Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »Studentská dílna Macgyver zve na další Virtuální Bastlírnu - pravidelné online setkání všech, kdo mají blízko k bastlení, elektronice, IT, vědě a technice. Letní prázdniny jsou za námi a je čas probrat novinky, které se přes srpen nahromadily. Tentokrát jich je více než 50! Těšit se můžete mimo jiné na:
Hardware – Bus Pirate na ESP32, reverse engineering Raspberry Pi, pseudo-ZX-80 na RISC-V, PicoCalc, organizéry na nářadí z pěny nebo … více »Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Tak nevim cim to je, ale ten SuSE 9.3 je docela bes a hruza. Po jiz dvou tydenim neustalem pouzity, jsem dosel k nazoru, ze si zase nabootnu muj debian.
Nemuzu rici, ze me veci nechodi, ale mohu rici, ze je to o dost pomalejsi nez Debian, KDE spravce souboru dost pada, nezmeneny problem z predchozi verze aneb mozilla + skype + zvuk, ktery se sice da vyresit, ale Debian je na to lepe pripraven a navic to tam lepe funguje.
OpenOffice - tak to je samostatna kapitola. Docela se mi libi nova verze. V SuSE 9.3 docela nestabilni, porad pada, hlavne kdyz je vice oken a vice programu otevreno. Ve Winech OpenOffice asi tak 10 krat rychlejsi a stabilnejsi. V Debianu nevyzkouseno, ale starsi verze v Debianu, take strasne pomala.
Asi si nedovolim odpustit vytku k Linuxu a jeho rychlosti v GUI. Proste hruza hruzouci. Jedine toto mi dost vadi.
No a na zaver - proste pokud v linuxu neni jen ta mini-instlace (cerna obrazovaka smrti ), tak to proste moc nefacha. No a kdyz GUI porovnam s Windows, tak to nepracuje vubec. Abychom byli spravedlivy, tak mam na mysli situaci, kdyz jsou naistalovany naprosto nove programy, jako treba OpenOffice
Valknut, zase samostatna kapitola pro SuSE 9.3. Nevim proc, ale proste mi tam spatne chodi. Nevim jestli je to tim, ze jsem stahnul primo balicky, ale proste po nekolika hodinach stahovani a hlavne kdyz to poradne zatizim hodne zdrojema, tak se to tvari ze to jede, ale vlastne to nejede , nebo spise prestane reagovat na vyhledavni atd.
Pozitivni bych oznacil splash screen , ktery je moc hezky. Pak take instalace ovladacu pro ATI, ktera je velice rychla a bezproblemova a nakonec funkci powermanagement. Jo a jeste nesmim zapomenout na amarok, ten je super. Java 1.5 je take dobra vec.
Tak jsem se rozhodl, ze priste radsi budu asi dotovat Debian. Ale doufam, ze se situace s Debianem take zmeni a verze budou vychazet pravidelne a nebude to takove ocesane. Alespon ten powermanagement by mohl byt uz v zakladu, abych to nemusel vse doinstalovavat.
Tiskni
Sdílej:
Nezapnul jste si ve Windows při instalaci preload? Ale mne rychlost nabíhání Firefoxe (stejně jako systému nebo KDE) příliš netrápí, ráno ho spustím a večer ukončím. Až na výjimky - jako dnes, kdy jsem si překládal 1.0.4…
Proč mi Firefox nabíhá ve win takřka hned a v linuxu to trvá asi pět vteřin? A proč pády firefoxu ve win můžu spočítat na jedný rucežeby to bylo mj. tím, že FireFox má nesrovnatelně více vývojářů windowsovských než un*xových, takže si to pro sebe optimalizují a zavlékají tam chyby, které jim ve woknech projdou, ale v systému se slušnou správou paměti to padá?
a v linuxu by mi na to nestačily ruce všech vývojářů jádra?dejme tomu, že by jádro mělo 10 vývojářů - to je 20 rukou, tedy 100 prstů dejme tomu, že by FireFox padal každou sekundu za těchto okolností, než by se vyčerpaly ruce vývojářů, trvalo by to zhruba 4×10^22 let, a to uvažuji pouze nešikovné vývojáře, u kterých není možno rozlišit více než dva stavy na jednom prstu