V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Haiku je nový open-source operační systém, který je zaměřen na osobní počítače. Inspirován projektem BeOS, Haiku je rychlý, lehce použitelný, snadno naučitelný a přitom velmi mocný.
* To výše byl pokus o překlad, jestli se někomu nelíbí, ať si * políbí
V pondělí 14.9.2009 bylo oznámeno vydání verze R1/Alpha 1
tohoto skvělého operačního systému. Ačkoli je to Alpha verze, moc "nestabilností" se nekoná. OS jsem zkoušel ve VirtualBoxu i na notebooku. Haiky je na alpha verzi vyspělý operační systém, dokonce mi umožní i nastavit touchpad na notebooku, to leda jaká linuxová distribuce neumí! (tohle nebyl vtip, ale smutný fakt).
Haiku je opravdu velmi rychlý. Ve VirtualBoxu sice dopadá jako Linux bez VirtualBox addinů, ale na notebooku je opravdu svižný. Hlavně je to vidět na rychlém GUI, které není seskládané z tisíců kravin závislostí typu X-Xlib-Glib-Pango-Atk-Gdk-Cairo+libpng+libjpeg+libjánevimco-GdkPixbufLoader-blabla_100_dalších kravin-Gtk-Gnome, je programované v moderním objektovém jazyce (C++) a objekty se neřeší různými C hacky, které kód znepřehledňují a výslednou aplikaci dělají pomalou. A Qt? To je ve čtyřkové verzi 3x pomalejší než GTK (za což můžou samozřejmě ovladače), takže to srovnávat nemá smysl.
Přítomnost Agg knihoven v Haiku nebude asi žádnou náhodou, a tak si dovolím tvrdit, že je GUI používá ke kreslení, i když jsem se po tom nějak nebádal o ověřené to nemám. Agg není taková pomalost jako cairo
Start Haiku je také velmi rychlý. Tam, kde nějaké běžné Ubuntu startuje minutu (do toho počítám i start GUI s automatickým přihlášením), tam Haiku do GUI bootuje 10 sekund. Je to tím, že nemá tak nevyspělé init skripty, které jsou pomalé, nestartuje kýbl kravin, nevypisuje kýbl textu při bootu a nepředvádí kýbl animovaných efektů ala Fedora. Pouze jednoduchý splash trochu připomínající start KDE3 (takže ten né zbytečně animovaný).
V základní instalaci i na LiveCD je spousta zajímavých aplikací, jako např. program pro webcam (u mě však odmítl nahrávat, ačkoliv jí Haiku detekovalo), program pro sledování TV (bohužel nemám kartu), pomněrně vyspělí kreslící program, kterým bych se klidně nebál nahradit GIMP (jeho funkce totiž ani zdaleka nevyužívám). Jednoduchá kalkulačka, aplikace na přehrávání multimédií, nahrávání hlasu, jednoduchý avšak použitelný správce souborů (drag & drop je samozřejmost), prohlížeč PDF (původně vyvíjený Adobe), "derivát" Firefoxu 2 a další. Mezi screenshoty najdete i další.
Haiku má propracovaný systém správy disků (i výměných) s výborným automountem. V Linuxu není neobvyklé, že musím čekat 10s, než se HAL (či co) uráčí informovat desktop o připojené flashce a nabídne ji připojit. V Haiku flashku zastrčím a po sekundě je na ploše ikona a dialog tázající se na připojení read-only, read-write či nepřipojování (jako záminka pro dotaz je "nenativní" souborový systém, ale u vývojové verze je to normální, tam by totiž mohlo při chybičce dojít ke zničení FS).
Nevýhodou se tak stává snad pouze menší sortiment ovladačů. Zvukovku to např. našlo, nativní rozlišení na notebooku je také OK, ale ta síť ... wifi samozřejmě nejede (broadcom, v linuxu jsou nutné proprietární ovladače, takže si neškrtne v základu u většiny dister), ale LANka, to mě docela zamrzelo (na obhajobu - v OpenSolarisu bez ruční instalace taky nejede a ve FreeBSD vůbec ne, v Linuxu a ve Windows však hned při instalaci). Ještě můžu dodat, že by Haiku mohlo podporovat USB3, ve stromu zdrojových kódu tam byla taková složka, ale opět jsem se po tom nepídil.
Haiku jistě zaslouží obdiv, vývojáři odvedli velký kus práce. Neváhejte a stáhněte si CD, vyzkoušejte ve virtuální mašině, nebo CD nabootujte na skutečné (to doporučuji, rychlost je nesrovnatelně větší). Mít podporu veškerého HW na notebooku, okamžitě bych instaloval. Jenže teď je NB bez OS (kvůli "nefunkčnímu" linuxu) a čeká na začátek prodeje Windows 7 u nás.
Na domovských stránkách jsou i screeny, ale dovolil jsem si jich přesto pár připravit.
Tiskni
Sdílej:
+1
+32
>>momentálně jsem spokojený na 100% =)
Windows 7 ?
jj, to je můj oblíbený OS - rychlost, IMHO krásný a jednoduchý design ... bohužel to kazí ty ovladače ... a taky množství programů. Zjistil jsem, že by mi stačil Debian, který by měl stejný "window manager" jako Haiku a byl bych spokojený Teď to řeším: Debian+XFce+b5-theme ale na stopro to není.
A co HDMI?
> ... je programované v moderním objektovém jazyce (C++) ...
Ač jsem se moc těšil, tak mi livecd nenaběhlo ani na jednom pc.
V KVM jde
Jenom mi nešla síť, ani rtl8139 to nenašlo... ale to už je teď jedno
Tak jsem zkusil ještě e1000 a ta jde
Takze neda mi aby som sa nepripojil ... je tu este jedna moznost a to stlacit SPACE pri botovani Haiku a navolit parametre alebo rovno safemod
ja mam tiez smolu ze musim na svojom htpc s 945 grafikou nastartovat v safe rozliseni..a 1440x900 mi neda takze len 1024x768
čo sa tíka sietovej karty s čipom Realtek 8139 mozem z vlastnej skusenosti povedat ze tento cip podporuje skoro kazdy operacny system ktory existuje, takze haiku nie je vynimkou
Hikkimori je asik s francuzka tam chcu vraj merat stastie... tak on mera kvalitu o kolko krat je nieco lepsie...
z tisíců kravin závislostí typu X-Xlib-Glib-Pango-Atk-Gdk-Cairo+libpng+libjpeg+libjánevimco-GdkPixbufLoader-blabla_100_dalších kravin-Gtk-GnomeA máš s tím snad nějaký problém? IMHO nápad/ideologie těchto modulů naprosto perfektní. A nebo máš snad lepší?
Nevýhodou se tak stává snad pouze menší sortiment ovladačů.To je pravda. To mě štve i u jiných systémů. Nejlíp by bylo kdyby se udělala nějaká abstraktní nezávislá vrstva či spíše nějaký odštěpený projekt od Linuxového jádra zaměřen pouze na ovladače, kterou by mohli používat i všichni ostatní, protože když už se po několikáté píše něco co už bylo 100x implementováno, tak to asi není zrovna k jásotu.
pracovat s gdk_pixbuf a cairem je tak trochu oničem
No zrovna na nejnizsi urovni ani odstinene GTKckem moc nejsou. GTK (resp. GDK) ma rozhrani pasujici na klasicke X rozhrani, takze pro jeho implementaci se AFAIK Cairo moc nepouziva. Cairo je jakasi abstrakce nad XRenderem, ale je dost divna, takze napr. nema elementarni funkce pro blendovani pixmapy na screen a musi se to opisovat pomoci obecnejsiho rozhrani, ktere se ale implementuje pomoci obecnejsich (a pomalejsich) XRender callu. Takze to pak vyjde 10* pomalejsi. Jedina rozumna cesta, jak delat grafiku, je pouzivat primo XRender (anebo, jak to dela treba strilecka Chromium, pouzivat i pro 2D grafiku OpenGL).
Co se tyce gdk_pixbufu, to jsem pouzival akorat pro nacitani obrazku (namisto primeho volani libpng/libjpeg) a nasledny upload na X server) a na tohle funguje vcelku dobre. Akorat to zbytecne provadi 2 konverze tam, kde by stacila jedna (z formatu obrazku do ABGR32/BGR24 a pak pri uploadu do formatu pouzivaneho X serverem (coz je typicky ARGB32/xRGB32).
Jestli chces, aby se ti v Linuxu objevila flashka po sekunde a ne po deseti sekundach, tak nastav driveru usb_storage option delay_use=1 . S HALem a spol. tohle vubec nesouvisi.
Zase žádná poesie ;) Snažně prosím abíčkáře -- vytříhejte se pro příště titulků vzbuzujících plané naděje!
Teda moc se ti to nerýmuje