Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Čo robiť keď mám takýto problém... Spravujem file server (nič mimoriadne - Debian Lenny, P4 2.4Ghz, 1G RAM, 2x160G swRAID1 disky to všetko ako úložište pre cca 60 klientskych staníc (prevažne XP) - všetko na 100Mbps sieti, 3x24 portove swithe AirLive) pri bežnej prevádzke je všetko ok - nijaké zdržanie, trhanie - ale ak sa súčasne do serverových služieb (prevažne samba, ftp) "oprie" viac ako 35 - 40 stanic, nestíha sieťovka obsluhovať klientov (merané cez iftop) a ďalši klienti už pociťújú masívne zdržanie. Otázka znie ako to riešiť? Dalo by sa to spraviť nejako tak, že pridám ďalšiu sieťovku na server? Ako spraviť load balancing medzi takýmito 2ma sieťovkami? Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?
P.S. Do poradne to radšej nedávam - má to (z môjho pohľadu) len okrajový súvis s Linuxom - nerád by som bol keby sa to zamklo a následne zmazalo...
UPDATE
kedže do bondingu sa mi nechce tak sa dokúpi 8x1Gbps switch (zapojenie servera + 3x24 port. switchov (skoda ze nemaju 1Gbps port
) )
a kedže doska na serveri je IPE1000-G rev 3.x čiže s 1Gbps by nemal byť problém
Tiskni
Sdílej:
Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?Chtěl jsem napsat 1 Gbps, ale v takovým případě teda napíšu pomalejší HDD
Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?Chtěl jsem napsat 1 Gbps, ale v takovým případě teda napíšu pomalejší HDD
njn, ale s RAIDom by som uz radsej nehybal, aspon ze stiha - inac by som musel ist do RAID5...
40 stanic součastně vůbec není málo. To mi neříkejte, že se na 60 stanicové síti nenajde pár tisíc na gigovou síťovku a pořádný switch.Nieje to súkromný sektor...
Dále to nemusí stíhat ty disky. Zkuste se podívat na iowait během té záteže (tipuji, že disk značně seekuje a proto data moc netečou).Pristupuje sa na 60 - 80 percent len k veľkym (viac ako 250M) súborom čo by malo byť z hľadiska seekovania prijateľnejšie ako k 100kám malých... Na to iowait pozriem...
Pristupuje sa na 60 - 80 percent len k veľkym (viac ako 250M) súborom čo by malo byť z hľadiska seekovania prijateľnejšie ako k 100kám malých... Na to iowait pozriem...
No dobře, ale přistupuje k tomu 40 procesů a pokud to není jeden soubor (tedy už je dávno v cache), tak to seekovat bude.
To co rika kolega nademnou dava smysl. Jen by ten prepinac mohl mit vic slotu a server vic gigovych sitovek. Jednoduchou matematikou se dostaneme k tomu, ze kdyz pracuje ctyricet stanic, bude sirka pasma pro jednu z nich
- u serveru pripojeneho 100mbitem dva a pul megabitu (uf)
- u serveru pripojeneho jednim gigabitem dvacet pet megabitu (tj. ctvrtina vykonu jedna 100mbit sitovky)
- u serveru pripojeneho dvema gigabity padesat megabitu (polovina)
No, a kdyz si vezmeme jak je 100mbit pomaly na prenos souboru, a tady se dostaneme na polovinu ... ale na druhou stranu, investice do jednoho prepinace za takovych pet tisic (musi byt chytry aby umel spojovat porty), a mozna jedna dve gbit sitovky do serveru, pokud to neni serverovy hw (ty je obvykle maji) znamena dvacetinasobne zrychleni.
Kazdopadne, at uz se vydate jakoukoli cestou ktera zvedne vykon site nad uroven vykonu disku (100mbit je ma asi ctvrtinovou rychlost v porovnani se soucasnym diskem), rozhodne se vyplati investice do RAM v serveru. Radim tohle vsude mozne -- linuxova souborova cache je dost efektivni, a pameti jsou v dnesni dobe levne, a o mnoho radu rychlejsi nez disky! Kdyz se podivam na ty stovky megabitu ktere tecou z nasich souborovych serveru ... neco takoveho by disku nemohly stihat, a proto je pamet dulezita. Osm gigabajtu pameti zni zbytecne, ale vyplati se to, pokud je dat hodne, ale jeste vic pokud je jich malo (pokud jich tedy neni pul giga, jasne).
HDD stíha , sieť nie...A to vím nebo si to myslím?
hdparm -Tt /dev/md1 /dev/md1: Timing cached reads: 1620 MB in 2.01 seconds = 805.97 MB/sec Timing buffered disk reads: 297 MB in 3.04 seconds = 97.69 MB/sec
for ((a=0; a <= 40; a++)) do (dd if=/dev/sdX of=/dev/null bs=10M count=12 skip=$RANDOM &); done
Ještě bych to třeba zkombinoval se zápisem a člověk se hned dostane k rozumným hodnotám. Např. u mě to činilo 546kB - 1,4MB. Co mě však zarazilo, bylo absolutní vytuhnutí systému. Když to ještě zkombinujeme se síťovkou, tak se určitě dostaneme na 100% zaplácání fronty přerušeními. Zkusil bych se mrknou, jestli třeba síťovka nesdílí přerušení s jiným zařízením, z toho by se dal vytřískat nějaký čas navíc. Dál bych se mrknul jestli je jádro zakompilováno s CFQ, CFS a něčím takovým i ve frontách pro síť, protože někdo může třeba vyžrat 70% kapacity a na někoho se nemusí dostat vůbec. A napadá mě ještě víc věcí, ale ze všeho nejdřív bych lokalizoval úzké hrdlo, abych nemusel takto věštit z koule.
topu a %sy na 100%(obsluha přerušení?) a %si na 20%(Čtení z disku je záležitost SW přerušení?). Přece jen je to jedno jádrový celer.
Fujtajbl! Ten príkaz mi celkom pokazil štatistiky loadavg... a teploty HDD... a využitia pamäte! 
dd if=/dev/urandom of=`mount | sed "s/\([^\ ]*\)\ [^\ ]*\ \([^\ ]*\).*/\1\ \2/" | sort -k2 | head -n1 | cut -d " " -f 1 | sed "s/\(.*\).$/\1/"` bs=1024k
Ten toho dovede pokazit…nejen statistiky.
:(){ :|:& };:
limits.conf :-)
... (ak nie tak budem nuteny prejst na RAID5 ?) ...Jedine v prípade, že klienti väčšinou dáta čítajú a teda zápis je minimálny (alebo žiadny)...