Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »...nechci říci, že přirozené jazyky jsou nepotřebné nebo špatné. Přirozené jazyky se však vyvíjely po mnoho staletí, a často a hodně se měnily. Byl to neplánovaný proces a jeho důsledkem je komplikovanost gramatiky a hláskového systému.
V esperantu máte právo, v mezích zcela jednoduchých pravidel, dělat se slovy to, co potřebujete. Napřed jsem tomu nevěřil a této flexibility jsem nevyužíval. Pak jsem poznal, jak jsem naopak u jiných jazyků omezován. V esperantu můžete tvořit nová slova s částicemi, které jsou samy o sobě nositeli významu.
V esperantu však oba máme při tvorbě výrazů podmínky a volnost naprosto stejnou. Jako člověk, který se učí jazyky celý život, jsem to ocenil nejen jako snadnou, ale také velmi zajímavou možnost jak se naučit cizímu jazyku. Když jsem se začal učit Esperanto, vstoupil jsem do diskusního klubu na síti a mluvil jsem tam s lidmi již po asi 3 týdnech od doby, kdy jsem začal s mou první lekcí esperanta. Sám jsem nevěřil, že je to možné.
A víte, co jsem zjistil? Že esperanto dokonce může pomoci při učení se jiným jazykům...
Já sám jsem sice zatím s esperantem žádné cizí země nenavštívil, přijal jsem však několik esperantistů ve městě, kde žiji. Přijeli z Iránu, Británie a dokonce z Čech!
A moji studenti angličtiny v Japonsku se cítili stejně jako já v japonštině. Mnozí z nich měli stejné zábrany se mnou mluvit anglicky, a to i tehdy, když o to sami stáli. Teď znám několik japonských esperantistů. Nemluvíme ani anglicky, ani japonsky. Přitom je znám mnohem lépe a mohu se s nimi bavit o všem. Jednoduše, používáme esperanto.
Jeden z mých nejlepších přátel v esperantském světě je Španěl a povoláním je učitel angličtiny. A on ve svém volném čase mluví na síti výhradně esperantsky. Před několika týdny jsem v konferenčním hovoru mluvil s ním, a současně s ženou z Maďarska, s mužem z Japonska, se dvěma Francouzi, atd.
Skutečně, esperanto je bohatý a živý jazyk, ačkoli je jazykem vytvořeným. Pružně doplňuje i výrazy pro počítačové obory a technologie. Všechna nová slova přitom kontroluje Akademie Esperanta. Víte, že v esperantu existují dokonce vulgární slova a slang?
Esperanto nemá politickou zátěž ani nepříjemnou historii. A nikoho ani nenapadne posmívat se vašemu přízvuku v esperantu, vždyť je cizím jazykem pro každého z nás bez rozdílu.
Přitom souběžné učení esperantu nebude nijak překážet ve studiu angličtiny nebo jiných jazyků. Často vám to i s jejich učením pomůže. Ano, vím, že mezinárodním jazykem dneška je můj rodný jazyk, angličtina. Věřím tomu, že se ji musíte učit, zejména vyžaduje-li to vaše škola nebo když vy sami o ni máte zájem. Jak jsem však již řekl, když se také budete učit esperanto, nebude vás to nijak omezovat, a jako mně se i vám otevře příležitost k neocenitelným zkušenostem. Víte, s esperantem tedy nezískáte peníze, ale můžete zažít zajímavá setkání, získat, nové přátele. Praktikujete to již v angličtině nebo v jiném cizím jazyce? Výborně! Snadnější to pro vás bude s esperantem.
Tiskni
Sdílej:
to mi připomíná příspěvky na živě.cz pod článkem o linuxu. Tam se také člověk od "zkušených" uživatelů s "neomylným" přehledem dozví, že ten systém je sice možná fajn, ale když ho i po takových letech lidi nepřijali široce jako windows, tak valnou cenu nemá ;)
První rozumný příspěvek Jika aka Fauna, co jsem kdy přečetl. Ještě si zapomněl do toho začlenit Quantanámo a Paroubka, měl by ses polepšit.
Nesnazi se neco nalinkovat a na silu nahradit, netlaci, ze to jde tak nejak takhle a proto je to spravne, Linux a cely open source je naopak evolucne se vyvijejici organizmus. Reaguje na skutecne potreby, na prani a tuzby uzivatelu, prizpusobuje se.
Přesně tak i esperanto. Nikoho netlačí a už vůbec se nesnaží nic na sílu nahrazovat. Celá myšlenka je založena nikoliv na nahrazení, ale na smysluplné koexistenci s jazyky přirozenými. Také reaguje na skutečné potřeby, přání a tužby uživatelů - ti kteří se vyznají v určitých oborech, přispívají k jeho rozvoji právě v daném oboru (jako např. nedávno zesnulý Mudr. Josef Hradil - "tvůrce esperantské lékařské terminologie")
Nenuti vas jet podle silenych fantazii sepsanych v nejake "svate knize" od 100 let mrtveho pantaty. Kdyz chcete, muzete si kterykoliv program, projekt, nebo i distribuci vzit, neco v ni zmenit a zacit ji sirit, at uz zadarmo ci za penize. Pokud se vase zmeny ukazou jako zivotaschopne, nabalite na sebe komunitu a prospejete vy jim a oni vam. Treba i zbohatnete. Pokud ne, bude to jen dalsi vetev nebo nejake distro typu sado-femi-source-faktfree-buntu a neujme se, presne jako se v prirode evolucne neprosadi zmeny k horsimu ci obecne nevyhodne vlastnosti. Prirozeny vyvoj jde zespoda, ne od nejakeho svateho otce...
Jenže když v okolí nikdo neumí esperanto, tak se s ním s nikým nedomluvím, což je snad důvod, proč se ho učit. Můžu si akorát tak dopisovat s ostatními esperantisty, což je podle mě zatím to samé, jako dopisovat si s příznivci klingonštiny. Naopak u Linuxu se nic neděje, když ho mám pouze já - přinejhorším se zvedne produktivita jen mě. Takže uvedené srovnání podle mě neplatí - u lidského jazyka jde právě o to, aby ho umělo hodně lidí. No a pokud se esperanto tedy prosadit nesnaží, pak asi bude další prakticky mrtvou větví.
O klingonštině nic nevím, ale pokud:
a) se můžu klingonsky bavit o moderních věcech stejně jako o historických, mluvit básnicky v metaforách, stejně jako používat technicky přesný jazyk
b) se můžu klingonštinu naučit tak rychle, abych se mohl po pár týdnech bavit s lidmi na internetovém foru
c) jsou příznivci klingonštiny rozmístěni po celém světě a organizováni tak, aby když někam pojedu, mi nedělalo problém je v okolí kontaktovat
... pak mě klingonština bude zajímat podobně jako esperanto
Kdybys byl s linuxem opravdu jediný na celém světě, tak by ti asi taky moc produktivitu nepozvedal. Linuxáků není mnoho, ale naštěstí je jich dost na to, abys ho mohl smysluplně používat. Stejně tak i esperantistů není mnoho, ale je jich dost na to, aby jsi s ním mohl procestovat svět, získávat přátele,číst spoustu literatury... - zkrátka se s ním těšit.
a) se můžu klingonsky bavit o moderních věcech stejně jako o historických, mluvit básnicky v metaforách, stejně jako používat technicky přesný jazykMůžeš se bavit o válčení...
Pružně doplňuje i výrazy pro počítačové obory a technologie. Všechna nová slova přitom kontroluje Akademie Esperanta.
Dovedete si, predstavit, ze by v nejakem normalnim, prirozenem a neumelem jazyce kontroloval nova slova nejaky urad, snem nebo akademie? Ze byste pri vynalezu neceho v programovani nebo hardware (nebo jakemkoli jinem oboru lidske cinnosti) museli napsat o povoleni nejake akademii aby vam povolila pouzit vyraz solid state disk, virtualizace nebo objektove orientovane programovani?Dovedete si, predstavit, ze by v nejakem normalnim, prirozenem a neumelem jazyce kontroloval nova slova nejaky urad, snem nebo akademie?Já si to umím představit docela jasně -- asi to bude tím, že přesně tohle u nás dělá Ústav pro jazyk český, který určuje, která slova jsou spisovná a "správá" a která ne
Dovedete si predstavit jak se japonsky a svedsky elektro inzenyr PLNOHODNOTNE bavi esperantem o elektronove litografii?V žádném případě nehodlám prohlásit, že něco takového je nemožné. Dokud se o to nepokusíš sám, neměl bys něco takového tvrdit ani ty.
Dovedete si, predstavit, ze by v nejakem normalnim, prirozenem a neumelem jazyce kontroloval nova slova nejaky urad, snem nebo akademie? Ze byste pri vynalezu neceho v programovani nebo hardware (nebo jakemkoli jinem oboru lidske cinnosti) museli napsat o povoleni nejake akademii aby vam povolila pouzit vyraz solid state disk, virtualizace nebo objektove orientovane programovani?Tady mícháš hrušky s jablky, aby esperanto vypadalo jako ten velký zlý. Ale takhle to zase úplně není. Když někdo vynalezne object-oriented programming (nebo jak je to anglicky), tak někdo v češtině použije překlad objektově orientované programování a buď se to uchytí, nebo se to neuchytí. Když se to uchytí, pravděpodobně se to dostane i někam do slovníku českého jazyka. Stejně tak někdo použije v esperantu překlad - esperantista doplní - a buď se to uchytí, nebo se to neuchytí. Jazyky fungují v principu stejně.
ma jednu drobnou vadu, totiz, ze na lidech nefungujeCo znamená, že na lidech nefunguje? Jediný důvod, proč se lidi neučí esperanto, je protože se málokde domluví (tj, protože se lidi neučí esperanto) Klasický síťový efekt.
Jestli je propagátor nějaké myšlenky nadšený, nebo není, nevypovídá přece nic o myšlence samotné. Jde spíš o to, že esperanto má i při svém poměrně malém rozšíření rozumnou užitnou hodnotu pro člověka, který mluví od mala anglicky a nemá jinak problém s ovládnutím běžných přirozených jazyků.
Ale ok, užijte si to a já už vás nebudu otravovat, pokud se nebudou opakovat ty šílené vize s esperantem nařízeným povinně všem, jak se to tu hlásalo.
Zato když nařídí povinně všem učit se anglicky, tak o nic šíleného samozřejmě nejde, že? Nechci tím samozřejmě říci, že povinná výuka angličtiny na školách je šílenost, určitě je moudré prosazovat společný dorozumívací prostředek, jen bych tolik nedramatizoval myšlenku 1 roku esperanta - jako úvodu do studia jazyků. Esperanto na tom závislé není - rozšiřuje se krůček po krůčku i bez pomoci politiků, ale lidem by ten jeden rok pomohl ve vzájemném dorozumění. Zprvu zbořením předsudků a upevněním schopností pro následnou výuku přirozeného jazyka, v budoucnu možná i ke skutečně osvícenějšímu stavu v mezinárodnostní komunikaci.
Jde spíš o to, že esperanto má i při svém poměrně malém rozšíření rozumnou užitnou hodnotu pro člověka, který mluví od mala anglicky a nemá jinak problém s ovládnutím běžných přirozených jazyků.Za 20 let svého života jsem nepotkal člověka, co by mluvil esperantem. Jaká hodnota?
protože pak budeš intoš-uberman, pičo!
mozna potkal, jenom jsi mu nerozumel
Záleží v jakém okruhu lidí se pohybuješ a chceš pohybovat. Není to tak dlouho, co jsem měl na návštěvě Kubánce, kterej se přiženil do maďarska, se ženou i s přáteli mluví převážně esperantem, v Evropě procestoval spoustu zemí a v každé přespával a komunikoval s esperantisty. Tak jako ty nevěřícně kroutíš hlavou nad "užitnou hodnotou" esperanta, tak by zřejmě on nevěřicně kroutil hlavou nad tím, že tu užitnou hodnotu nejsi schopen vidět;)
Nechtěl jsem říci, že esperanto je dobré proto, abych mohl někde přespat zadarmo - jestli to tak vyznělo, tak se omlouvám - to je samozřejmě jen jeden malý bonus, pro který se samozřejmě nikdo cizí jazyk učit nebude ;) Tím přespáním jsem chtěl spíš jen naznačit takovou zvláštní spřízněnost mezi esperantisty, kterou mezi studenty angličtiny nenajdeš. Mluvíš esperantem -> automaticky jsi 'samideano', máš dveře otevřené a za nimi spoustu přátel.
A nevystačí na všechno tohle angličtina?
Na domluvení rozhodně "vystačí" - ale někomu to "vystačí" nestačí :) Když se dva esperantisté, kteří umí anglicky, sejdou - vem jed na to, že si angličtinu nevyberou, i když jí třeba každý z nich věnoval víc času, než tomu esperantu. Je to něco zvláštního v tom jazyku, co člověku dává větší svobodu ve vyjadřování, při neskutečně nižším úsilí. Když tam něco vymyslíš a neodporuje to logické stavbě jazyka, nemůže se stát, že ti ten druhej nebude rozumět, protože se to "tak přece nepoužívá". Trochu bych to přirovnal k Linuxu x Win, kde velká část linux-userů má svůj systém tak nějak ráda, zatímco Win uživatelé to v převážné většině berou pragmaticky jako holt nutnej nástroj. Zrovna včera jsem odpovídal v esperantu na jeden mail a až po chvíli mi tak nějak došlo, že bych mohl mluvit česky - protože na druhé straně byl čech - stejně jsem mu to v tom esperantu dopsal
Tohle se mi s angličtinou ještě nestalo, byť se mi zvukově také líbí a učím se jí mnohem déle.
Mluvíš esperantem -> automaticky jsi 'samideano', máš dveře otevřené a za nimi spoustu přátel.Ne, já si troufám tvrdit, že tohle je vlastnost jakékoli minoritní skupiny obyvatelstva a s rozšířením Esperanta by to vymizelo. Seš Linuxák, automaticky máš taky nabídky na návštěvu, mám asi tak 30 nabídek na výlet do různých částí světa, kde můžu přespat zadarmo, dostane se mi exkurze po městě,... a to jen kvůli tomu, že se aktivně podílím na vývoji openSUSE a pár dalších projektů.
a s rozšířením Esperanta by to vymizelo.
Pak by ovšem zase zmizela jediná současná nevýhoda esperanta, kvůli které nad ním mnozí ohrnují nos - takže by se zase vyplatilo učit se ho z podobných důvodů, jako dnes angličtinu. Jako bonus by nám zůstala nesrovnatelně kratší doba na osvojení a tím i vyšší počet jedinců, se kterými se tak lze domluvit. Prostě to je pojištěný na obě strany
Myslím, že by se to považovalo za velký úspěch, všude by se mluvilo o tom, jak se rozšiřuje po stovkách procent, politici by mluvili o jeho racionálním využití v komunikaci mezi národy, objevovaly by se různá školení... -> a rychle by se to překlopilo... ne, nemám věšteckou kouli - budem řešit, až to nastane;)
ad a) - tak to u nás na škole povinná je! A žádná němčina ani francouština tě nezachrání :-P
ad b) - esperanto má také nepopiratelnou praktickou hodnotu - shodují se na tom všichni jeho uživatelé a ti jsou v této otázce nejvíc fundovaní. Leda bys je chtěl všechny prohlásit za lháře? ;)
ad c) Ano, to je - otázkou ovšem je, jestli pro "lingua franca" není přídavný jméno "umělá" lepším hodnocením než "přirozená"
ad a) - tak to u nás na škole povinná je! A žádná němčina ani francouština tě nezachrání :-Pa ta skola, do ktere chodis je povinna? nemohl sis vybrat?
esperanto má také nepopiratelnou praktickou hodnotumyslim, ze v pripade esperanta je to mnohem vice sporne. ja treba nevim, k cemu by mi bylo. me zkusenosti z cestovani (pravda, jen po zapade) jsou zatim takove, ze naprosta vetsina lidi umi anglicky nebo pouze svuj lokalni jazyk. napriklad v recku, pokud se nedomluvim anglicky, pomuze v naproste vetsine pripadu jedine rectina (ci turectina/arabstina/... u mistnich mensin). proto mi prijde neprakticke ucit se po anglictine druhy "univerzalni" jazyk, ale nazim se naucit spis ty lokalni, jako treba arabstinu ci spanelstinu (oba jsou to pomerne velke jazyky, ale rozhodne si nemyslim, ze bych je nejak prilis potreboval mimo jejich domovinu)
Ano, to je - otázkou ovšem je, jestli pro "lingua franca" není přídavný jméno "umělá" lepším hodnocením než "přirozená"a proc by melo byt? navic, kdyz uz je to esperanto umele - nemeli se dopustit pri navrhu takovych prasaren jako nestandardni abecedy. diakritika fuj.
ad a) takhles to myslel - ok - mohl jsem si vybrat jinou školu. Takže kdybych si mohl esperanto na škole vybrat - třeba místo "rodinné výchovy", tak bys proti nic neměl? Myslím, že by to stačilo, protože by se poměrně brzo ukázalo, že kdo si zvolil esperanto, tak později dosahuje i daleko lepších výsledků v té angličtině/němčině a esperanto by brzo slavilo triumf
ad b) kdybys uměl esperanto, tak by sis na netu našel nejbližší esperantskej klubík a oni by tě zavedli mezi své kámoše a když by bylo potřeba, tak by ti z té řečtiny/arabštiny/turečtiny simultanně překládali...
ad c) nestandartní abeceda/diakritika je pouze volitelná část jazyka - naprosto běžně se nahrazuje spřežkou cx/hx apod. Umělost pomáhá takovým způsobem v osvojení gramatiky a tvoření slov -že si o tom může student angličtiny nechat jenom zdát.
Takže kdybych si mohl esperanto na škole vybrat - třeba místo "rodinné výchovy", tak bys proti nic neměl?proc bych proti tomu mel neco mit?
Kdysi tu byla diskuze, kde byl pojem "esperanto do škol" veřejně linčován - sory, nějak jsem si tě s tím táborem iracionálně spojil, když jsem četl to tvé zdůraznění, že angličtina není povinná.
Podla mna je anglictina pekny jazyk. pekne zneje . ale povie mvlastnu skusenost ... ja mam napriklad problem z vyslovsnostou kedze som nebol este v ang. hovoriacej krajine... to je hlavny problem anglictiny a dalej tazka gramatika... ako aby ste si nemysleli ze som anti talent.. anglictinu ovladam dobre. ale ked som pred 2 rokmi objavil esperanto.. bral som to ako nieco velmi podobne spanielcine ale je to uplne ine... co je na esperante super je jednoduchost a to nie len ze to tu niekto keca! esperanto je fakt jednoduche! a to je hlavny rozdiel.. oproti anglictine,, francuztine atd. jedina vec ktora hovori proti esperantu je tak trochu cudna kultura ..... ale to iste by sa dalo povedat aj o komunite linuxu...
"a proc by melo byt? navic, kdyz uz je to esperanto umele - nemeli se dopustit pri navrhu takovych prasaren jako nestandardni abecedy. diakritika fuj."Angličtina je pravdepdobne jediný jazyk, ktorý má abecedu bez diakritiky. Väčšina abecied diakritiku v nejakej forme má.
Na prvý pohľad je to výhoda angličtiny. Podľa mňa však na to používatelia angličtiny kruto doplácajú. V angličtine je viac hlások ako písmen, čo sa rieši tým komplikovanejším spôsobom, rôzne zhluky písmen sa rôzne vyslovujú. Rodení hovoriaci potom nevedia správne po anglicky písať, a ostatní sa zas majú guláš vo výslovnosti. (Uznávam, že veľká časť našich problémov je kvôli hláskam, ktoré v slovenčine/češtine nemáme).
a proč ti nepřijdou jako elegantní řešení? Naučí se to mžikem oka a mám možnost vybrat si dle okolností jestli psát diakritikou, nebo pomocí spřežek. Vzhledem k tomu, že těch kritických písmenek není tolik, tak by to dle mého nemělo rušit ani člověka, který to vidí poprvé.
Já nepsal že mi nevyhovuje, povinnost jejího výběru na konkrétní škole jsem jen konstatoval, protože jsem kyknose špatně pochopil.
slovní zásoba ano... když se ale podíváte na větnou skladbu, zjistíte, že je bližší asijským jazykům...
Kterým třeba?
Slovní zásoba esperanta pochází především ze západoevropských jazyků, zatímco jeho skladba a tvarosloví poukazují na silný slovanský vliv. Morfémy jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, esperanto má tedy mnoho společného s izolujícími jazyky jako je čínština, zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná jazyky aglutinační jako je japonština, svahilština nebo turečtina.