Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
WML jazyk Wesnothu je dost podivný, špatně zdokumentovaný a proto obtížně použitelný, je to jen pro silné povahy. Podivná je i práce s proměnnými, které se věnuje tento zápisek. Vzhledem k mlhavým informacím roztroušených náhodně po celé wiki wesnothu se může stát, že zde budu psát bludy.
Proměnnou lze nastavit pomocí elementu [set_variable]. Například to co se v ostatních jazyích udělá takto:
promenna = "hodnota"
se ve WML dělá takto:
[set_variable]
name=promenna
value="hodnota"
[/set_variable]
Protože je to dlouhé, existuje i předdefinované makro, které to trochu zjednodušuje. Pomocí makra se to samé udělá takto:
{VARIABLE promenna "hodnota"}
Pozor, nastavení proměnné funguje jen v eventu, jinde se proměnné nastavit nedají. Tahle veledůležitá informace není nikde napsaná, takže klidně strávíte několik hodin rvaním si vlasů, jak to že vám nic nefunguje. Tohle a podobné špeky způsobuje, že se do tohoto obskurního jazyku snažím proniknout už asi po třetí s tím, že se vždycky naštvu, že na tohle nemám nervy a čas se dá ztrácet i příjemnějším způsobem.
Ve WML je možno proměnné jakoby objektově skládat, protože proměnná může fungovat i jako kontejner pro další proměnné. Lze tak mít například proměnou souradnice, která obsahuje proměnné x a y.
[set_variable]
name=souradnice.x
value=10
[/set_variable]
[set_variable]
name=souradnice.y
value=20
[/set_variable]
Pole je ve WML proměnná, která obsahuje jiné proměnné s číselným indexem, podle kterého pak lze procházet v cyklu. Ukázka definice pole:
[set_variable]
name=pole[0].x
value=10
[/set_variable]
[set_variable]
name=pole[1].x
value=12
[/set_variable]
[set_variable]
name=pole[2].x
value=14
[/set_variable]
[set_variable]
name=pole[2].y
value=10
[/set_variable]
Pozor, na rozdíl od jiných jazyků pole[1] nemůže obsahovat hodnotu, je to jen kontejner pro jednu nebo více dalších proměnných. Nelze tedy mít jen "name=pole[1]".
Každé pole má speciální atribut lenght, v kterém je uveden počet prvků pole.
Proměnnou je možno měnit, předávat, odstranit a nebo použít její hodnotu.
Proměnná se mění stejně jako se definuje nová.
Proměnnou je možno předat například jako parametr makru nebo některým speciálním atributům pro práci s proměnnou místo její hodnotou. Proměnná se předává svým názvem. Například předání proměnné promenna makru MAKRO:
{MAKRO promenna}
Pro smazání proměnné je k dispozici element [clear_variable]. Protože všechny nesmazané proměnné se musí ukládat do sejvů a zabírají místo v paměti, je velmi vhodné všechny pomocné a dočasné proměnné po použití smazat. Příklad smazání proměnné promenna:
[clear_variable]
name=promenna
[/clear_variable]
Mimochodem, tohle je i příklad předání proměnné atributu.
K této akci je pro zkrácení zápisu rovněž předdefinováno makro CLEAR_VARIABLE:
{CLAER_VARIABLE promenna}
Obecně se hodnota proměnné získá použitím znaku $. Tedy asi nějak takto:
{VARIABLE text "Hello world!"}
[message]
speaker=narrator
message="Text je $text"
[/message]
{CLEAR_VARIABLE text}
Použití $ se ve WML také říká substituce. Aby to nebylo jednoduché, WML rozlišuje tři různé druhy substituce. Jaký druh substituce se použije nezávisí na uživateli, ale je dán atributem u kterého se proměnná používá, tudíž je nutno to konkrétně o každém atributu vědět. Tyto tři substituce jsou: literal, simple a complex.
Literal znamená žádná substituce. U takového atributu se proměnná hodnotou nenahradí. Atribut získá hodnotu názvu proměnné i se znakem $, nikoli její hodnotu. Jinými slovy, u takového atributu nejde proměnnou použít.
Tato substituce je použita v elementu [set_variable] u atributu literal.
Simple znamená, že proměnná se rozezná a nahradí hodnotou jen když není v řetězci nebo je na jeho začátku. Tedy znak $ následuje hned za znakem ".
Tato substituce je použita všude, kde se nepoužívá literal ani complex.
Complex znamená, že proměnná se rozezná a nahradí hodnotou kdekoli v řetězci, jako je tomu u výše uvedené ukázky.
Tato substituce se používá:
Je-li u nějakého atributu simple substituce a vy potřebujete complex substituci, pak si musíte vypomoci pomocnou proměnnou vytvořenou pomocí [set_variable] a atributů name a format.
Pokud potřebujete substituovat proměnnou tak, aby za ní mohl hned následovat text, je si možno vypomoci znakem | a ukončit jím název proměnné. Například takto:
[message]
message="Pozor, právě jsem zahlédnul $rasa|!"
[/message]
Když ho budete používat vždycky, nemusíte se učit pravidla, ktará říkají, kdy ho potřeba je a kdy není, tj. před kterými znaky se rozezná konec proměnné automaticky. S tím souvisí i možnost vloření samotného znaku $ do řetězce, provede se to takto: "Upgrade stojí 100 $|".
WML umožňuje, aby název proměnné byl vytvořen pomocí jiné proměnné. Například mějme proměnné rasa, zlato_elfova a zlato_trpaslici. Pak je možno použít syntaxe "$zlato_$rasa||" k získání obsahu druhé nebo třetí proměnné podle toho, zda proměnná rasa má hodnotu etfove nebo trpaslici.
Procházení polem je trochu složitější, ale naštěstí pro to existují dvě předdefinovaná makra FOREACH a NEXT, která to zjednodušují. S jejich pomocí lze realizovat procházení polem takto:
{FOREACH pole i}
[message]
message="X a Y je $pole[$i].x $pole[$i].y"
[/mesage]
{NEXT i}
Nedefinovaná proměnná se rovná nedefinovanné proměné, nebo proměnné s hodnotou prázdný řetězec.
{VARIABLE def_a ""}
{VARIABLE def_b 0}
# TRUE
[if]
[variable]
name=undef
equals=$none
[/variable]
[then]
[message]
speaker=narrator
message="undef"
[/message]
[/then]
[/if]
# TRUE
[if]
[variable]
name=def_a
equals=$none
[/variable]
[then]
[message]
speaker=narrator
message="def_a"
[/message]
[/then]
[/if]
# FALSE
[if]
[variable]
name=def_b
equals=$none
[/variable]
[then]
[message]
speaker=narrator
message="def_b"
[/message]
[/then]
[/if]
Tiskni
Sdílej: