Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Čo robiť keď mám takýto problém... Spravujem file server (nič mimoriadne - Debian Lenny, P4 2.4Ghz, 1G RAM, 2x160G swRAID1 disky to všetko ako úložište pre cca 60 klientskych staníc (prevažne XP) - všetko na 100Mbps sieti, 3x24 portove swithe AirLive) pri bežnej prevádzke je všetko ok - nijaké zdržanie, trhanie - ale ak sa súčasne do serverových služieb (prevažne samba, ftp) "oprie" viac ako 35 - 40 stanic, nestíha sieťovka obsluhovať klientov (merané cez iftop) a ďalši klienti už pociťújú masívne zdržanie. Otázka znie ako to riešiť? Dalo by sa to spraviť nejako tak, že pridám ďalšiu sieťovku na server? Ako spraviť load balancing medzi takýmito 2ma sieťovkami? Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?
P.S. Do poradne to radšej nedávam - má to (z môjho pohľadu) len okrajový súvis s Linuxom - nerád by som bol keby sa to zamklo a následne zmazalo...
UPDATE
kedže do bondingu sa mi nechce tak sa dokúpi 8x1Gbps switch (zapojenie servera + 3x24 port. switchov (skoda ze nemaju 1Gbps port
) )
a kedže doska na serveri je IPE1000-G rev 3.x čiže s 1Gbps by nemal byť problém
Tiskni
Sdílej:
Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?Chtěl jsem napsat 1 Gbps, ale v takovým případě teda napíšu pomalejší HDD
Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?Chtěl jsem napsat 1 Gbps, ale v takovým případě teda napíšu pomalejší HDD
njn, ale s RAIDom by som uz radsej nehybal, aspon ze stiha - inac by som musel ist do RAID5...
40 stanic součastně vůbec není málo. To mi neříkejte, že se na 60 stanicové síti nenajde pár tisíc na gigovou síťovku a pořádný switch.Nieje to súkromný sektor...
Dále to nemusí stíhat ty disky. Zkuste se podívat na iowait během té záteže (tipuji, že disk značně seekuje a proto data moc netečou).Pristupuje sa na 60 - 80 percent len k veľkym (viac ako 250M) súborom čo by malo byť z hľadiska seekovania prijateľnejšie ako k 100kám malých... Na to iowait pozriem...
Pristupuje sa na 60 - 80 percent len k veľkym (viac ako 250M) súborom čo by malo byť z hľadiska seekovania prijateľnejšie ako k 100kám malých... Na to iowait pozriem...
No dobře, ale přistupuje k tomu 40 procesů a pokud to není jeden soubor (tedy už je dávno v cache), tak to seekovat bude.
To co rika kolega nademnou dava smysl. Jen by ten prepinac mohl mit vic slotu a server vic gigovych sitovek. Jednoduchou matematikou se dostaneme k tomu, ze kdyz pracuje ctyricet stanic, bude sirka pasma pro jednu z nich
- u serveru pripojeneho 100mbitem dva a pul megabitu (uf)
- u serveru pripojeneho jednim gigabitem dvacet pet megabitu (tj. ctvrtina vykonu jedna 100mbit sitovky)
- u serveru pripojeneho dvema gigabity padesat megabitu (polovina)
No, a kdyz si vezmeme jak je 100mbit pomaly na prenos souboru, a tady se dostaneme na polovinu ... ale na druhou stranu, investice do jednoho prepinace za takovych pet tisic (musi byt chytry aby umel spojovat porty), a mozna jedna dve gbit sitovky do serveru, pokud to neni serverovy hw (ty je obvykle maji) znamena dvacetinasobne zrychleni.
Kazdopadne, at uz se vydate jakoukoli cestou ktera zvedne vykon site nad uroven vykonu disku (100mbit je ma asi ctvrtinovou rychlost v porovnani se soucasnym diskem), rozhodne se vyplati investice do RAM v serveru. Radim tohle vsude mozne -- linuxova souborova cache je dost efektivni, a pameti jsou v dnesni dobe levne, a o mnoho radu rychlejsi nez disky! Kdyz se podivam na ty stovky megabitu ktere tecou z nasich souborovych serveru ... neco takoveho by disku nemohly stihat, a proto je pamet dulezita. Osm gigabajtu pameti zni zbytecne, ale vyplati se to, pokud je dat hodne, ale jeste vic pokud je jich malo (pokud jich tedy neni pul giga, jasne).
HDD stíha , sieť nie...A to vím nebo si to myslím?
hdparm -Tt /dev/md1 /dev/md1: Timing cached reads: 1620 MB in 2.01 seconds = 805.97 MB/sec Timing buffered disk reads: 297 MB in 3.04 seconds = 97.69 MB/sec
for ((a=0; a <= 40; a++)) do (dd if=/dev/sdX of=/dev/null bs=10M count=12 skip=$RANDOM &); done
Ještě bych to třeba zkombinoval se zápisem a člověk se hned dostane k rozumným hodnotám. Např. u mě to činilo 546kB - 1,4MB. Co mě však zarazilo, bylo absolutní vytuhnutí systému. Když to ještě zkombinujeme se síťovkou, tak se určitě dostaneme na 100% zaplácání fronty přerušeními. Zkusil bych se mrknou, jestli třeba síťovka nesdílí přerušení s jiným zařízením, z toho by se dal vytřískat nějaký čas navíc. Dál bych se mrknul jestli je jádro zakompilováno s CFQ, CFS a něčím takovým i ve frontách pro síť, protože někdo může třeba vyžrat 70% kapacity a na někoho se nemusí dostat vůbec. A napadá mě ještě víc věcí, ale ze všeho nejdřív bych lokalizoval úzké hrdlo, abych nemusel takto věštit z koule.
topu a %sy na 100%(obsluha přerušení?) a %si na 20%(Čtení z disku je záležitost SW přerušení?). Přece jen je to jedno jádrový celer.
Fujtajbl! Ten príkaz mi celkom pokazil štatistiky loadavg... a teploty HDD... a využitia pamäte! 
dd if=/dev/urandom of=`mount | sed "s/\([^\ ]*\)\ [^\ ]*\ \([^\ ]*\).*/\1\ \2/" | sort -k2 | head -n1 | cut -d " " -f 1 | sed "s/\(.*\).$/\1/"` bs=1024k
Ten toho dovede pokazit…nejen statistiky.
:(){ :|:& };:
limits.conf :-)
... (ak nie tak budem nuteny prejst na RAID5 ?) ...Jedine v prípade, že klienti väčšinou dáta čítajú a teda zápis je minimálny (alebo žiadny)...