Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Zápisky z přednášek, kdyby to někoho zajímalo :). Jak to půjde, pokusím se z toho nasyntetizovat souvislý text neboli reportáž.
Btw. záznamy prý budou, nicméně něco jsem nahrál na diktafon (hlavně pro případ, že by zase byly s oficiální kamerou nějaké problémy). Stahujte tady, ale nevím, jak bude rozumět (nemám tu nic na přehrávání audia).
Najdi incident v kupě logů Karel Šimeček
(axenta.cz)
Paralelní start systému pomocí systemd Jan Horák
→ crap, zkusme démony spouštět jinak
protip: telnet má parametr -e :)
Využití opensource při stavbě infrastrukturního cloudu Martin Kopta
(oldany, oldany)
(protip: NoSQL databáze se dá krásně použít k vytvoření fronty)
Linux ve 30km nad zemí Maroš Zatko
(kozmonautika.sk)
GNU Radio aneb “hackněte” si elektromagnetické spektrum Jaroslav Škarvada
(RedHat, OK2JRQ)
g! rms
KnotDNS - nový výkonný autoritativní name server Ľuboš Slovák a Marek Vavruša
g! dns axfr/ixfr
Myšlenkové mapy v Linuxu Michal Černý
(myslenkove-mapy.cz)
prostě si stáhněte slidy, no
Fyzikální experimenty v Linuxu Michal Černý
CC BY, chyby v zápise pravděpodobně vznikly na přijímači; řešte se mnou, ne s přednášejícím
odkaz k anketě
Tiskni
Sdílej:
Třeba takové, že při startu bez zjevného důvodu nenaběhne KDM a když už ho spustím ručně, stejně selže inicializace KDE desktopu. A spousty dalších drobných radostí, kdy tu a tam zjistím, že něco nenastartovalo ve správném pořadí nebo dokonce nenastartovalo vůbec. Nebo třeba systém vytuhne během ukončování.
Mně se moc nelíbí ani ta idea. Před rychlostí startu systému upřednostním funkčnost, spolehlivost a snadnou udržovatelnost a diagnostiku. Tohle všechno bohužel systemd nenabízí. Funkčnost se snad časem doladit podaří, možná i spolehlivost, ale co se týká těch zbylých dvou, ty holt bohužel padnou za oběť popularitě závodů v bootování. :-( Už teď se děsím dne, kdy se tohle neštěstí dostane do SLE.
/dev/null
. Ve Fedoře 16 jde už ve výchozím nastavení stdout a stderr služeb do syslogu (máme tam sice chybku, že jiné typu unitů než service
svůj výstup směrují blbě, ale to spravíme updatem). To logování v systemd je dokonce uděláno tak, že do syslogu se dostane i to, co se vygeneruje před spuštěním rsyslog. Třeba i záznam z provedeného fsck
. To jsme nemívali.
Já už jsem si na přehled, který mi poskytuje systemctl
, zvyknul tak, že si neumím představit být bez toho. Kvůli tomu všemu si myslím, že diagnostika bude nakonec lepší bež kdykoliv předtím.
systemd rozhodně není jen o závodech v bootování a je škoda, že takový dojem vzniknul. Asi to Lennart ze začátku příliš zdůrazňoval.
akorat je potreba vypnout selinuxTomu říkám řešení :).
protože na většině strojů stejně spouštím tak málo služeb, že si ty init skripty zvládnu udžovat sám, když bude potřebaOsobně si myslím, že syntaktický rozbor této věty (pro hnidopichy věty vedlejší) by neměl být zas až tak těžký. leč pro jistotu ho přikládám i s podrobnějším vysvětlením. Každopádně zamýšlené vyznění je takové, že při malém počtu služeb, které na většině strojů používám (cca 15-20 rc.skriptů, z toho 5 mých vlastních), je možné si ty skripty udržet funkční svépomocí. Fedora 14 jich je pořád plná (což je vzhledem k přístupu Lennarta Poetteringa s podivem), pro další Fedory některé balíčky obsahují init skripty. Dále máme další různé distribuce, které nejsou v tomto tak pokrokové. A samozřejmě máme různé editory, kterými je možné skripty upravovat a protože se většina skriptů skládá ze zavolání binárky s nějakými parametry a případně killem podle PID, tak to zas takové zlo není. Také nesmíme zapomínat na autory programů, kteří různé skripty občas distribuují se svými programy. Někteří možná nebudou žhaví do přepisování svých démonů (přestože to Lennart očekává), takže si například dají pozor, aby jejich init skripty pod upstartem fungovaly. Koneckonců to, že Fedora už nepoužívá upstart, neznamená, že upstart už nepoužívá nikdo. Jen pro zajímavost jsem si porovnal init skript pro SSH z Fedory Core 4 a z Fedory 14, což je řekněme při frekvenci dvě Fedory za rok 5 let rozdíl. A pravdou je, že se liší poměrně hodně, ale vše jsou to věci, které se týkají věcí okolo Fedory (rhgb vs plymouth,rozdělení generování klíčů na dvě části, přidání možnosti force-reload,...) nikoliv však vlastního spuštění ssh. A upřímně řečeno, dokud mne systemd nepřesvědčí, tak klidně budu mít 15-ti řádkové initskripty ve tvaru: spusť binárku, zabij PID... Co je výrazně horší, jsou systémové skripty (především rc.sys). Ovšem i zde toho požaduju poměrně málo, ve F16 je pořád ještě funkční balíček, takže i tam to nějakou dobu vydrží. Osobně bych si troufnul prorokovat, že chleba se začne lámat tak u Fedory 20-21, kdy doufám buď bude systemd na smetišti dějin (aka smetištěd
A taky jsem zvědavý, co na to RHEL, protože upřímně řečeno, dostat v komerční verzi Linuxu systemd v současné podobě, tak nebudu moc spokojený zákazník...
IMHO to je tak, že do RHEL 6 ho nikdo cpát nebude a RHEL 7 je ještě daleko. A právě proto, aby se to do RHEL 7 stihlo odladit (nebo zavrḧnout), ho teď natlačili do Fedory. (Kvíz: najděte pět rozdílů oproti situaci se SLES 11/12 a OpenSuSE… nebo aspoň jeden.)
Video není potřebaVšak jasné, někteří lidé sledují aktuální dění a vzdělávají se, jiní ne. Takže díky za to, že nám s té první skupiny neděláš konkurenci :).
aby Fedora byla použitelné pro radioamatéryAle o CQRLOGu ani zmínka
# snažte se neprasit konfiguraci démonů do /etc/(default,sysconfig), ale do unit souborů, aby to bylo distro-wideTo je nedorozumění. Konfigurace démonů opravdu nepatří do souborů v
/etc/(default,sysconfig)
, kde si každá distribuce vymýšlí vlastní formát, ale do unit souborů taky ne. Démon má idálně sám načítat svůj konfigurační soubor v /etc
, použitelný v každé distribuci. Neměl by spoléhat na to, že mu nějaký startovací skript všechny možné volby předá na příkazové řádce.
Obávám se, že to je přesně ten způsob uvažování, který u vývojářů ostatních unixových systémůObávám se, že v případě těch vývojářů, kteří s tím mají nějaký problém, je to spíš jejich problém než kohokoli jiného.