Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
Jack Dorsey představil (𝕏, Nostr) svůj nový projekt bitchat. Jedná se o bezpečnou decentralizovanou peer-to-peer aplikaci pro zasílání zpráv bez potřeby internetu, serverů a telefonních čísel. Využívá se Bluetooth Mesh Network. Detaily v technické dokumentaci. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Unlicense.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové verzi 3.3 "Far Above the Clouds". Nově je postaven na Qt6/KF6 a využívá GStreamer místo Phononu.
Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Tak nevim cim to je, ale ten SuSE 9.3 je docela bes a hruza. Po jiz dvou tydenim neustalem pouzity, jsem dosel k nazoru, ze si zase nabootnu muj debian.
Nemuzu rici, ze me veci nechodi, ale mohu rici, ze je to o dost pomalejsi nez Debian, KDE spravce souboru dost pada, nezmeneny problem z predchozi verze aneb mozilla + skype + zvuk, ktery se sice da vyresit, ale Debian je na to lepe pripraven a navic to tam lepe funguje.
OpenOffice - tak to je samostatna kapitola. Docela se mi libi nova verze. V SuSE 9.3 docela nestabilni, porad pada, hlavne kdyz je vice oken a vice programu otevreno. Ve Winech OpenOffice asi tak 10 krat rychlejsi a stabilnejsi. V Debianu nevyzkouseno, ale starsi verze v Debianu, take strasne pomala.
Asi si nedovolim odpustit vytku k Linuxu a jeho rychlosti v GUI. Proste hruza hruzouci. Jedine toto mi dost vadi.
No a na zaver - proste pokud v linuxu neni jen ta mini-instlace (cerna obrazovaka smrti 
), tak to proste moc nefacha. No a kdyz GUI porovnam s Windows, tak to nepracuje vubec. Abychom byli spravedlivy, tak mam na mysli situaci, kdyz jsou naistalovany naprosto nove programy, jako treba OpenOffice
Valknut, zase samostatna kapitola pro SuSE 9.3. Nevim proc, ale proste mi tam spatne chodi. Nevim jestli je to tim, ze jsem stahnul primo balicky, ale proste po nekolika hodinach stahovani a hlavne kdyz to poradne zatizim hodne zdrojema, tak se to tvari ze to jede, ale vlastne to nejede 
, nebo spise prestane reagovat na vyhledavni atd.
Pozitivni bych oznacil splash screen , ktery je moc hezky. Pak take instalace ovladacu pro ATI, ktera je velice rychla a bezproblemova a nakonec funkci powermanagement. Jo a jeste nesmim zapomenout na amarok, ten je super. Java 1.5 je take dobra vec.
Tak jsem se rozhodl, ze priste radsi budu asi dotovat Debian. Ale doufam, ze se situace s Debianem take zmeni a verze budou vychazet pravidelne a nebude to takove ocesane. Alespon ten powermanagement by mohl byt uz v zakladu, abych to nemusel vse doinstalovavat.
Tiskni
Sdílej:
12.5.2005 16:04
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
.
Ale jinak, stale tvrdim, ze proste Wokna v Linuxu jsou strasne pomaly. To je jedine, co me strasne stve. Hlavne kdyz ma clovek dobry hardware, tak neco ocekava, ale...
)
Př: Chci vypnout PC. Tak ve widlích zmáčknu START a Vypnout nežli naskočí FUJ Okno s nabídkou vypnout tak bych se ukousal. V KDE i GNOME klik klik klik a jsem fuč. 
PS:Nevím jest-li to náhodou není jen můj dojem.
Na mém celeru o 600 MHz a 128MB RAM Widle(eXPeriment i 98) teda běhaj tak pomalu, že jsem je už asi 3 měsíce nepustil. A ani se k tomu nějak nechystám. Spíše přemýšlím, že se jich na dobro zbavím, zabírají akorát místo NIC VÍC.
PS2:Čím více aplikací pod widlema tím větší prodlevy u všech aplikací. "To opravdu nechápu (teda jo, protože registry)"
PS3: !!!VIVA FluxBox!!!
PS:Nevím jest-li to náhodou není jen můj dojem.
Není, taky mívám tento pocit. Akorát s opačným pořadím systémů, resp. window managerů (bohužel).
Jinak KDE a GNOME jsou na strojích od 1GHz a >= 256MB RAM taky rychlejší než FUJ M$ widle
Kéž by. Co mi ale vadí víc je rychlost aplikací. Proč mi Firefox nabíhá ve win takřka hned a v linuxu to trvá asi pět vteřin? A proč pády firefoxu ve win můžu spočítat na jedný ruce a v linuxu by mi na to nestačily ruce všech vývojářů jádra? A o openoffice se raději ani nezmiňuji. Na druhou stranu, má to i svou pozitivní stránku - co používám OO už netrpím dehydratací, protože než OO nastartují, tak si stihnu udělat čaj ;).
Nezapnul jste si ve Windows při instalaci preload? Ale mne rychlost nabíhání Firefoxe (stejně jako systému nebo KDE) příliš netrápí, ráno ho spustím a večer ukončím. Až na výjimky - jako dnes, kdy jsem si překládal 1.0.4…
Proč mi Firefox nabíhá ve win takřka hned a v linuxu to trvá asi pět vteřin? A proč pády firefoxu ve win můžu spočítat na jedný rucežeby to bylo mj. tím, že FireFox má nesrovnatelně více vývojářů windowsovských než un*xových, takže si to pro sebe optimalizují a zavlékají tam chyby, které jim ve woknech projdou, ale v systému se slušnou správou paměti to padá?
a v linuxu by mi na to nestačily ruce všech vývojářů jádra?dejme tomu, že by jádro mělo 10 vývojářů - to je 20 rukou, tedy 100 prstů dejme tomu, že by FireFox padal každou sekundu za těchto okolností, než by se vyčerpaly ruce vývojářů, trvalo by to zhruba 4×10^22 let, a to uvažuji pouze nešikovné vývojáře, u kterých není možno rozlišit více než dva stavy na jednom prstu
jste mi opravdu k smichu.
Mozna to bude tim, ze ve windows bezi vsechny programy podstatne rychleji nez v linuxu. Teda abych to upresnil, tak najizdeji rychleji. To je evidentni a je to videt. Jestli ty programy pak jedou rychleji to nemuzu rici, protoze to zas tak evidentni neni a neda se to lehce vypozorovat.
Jinak bych zareagoval take na prispevky vyse. Mam IBM Thinkpad R50p, 1.7 M, 512MB RAM, 128MB ATI Mobility FireGL T2. Proste dobra masina, bych rekl. A reknu vam, ze rychlost linuxu se neda absolutne porovnat s windows. Windows jsou asi tak 15krat rychlejsi. Proste o tom ani potom. Nemusim nic zakryvat a nechci mermomoci zastavat Linux. Jsem jen objektivni. V linuxu nez neco najede tak je to dost velka votrava. Ale pak normalka - mozna asi trosku slabsi nez win. Chtelo by to nejak vylepsit.
Jo a jednou jsem mel ciste jen FVWM. To bylo na programy jeste pomalejsi. Jeste jedno bych rad zduraznil, ze se mi nejedna o managery jako takove, ale o to, jak programy v tech managerech bezi. A z meho pohledu vyhrava GNOME. Proste tam je vse rychle. Hlavne programy pro gnome. Rychlejsi nez v KDE. Hlavne reakce.
Jinak ten vas citat je sice hezky, asi i pravdivy, ale doba je nekde jinde. Teda pro vetsinu uzivatelu. Ja bych asi rad rekl, ze pro neco je dobre mit command line a pro neco zase GUI prostredi.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz