Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Apple bez varování odstranil ze svého obchodu sociální síť VKontaktě i další aplikace skupiny VK, jako je VK Music nebo VK Video [Novinky.cz].
V dubnu loňského roku představený poštovní klient Notion Mail bude 22. září ukončen.
Konference OpenAlt 2026 hledá přednášející. Proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Témata konference jsou: Otevřený a svobodný software, IoT a Hnutí tvůrců, Vzdělávání, Bezpečnost a soukromí, Otevřená společnost, komunity a data, OpenMobility a další.
Společnosti OpenAI a Broadcom oznámily čip optimalizovaný pro AI pojmenovaný Jalapeño.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript, TypeScript a WebAssembly, bylo vydáno v nové verzi 2.9. Hlavní novinkou je deno desktop pro převod Deno projektu na desktopovou aplikaci. Jedná se o alternativu k frameworkům Electron nebo Tauri.
Od zítra jsou Datové schránky oficiálně na nové adrese datovka.gov.cz. Adresa mojedatovaschranka.cz zůstává funkční do 27. srpna 2026, následně budou uživatelé automaticky přesměrováni na datovka.gov.cz.
Dolphin (Wikipedie), tj. open source multiplatformní emulátor herních konzolí GameCube a Wii od Nintenda, byl vydán ve verzi 2606. S podporou Game Boy Playeru.
Čo robiť keď mám takýto problém... Spravujem file server (nič mimoriadne - Debian Lenny, P4 2.4Ghz, 1G RAM, 2x160G swRAID1 disky to všetko ako úložište pre cca 60 klientskych staníc (prevažne XP) - všetko na 100Mbps sieti, 3x24 portove swithe AirLive) pri bežnej prevádzke je všetko ok - nijaké zdržanie, trhanie - ale ak sa súčasne do serverových služieb (prevažne samba, ftp) "oprie" viac ako 35 - 40 stanic, nestíha sieťovka obsluhovať klientov (merané cez iftop) a ďalši klienti už pociťújú masívne zdržanie. Otázka znie ako to riešiť? Dalo by sa to spraviť nejako tak, že pridám ďalšiu sieťovku na server? Ako spraviť load balancing medzi takýmito 2ma sieťovkami? Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?
P.S. Do poradne to radšej nedávam - má to (z môjho pohľadu) len okrajový súvis s Linuxom - nerád by som bol keby sa to zamklo a následne zmazalo...
UPDATE
kedže do bondingu sa mi nechce tak sa dokúpi 8x1Gbps switch (zapojenie servera + 3x24 port. switchov (skoda ze nemaju 1Gbps port
) )
a kedže doska na serveri je IPE1000-G rev 3.x čiže s 1Gbps by nemal byť problém
Tiskni
Sdílej:
Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?Chtěl jsem napsat 1 Gbps, ale v takovým případě teda napíšu pomalejší HDD
Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?Chtěl jsem napsat 1 Gbps, ale v takovým případě teda napíšu pomalejší HDD
njn, ale s RAIDom by som uz radsej nehybal, aspon ze stiha - inac by som musel ist do RAID5...
40 stanic součastně vůbec není málo. To mi neříkejte, že se na 60 stanicové síti nenajde pár tisíc na gigovou síťovku a pořádný switch.Nieje to súkromný sektor...
Dále to nemusí stíhat ty disky. Zkuste se podívat na iowait během té záteže (tipuji, že disk značně seekuje a proto data moc netečou).Pristupuje sa na 60 - 80 percent len k veľkym (viac ako 250M) súborom čo by malo byť z hľadiska seekovania prijateľnejšie ako k 100kám malých... Na to iowait pozriem...
Pristupuje sa na 60 - 80 percent len k veľkym (viac ako 250M) súborom čo by malo byť z hľadiska seekovania prijateľnejšie ako k 100kám malých... Na to iowait pozriem...
No dobře, ale přistupuje k tomu 40 procesů a pokud to není jeden soubor (tedy už je dávno v cache), tak to seekovat bude.
To co rika kolega nademnou dava smysl. Jen by ten prepinac mohl mit vic slotu a server vic gigovych sitovek. Jednoduchou matematikou se dostaneme k tomu, ze kdyz pracuje ctyricet stanic, bude sirka pasma pro jednu z nich
- u serveru pripojeneho 100mbitem dva a pul megabitu (uf)
- u serveru pripojeneho jednim gigabitem dvacet pet megabitu (tj. ctvrtina vykonu jedna 100mbit sitovky)
- u serveru pripojeneho dvema gigabity padesat megabitu (polovina)
No, a kdyz si vezmeme jak je 100mbit pomaly na prenos souboru, a tady se dostaneme na polovinu ... ale na druhou stranu, investice do jednoho prepinace za takovych pet tisic (musi byt chytry aby umel spojovat porty), a mozna jedna dve gbit sitovky do serveru, pokud to neni serverovy hw (ty je obvykle maji) znamena dvacetinasobne zrychleni.
Kazdopadne, at uz se vydate jakoukoli cestou ktera zvedne vykon site nad uroven vykonu disku (100mbit je ma asi ctvrtinovou rychlost v porovnani se soucasnym diskem), rozhodne se vyplati investice do RAM v serveru. Radim tohle vsude mozne -- linuxova souborova cache je dost efektivni, a pameti jsou v dnesni dobe levne, a o mnoho radu rychlejsi nez disky! Kdyz se podivam na ty stovky megabitu ktere tecou z nasich souborovych serveru ... neco takoveho by disku nemohly stihat, a proto je pamet dulezita. Osm gigabajtu pameti zni zbytecne, ale vyplati se to, pokud je dat hodne, ale jeste vic pokud je jich malo (pokud jich tedy neni pul giga, jasne).
HDD stíha , sieť nie...A to vím nebo si to myslím?
hdparm -Tt /dev/md1 /dev/md1: Timing cached reads: 1620 MB in 2.01 seconds = 805.97 MB/sec Timing buffered disk reads: 297 MB in 3.04 seconds = 97.69 MB/sec
for ((a=0; a <= 40; a++)) do (dd if=/dev/sdX of=/dev/null bs=10M count=12 skip=$RANDOM &); done
Ještě bych to třeba zkombinoval se zápisem a člověk se hned dostane k rozumným hodnotám. Např. u mě to činilo 546kB - 1,4MB. Co mě však zarazilo, bylo absolutní vytuhnutí systému. Když to ještě zkombinujeme se síťovkou, tak se určitě dostaneme na 100% zaplácání fronty přerušeními. Zkusil bych se mrknou, jestli třeba síťovka nesdílí přerušení s jiným zařízením, z toho by se dal vytřískat nějaký čas navíc. Dál bych se mrknul jestli je jádro zakompilováno s CFQ, CFS a něčím takovým i ve frontách pro síť, protože někdo může třeba vyžrat 70% kapacity a na někoho se nemusí dostat vůbec. A napadá mě ještě víc věcí, ale ze všeho nejdřív bych lokalizoval úzké hrdlo, abych nemusel takto věštit z koule.
topu a %sy na 100%(obsluha přerušení?) a %si na 20%(Čtení z disku je záležitost SW přerušení?). Přece jen je to jedno jádrový celer.
Fujtajbl! Ten príkaz mi celkom pokazil štatistiky loadavg... a teploty HDD... a využitia pamäte! 
dd if=/dev/urandom of=`mount | sed "s/\([^\ ]*\)\ [^\ ]*\ \([^\ ]*\).*/\1\ \2/" | sort -k2 | head -n1 | cut -d " " -f 1 | sed "s/\(.*\).$/\1/"` bs=1024k
Ten toho dovede pokazit…nejen statistiky.
:(){ :|:& };:
limits.conf :-)
... (ak nie tak budem nuteny prejst na RAID5 ?) ...Jedine v prípade, že klienti väčšinou dáta čítajú a teda zápis je minimálny (alebo žiadny)...