Šestá kapka esperanta

AbcLinuxu:/ Blogy / jalinh / Esperanto / Šestá kapka esperanta

Štítky: KDE

Šestá kapka esperanta

18.7.2007 07:49 | Přečteno: 1098× | Esperanto | poslední úprava: 18.7.2007 07:53

Opět nejprve k domácímu úkolu...
Kde je můj pokoj? = Kie estas mia ĉambro? Jak se jmenuješ? (Co je tvé jméno?) = Kio estas via nomo? Odkud jsi? = De kie vi estas? Jak se máš? (Jak se ti daří) = Kiel vi fartas? Z kterého města přicházíš? = De kiu urbo vi venas? Kdo se učí esperanto? = Kiu lernas Esperanton? Jak si hraje Karel? = Kiel ludas Karlo? Jaký je ten časopis? = Kia estas la gazeto? Jak postupuješ (jak se vyvíjíš) v esp.? = Kiel vi progresas en Esperanto? Kdy jíš? = Kiam vi manĝas? Kdo mi může vyjmenovat 3 distribuce? = Kiu povas nomi al mi tri distribuaĵojn? Co budeme hrát? = Kion ni ludos? Kam jde táta? = Kien iras la patro?

Rozuměli jste co se zpívá v písničce? Pro jistotu sem zkopíruju text...

Jen la suno, jen la luno:
Jen du malsamaj astroj.

Jen vikingo, jen urbano:
Jen la plej malsamaj homoj

    Refreno (2-foje)
    Jen vi kaj mi
    Akvo kaj oleo 

Jen mandrilo, jen ŝakalo:
Jen du malsamaj bestoj

Jen kastelo, jen igluo:
Jen la plej malsamaj domoj

    Refreno (2-foje) 

Jen pomsuko, jen veneno:
Jen malsamaj trinkaĵoj

    Refreno

Tím slovíčkem "mandrilo" se moc nevzrušujte - jedná se o jistý druh úzkonosé afr. opice (česky mandril). Toto slovíčko jistě moc často nepoužijete :).
----------------
V dnešní kapce bych chtěl s návalem nové gramatiky trochu přibrzdit. Je pravda, že jsem původně chtěl s minimem slovíček probrat čistě jen gramatiku, ale zanícení některých z vás :) mě přimělo to trochu rozšířit a věnovat se i slovní zásobě s hlasovým projevem. Na známých stránkách www.lernu.net jsem našel kurs Gerda malaperis!, který mi přinejmenším na nějakou dobu poslouží jako průvodce. Jak je vidět z předmluvy, jeho největší výhody spočívají v tom, že...

používá pravidlo, čím častější slovo, tím dříve je použito
opakuje slova v různých kontextech (čtenář má omluvit několikanásobná nepřirozená opakování)

(En universitata restoracio)
Tom: Saluton, Linda.
Linda: Saluton, Tom.
Tom: Diru al mi: kiu estas tiu?
Linda: Kiu?
Tom: Tiu alta, blonda, juna viro...
Linda: Kiu?

Po pěti kapkách esperanta jste asi tomuto jednoduchému rozhovoru dobře porozuměli. Zřejmě tušíte, že saluti znamená pozdravit, saluto tedy musí znamenat pozdrav a když chci říci někomu "ahoj", tak použiju ten čtvrtý pád, o kterém jsme mluvili ve čtvrté kapce. Jestli vám vrtá hlavou, proč zrovna čtvrtý, tak připomínám, že kromě prvního v esperantu už jiný nemáme :). Celý rozhovor by v češtině vypadal tedy takto...
Ahoj, Lindo. Ahoj, Tome. Řekni mi, kdo je to? Kdo? Ten vysoký, blonďatý, mladý muž... Který?
Nahrávku celého rozhovoru si můžete stáhnout zde. Doporučuji si různé hlasové projevy, kterým porozumíte, stahovat do mp3mana a čas od času si nějaký znovu poslechnout. Nejen že si vaše uši budou zvykat na cizojazyčný projev, ale můžete si tak i účinně osvěžovat slovní zásobu. Náš rozhovor pokračuje...

Tom: Tiu, kiu sidas en la angulo.
Linda: Ho, tiu!
Tom: Jes, tiu.
Linda: Mi ne scias. Mi ne scias, kiu li estas. Nova studento, verŝajne.
Tom: Li estas tute sola.

V českém překladu... Ten, který sedí v rohu. Ach, ten! Ano, ten. Nevím. Nevím kdo je. Nový student, zřejmě. Je zcela sám. Až na pár nových slovíček, by vás gramaticky asi nemělo nic překvapit. Slovíčko tute ... zcela, úplně, se často také vyskytuje ve spojení tute ne ... vůbec ne. Verŝajna znamená pravděpodobný takže s příslovcovou koncovkou -e se dá přeložit zřejmě, pravděpodobně. Zbývá už jen sola ... samotný, sám; scii ... vědět, znát; sidi ... sedět; en ... v Rozhovor si opět můžete stáhnout zde.
Uvědomuju si, že jsem už několikrát mimoděk použil různé předložky (en, al, de )... Jde o důležité téma v každém jazyce a tak se na něj v sedmé kapce zaměříme a uděláme si v tom pořádek.
Zbývá už jen domácí úkol, znovu budeme trénovat použití souvztažných slov uvedených v páté kapce. Opět tedy jen doplňujte chybějící slovíčka:
Kdo byl tvůj první učitel? = .... estis via unua instruisto?; Ta kniha je velmi dobrá = .... libro estas tre bona.; Přišli nějaké osoby, které neznám = Venis .... personoj, .... mi ne konas.; Nikdo včera nepřišel = .... venis hieraŭ; Každý člověk miluje sám sebe = .... homo amas sin mem.; Kde bydlíš? = .... vi loĝas?; Bydlím tam, kde je to auto. Mi loĝas ...., .... estas la aŭto.; Moje tužka je někde na zahradě. = Mia krajono estas .... en la ĝardeno.; Nikde jsem nenašel svou knihu = .... mi trovis mian libron.; Hlupák všude svoje jméno píše. = Malsaĝulo .... sian nomon skribas.; Kdy koupíte tu knihu? = .... vi aĉetos la libron?; Učil jsem se esperanto tehdy, když jsem byl ve škole. = Mi lernis Esperanton ...., .... mi estis en la lernejo.; Navštívil jste někdy Brazílii? = Ĉu vi .... vizitis Brazilon?; Ne, nikdy jsem tu zemi nenavštívil. = Ne, mi .... vizitis tiun landon.; Přesto jsem si vždy přál ji navštívit = Tamen mi .... deziris viziti ĝin.

Větičky z dnešního domácího úkolu jsem čerpal ze skvělého free prográmku kurso de Esperanto