13.kapka esperanta

5.10.2008 22:35 | Přečteno: 1537× | Esperanto | poslední úprava: 5.10.2008 22:35

Saluton komencantoj de esperanto! ... i když vy už vlastně nejste začátečníci , ještě jedna nebo dvě kapky a v gramatice Vás již v podstatě nic nepřekvapí.

Nedávno jsem tady měl na návštěvě Borise - zajímavá postavička, narodil se na Kubě, kde esperanto začal studovat. Později se oženil do Maďarska, s ženou mluví povětšinou esperantem a mezi esperantisty už má přátele po celé Evropě. Byl jsem pro něj jednou z mnoha zastávek, a to poměrně vděčnou zastávkou - mohl jsem si vyzkoušet teoretické znalosti v praxi - přiznávám, mám ještě v esperantu co dohánět, ale přesto nebyl problém pokecat o čemkoliv. Kdyby mi esperanto už nedalo nic jiného, tak tenhle kámoš za ten rok občasného učení stál. Věta, která mi od něj nejvíc utkvěla v paměti: "...víš Jiří, pro tebe je esperanto hobby, ale pro mě je to tady život." Konec motivačního úvodu, jdem na učení...

Unue kontrolo de hejmtasko:

ten, který právě jí: Tiu, kiu manĝas, estas manĝanto.
ten, který se právě prochází: Tiu, kiu promenas, estas promenanto.
ten, který právě píše: Tiu, kiu skribas, estas skribanto.
ten, který spal, ale už vstal: Tiu, kiu dormis, estas dorminto.
ten, který jedl a už je sytý: Tiu, kiu manĝis, estas manĝinto.
ten, který zívá a chystá se ke spaní: Tiu, kiu dormos, estas dormonto.
ten, který se chystá na cestu: Tiu, kiu vojaĝos, estas vojaĝonto.
ten, který je beznadějně nemocen a píše třeba závěť: Tiu, kiu mortos, estas mortonto.
ten, který je právě v agonii a umírá: Tiu, kiu mortas, estas mortanto.

čtená kniha=legata libro; milovaná matka=amata patrino; přečtená kniha=legita libro; napsaný dopis=skribita letero; píseň, která bude zpívána=kantota kanto; cvičení, které budu psát=skribota ekzerco; učebnice, kterou koupím=aĉetota lernolibro; film, který budu stahovat=elŝutota filmo; zapomenuté heslo=forgesita pasvorto

Ještě než začnu rozšiřovat gramatiku z 12.kapky, doplním Vám to, co jsem měl udělat už dávno - podmiňovací způsob. Když někdo použije v cizím jazyce podmiňovací způsob, jsou už jeho schopnosti řazeny do vyšší kategorie, protože může vyjadřovat sofististikovanější věty, než jen že má hlad a žízeň. V esperantu jde přitom o velmi jednoduchou věc - prostě místo koncovky času (-as/-is/-os) použijete koncovku -us:

pracoval bych = mi laborus
pracoval bys = vi laborus
pracoval/ala/alo by = li/ŝi/ĝi laborus
pracovali bychom = ni laborus
pracovali byste = vi laborus
pracovali/ly/la by = ili laborus

Ale proč to nepoužít i pro ten hlad a žízeň: mi volus manĝi=chtěl bych jíst; li volus trinki=chtěl by pít; Často se používá také se slůvkem se = jestliže, kdyby: se mi laborus = kdybych pracoval; Se li manĝus, li estus sana. = Kdyby jedl, byl by zdráv.

A teď konečně to rozšíření gramatiky z 12.kapky:
"Přídavná jména slovesná" (-anta/inta/onta, -ata/ita/ota) se totiž velice dobře kombinují s pomocným slovesem esti (být). Protože samotné sloveso esti můžeme použít v přítomném/minulém/budoucím času a ještě k tomu v podmińujícím způsobu, mohou tak vznikat následující kombinace přídavného jména slovesného:

la knabo estas seganta = hoch řeže
la knabo estis seganta = hoch řezal
la knabo estos seganta = hoch bude řezat
la knabo estus seganta = hoch by řezal

la knabo estas seginta = hoch pořezal
la knabo estis seginta = hoch (již) dříve pořezal
la knabo estos seginta = hoch pořeže
la knabo estus seginta = hoch by byl řezal (pořezal)

la knabo estas segonta = hoch se chystá řezat
la knabo estis segonta = hoch se chystal řezat
la knabo estos segonta = hoch se bude chystat řezat
la knabo estus segonta = hoch by se chystal řezat

V činném rodě obvykle vystačíme s jednoduchými tvary, které už znáte - "mi legis" místo "mi estis leganta". V odůvodněných případech se to ale může hodit, například:

Mi venis, kiam la gastoj tagmanĝis = přišel jsem, když hosté obědvali
Mi venis, kiam la gastoj estis tagmanĝintaj = přišel jsem, když hosté byli po obědě

Trpný rod se používá zřejmě častěji:
la ligno estas segata = dřevo se řeže, je řezáno
la ligno estis segata = dřevo se řezalo, bylo řezáno
la ligno estos segata = dřevo se bude řezat, bude řezáno
la ligno estus segata = dřevo by se řezalo, by bylo řezáno

la ligno estas segita = dřevo je pořezáno
la ligno estis segita = dřevo bylo pořezáno
la ligno estos segita = dřevo bude pořezáno
la ligno estus segita = dřevo by bylo pořezáno

la ligno estas segota = dřevo má být (po)řezáno
la ligno estis segota = dřevo mělo být (po)řezáno
la ligno estos segota = dřevo bude muset být (po)řezáno
la ligno estus segota = dřevo by mělo být (po)řezáno

Možná se to na první pohled zdá obtížné, ale má to vnitřní logiku a umožňuje to vyjádřit se i přes stručnost velmi přesně. Jako domácí úkol, si zkuste přeložit několik vět:

Sinceraj gastoj: La viando estas formanĝita, la vino eltrinkita, ni povas do iri hejmen.
Mi estas pura, ĉar mi estas lavita. La infano estas lavata, ĉar ĝi estas malpura. Antaŭ la dormo ĉiuj infanoj estas lavotaj. La libro estas tre interesa, tial ĝi estas tre legata. La infano estus bela, se ĝi estus lavita. (pura=čistý; ĉar=protože; lavi=mýt; viando=maso; eltrinki=vypít; ; povi=moci; sincera=upřímný; gasto=host)

A pro nadšence ještě jeden: Mirko venis, kiam Jozefo estis aĉetanta la bileton, tial li aĉetis la bileton ankaŭ por Mirko. Ĉar Karlo venis, kiam Jozefo estis jam aĉetinta la biletojn, li jam ne povis aĉeti la bileton ankaŭ por Karlo. (veni=přijít; aĉeti=kupovat; bileto=lístek; ankaŭ=také; povi=moci)

La fonto de "gutoj" estas bonega "Ekzercaro de esperanto" de aŭtoro Theodor Kilian        

Komentáře

[kralyk z abclinuxu]

Jak se řekne "Noste na stůl nepříliš silně kořeněný guláš ze sojového masa." ? ()

[PepaSFI]

FUJ!

[Hoe]

Jestli jsem pochopil myšlenku Esperanta, jde o spojejí lidí po celém světě, aby se snadno a spravedlivě vyřešil problém komunikace. Pak by mě zajímala jedna věc. Kdyby se objevil nový jazyk, který by prokazatelně překonával esperanto(byl snadný, bez výjimek, bohatý, libozvučný...), jestli by Esperantisté, alespoň někteří, přešli k tomuto novému jazyku, když by bylo jasné, že jejich cíle dokáže naplnit lépe než samotné Esperanto.

[katjo]

tak to by nám ten jazyk museli priniesť asi mimozemšťania, lebo na Zemi vhodnejší jazyk než esperanto ťažko nájdeš. musel by niekto vymyslieť úplne nový, ale pochybujem, že by sa ujal. za tých 120 rokov existencie esperanta esperantisti celého sveta urobili poriadny kus práce - vytvorili a stále vytvárajú esperantskú kultúru, vzniklo neuveriteľne veľa organizácií, klubov po celom svete, takmer každý deň sa koná niekde nejaké esperantské podujatie, presadzujú tento jazyk v školách - poviem ti, pochybujem, že by sa niekomu chcelo začínať zasa od samého začiatku... iste, niektorí by sa asi priklonili k novej variante, ako sa to stalo vtedy, keď vzniklo Ido- upravené esperanto, nemyslím ale, že by to malo dlhé trvanie.