Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Třeba takové, že při startu bez zjevného důvodu nenaběhne KDM a když už ho spustím ručně, stejně selže inicializace KDE desktopu. A spousty dalších drobných radostí, kdy tu a tam zjistím, že něco nenastartovalo ve správném pořadí nebo dokonce nenastartovalo vůbec. Nebo třeba systém vytuhne během ukončování.
Mně se moc nelíbí ani ta idea. Před rychlostí startu systému upřednostním funkčnost, spolehlivost a snadnou udržovatelnost a diagnostiku. Tohle všechno bohužel systemd nenabízí. Funkčnost se snad časem doladit podaří, možná i spolehlivost, ale co se týká těch zbylých dvou, ty holt bohužel padnou za oběť popularitě závodů v bootování. :-( Už teď se děsím dne, kdy se tohle neštěstí dostane do SLE.
/dev/null
. Ve Fedoře 16 jde už ve výchozím nastavení stdout a stderr služeb do syslogu (máme tam sice chybku, že jiné typu unitů než service
svůj výstup směrují blbě, ale to spravíme updatem). To logování v systemd je dokonce uděláno tak, že do syslogu se dostane i to, co se vygeneruje před spuštěním rsyslog. Třeba i záznam z provedeného fsck
. To jsme nemívali.
Já už jsem si na přehled, který mi poskytuje systemctl
, zvyknul tak, že si neumím představit být bez toho. Kvůli tomu všemu si myslím, že diagnostika bude nakonec lepší bež kdykoliv předtím.
systemd rozhodně není jen o závodech v bootování a je škoda, že takový dojem vzniknul. Asi to Lennart ze začátku příliš zdůrazňoval.
akorat je potreba vypnout selinuxTomu říkám řešení :).
protože na většině strojů stejně spouštím tak málo služeb, že si ty init skripty zvládnu udžovat sám, když bude potřebaOsobně si myslím, že syntaktický rozbor této věty (pro hnidopichy věty vedlejší) by neměl být zas až tak těžký. leč pro jistotu ho přikládám i s podrobnějším vysvětlením. Každopádně zamýšlené vyznění je takové, že při malém počtu služeb, které na většině strojů používám (cca 15-20 rc.skriptů, z toho 5 mých vlastních), je možné si ty skripty udržet funkční svépomocí. Fedora 14 jich je pořád plná (což je vzhledem k přístupu Lennarta Poetteringa s podivem), pro další Fedory některé balíčky obsahují init skripty. Dále máme další různé distribuce, které nejsou v tomto tak pokrokové. A samozřejmě máme různé editory, kterými je možné skripty upravovat a protože se většina skriptů skládá ze zavolání binárky s nějakými parametry a případně killem podle PID, tak to zas takové zlo není. Také nesmíme zapomínat na autory programů, kteří různé skripty občas distribuují se svými programy. Někteří možná nebudou žhaví do přepisování svých démonů (přestože to Lennart očekává), takže si například dají pozor, aby jejich init skripty pod upstartem fungovaly. Koneckonců to, že Fedora už nepoužívá upstart, neznamená, že upstart už nepoužívá nikdo. Jen pro zajímavost jsem si porovnal init skript pro SSH z Fedory Core 4 a z Fedory 14, což je řekněme při frekvenci dvě Fedory za rok 5 let rozdíl. A pravdou je, že se liší poměrně hodně, ale vše jsou to věci, které se týkají věcí okolo Fedory (rhgb vs plymouth,rozdělení generování klíčů na dvě části, přidání možnosti force-reload,...) nikoliv však vlastního spuštění ssh. A upřímně řečeno, dokud mne systemd nepřesvědčí, tak klidně budu mít 15-ti řádkové initskripty ve tvaru: spusť binárku, zabij PID... Co je výrazně horší, jsou systémové skripty (především rc.sys). Ovšem i zde toho požaduju poměrně málo, ve F16 je pořád ještě funkční balíček, takže i tam to nějakou dobu vydrží. Osobně bych si troufnul prorokovat, že chleba se začne lámat tak u Fedory 20-21, kdy doufám buď bude systemd na smetišti dějin (aka smetištěd
A taky jsem zvědavý, co na to RHEL, protože upřímně řečeno, dostat v komerční verzi Linuxu systemd v současné podobě, tak nebudu moc spokojený zákazník...
IMHO to je tak, že do RHEL 6 ho nikdo cpát nebude a RHEL 7 je ještě daleko. A právě proto, aby se to do RHEL 7 stihlo odladit (nebo zavrḧnout), ho teď natlačili do Fedory. (Kvíz: najděte pět rozdílů oproti situaci se SLES 11/12 a OpenSuSE… nebo aspoň jeden.)
Video není potřebaVšak jasné, někteří lidé sledují aktuální dění a vzdělávají se, jiní ne. Takže díky za to, že nám s té první skupiny neděláš konkurenci :).
aby Fedora byla použitelné pro radioamatéryAle o CQRLOGu ani zmínka
# snažte se neprasit konfiguraci démonů do /etc/(default,sysconfig), ale do unit souborů, aby to bylo distro-wideTo je nedorozumění. Konfigurace démonů opravdu nepatří do souborů v
/etc/(default,sysconfig)
, kde si každá distribuce vymýšlí vlastní formát, ale do unit souborů taky ne. Démon má idálně sám načítat svůj konfigurační soubor v /etc
, použitelný v každé distribuci. Neměl by spoléhat na to, že mu nějaký startovací skript všechny možné volby předá na příkazové řádce.
Obávám se, že to je přesně ten způsob uvažování, který u vývojářů ostatních unixových systémůObávám se, že v případě těch vývojářů, kteří s tím mají nějaký problém, je to spíš jejich problém než kohokoli jiného.
Tiskni
Sdílej: