Všetko sa komplikuje... (diskuse)

[Heron]

(ruku na srdce, naozaj využijete na desktope v blízkej budúcnosti (pre niekoho aj v súčastnosti) 4 jadrový procesor, 4 - 8GB RAM, Grafiku s 1 - 2GB VRAM, 1 - 4 TB disk ?)

Ano. Dnes jsem narazil na 4GB strop mého PC, před měsícem jsem si z hrůzou uvědomil, že projektované 2.5TB pole budu od prvního dne schopen zaplnit (nebude tedy plánovaná rezerva). S jádry CPU je to jako s jeho výkonem obecně, když je, je to lepší, když není, lze na výsledek počkat (ne vždy). Takže s rukou na klávesnici odpovídám jednoznačně: Ano.

[abr]

projektované 2.5TB pole budu od prvního dne schopen zaplnit

delas mirror vseho, co najdes na distrowatchi?

[Kyosuke]

Ne, má rád velké věci. Ba co hůř, programuje v Javě. (Jak já si libuju v 7MB footprintu spuštěného kompilátoru... )

[Heron]

má rád velké věci

Souhlasí. Zbytek bez komentáře

[Heron]

Ne. Nynní mám 1.5TB. Nějaká další data jsou ještě jinde (u jiného usera). Celkem to dá cca 2T. Stavět nový fileserver (na pár let dopředu) s 500GB rezervou (20% free space) není dobrý nápad.

Po několikáté a naposledy zkusím vysvětlit proč. Jestli se to někomu náhodou zdá moc, tak ať uvažuje:

Před lety, digitální fotka: 640x480, dnes 3072x2304 za pár let 10000x7500px. Kdysi 8b/kanál, už dnes 16b. Kdysi 1000 fotek, dnes 100 000. Mám pokračovat?

Nelze uvažovat stylem: před 12 lety jsem na P1@75 pracoval, tak proč to nejde dnes? Jde, ale ne s dnešními daty. Jestli tehdy měl monitor 800x600, tak dnes má 1600x1200 (a víc). Tehdy 16 barev, dnes 32b. Tehdy koax, dnes UTP cat 6 pro 10Gbit. Zvětšují se objemy souborů, ještě rychleji jejich počet. Požadavky na rychlost zpracování jsou také jinde. Je to už jasné?

[Kyosuke]

Kdysi 8b/kanál, už dnes 16b.

Tady aspoň trošku zlepšuje situaci to, že RAW má typicky tak 12 bitů a kanály na kařdý pixel jen dva. Ale jinak musím říct, že jsi fotomaniak.

[Ignor]

...4 jadrový procesor, 8GB RAM, 4 TB disk

Ano A jen obtížně si dovedu představit, že někdo ne

[David Watzke]

+1

[Bosý v tráve]

Je to tak. Uz davno neplati "v jednoduchosti je krasa" alebo ucelnost. Zlozitost, komplikovanost, vizualna a emocionalna otupelost vdaka predimenzovanym narokom na vizualne vnemy to su poziadavky dnesnej doby ;)

[Michal Fecko]

Je to tak. Uz davno neplati "v jednoduchosti je krasa" alebo ucelnost. Zlozitost, komplikovanost, vizualna a emocionalna otupelost vdaka predimenzovanym narokom na vizualne vnemy to su poziadavky dnesnej doby ;)

Naozaj vystizne a pekne napisane! Neostava len suhlasit.

[Heron]

Mám přesně opačný pocit. Vše je jednodušší, dnes je potřeba zlomek znalostí na dosažení stejného výsledku, na který byla dřív potřeba skoro vysoká. Nikoliv složitost, ale povrchnost.

[Bosý v tráve]

Najviac ma dostavaju veci ako napr. emulacia systemov obsiahnutych v Amige, ZX Spectre alebo trebars prostredia DOSu. Kolko systemovych prostriedkov zhltne len samotna emulacia systemu oproti povodnemu nativnemu hardverovemu prostrediu.

S tou povrchnostou by som suhlasil. Tzv. uzivatelska pritulnost je ale vyvazovana neumernymi narokmi na systemove prostriedky, nove verzie softveru s novou funkcionalitou, novymi poziadavkami na uzivatela a novymi chybami ktore sa vela krat nestacia opravovat. System uz tu nie je pre uzivatela, ale uzivatel sa musi stat sucastou systemu bud ako dobrovolny alebo nedobrovolny tester alebo jeho tvorca.

Vtip je v tom, ze ukony, ktore na dnesnych PC vykonava bezny uzivatel boli s prizmurenim oboch oci vykonatelne aj na tych masinkach zpred 20. rokov. Jasne kvalita, rychlost, kvantita, vsetko islo hore ale nemozem si pomoct, tato vymozenost mi pripada ako zvacsujuca sa snehova gula, ktora sa ruti zo svahu dolu, miesto toho, aby stupala smerom nahor a zostihlovala vsetky svoje parametre. No snad sa v buducnosti dockam kedze nic nie je nemenne, teda ani trendy a koncepcie.

[Heron]

Vtip je v tom, ze ukony, ktore na dnesnych PC vykonava bezny uzivatel boli s prizmurenim oboch oci vykonatelne aj na tych masinkach zpred 20. rokov.

Ne, nebyly. Před dvaceti lety by sis k práci nepustil ani mptrojku (resp ano, ale tím by byl výkon vyčerpán). Záleží to na tom, co myslíš úkoly. Jestli PC - psací stroj, tak to zkusme. Psát šlo tehdy, jde i dnes. Žádná změna? Dnes jsou krásné vyhlazené fonty ve vysokém rozlišení, tehdy textový režim s písmenky v rastru. Dnes třeba korekce překlepů během psaní, tehdy možná taky, ale ne realtime. Takže ani psaní textu jako dneska, by tehdejší PC nezvládal ani omylem. Od dnešního PC očekávám daleko víc funkcí, než před dvaceti lety. Dnes HTPC nahradí komplet všechny přístroje v obýváku (cd player, dvd recorder, TV, hifi věž, ....). Chci k němu přihlásit mnoho uživatelů součastně tak, aby všichni mohli pracovat zaráz. Před 20 lety bych na to, potřeboval když to přeženu, sálový počítač. Chci modelovat scény a renderovat je plně realisticky se všemi zákony optiky - no to nejde ani dnes . Ano, na 486 jsem měl 3DS, ale co umělo oproti dnešku? Chci se proletět galaxií (Celestia), tehdy bych mohl číst max katalog hvězd. A ano, chci hrát hry, které se zase o kousek snaží přiblížit realitě, které vyždímají z mého PC maximum, což platilo i tehdy.

[thingie]

Počítač z roku 1988 (intel 386 byl high-end, u nás jenom pohádka) by MP3 v reálném čase dekódovat schopen IMHO nebyl.

[Michal Fecko]

V r. 2000 som na intraku nahraval na 486 pod Slackwarom z radiokarty streamy priamo do mp3

[Jirka P]

Myslím, že argumentovat dobou před dvaceti lety je trochu nefér, hlavně proto, že tehdy byste u nás byl vůbec rád, že v práci ten počítač máte, dále proto, že tehdy byla třeba Amiga, která by ty mp3 třeba i zvládla, kdyby ovšem mp3 nebyly standartizované až o 4 roky později.

Psací stroj: TeX tehdy, TeX dnes - žádná změna. Vyhlazené fonty ve vysokém rozlišení - 100 dpi je podle vás vysoké rozlišení? Ano, vyhlazené fonty nebyly, ale přecijen člověk nepíše text kvůli tomu, aby se kochal vyhlazeným písmem, a tisknout to ve vysokém rozlišení šlo i tehdy. Word ve Win 3.1 uměl kontrolovat pravopis během psaní (ad. realtime - co je podle Vás realtime??) Na druhou stranu by se dalo říct, že třeba otevřít dokument v OOo dnes trvá déle než tehdy ve Wordu.

Samozřejmě jsou oblasti, kde se dnešní výkon hodí a plně využije, ale není jich zas tak moc a hlavně jde většinou jen o zkvalitnění věcí, co se uměly i tehdy (kromě her).

Jinak případ ze současnosti. Chci hledat soubory na svých CD. "Staré" řešení je vypsat si jména souborů do souboru a hledat v tom grepem (případně použít databázi). Tohle řešení je dost rychlé (na 5 let starém počítači i pro velké katalogy (10^5 souborů) jednotky sekund). "Nové" řešení je použít třeba katalog, který to integruje do KDE a hledat v tom z Konqueroru. Jenže takto to hledání v menším katalogu na stejném počítači trvá _minuty_ a zpomaluje to tolik to rozhraní KDE.

[=^..^= AmigaPower®]

že tehdy byla třeba Amiga, která by ty mp3 třeba i zvládla

...špatně, dobře by to bylo takhle...

že tehdy byla třeba Amiga, která by ty mp3 zvládla

[Pavel Stárek]

Tak bez turbokarty ani náhodou. Zkoušel jsem to, věř mi. Holá Amiga 600 to bylo hrozný a na holé A1200 to bylo o chlupíček lepší ale taky nic moc. S turbokartou už to bylo o něco lepší. Avšak té době poplatné highend PC sehnatelné u nás (486SX/DX 50/66MHz) s tím mělo taky docela problémy.

[Heron]

TeX používám na psaní téměř výhradně, tak se nerozčiluj . Jestli 10^5 říkáš velký katalog, tak si přijd pro moje CD . Jak funguje katalog v KDE nevím, ale předpokládal bych minimálně sqllite a to zase tak moc zpomalovat nemůže.

[Jirka P]

OK, OK. 10^5 sice není největší katalog co si dovedu představit, ale zase není úplně malý. katalog používá sqlite, to ano, ale jde o to rozhraní co je nad tím. Ono je to udělaný jako KIO slave tak, že si můžete procházet vaše CD v konqueroru (to je dobrý), ale současně to znamená že se to nedá procházet jinak než přes KIO které umí jen vypsat obsah adresáře. Takže pokud hledáte nějaké specifické jméno souboru, tak se nekoná žádné "SELECT f FROM files WHERE name LIKE 'xxx%'" i když na to je v té databázi index. Místo toho se provedou tisíce selektů, pro každý adresář jeden. 9 z 10 databázistů nedoporučuje.

Ono to možná vypadá jako dost obskurní příklad, ale podobný je to i na skutečných filesystémech - třeba na NTFS by pro podobné hledání mělo být efektivnější přečíst si MFT a neprocházet stromem adresářů. Žádné rozhraní to ale neumí.

Chtěl jsem to dát jako příklad, kdy moderní, pohodlné rozhraní znamená slušné zpomalení. (Jiný příklad podobného efektu jsou rozhraní, kde každé volání znamená třeba konverzi řetězce z ISO8859-2 do UTF16 případně naopak)

[Max]

Zase někdo, kdo neví, co by sám dělal s takovým výkonem, ale to neznemená, že ostatní to také neví
Pravidelně se tu takové výlevy objevují a je to stále dokola a dokola.

Jaký výkon je podle tebe dostatečný pro PC, ve kterém by si chtěl člověk např. zkoušet x distribucí ve virtualboxu či vmware?
Jaký výkon je podle tebe dostatečný pro práci s videem?
Jaký výkon je podle tebe dostatečný pro hraní co možná nejdokonalejších her?
Jaký výkon je podle tebe dostatečný pro práci s grafikou, 3D krelením, renderováním scén atd.? A takhle bych mohl pokračovat. Všechny tyto činosti vyžadují velké diskové kapacity, velkou ramku a silný procák. A na grafiku by jsme také neměli zapomenout.

Odpověď je jasná, v dnešní době tě žádný desktopový HW v takovýchto věcech neuspokojí.

Zdar Max

[Max]

Náročnost uživatelů se zvětšuje, což je dobře, věci se zdokonalují a horko těžko něco vylepšuješ, aniž by jsi tu věc nezvětšoval a tím taky i její nároky.
Někomu nestačí jen prázdná plocha a pár klávesových zkratek, něco chce práci ještě víc zefektivnit, někdo třeba nemůže používat klávesové zkratky protože nemá ruce atd. Je toho opravdu hodně.
Zdar Max

[tired joe]

Zatiaľ všetci reagovali len na hardvér. A čo softvér? Naozaj nikoho nechytá nostalgia na doby, keď soft/OS svižne šlapal na omnoho nevýkonnejších strojoch? Keď eye-candy nebolo prvoradé? He? :)

[Martin Böhm]

Mám dny, kde mne software bloat pořádně štve. Mrzí mne, že svobodný software, který nemusí s každým novým vydáním přinést "úžasné nové vlastnosti", stále boj s Wirthovým zákonem prohrává.

Na třetí stranu mi můj pracovní desktop nepřijde moc eye-candy :o)

[Ignor]

Naozaj nikoho nechytá nostalgia na doby, keď soft/OS svižne šlapal na omnoho nevýkonnejších strojoch?

Zápisek byl o tom, že se věci komplikují. Což samozřejmě vůbec není pravda, protože dřív spoustu věcí, co můžeme dělat dnes, vůbec udělat nešlo (programy nebo hw to neumožňoval). Uvědomují si to autoři takovýchhle zápisků a komentářů? Nebo při psaní myslí jen na věci, které dělali dřív a porovnávají to s tím, jak by je třeba dělali dnes (a pak jim tam logicky vznikají "přebytečné" funkce)?

Keď eye-candy nebolo prvoradé?

Pro mě nic takového prvořadého není, ale taky se klidně přiznám, že bych např. raději než 1 pixel silné čáry a ostré nepříjemné rohy, které má autor na screenshotu, viděl oblé rohy vykreslené s vyhlazováním a pořádné čitelné písmo. Sice to má úžasně "nekomplikované" ale k očím nepřijemné.

[Michal Fecko]

Zápisek byl o tom, že se věci komplikují. Což samozřejmě vůbec není pravda, protože dřív spoustu věcí, co můžeme dělat dnes, vůbec udělat nešlo (programy nebo hw to neumožňoval).

Čo nič nemení na fakte že sa teraz kladie väčší dôraz na to aby to vyzeralo čo najlepšie, aby bolo všetko animované, aby všetko svietilo a pohybovalo sa a pod. Taktiež každá druhá sekretárka robí na 2 jadrovej mašine s 256M - 512M grafickou kartou v Excely, Worde a Oulooku -> nezávidím jej to a je to chyba dodávateľa HW, že nezvolil celeron/sempron a dosku so vstavanou grafikou ale je to tak - aj keď milá sekretárka chce mať Vistu + Office asi sa spomínanej konfigurácii nevyhne. Eye candy a predimenzovanosť HW hýbe svetom. A pre tých čo využijú 1 - 4TB -> ak je to na prácu s videom/pictures/whatever beriem, ale na 100 percent je to na MP3/DVD/Xvid/whatever nelegalnosti z netu.

[thingie]

Já teda s využitím několika gigabajtů paměti problém nevidím, ani ten nejmenší.

[Martin Böhm]

<captainobvious>

Tak mne napadá, že distribuce se dělí na dva tábory: Jedny (Ubuntu, SUSE, Mandriva, PCLOS) se snadno nainstalují a spravují a používají, ale pokud se rozhodují mezi integrovaností do systému a rychlostí aplikace, volí integrovanost. Druhý tábor (můj bývalý Slackware, Debian, Arch, Gentoo) se snaží udržet si rychlost systémů, ale zároveň předpokládají, že uživatel bude mít chuť si s nastavením vyhrát, doinstalovat potřebný firmware, překompilovat pár závislostí, a bude chtít vidět každý krok instalace a ovlivnit ho).

Je tu něco pro lidi, co chtějí odlehčený systém, co se drží filozofie KISS jak ve volbě programů, tak ve stylu instalace? Tím myslím systém, který má instalaci snadnou jako Ubuntu (vybrat jazyk, nastavit čas a disky a jedeme - žádná složitá netinstalace s výběrem balíků a nastavením všeho nemožného), je podáván konzistentně (není to jen jeden velký repozitář, ze kterého si při každé instalaci vyberete jako Debian) a všechen hardware funguje out-of-the-box?

Asi nejblíž mému ideálu je Fluxbuntu, ale raději bych něco s vlastní filozofií a vlastním názvem :o)

</captainobvious>

[Michal Fecko]

Jedny (Ubuntu, SUSE, Mandriva, PCLOS) se snadno nainstalují a spravují a používají, ale pokud se rozhodují mezi integrovaností do systému a rychlostí aplikace, volí integrovanost. Druhý tábor (můj bývalý Slackware, Debian, Arch, Gentoo) se snaží udržet si rychlost systémů, ale zároveň předpokládají, že uživatel bude mít chuť si s nastavením vyhrát, doinstalovat potřebný firmware, překompilovat pár závislostí, a bude chtít vidět každý krok instalace a ovlivnit ho).

... mno a potom je tu tábor tretí a tím su BSDáci (pozn. autor používa bsd len pár dní, ale prichádza mu na chuť )

[Martin Böhm]

*BSD jsem taky kdysi zkoušel. Tam platí víceméně to, co na Linuxu - jsou tam distra, která mají (na můj vkus) příliš složitou instalaci a člověk si musí vybrat, co přesně chce (FreeBSD, OpenBSD, NetBSD), místo aby měl před sebou nějaký ucelený desktop. Takových na Linuxu je (viz můj výčet výše)... takové instalace a dolaďování jsou pro mne ztrátou času.

Pak je tam třeba PC-BSD, ta instalace tam bude jistě snazší, ale pochybuju, že v něm bude fungovat out-of-the-box stejně hardwaru, jako tady na Linuxu (platí pro koncové počítače s webkamerami, wifi kartami a DVB-T přijímači, ne pro servery).

[Ignor]

Čo nič nemení na fakte že sa teraz kladie väčší dôraz na to aby to vyzeralo čo najlepšie, aby bolo všetko animované, aby všetko svietilo a pohybovalo sa a pod.

Nic takového nepozoruju.

A pořád mám z tebe pocit, že si představuješ, že každý musí mít svou vlastní bedničku. Představme si domácnost, co má třeba 4 členy a každý z nich potřebuje počítač, feckovité je každému dát jeden Sempron atd., ignorovité by mohlo mít třeba jeden nabušený počítač, ke kterému mohou všichni přistupovat přes něco jako tenké klienty.

A pre tých čo využijú 1 - 4TB -> ak je to na prácu s videom/pictures/whatever beriem, ale na 100 percent je to na MP3/DVD/Xvid/whatever nelegalnosti z netu.

Tohle by mě v jisté době možná dokázalo i vytočit. Dnes tě s klidem ponechám napospas tvé hlouposti :-P

[Michal Fecko]

Hlupost? Tak sa pochval na co by si to pouzil ked smiem vediet? To vyuzitie ma suvis skor s pracou alebo s oddychom?

[Ignor]

Ne, ne, ne. Za řeči o nelegálnostech si opravdu rozšíření obzorů nezasloužíš

[Michal Fecko]

Niekto sa zľakol

[Michal Fecko]

Ne, ne, ne. Za řeči o nelegálnostech si opravdu rozšíření obzorů nezasloužíš

.. a za reči že ak to je na prácu tak to beriem - tak za to si to nezaslúžim čo?

[Bosý v tráve]

Odporucam precitat tuto knizku uz starsieho data:

Konec civilizace aneb překrásný nový svět

Je tam par dobrych dialogov na temu, co robi cloveka stastneho, nieco o socialnom inzinierstve ludskych dusi a masovej implementacii vhodneho vkusu.

[Ignor]

Che, všechny tři knihy, o kterých v odkazu mluví, jsem čet :-P

[David Ježek]

Keď eye-candy nebolo prvoradé? He? :)

ale no tak. eye-candy faktor tu s námi byl vždy. vždy aplikace vypadaly nejlépe v rámci možností daného OS/arhchitektury, vždy se hry snažily vypadat nejlépe, vždy výrobci hw přicházeli s invoacemi za účelem zvýšení prodejních šansí na základě vzhledu. To že ti dnes s odstupem 15 let připadají tehdejší OS čisté a non-eye-candy neznamená, že nemám pravdu. Připomenu kromě obligátních Windows 3 také myši od Luigi Colaniho ze začátku 90. let.

[Michal Fecko]

Uprav mi prosím takto KDE 4.x

[Rezza]

Dalo by prace vystrachat ty jednodussi ikony, ale nemel by to byt problem udelat takove tematko do KDE 4. To API pod tim je uplne genialne napsane, vsechno krasne na par radku, prehledny, srozumitelny kod. Ano, dnes jsem se v tom hrabal a napsal si prvni plasmoid :) Je videt proc se nestihalo - prace pod povrchem je neuveritelne mnozstvi a teprve ted jsem presvedceny o spravnosti vydani v teto verzi!!! Zitra zabloguji jak na to!

Jinak musim rict, ze jsem prijemne prekvapen rychlosti! Obcas sice neco trva nez se prekresli nejake to SVGecko, ale i tak je stejne, mozna o neco rychlejsi nez KDE 4! A to je urcite hodne prostoru pro optimalizace. Plasmu jsem shazoval svojim plasmoidem, ale uz vim, kde byla chyba, reportnu to.

Prvni screenshot ATI PowerSave plasmoidu :)

PS: pro nepratele fglrx driveru - ja musim, bez powersave muj notas pretapi a uz se krouti plasty, minuly tyden jsem koupil Zalmana (chladic pod notas) a je to skvela vec!

[phr]

Souhlasím s autorem. Ale to je tak všechno, co mohu dělat ...

[Martin Böhm]

KDE4.0 bych nevinil. KISS nikdy nebyl podstatným principem v Qt nebo KDE. Že bude KDE bobtnat standardní rychlostí, to bylo vidět již u KDE3, troufnul bych si říci i dříve.

[Robo]

neboj, mame tu Gnome; BTW ja si tak 80% casu vystacim s PDA s procesorom 400MHz, s rozlisenim 320x240 a 1 GB pametovou kartou :) Teraz samozrejme neratam cas v praci straveny na projektoch a pod. ale volny cas.

[Josef Kufner]

Zrovna Gnome není moc dobrý příklad. Moc to neumí a žere to moc.

[Robo]

narazal som na to, ze vsetko sa komplikuje a predpokladam, ze KDE4 zere (bude zrat) viac ako Gnome

[=^..^= AmigaPower®]

Musim uznat, že se už neviznám třeba v označení procesorů. Co je třeba ekvivalent Athlona 2500+ u Intelu? já nevim! Taky nevim proč se to jmenuje 2500+? podle taktu asi ne, že by maximální takt? 486DX100 běžel na 100MHz, všechno jasný, Pentium 90 na 90, atd. Proč se to neoznačuje jednotně třeba v MIPS? Grafický karty, to samý! Předpokládal jsem, že čim vyšší číslo, tim lepší, pak po nich koukám a někde někdo píše že GF5700 je lepší než 6200, nebo tak něco. Kde je zakopanej pes? To když si půjdu koupit novej HW, musim věřit nějakýmu volovi, kterej mi nakonec prodá to co se mu válí na skladě, protože když na mně vychrlí všechny ty čísla, jsem v p*či, protože už jsem se v tom ztratil?

[thl]

Pokud si líný si cca měsíc před nákupem projít na internetu pár testů a srovnání, pak tomu "volovi" chtě nechtě věřit musíš.

[=^..^= AmigaPower®]

To si zamozřejmě projít musim, ale jakmile na mně ten prodejce vybafne s něčim, co jsem neporovnával, nebo vůbec neviděl, jsem stejně v pr*eli, protože tomu nerozumim. Rozumíš o co mi jde? Když jdu kupovat třeba auto, ve většině případů vim o co jde a 1,2MPI mi nikdo nevnutí, protože do toho vidim a porovnám si to sám...

[thl]

Nikdo na tebe nevybafne, když přesně řekneš co chceš a předem se ujistíš, že daný výrobek mají skladem.

[=^..^= AmigaPower®]

No, to máš pravdu. Ale chtěl bych se v tom všem aspoň trochu vyznat...

Třeba desky můžu porovnávat jak chci, jedna má to, druhá zas tamto...

[thl]

Vyznat se a mít přehled o hardware vyžaduje testy sledovat průběžně. V deskách je situace jednoduchá.Asus nebo Gigabyte.V případě Intel chipsetu preferuji Asus, který má s Intelem nadstandardní vztah od dob 486 procesorů (pomohli Intelu odstranit bugy v návrhu desek).Konkrétní modely si vyber právě podle výbavy a testy ti napoví.

[thl]

http://hwmag.cz/clanek/hardware/asus-vs-gigabyte-a-msi-test-desek-x38

Třeba tady je pěkné srovnání.

[=^..^= AmigaPower®]

Co je špatného na MSI? (mám KT4A-V, dobrá deska, za dobrou cenu, jen ten čipset...)

[thl]

Dobrá deska, jen ten chipset ....

Jenže chipset je na desce tím nejdůležitějším.

[=^..^= AmigaPower®]

Je tam nějakej problém s taktováním nebo co? Moc do toho nevidim...

[thl]

Měl jsem na mysli to, že si protiřečíš.

Btw. mrknul jsem se na google co ta deska zač a žádná sláva.Staré VIA chipsety byly obecně dost mizerné a byly s nimi jen problémy.

[=^..^= AmigaPower®]

Nešťastně jsem to formuloval, šlo mi o to že deska mi vyhovuje (počty portů atd.), jediný problém o kterém jsem se dočetl je to taktování, díky tomu čipsetu VIA400, naštěstí zatím necítím potřebu taktovat

[thl]

Na schopnost taktování má vliv chipset a kvalita součástek, kterými je deska osazena.Pokud má deska problémy s taktováním, pak to o něčem vypovídá.

[Kvakor]

Jedinny VIAcky chipset pro SktA, na kterem ma smysl taktovat, je VIA KT880 (neplest s K8T880), protoze teprve tenhle ma AGP/PCI lock, tj. muze se hybat frekvenci FSB aniz by se hybalo s frekvenci AGP a PCI. Docela dobry chipset (sam jsem ho nejakou dobu vlasnil), temer srovnatelny s nForce2, mel dokonce i duachlannel, skoda ze prisel tak pozde.

BTW: Velka cast spatne povesti techto chipsetu ma puvod v nechopnosti vyrobcu spravne vyrobit desky a hlavne naprogramovat BIOSy. V okamziku, kdy se jim to konecne jaks-taks povedlo, prisla mnohem vykonnejsi nForce2 a VIA se mohla jit klouzat.

[=^..^= AmigaPower®]

AGP/PCI lock

Jo, to je ono...

[David Watzke]

Musim uznat, že se už neviznám třeba v označení procesorů. Co je třeba ekvivalent Athlona 2500+ u Intelu? já nevim! Taky nevim proč se to jmenuje 2500+?

To číslo je rating, neznamená vlastně nic. Dříve se dalo říct, že 2500+ je výkonný podobně jako Intel s 2,5 GHz, ale to už je pryč.

Grafický karty, to samý! Předpokládal jsem, že čim vyšší číslo, tim lepší, pak po nich koukám a někde někdo píše že GF5700 je lepší než 6200, nebo tak něco. Kde je zakopanej pes?

No, první číslo je řada a druhý značí zda jde o low, mid či high end. Takže vyšší třídy z nižší řady jsou výkonnější, než ... atd. Například 7800GTX a 7900GTX dají s přehledem na prdel mojí 8600GT...

[=^..^= AmigaPower®]

No, první číslo je řada a druhý značí zda jde o low, mid či high end. Takže vyšší třídy z nižší řady jsou výkonnější, než ... atd. Například 7800GTX a 7900GTX dají s přehledem na prdel mojí 8600GT...

...aha, tak systém označení už tak nějak chápu, ale porovnání výkonu, ty záhadný označení GTX, GT atd. ne. Pro mně bude asi nejlepší si najít nějakou stránku, která bude schopná pár těch karet porovnat...

Díky

[Kvakor]

To číslo je rating, neznamená vlastně nic. Dříve se dalo říct, že 2500+ je výkonný podobně jako Intel s 2,5 GHz, ale to už je pryč.

Pokud si dobre pamatuju, puvodne to pry znamenalo srovnani s puvodnim Athlonem (ne-XP, aka "Athlon classic"). Tj. AthlonXP 2500+ by mel byt teoreticky tak rychly jako stary Athlon nataktovany na 2.5 GHz, ackoliv bezi na 1.83 GHz.

[=^..^= AmigaPower®]

jj, je s jádrem Burton...