Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
.
Ale jinak, stale tvrdim, ze proste Wokna v Linuxu jsou strasne pomaly. To je jedine, co me strasne stve. Hlavne kdyz ma clovek dobry hardware, tak neco ocekava, ale...
)
Př: Chci vypnout PC. Tak ve widlích zmáčknu START a Vypnout nežli naskočí FUJ Okno s nabídkou vypnout tak bych se ukousal. V KDE i GNOME klik klik klik a jsem fuč.
PS:Nevím jest-li to náhodou není jen můj dojem.
Na mém celeru o 600 MHz a 128MB RAM Widle(eXPeriment i 98) teda běhaj tak pomalu, že jsem je už asi 3 měsíce nepustil. A ani se k tomu nějak nechystám. Spíše přemýšlím, že se jich na dobro zbavím, zabírají akorát místo NIC VÍC.
PS2:Čím více aplikací pod widlema tím větší prodlevy u všech aplikací. "To opravdu nechápu (teda jo, protože registry)"
PS3: !!!VIVA FluxBox!!!
PS:Nevím jest-li to náhodou není jen můj dojem.
Není, taky mívám tento pocit. Akorát s opačným pořadím systémů, resp. window managerů (bohužel).
Jinak KDE a GNOME jsou na strojích od 1GHz a >= 256MB RAM taky rychlejší než FUJ M$ widle
Kéž by. Co mi ale vadí víc je rychlost aplikací. Proč mi Firefox nabíhá ve win takřka hned a v linuxu to trvá asi pět vteřin? A proč pády firefoxu ve win můžu spočítat na jedný ruce a v linuxu by mi na to nestačily ruce všech vývojářů jádra? A o openoffice se raději ani nezmiňuji. Na druhou stranu, má to i svou pozitivní stránku - co používám OO už netrpím dehydratací, protože než OO nastartují, tak si stihnu udělat čaj ;).
Nezapnul jste si ve Windows při instalaci preload? Ale mne rychlost nabíhání Firefoxe (stejně jako systému nebo KDE) příliš netrápí, ráno ho spustím a večer ukončím. Až na výjimky - jako dnes, kdy jsem si překládal 1.0.4…
Proč mi Firefox nabíhá ve win takřka hned a v linuxu to trvá asi pět vteřin? A proč pády firefoxu ve win můžu spočítat na jedný rucežeby to bylo mj. tím, že FireFox má nesrovnatelně více vývojářů windowsovských než un*xových, takže si to pro sebe optimalizují a zavlékají tam chyby, které jim ve woknech projdou, ale v systému se slušnou správou paměti to padá?
a v linuxu by mi na to nestačily ruce všech vývojářů jádra?dejme tomu, že by jádro mělo 10 vývojářů - to je 20 rukou, tedy 100 prstů dejme tomu, že by FireFox padal každou sekundu za těchto okolností, než by se vyčerpaly ruce vývojářů, trvalo by to zhruba 4×10^22 let, a to uvažuji pouze nešikovné vývojáře, u kterých není možno rozlišit více než dva stavy na jednom prstu
jste mi opravdu k smichu.
Mozna to bude tim, ze ve windows bezi vsechny programy podstatne rychleji nez v linuxu. Teda abych to upresnil, tak najizdeji rychleji. To je evidentni a je to videt. Jestli ty programy pak jedou rychleji to nemuzu rici, protoze to zas tak evidentni neni a neda se to lehce vypozorovat.
Jinak bych zareagoval take na prispevky vyse. Mam IBM Thinkpad R50p, 1.7 M, 512MB RAM, 128MB ATI Mobility FireGL T2. Proste dobra masina, bych rekl. A reknu vam, ze rychlost linuxu se neda absolutne porovnat s windows. Windows jsou asi tak 15krat rychlejsi. Proste o tom ani potom. Nemusim nic zakryvat a nechci mermomoci zastavat Linux. Jsem jen objektivni. V linuxu nez neco najede tak je to dost velka votrava. Ale pak normalka - mozna asi trosku slabsi nez win. Chtelo by to nejak vylepsit.
Jo a jednou jsem mel ciste jen FVWM. To bylo na programy jeste pomalejsi. Jeste jedno bych rad zduraznil, ze se mi nejedna o managery jako takove, ale o to, jak programy v tech managerech bezi. A z meho pohledu vyhrava GNOME. Proste tam je vse rychle. Hlavne programy pro gnome. Rychlejsi nez v KDE. Hlavne reakce.
Jinak ten vas citat je sice hezky, asi i pravdivy, ale doba je nekde jinde. Teda pro vetsinu uzivatelu. Ja bych asi rad rekl, ze pro neco je dobre mit command line a pro neco zase GUI prostredi.
Tiskni
Sdílej: