Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Tiskni
Sdílej:
nekde jsem cetl srovnani rychlosti prace sekretarky na pocitaci starem 20 let a na uplne novem. Pri normalni cinnosti byla prace rychlejsi na starem pocitadle nez na novem pocitaci. HW je daleko lepsi, ale SW je daleko narocnejsi.
Zrovna používání jednotné šablony mi přijde jako zcela logické a dobré. Rozhodně to nepatří k "blbostem". Vybral sis špatné střelivo.
pamatuju doby, kdy dosáhnout desetiny toho v sekvenčním čtení byl technický zázrakTo už je ale hodně dávno. V té době byl ale také výkon procesorů a velikost i rychlost operačních pamětí někde úplně jinde, ten rozdíl je víceřádový než u těch disků. Teď je prostě ten disk výrazným úzkým hrdlem. Tedy nechci, aby to vyznělo, že nejsou i jiné příčiny pomalosti. Mnozí vývojáři, opojení nárůstem dostupného výkonu a prostoru, dost hrubě plýtvají. Ovšem rozdíl v rychlosti při práci s daty tahanými přímo s disku nebo s daty z cache je propastný. Proto je také dočasným řešením chytré přednačítání, které využije volné paměti k tomu, aby se do ní připravila data, která budou pravděpodobně brzy potřeba.
Mozna neni ani tak primo v KDE ale v QT. QT4 je tak brutalne pomalejsi nez QT3 az to je zarazejici. A to ve vsech smerech od rychlosti vykresleni po latenci eventu. Testoval jsem to.
Testoval jsem to.Jak? Zveřejnil jsi někde testovací program a výsledky?
a navíc lze vypnout optimalizace, které jádro dělá kvůli zvětšení propustnosti při práci s diskemtoto ma celkom zaujima, ake su to tie optimalizacie?
Radi pozadavky tak, aby se co nejmene hybalo hlavickou takze kdyz se behem cteni velkeho souboru vyskytne pozadavek na precteni maleho bloku jineho souboru, ktery lezi "daleleko" tak dojde ke zpozdeni. Je jen otazkou zvoleneho IO scheduleru (anticipatory, deadline, cfq) jak velky pruser nastane, ale bude to neco mezi "velky" a "obrovsky". I deadline ma tu limitni hodnotu tak iracionalne vysoko a i ve vyprsele front se snazi radit, ze tim interaktivita brutalne trpi na ukor celkove propustnosti.
Rychlost disku je vždy problém bootu, prvního načtení aplikace, atd. Pokud spustíte jednu KDE aplikaci, ta si většinou načte hodně KDE knihoven, a zbytek už by měl frčet, ale nefrčí. Problém KDE je opravdu Qt4, o kterém se původně psalo, jak to bude bombasticy rychlé, nenáročné, bude potřebovat míň paměti než Qt3, atd. Jenže ani jeden bod bohužel není pravda. Já mám CoreQuad s 8GB ram, a KDE mi běží, ale není to opravdu nic převratného. Převratné nejsou ani Gtk aplikace (vidím je se vykreslovat).
A teď mi někteří ortodox fans určitě řeknou, že to mám rozbité
Raster engine právě používám, s opengl nebo native je to už úplná hrůza:(
V roce 1996 jsem si koupil počítač s Win 95, 1,2 GB, 16 RAM paměti, AMD K5 100 Mhz procesor. Běžel mi na tom internet, Office 95 a bylo to velmi svižné. Co to udělalo práce, dopisy, tabulky ..i scanner jsme u toho měl.
Běžel mi na tom internet...
Ech.
ale este tak kolem 1998 to bylo celkem pouzitelny, na ty blbosti ktery sme na tom hledali a delali
Nepochopil. Ani jeden. Ale nic si z toho Davide nedelej, oni si na tech pocitacich asi pousteli nejake sve soukrome internety, urcite tim nemysleli, ze by pohanely cely Internet s velkym I.
Take se mi to nelibi. Uz to ale tak zdomacnelo, ze to je jako bojovat s vetrnymi mlyny.
na to musis od lesa, pac ono se to da pochopit dvema zpusobama
vlezlo dírou po zdroji
Mě tedy zajímá, proč "máš ty KDE", když ti nevyhovují. Můžeš si někde v bazaru koupit počítač z dob vlády krále Klacka a koukat se na porno (ve formátu GIF) na něm. Nebo nevím, co na počítači děláš, ale každopádně by to mělo jít i na starších strojích, když jsou podle tebe srovnatelné s těmi dnešními, na kterých to jde.
Ano.
Padla tady správná otázka: "Proč používáš KDE, pokud ti nevyhovují?", Přesně tím jsem se řídil, když jsem si vybíral desktop. Začal jsem u KDE, vyzkoušel Gnome, pak FVWM, Window Maker, Ratpoison, WMII, kdovíco ještě. Nakonec jsem skončil u IceWM - zjistil jsem, že mi vyhovuje.
Každý by si pár správců oken (resp. prostředí) měl vyzkoušet a pak si vybrat.