O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »
). Jinak na tyhle věci používám Markdown (BTW: lze v něm psát i komentáře na KP
)
Třeba takové, že při startu bez zjevného důvodu nenaběhne KDM a když už ho spustím ručně, stejně selže inicializace KDE desktopu. A spousty dalších drobných radostí, kdy tu a tam zjistím, že něco nenastartovalo ve správném pořadí nebo dokonce nenastartovalo vůbec. Nebo třeba systém vytuhne během ukončování.
Mně se moc nelíbí ani ta idea. Před rychlostí startu systému upřednostním funkčnost, spolehlivost a snadnou udržovatelnost a diagnostiku. Tohle všechno bohužel systemd nenabízí. Funkčnost se snad časem doladit podaří, možná i spolehlivost, ale co se týká těch zbylých dvou, ty holt bohužel padnou za oběť popularitě závodů v bootování. :-( Už teď se děsím dne, kdy se tohle neštěstí dostane do SLE.
/dev/null. Ve Fedoře 16 jde už ve výchozím nastavení stdout a stderr služeb do syslogu (máme tam sice chybku, že jiné typu unitů než service svůj výstup směrují blbě, ale to spravíme updatem). To logování v systemd je dokonce uděláno tak, že do syslogu se dostane i to, co se vygeneruje před spuštěním rsyslog. Třeba i záznam z provedeného fsck. To jsme nemívali.
Já už jsem si na přehled, který mi poskytuje systemctl, zvyknul tak, že si neumím představit být bez toho. Kvůli tomu všemu si myslím, že diagnostika bude nakonec lepší bež kdykoliv předtím.
systemd rozhodně není jen o závodech v bootování a je škoda, že takový dojem vzniknul. Asi to Lennart ze začátku příliš zdůrazňoval.
akorat je potreba vypnout selinuxTomu říkám řešení :).
protože na většině strojů stejně spouštím tak málo služeb, že si ty init skripty zvládnu udžovat sám, když bude potřebaOsobně si myslím, že syntaktický rozbor této věty (pro hnidopichy věty vedlejší) by neměl být zas až tak těžký. leč pro jistotu ho přikládám i s podrobnějším vysvětlením. Každopádně zamýšlené vyznění je takové, že při malém počtu služeb, které na většině strojů používám (cca 15-20 rc.skriptů, z toho 5 mých vlastních), je možné si ty skripty udržet funkční svépomocí. Fedora 14 jich je pořád plná (což je vzhledem k přístupu Lennarta Poetteringa s podivem), pro další Fedory některé balíčky obsahují init skripty. Dále máme další různé distribuce, které nejsou v tomto tak pokrokové. A samozřejmě máme různé editory, kterými je možné skripty upravovat a protože se většina skriptů skládá ze zavolání binárky s nějakými parametry a případně killem podle PID, tak to zas takové zlo není. Také nesmíme zapomínat na autory programů, kteří různé skripty občas distribuují se svými programy. Někteří možná nebudou žhaví do přepisování svých démonů (přestože to Lennart očekává), takže si například dají pozor, aby jejich init skripty pod upstartem fungovaly. Koneckonců to, že Fedora už nepoužívá upstart, neznamená, že upstart už nepoužívá nikdo. Jen pro zajímavost jsem si porovnal init skript pro SSH z Fedory Core 4 a z Fedory 14, což je řekněme při frekvenci dvě Fedory za rok 5 let rozdíl. A pravdou je, že se liší poměrně hodně, ale vše jsou to věci, které se týkají věcí okolo Fedory (rhgb vs plymouth,rozdělení generování klíčů na dvě části, přidání možnosti force-reload,...) nikoliv však vlastního spuštění ssh. A upřímně řečeno, dokud mne systemd nepřesvědčí, tak klidně budu mít 15-ti řádkové initskripty ve tvaru: spusť binárku, zabij PID... Co je výrazně horší, jsou systémové skripty (především rc.sys). Ovšem i zde toho požaduju poměrně málo, ve F16 je pořád ještě funkční balíček, takže i tam to nějakou dobu vydrží. Osobně bych si troufnul prorokovat, že chleba se začne lámat tak u Fedory 20-21, kdy doufám buď bude systemd na smetišti dějin (aka smetištěd
) nebo bude rozumně použitelný.
A taky jsem zvědavý, co na to RHEL, protože upřímně řečeno, dostat v komerční verzi Linuxu systemd v současné podobě, tak nebudu moc spokojený zákazník...
A taky jsem zvědavý, co na to RHEL, protože upřímně řečeno, dostat v komerční verzi Linuxu systemd v současné podobě, tak nebudu moc spokojený zákazník...
IMHO to je tak, že do RHEL 6 ho nikdo cpát nebude a RHEL 7 je ještě daleko. A právě proto, aby se to do RHEL 7 stihlo odladit (nebo zavrḧnout), ho teď natlačili do Fedory. (Kvíz: najděte pět rozdílů oproti situaci se SLES 11/12 a OpenSuSE… nebo aspoň jeden.)
Video není potřebaVšak jasné, někteří lidé sledují aktuální dění a vzdělávají se, jiní ne. Takže díky za to, že nám s té první skupiny neděláš konkurenci :).
aby Fedora byla použitelné pro radioamatéryAle o CQRLOGu ani zmínka
. Nedovedu si představit použití pro radioamatéry bez pořádného staničního deníku.
# snažte se neprasit konfiguraci démonů do /etc/(default,sysconfig), ale do unit souborů, aby to bylo distro-wideTo je nedorozumění. Konfigurace démonů opravdu nepatří do souborů v
/etc/(default,sysconfig), kde si každá distribuce vymýšlí vlastní formát, ale do unit souborů taky ne. Démon má idálně sám načítat svůj konfigurační soubor v /etc, použitelný v každé distribuci. Neměl by spoléhat na to, že mu nějaký startovací skript všechny možné volby předá na příkazové řádce.
Obávám se, že to je přesně ten způsob uvažování, který u vývojářů ostatních unixových systémůObávám se, že v případě těch vývojářů, kteří s tím mají nějaký problém, je to spíš jejich problém než kohokoli jiného.
Tiskni
Sdílej: