací, protože než OO nastartují, tak si stihnu udělat čaj ;).
Nezapnul jste si ve Windows při instalaci preload? Ale mne rychlost nabíhání Firefoxe (stejně jako systému nebo KDE) příliš netrápí, ráno ho spustím a večer ukončím. Až na výjimky - jako dnes, kdy jsem si překládal 1.0.4…
Proč mi Firefox nabíhá ve win takřka hned a v linuxu to trvá asi pět vteřin? A proč pády firefoxu ve win můžu spočítat na jedný rucežeby to bylo mj. tím, že FireFox má nesrovnatelně více vývojářů windowsovských než un*xových, takže si to pro sebe optimalizují a zavlékají tam chyby, které jim ve woknech projdou, ale v systému se slušnou správou paměti to padá?
a v linuxu by mi na to nestačily ruce všech vývojářů jádra?dejme tomu, že by jádro mělo 10 vývojářů - to je 20 rukou, tedy 100 prstů dejme tomu, že by FireFox padal každou sekundu za těchto okolností, než by se vyčerpaly ruce vývojářů, trvalo by to zhruba 4×10^22 let, a to uvažuji pouze nešikovné vývojáře, u kterých není možno rozlišit více než dva stavy na jednom prstu
jste mi opravdu k smichu.
Mozna to bude tim, ze ve windows bezi vsechny programy podstatne rychleji nez v linuxu. Teda abych to upresnil, tak najizdeji rychleji. To je evidentni a je to videt. Jestli ty programy pak jedou rychleji to nemuzu rici, protoze to zas tak evidentni neni a neda se to lehce vypozorovat.
Jinak bych zareagoval take na prispevky vyse. Mam IBM Thinkpad R50p, 1.7 M, 512MB RAM, 128MB ATI Mobility FireGL T2. Proste dobra masina, bych rekl. A reknu vam, ze rychlost linuxu se neda absolutne porovnat s windows. Windows jsou asi tak 15krat rychlejsi. Proste o tom ani potom. Nemusim nic zakryvat a nechci mermomoci zastavat Linux. Jsem jen objektivni. V linuxu nez neco najede tak je to dost velka votrava. Ale pak normalka - mozna asi trosku slabsi nez win. Chtelo by to nejak vylepsit.
Jo a jednou jsem mel ciste jen FVWM. To bylo na programy jeste pomalejsi. Jeste jedno bych rad zduraznil, ze se mi nejedna o managery jako takove, ale o to, jak programy v tech managerech bezi. A z meho pohledu vyhrava GNOME. Proste tam je vse rychle. Hlavne programy pro gnome. Rychlejsi nez v KDE. Hlavne reakce.
Jinak ten vas citat je sice hezky, asi i pravdivy, ale doba je nekde jinde. Teda pro vetsinu uzivatelu. Ja bych asi rad rekl, ze pro neco je dobre mit command line a pro neco zase GUI prostredi.
Tiskni
Sdílej: