Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Linux a multimédia?
KDE, GNOME i Windows Vista jsou vyhřeznutá parodie Mac OS X. Pokud chceš Unixový systém s multimédii, pořiď si Apple a Mac OS X. Kvalitních programů najdeš dost (za peníze).
HA. Dostal jsem vas. JA Linux mit nemuzu a vy jste vsichni magoriMyslim, ze jste psychologii techto lidi vystihl velmi dobre. Jak pravi klasik - boze, jak ja tyto lidi znam !! Problemy s OS nejmenovane firmy jsou pro ne cimsi zcela normalnim nad cim se nepozastavuji. Ovsem pri kazdem problemu s nasim OS hned nasadi vitezoslavny usmev, pricemz budi dojem, jakou ze nam delaji milost, ze na tom neco delali... Takove to: "tak se teda ted ukazte, dyš ste tak chytry, ze si dovolujete pouzivat neco jinyho nez masa..."
Problemy s OS nejmenovane firmy jsou pro ne cimsi zcela normalnim nad cim se nepozastavuji. Ovsem pri kazdem problemu s nasim OS hned nasadi vitezoslavny usmevMyslim, ze nasledujici zapis pisatele blogu mluvi za vse. Nejrozsirenejsi OS videno ocima "prestupujiciho" z toho nevychazi zrovna lichotive. Stejne se vede i mne, kdyz jsem nahodou "nucen" se k Windows vracet. Pouze kdyz jsme na neco zvykli, tak nam to prijde normalni... Ja bych se taky vsadil, ze panenske duse posazeny pred beznou cerstve nainstalovanou linuxovou distribuci treba s KDE (nebo Gnome, at me nebijou, ale i vyladeny IceWM apod. by udelal svoje) a pred cerstve nainstalovany Windows XP budou po tydnu nuceneho pouzivani obou systemu od Billova OS prchat s hruzou v ocich. Stejne je to treba s pristupem k "alternativnim" lecbam. Bezna medicina selhava, pristroje za miliony, specialisti nic... roky bezi vysetreni za vysetrenim... nic. A pak prijde takovy clovek k "leciteli" a beda, jestli ten nejpozdeji do tydne neudela zazrak, to je hned na jazyku slovo sarlatan. Mereno stejnymi meritky byli by pak "normalni" doktori v tom pripade sarlatani na entou. Ale lidi clovek nepredela ;)
Od FF jsem se vrátil k Mozille a cítim se spokojený, pokud "jen" zabere víc místa v paměti, tak to mi je fuk.
Pokud mi něco zatuhne (Xka třeba), tak máme doma další komp, odkud se můžu zalogovat a zjistit stav. Čili můžu se tak dostat dál, vědět víc, co se mi tam semlelo.
rokos@cartman:~$ w 08:06:45 up 52 days, 21:21, 7 users, load average: 0,25, 0,15, 0,14Všichni mají puštěné KDE a s pamětí to vypadá takhle:
rokos@cartman:~$ free total used free shared buffers cached Mem: 905368 897800 7568 0 210828 316300 -/+ buffers/cache: 370672 534696 Swap: 1951856 22672 1929184Ne že bych se chtěl KDE nějak zastávat, sám ho nepoužívám, ale v tvém případě byl asi problém ještě v něčem jiném. V něčem máš jistě pravdu, ale Linux není pro každého (ostatně stejně jako windows a jakýkoli jiný OS
total used free shared buffers cached Mem: 515484 178604 336880 0 10976 103824 -/+ buffers/cache: 63804 451680 Swap: 530104 0 530104
Zdravím!
Nechci Vás kamenovat za Váš názor, koneckonců - každý máme jiné názory na různé věci a podle toho se také odvíjí prostředí ve kterém pracujeme. Měl bych pouze připomínku k tomu, jak zde popisujete "chyby" KDE, GNOME a různých dalších aplikací. OS Linux je postaven na myšlence svobody výběru. Vývojáři nám připravují nepřeberné množství aplikací, které za celý život ani nemůžeme vyzkoušet a je jen na nás, co si ke svému užívání vybereme. Mě osobně také zrovna 2x moc nevyhovují KDE, protože mi až příliš připomínají grafické prostředí známé z WinXP a také se mi zdají příliš pomalé. Ale to je moje chyba, že mi nevyhovují - existuje tisíce dalších uživatelů, kteří s KDE problémy nemají, ale já osobně dávám přednost WindowMakeru protože si v něm nakonfiguruju všechno podle svých představ.
Zdlouhavá konfigurace je další bod na vašem seznamu "proč odejít". Neříkám, že to není pravda - konfigurace aplikací mi většinou zabere opravdu hodně času. Jde ale o to, že pokud jednou systém a jeho aplikace zkonfigurujete, nemusíte to za půl roku (jako ve většině případů Windows aplikací a Windows samotných) dělat znovu. Například mě kompletní nastavování všeho možného na mém Debianu zabere třeba i dva dny - ale pokud nechci, tak na to už nemusím později nikdy šáhnout - je to prostě hotové a nemusím se bát, že by mi v tom instalace jiné aplikace udělala nepořádek.
Co se týče uváděných závislostí na knihovnách - já bych to viděl spíše jako velké plus, protože programy samotné jsou k instalaci mnohem menší, než programy ve Windows. Je to dáno tím, že většina aplikací do Windows jsou staticky linkované se všemi knihovnami a aplikace samotná pak není závislá na tom, zda systém knihovny obsahuje nebo ne. Velmi často (i když to jako koncový uživatel nevnímáte) se však stává, že několik aplikací instaluje za sebou úplně tu samou knihovnu a přepisuje ji (nebo když zjistí, že tam je stejná časová verze, tak ji nechá být). Ovšem v instalátoru aplikace tato knihovna je zakomponovaná i když by tam být nemusela - a tak je instalátor programu pochopitelně větší. V linuxu je systém závislostí řešen úplně jinak. Stahujete pouze zdrojové kódy, nebo binární balíky, ve kterých jsou závislosti pouze vypsány a systém sám si zjistí a v případě nutnosti také nainstaluje. Takže kdybych měl porovnat řešený systém závislostí knihoven jednotlivých aplikací ve windows a v Linuxu, řekl bych to asi takhle: 9 z 10-ti aplikací pod windows využívá většinu knihoven, které už v počítači máte ... přesto si je musíte stáhnout zakomponované do instalátoru. V linuxu taktéž 9 z 10-ti aplikací využívá stejné knihovny - na rozdíl od Windows je však stáhnete jenom jednou.
Abych dokončil svou myšlenku, rád bych uvedl ještě jednu další obrovskou výhody Linuxu (tedy ne každého, ale těch slušnějších disto ano). Jde o aktualizace celého systému. Všimněte si prosím, že pokud chcete aktualizovat jakýkoliv systém Windows, přinese Vám to více škody než užitku - systém se ve většině případů, kdy instalujete aktualizace do již "rozjetého" a plně funkčního systému s aplikacemi, radikálně zpomalí a někdy dokonce tak, že už to nerozdýchá. Oprosti tomu v Linuxu se nemusíte obávat toho, že by se Vám zhroutil systém, pokud nainstalujete nové jádro, nebo když aktualizujete jiný jakýkoliv software - včetně knihoven a součástí na nichž závisí celý systém.
Nebudu Vám nutit svůj názor a už vůbec nepatřím mezi ty, které by nějakým způsobem uráželo, že se zrovna Vám práce v linuxu nezamlouvá a raději jdete k jinému OS. Je to Vaše věc a Váš čas, který s tím strávíte. Důvod, který mě vedl k tomu napsat to, co jsem zde dnes napsal je prostý - také jsem měl období, kdy mi práce v linuxu nevyhovovala a všechno mi připadalo složité. Jeden člověk (můj bratr) mi pak ale ukázal, že jedinou překážkou v užívání linuxu jsem já sám aniž bych si to uvědomoval. Sváděl jsem své problémy na linux a přitom jsem to byl já, kdo pro oči neviděl vadu. Začal jsem se o linux zajímat mnohem více a také jsem si vybral "svou" distribuci, se kterou jsem naprosto spokojen (Debian). Od té doby se snažím problémy řešit a ne obcházet přecházením z distribuce na distribuci doufaje, že tam bude uživatelova chyba nějak přemalována systémem.
Snad Vám tohle pomůže se správně rozhodnout - já osobně si myslím, že byste linuxu měl dát ještě jednu šanci, protože věřte mi nebo ne - ale přechod na Windows vaše problémy vyřeší jenom dočasně, protože se po čase ukáží úplně jiné komplikace, na které byste v linuxu nenarazil.
Ať už se rozhodnete jakkoliv, držím palce ;) ... Jack Raven.
Tiskni
Sdílej: