Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
David Nutt to schytal za to, že si dovolil publikovat výsledky svého výzkumu, jako poradce britské vlády, v oblasti klasifikace drog. Samozřejmě se výsledky jeho výzkumu nehodily vládě do krámu. I ve zkrácené verzi guardianu se jedná o celkem zajímavý rozbor (na konci článku je odkaz na kompletní dokument), ale i tak to novináři zkrátili na "extáze a ganja jsou míň škodlivé než alkohol". Jeho výzkum byl ale nejspíš pro vládu nepochopitelně racionální, a tak ho raději vyhodili. Naštěstí se toho chytly významné britské listy. Podpora pro Davida Nutta je značná, naprostá.
Pomiňme přímou pointu - společnost předstírá že je pro ní svoboda jednotlivce to nejdůležitější (a ještě si k tomu přidává ideologii o systému, kde svoboda jednotlivce je to hlavní co může za celkový růst společnosti
), ale přikazuje velice represivně svým členům čím si můžou měnit vědomí a čím ne bez ohledu na reálnou společenskou nebezpečnost. A nemá s tím žádný problém. Alkohol by snad musel být ve skupině "A" nebo "B" - pokud by teda nepotřeboval vlastní "A+" skupinu
.
Nuda - ohraná písnička - pojďme si to zobecnit, pokroutit, využít a vyvodit závěr, který se nám zrovna hodí.
Ze zkušenosti z UK z posledních dvaceti let vědí, že i kdyby dekriminilizace MDMA způsobila větší rozmach užívání této látky, tak se vlastně vůbec nic neděje - v "nejhorším" by se omezil problém "binge drinking"
. A to navíc výsledky aktuálního výzkumu nepodpořili dekriminilizaci ale reklasifikaci do jiné skupiny. Přesto vládě stojí za to výzkum potopit i za cenu takovéto reakce médií - Proč? Jednoduše proto, že se UK v drogové politice musí podřídit EU a ta zase UN. Snažit se změnit něco v EU nebo UN by bylo pro britskou vládu neuvěřitelně náročné, a to i přesto že UK je historický snad nejvýznamnější mocností v EU. A pokud bude chtít něco změnit ne-tak-významný člen, tak na to může rovnou zapomenout a bude se jen podřizovat a podřizovat. A když si srovnáme vliv pouhé rezoluce UN na UK s vlivem (nejen) menších státu na zákony EU (a obráceně)...
Zákládní problém EU je nejspíš v tom, že není ani federací ani unií kooperujících členů - ale jsme někde mezi a nikdo už snad ani neví kde.
Tiskni
Sdílej: