Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
WML jazyk Wesnothu je dost podivný, špatně zdokumentovaný a proto obtížně použitelný, je to jen pro silné povahy. Podivná je i práce s proměnnými, které se věnuje tento zápisek. Vzhledem k mlhavým informacím roztroušených náhodně po celé wiki wesnothu se může stát, že zde budu psát bludy.
Proměnnou lze nastavit pomocí elementu [set_variable]. Například to co se v ostatních jazyích udělá takto:
promenna = "hodnota"
se ve WML dělá takto:
[set_variable]
name=promenna
value="hodnota"
[/set_variable]
Protože je to dlouhé, existuje i předdefinované makro, které to trochu zjednodušuje. Pomocí makra se to samé udělá takto:
{VARIABLE promenna "hodnota"}
Pozor, nastavení proměnné funguje jen v eventu, jinde se proměnné nastavit nedají. Tahle veledůležitá informace není nikde napsaná, takže klidně strávíte několik hodin rvaním si vlasů, jak to že vám nic nefunguje. Tohle a podobné špeky způsobuje, že se do tohoto obskurního jazyku snažím proniknout už asi po třetí s tím, že se vždycky naštvu, že na tohle nemám nervy a čas se dá ztrácet i příjemnějším způsobem.
Ve WML je možno proměnné jakoby objektově skládat, protože proměnná může fungovat i jako kontejner pro další proměnné. Lze tak mít například proměnou souradnice, která obsahuje proměnné x a y.
[set_variable]
name=souradnice.x
value=10
[/set_variable]
[set_variable]
name=souradnice.y
value=20
[/set_variable]
Pole je ve WML proměnná, která obsahuje jiné proměnné s číselným indexem, podle kterého pak lze procházet v cyklu. Ukázka definice pole:
[set_variable]
name=pole[0].x
value=10
[/set_variable]
[set_variable]
name=pole[1].x
value=12
[/set_variable]
[set_variable]
name=pole[2].x
value=14
[/set_variable]
[set_variable]
name=pole[2].y
value=10
[/set_variable]
Pozor, na rozdíl od jiných jazyků pole[1] nemůže obsahovat hodnotu, je to jen kontejner pro jednu nebo více dalších proměnných. Nelze tedy mít jen "name=pole[1]".
Každé pole má speciální atribut lenght, v kterém je uveden počet prvků pole.
Proměnnou je možno měnit, předávat, odstranit a nebo použít její hodnotu.
Proměnná se mění stejně jako se definuje nová.
Proměnnou je možno předat například jako parametr makru nebo některým speciálním atributům pro práci s proměnnou místo její hodnotou. Proměnná se předává svým názvem. Například předání proměnné promenna makru MAKRO:
{MAKRO promenna}
Pro smazání proměnné je k dispozici element [clear_variable]. Protože všechny nesmazané proměnné se musí ukládat do sejvů a zabírají místo v paměti, je velmi vhodné všechny pomocné a dočasné proměnné po použití smazat. Příklad smazání proměnné promenna:
[clear_variable]
name=promenna
[/clear_variable]
Mimochodem, tohle je i příklad předání proměnné atributu.
K této akci je pro zkrácení zápisu rovněž předdefinováno makro CLEAR_VARIABLE:
{CLAER_VARIABLE promenna}
Obecně se hodnota proměnné získá použitím znaku $. Tedy asi nějak takto:
{VARIABLE text "Hello world!"}
[message]
speaker=narrator
message="Text je $text"
[/message]
{CLEAR_VARIABLE text}
Použití $ se ve WML také říká substituce. Aby to nebylo jednoduché, WML rozlišuje tři různé druhy substituce. Jaký druh substituce se použije nezávisí na uživateli, ale je dán atributem u kterého se proměnná používá, tudíž je nutno to konkrétně o každém atributu vědět. Tyto tři substituce jsou: literal, simple a complex.
Literal znamená žádná substituce. U takového atributu se proměnná hodnotou nenahradí. Atribut získá hodnotu názvu proměnné i se znakem $, nikoli její hodnotu. Jinými slovy, u takového atributu nejde proměnnou použít.
Tato substituce je použita v elementu [set_variable] u atributu literal.
Simple znamená, že proměnná se rozezná a nahradí hodnotou jen když není v řetězci nebo je na jeho začátku. Tedy znak $ následuje hned za znakem ".
Tato substituce je použita všude, kde se nepoužívá literal ani complex.
Complex znamená, že proměnná se rozezná a nahradí hodnotou kdekoli v řetězci, jako je tomu u výše uvedené ukázky.
Tato substituce se používá:
Je-li u nějakého atributu simple substituce a vy potřebujete complex substituci, pak si musíte vypomoci pomocnou proměnnou vytvořenou pomocí [set_variable] a atributů name a format.
Pokud potřebujete substituovat proměnnou tak, aby za ní mohl hned následovat text, je si možno vypomoci znakem | a ukončit jím název proměnné. Například takto:
[message]
message="Pozor, právě jsem zahlédnul $rasa|!"
[/message]
Když ho budete používat vždycky, nemusíte se učit pravidla, ktará říkají, kdy ho potřeba je a kdy není, tj. před kterými znaky se rozezná konec proměnné automaticky. S tím souvisí i možnost vloření samotného znaku $ do řetězce, provede se to takto: "Upgrade stojí 100 $|".
WML umožňuje, aby název proměnné byl vytvořen pomocí jiné proměnné. Například mějme proměnné rasa, zlato_elfova a zlato_trpaslici. Pak je možno použít syntaxe "$zlato_$rasa||" k získání obsahu druhé nebo třetí proměnné podle toho, zda proměnná rasa má hodnotu etfove nebo trpaslici.
Procházení polem je trochu složitější, ale naštěstí pro to existují dvě předdefinovaná makra FOREACH a NEXT, která to zjednodušují. S jejich pomocí lze realizovat procházení polem takto:
{FOREACH pole i}
[message]
message="X a Y je $pole[$i].x $pole[$i].y"
[/mesage]
{NEXT i}
Nedefinovaná proměnná se rovná nedefinovanné proměné, nebo proměnné s hodnotou prázdný řetězec.
{VARIABLE def_a ""}
{VARIABLE def_b 0}
# TRUE
[if]
[variable]
name=undef
equals=$none
[/variable]
[then]
[message]
speaker=narrator
message="undef"
[/message]
[/then]
[/if]
# TRUE
[if]
[variable]
name=def_a
equals=$none
[/variable]
[then]
[message]
speaker=narrator
message="def_a"
[/message]
[/then]
[/if]
# FALSE
[if]
[variable]
name=def_b
equals=$none
[/variable]
[then]
[message]
speaker=narrator
message="def_b"
[/message]
[/then]
[/if]
Tiskni
Sdílej: