K obrázkům z radarů z proběhlých povodní

22.9. 23:35 | Přečteno: 1467× | Misc. | | poslední úprava: 22.9. 23:35

Česko zásáhl vytrvalý déšť a následně povodně. Na obrázcích z radarů je jeden překvapivý artefakt.

TL;DR České státní radary jsou optimalizovány pro pokrytí Česka. Pokud prší plošně, kvůli kombinaci útlumu, terénních překážek (pohraniční hory) a vzdálenosti nevidí za hranice a ukazují déšť jen nad Českem. To může vytvářet dojem, že prší jen a pouze nad Českem. Když se podíváte na zahraniční radary, uvidíte i pohled z druhé strany.

Pokud se podíváme na "obrázky z radarů", vypadá to, jako kdyby srážky kopírovaly české hranice, pršelo právě a jen nad Českem, a ještě víc to tak vypadá u těch intenzivnějších srážek (zelená barva). Zde je například screenshot z radar4ctu.bourky.cz pro čas 2024-09-13 15:15 UTC (upravil jsem kontrast pro zdůraznění diskutovaného jevu):

Ještě víc to vynikne na animaci - timelapse, kde je vidět, že na obrázku není jeden okamžik, kdy třeba zrovna náhodou pršelo takhle a pak to zase vítr rozfoukal, ale fakt to tak je asi 20 hodin v kuse. Tady je třeba jedna z Aeronetu (ehm).

Situaci jsem sledoval v reálném čase když se děla a zarazila mě. Defaultně totiž pro své "civilní" využití používám z pohodlnosti český státní kompozit českých státních radarů (pro změnu na této stránce), takže jsem viděl přesně to, co se teď diskutuje. Otevřel jsem proto meteopressí kompozit státních radarů, který zahrnuje mj. radary z Polska a Německa, a tam situace vypadala dost jinak, déšť byl tak nějak rovnoměrně i po okolních zemích, jak by člověk čekal. Posuďte ještě třeba screenshot z Ventusky:

Pozor, že evropský kompozit radareu.cz dlouhodobě nefunguje. Mám pocit, že na něm nad Německem snad už půl roku nepršelo :).

Takže, jak se taková věc stane.

České státní radary jsou, poměrně nepřekvapivě, nainstalovány na takových místech, aby dobře měřily počasí nad Českem. Konkrétně jsou ty radary dva, jeden je uprostřed Moravy, druhý je na jihozápadním kraji Středočeského kraje. Vidí samozřejmě i přes hranice do ciziny, ale jednak to tam mají už trochu daleko, jednak se Česko vyznačuje pohraničními horami, které rádiové vlny stíní, a tak je zervnitř do zahraničí vidět špatně. (naopak je do zahraničí dobře vidět z těchto hor) Když navíc prší plošně (a/nebo velmi intenzivně), tak použitelný dosah radaru dále klesá, protože se vysílaná energie rozptyluje a pohlcuje v dešti a třeba po 300 km (pozor, že signál jde tam a zpátky, takže 300 km odpovídá 150 km "dosahu") průchodu takovým prostředím už jí zbude málo na to měření. Je to podobný jev jako když vám v dešti přestane fungovat bezdrátové pojítko na data. Výsledkem je, že slabé srážky nejsou vidět vůbec, silné srážky jsou podhodnocené (energie se vrátí méně než by mělo, protože se jí většina sežrala po cestě - tohle se samozřejmě softwarově kompenzuje, ale je prostě limit, jak moc dobře se dají správné hodnoty obnovit), celé to má tragické SNR a vůbec je to na prd. Mimochodem všimněte si díry v místě, kde jsou Krušné hory - IMHO se v těchto náročných podmínkách nedaří oddělit ground clutter a počasí a tak je tam díra. Pozn. tohle fakt neberte jako nějakou kritiku českých státních radarů, reflektivitu mají naprosto úžasnou, popisované jevy jsou problémy vzniklé když se narazí na nepřekonatelné fyzické limity.

Výše uvedený kompozit od Ventusky vznikl nejspíš tak, že vzali německé a polské radary, a přes ně plácli obdélních českých radarů. No a v místě napojení tohoto obdélníku je vidět, jak to na okraji dosahu strašně podhodnocuje. Není mi jasné, proč Ventusky takhle lepí obdélníky a nepropojují to nějak jinak, například napojení na slovenské radary na východě vypadá líp (je tam zřetelný skok v intenzitě za Ostravou).

Kružnice

Když už jsme u toho, tak ještě napíšu, jak vznikají "radarové kružnice", další artefakt populární v konspirační scéně. Jsou dokonce hned dva způsoby.

Nejdřív nutný úvod, jak měří radar na počasí. Anténou koukáte mírně vzhůru a uděláte otočku dokola. Pak namíříte trochu víc vzhůru a uděláte další otočku. (v praxi se většinou měří naopak, odshora dolu) Takhle nasbíráte volume, což je série takových kuželů. Tyhle kužely pak musíte nějak nakreslit na placatou mapu.

zdroj obrázku

Protože jsou okolo vás různé kopce a údolí, tak různé ty kužely jsou v různých místech poškozené - typicky ty nejnižší jsou částečně nebo úplně zastíněné terénem, různé části také bývají zarušené, v našich podmínkách typicky od WiFi.

zdroj obrázku

Jsou dva základní způsoby, jak z tohoto volume vyrobit obrázek pro prezentaci uživateli. První se jmenuje constant altitude plan position indicator (CAPPI). Vyberete si výšku, která už není moc kontaminovaná pozemními odrazy, ale ještě je to dost nízko nad zemí na to, aby to bylo reprezentativní (protože změřit počasí 10 km vysoko je k ničemu když vás zajímá co se děje na povrchu). U nás se většinou používá 1500 nebo 2000m nad mořem. A pak si z každého kuželu vykousnete tu část dat, která je nejblíž k té zvolené výšce, a tu nakreslíte.

Teď dojde k problému, že jak tam jsou ty skoky, a ještě to bylo měřeno chvíli (~30 sekund) po sobě, tak to na sebe úplně nepasuje, tak se to pokusíte nějak blendovat a interpolovat, ale stejně vyrobíte artefakt - hle, radarová kružnice.

Druhý základní způsob se jmenuje maxZ. Vezmete maximum z každého kuželu nad daným místem na mapě a to tam nakreslíte. Tohle má tendenci tvrdit, že prší, i když neprší (protože je déšť třeba 5 km vysoko a na zem nedopadá, vy ho ale na mapu nakreslíte, protože berete maximum z celého sloupce), ale zase to dobře ukazuje, že někde ve vzduchu něco nebezpečného je (což byste s CAPPI mohli přehlédnout, pokud to zrovna není v té výšce, na kterou se CAPPI kouká). Problém je, že počasí má tendenci vypadat takhle:

zdroj obrázku

Z důvodů, kterým rozumí meteorologové, se má radarová reflektivita tendenci koncentrovat v okolí tzv. melting layer, kde se přechází mezi kapičkami a ledem (s výškou teplota klesá, takže pokud je na povrchu třeba 15°C, tak ve 2 km může být 0°C a tohle se tam děje), a vy to radarem prořezáváte v již zmíněných diskrétních kuželech. No a tím vyrobíte kroužky.

zdroj obrázku        

Komentáře

[Glee]

No vidis to, a ja veril tomu obrazku na tech internetech, ze to je bozi trest za ateismus.

Kazdopadne peknej clanek, ale vskutku TLDR, tak jestli ten vtipek nekde zminujes, tak se prosim necerti, ju?

[Max]

Vysvětlení jsem četl již dříve, ale jen obecně, to hlubší technické pozadí chybělo. Takže parádička.
Díky
Zdar Max

[Gréta]

lol to by mohlo vysvětlovat tamtu zahadnou žlutou kružnici z minula hele :O :D :O :D

používám z pohodlnosti český státní kompozit českých státních radarů

myslimže je fajt taky divat na data ze satelitů který koukaj na celou evropu ie sat24 hele, tam byla před těma povodňama vidět děsně dlouhatatatatatatáncká šňůra mraků jak se tahla přes střední evropu z toho bylo jasný že to bude velikej dešť aže se to jentak nepřežene :O :O

jak vznikají "radarové kružnice",

v tomdlectom jevu vim myslimže si to nakous už i minule nicmeně mi příde divný že to maj problém nějak vodfiltrovat z těch vyslednejch dat :D

když koukáš třeba na extrapolaci radarů tamtoho chmi tak se tam pak pohybujou s mrakama i ty kružnice. nicmeně když koukáš na zaznam těch dat tak kružnice logicky stojej furt na mistě se středama u těch radarů nóó takže minimalně z těch trochu starších naměřenejch dat by mělo bejt možný vopravit ty udaje v nějakejch těch prepozicích až se ty mraky hnou :O :O

artefakt populární v konspirační scéně

tak samozdřejmě že radar je něco jako taková mikrovlnka noa když zaměříš ten paprskomet do tý melting layer tak to samozdřejmě začne ty krystalky děsně tavit, voda začne padat dolu a bude sebou brát další krystalky a stahovat je tak do víc teplenších vrstev atmosfery a udělá to moc moc velký deště :O :O :P :P :D ;D

[rad]

V první řadě, díky!

Těch "radarových kružnic" jsem si všiml už dříve, ale asi jsem nebyl dostatečně zvídavý na to, abych se o to víc zajímal. No a když už to mám tady takhle naservírované, tak nejde nevyužít příležitost, žejo.

1) Ten radar měří útlum (předpokládám, že měří jen intenzitu) jen v závislosti na směru, nebo i vzdálenosti? Pokud pouze na směru, jak se zjistí v jaké výšce/vzdálenosti k danému efektu dochází, resp. že se nejedná o akumulovaný jev podél celkového dosahu? Jak vypadají data pro jeden směr (jeden elevační/polární a azimutální) úhel?

2) Čistě okometricky se zdá, že ty artefakty nezávisí na počasí, tj. že by se mělo jednat pouze o důsledek konstrukce/nastavení přístroje. Je to tak? Na mě jako laika ty kroužky působí jako přístrojová funkce, kterou by mělo jít změřit a kompenzovat. Ale to by se to potom asi dělalo, žejo...

3) V tom Nature žádné kroužky zdá se nejsou. Čím to?

Další dotazy budou obávám se následovat .

[Jendа]

1) Ten radar měří útlum (předpokládám, že měří jen intenzitu) jen v závislosti na směru, nebo i vzdálenosti? Pokud pouze na směru, jak se zjistí v jaké výšce/vzdálenosti k danému efektu dochází, resp. že se nejedná o akumulovaný jev podél celkového dosahu?

Radar primárně měří odrazy, ne útlum. Tj. vyšle pulz a poslouchá co se vrátí. Azimut a elevaci znáš z natočení antény, vzdálenost z času mezi vysláním pulzu a času nabrání vzorku který právě teď zpracováváš.

Útlum pro kompenzaci útlumu se počítá z těch dat softwarově. Je k tomu více přístupů:

• Prostě zintegrovat naměřenou reflektivitu od radaru po aktuálně zpracovávaný bin, z toho říct, že tam bylo tolik a tolik vody a tedy útlum byl takový a takový, a pak k aktuálnímu binu přičíst tuhle opravu. Tohle není moc stabilní (malé chyby ve vstupních datech způsobí velké změny v té opravě).
• Použít dvojitě polarizační veličiny. Víme, že déšť o nějaké intenzitě má mít nějaké ZDR (rozdíl intenzity mezi polarizacemi - placaté kapičky odráží horizontální polarizaci víc než vertikální), nějaké KDP (specifickou diferenciální fázi [°/km] - v placatých kapičkách se horizontální polarizace šíří pomaleji, protože je to v horizontálním směru opticky hustší prostředí než ve vertikálním, a tohle vidíme jako že se horizontální vlna opožďuje - stáčí se jí fáze) a nějakou odrazivost. Když má dané KDP a třeba špatné ZDR a odrazivost tak se to podle toho opraví. Tohle je v principu dobré protože KDP měří fáze a ne amplitudy, což se někdy přirovnává v odolnosti jako AM rádio vs. FM rádio.

Jak vypadají data pro jeden směr (jeden elevační/polární a azimutální) úhel?

A-scope …a pak totéž pro další věci co to produkuje (V - dopplerovská rychlost, W - šířka dopplerovského spektra - jak moc jsou tam turbulence, KDP, ZDR, RhoHV - korelace mezi polarizacemi - jak moc se vyvíjí společně, např. jestli jsou to nudné kapičky nebo hmyz co mává křidélky a tím se furt mění). Pro některé z těch parametrů není "pro jeden směr" ("pro jeden odběh - pro jeden pulz") definováno, např. pro V potřebuješ alespoň 2 pulzy, pro W a RhoHV batch velký řádově 32.

Měl bych o tom něco napsat. Chtěli o tom po mě přednášku v sobotu, ale teď jsem na služebce a pak dodělávám projekt takže nevím jestli dokážu připravit slidy a tak se to stane…

2) Čistě okometricky se zdá, že ty artefakty nezávisí na počasí, tj. že by se mělo jednat pouze o důsledek konstrukce/nastavení přístroje. Je to tak?

Které z artefaktů? Třeba ten bright band je vyloženě funkce počasí. U CAPPI by pomohlo nabírat to nějak hustěji (aby ty skoky nebyly tak velké), ale pak zase narazíš na další limity, typicky po tobě chtějí, abys z každého stupně nabral 24-48 vzorků, a pro každý vzorek musíš vyslat pulz a počkat až se ti to vrátí, takže to ti limituje rychlost otáčení, a když děláš moc elevací, tak pak trvá nabrat volume moc dlouho.

3) V tom Nature žádné kroužky zdá se nejsou. Čím to?

¯\_(ツ)_/¯ třeba zrovna nebylo počasí kde by se to dělo

[rad]

Aha, aha. Nějak mi uniklo, že je to pokračování, sorry.

Jaký to má longitudinální rozlišení? Předpokládám, že to bude daný délkou toho počátečního impulzu a rychlosti elektroniky, v tom přijímači (ve skutečnosti to bude asi komplikovanější kvůlivá různejm disperzím v atmosféře apod.).

protože je to v horizontálním směru opticky hustší prostředí než ve vertikálním

Jako že je voda opticky anizotropní (dvojlomná)? To slyším prvně. Ale tak asi jo.

A vy teda měříte fázovej posuv mezi polarizacema? To mi přijde u tak nehomogenního a turbulentního prostředí jako úplný scify (viz ta zmínka o máchání křídel hmyzu, to mi neříkej, že vidíte).

Které z artefaktů? Třeba ten bright band je vyloženě funkce počasí.

Když já nevím, čemu říkáš bright band . Myslel jsem ten první obrázek.

Takže jestli tomu dobře rozumím, tak to funguje nějak takhle: Na tom obrázku CAPPI představují ty zahnutý čáry oblast měření pro jeden elevační úhel (při předpokladu infinitezimálně úzký vyzařovací charakteristiky tý antény a nulový difrakce). S pomocí časovýho rozlišení z toho izoluješ nějakou oblast (to bude ta tučná zvýrazněná čára; důležitý je, že pro každý elevační úhel bude ten čas různý), ten signál nějak sofistikovaně zpracuješ (zprůměruješ) a získáš jeden vzorek (číslo) pro daný směr a vzdálenost (tzn. bod v prostoru) a ten bude ležet na tý čárkovaný čáře. A takhle jsi v principu schopný navzorkovat celý okolí radaru (se všema omezeníma který si lze i nelze představit).

Stejně nechápu, jak ty kroužky vzniknou . To že jsou ta měření diskrétní by samo osobě nemělo vadit, ne? Proč se projeví jen při změně elevace a ne azimutu?

Ta data se nějak interpolují? Odpovídá šířka toho proužku vyzařovací šířce antény pro jednu elevaci? Pokud použiješ jinou sadu elevací, dojde ke změně frekvence těch kroužků nebo jejich fáze?

a ještě to bylo měřeno chvíli (~30 sekund) po sobě, tak to na sebe úplně nepasuje

Co trvá 30 sekund? Jeden bod (tzn. jedna elevace a jeden azimut)? Pochopil jsem to dobře, ze děláte něco jako tři různé elevace a 24 až 48 azimutů? To by bylo třeba 100 bodů po 30 sekundách to máme nějakých 5 minut na jeden sken. Ty obrázky co jsi odkazoval se mění co 10 s.

Zajímavý je to celý, to se musí nechat.

[Jendа]

Sorry za pozdní odpověď, rýmička + EuMW + CTJB.

Jaký to má longitudinální rozlišení? Předpokládám, že to bude daný délkou toho počátečního impulzu a rychlosti elektroniky, v tom přijímači (ve skutečnosti to bude asi komplikovanější kvůlivá různejm disperzím v atmosféře apod.).

Délka pulzu je 100us, což by znamenalo rozlišení 15km (100us * 300000km/s = 30 km, ale letí to tam a zpátky), ale proto právě máme kompresi pulzu. Signál je modulovaný a při příjmu počítám korelaci a dostanu korelační peak, který je mnohem užší. Jak moc, to záleží na:

• zvoleném pulzu. Používáme chirp, který může být buď lineární (nejvyšší rozlišení ale strašné sidelobes) nebo nelineární (nějaký sigmoid typicky) kde má horší rozlišení ale nemá tolik sidelobes
• šířce pásma (jak je ten chirp, nebo obecně signál, široký ve frekvenci). Řádově je tam fyzikální limit že třeba při šířce 1MHz se nejde dostat pod 150m. Při použití úmyslně neoptimálních kódů (typicky tradeoff mezi rozlišením a sidelobes) je to horší. (na druhou stranu "rozlišení 150m" neznamená že když to oversampluješ tak tam neuvidíš něco trochu i menšího).

Šířka pásma je daná tím, co dokáže HW zpracovat (u nás řádově 4 MHz v pohodě, pak s nějakými optimalizacemi víc), ale samozřejmě by šlo udělat HW co má mnohem vyšší. Ale nedělá se to. Proč by si někdo dobrovolně snižoval rozlišení omezováním šířky pásma? Aby měl lepší SNR. Protože šumový výkon prostředí a nedokonalostí zařízení je závislý na šířce pásma, konkrétně se dá udávat třeba v jednotkách dBm/MHz (pokud neumíš dBm, můžeš si to představit jako attowatty na MHz). Například při pokojové teplotě a s poměrně high-end technikou přijímáš šum řádově -111 dBm/MHz (8 attowattů/MHz) (Thermal Noise Power Calculator). Takže si chceš nastavit šířku pásma tak aby odpovídala rozlišení co chceš a nebyla zbytečně větší.

Jako že je voda opticky anizotropní (dvojlomná)? To slyším prvně. Ale tak asi jo.

Voda samotná ne, ale kapičky ve vzduchu nejsou kulaté, protože na ně působí gravitace a aerodynamický odpor.

A vy teda měříte fázovej posuv mezi polarizacema? To mi přijde u tak nehomogenního a turbulentního prostředí jako úplný scify (viz ta zmínka o máchání křídel hmyzu, to mi neříkej, že vidíte).

Ten hmyz je vidět na korelaci (jak moc se to vyvíjí stejně v čase), ne na KDP (fázový posun mezi polarizacemi): viz třeba tady animace "Reflectivity and velocity loop showing some showers and outflow boundaries to the north of the radar, followed by the onset of nocturnal bird migration" pravej obrázek - srážky mají CC (někdy nazývaní RhoHV) "červené" (skoro 1) a ptáci/hmyz/kouř třeba 0.6.

KDP (ten fázový posun) (viz třeba tady), tam je furt taková pachuť, že vlastně měří to stejné jako reflektivita ("kolik je tam vody"), a kdo ví, jestli to ty algoritmy nějak nekontaminuje a neovlivňuje :).

Když já nevím, čemu říkáš bright band .

BB se říká když máš prostě na radarové obrazovce jasnější úsek (v placatém zobrazení kolečko).

Na tom obrázku CAPPI představují ty zahnutý čáry oblast měření pro jeden elevační úhel (při předpokladu infinitezimálně úzký vyzařovací charakteristiky tý antény a nulový difrakce). S pomocí časovýho rozlišení z toho izoluješ nějakou oblast (to bude ta tučná zvýrazněná čára; důležitý je, že pro každý elevační úhel bude ten čas různý), ten signál nějak sofistikovaně zpracuješ (zprůměruješ) a získáš jeden vzorek (číslo) pro daný směr a vzdálenost (tzn. bod v prostoru) a ten bude ležet na tý čárkovaný čáře. A takhle jsi v principu schopný navzorkovat celý okolí radaru (se všema omezeníma který si lze i nelze představit).

Ano.

Stejně nechápu, jak ty kroužky vzniknou . To že jsou ta měření diskrétní by samo osobě nemělo vadit, ne? Proč se projeví jen při změně elevace a ne azimutu?

Typicky azimut kreslíš řádově tak jak máš rozlišení antény, takže je to "rozmazané", a případně ty diskontinuity jsou "náhodné" a nejsou tak krásně vizuálně vidět.

Že je to diskrétní vadí že a) je tam skok, b) naměřil jsi to třeba půl minuty po sobě a pokud tam je větší vítr tak už ten "další obrázek" mohl ujet. (vítr ve výšce je v pohodě 100 km/h ~ 30m/s, za půl minuty to tak ujede o kilometr) Alespoň tak si to teda vysvětluju. (když si přepínáš jednotlivé elevace tak je vidět že to prostě plynule odjíždí)

Ta data se nějak interpolují?

Ano, teď se nově snažíme ty sousední elevace nenalepit v místě přechodu, ale udělat to nějak chytřeji. Jak to dělá státní radar nevím.

Odpovídá šířka toho proužku vyzařovací šířce antény pro jednu elevaci?

Právě že pro vysoké elevace už ne, nemůžeš si dovolit (z časových důvodů) to skenovat po 1° (což je typická šířka svazku), takže to děláš třeba tak jak je na tom "mt. Macaion" obrázku (kde je mimochodem svazek barevně zvýrazněný) - u země hustěji, ve výšce jenom tak vzorkuješ.

Co trvá 30 sekund? Jeden bod (tzn. jedna elevace a jeden azimut)?

Jedna elevace, všechny azimuty (tj. jedna otočka). Je to dané následujícími kompromisy:

• Chceš mít rozumný dosah. Po odvysálání pulzu tedy musíš počkat až se ti vrátí odrazy od všech věcí. Například pro dosah 300km můžeš vyslat maximálně 500 pulzů za sekundu (2ms čekáš na vracení), mínus samotná délka vysílání (u nás 100us, u elektronkových radarů to je lepší, tam to je 1-5us) a intervaly na rekonfiguraci rx/tx (pár us). Existují algoritmy na separaci second trip echo (když ti přijdou nějaké odrazy až po té co jsi vyslal další pulz), ale nefunguje to úplně dobře, dělá to díry v datech a tak.
• Trochu proti tomu jde range-doppler dilemma, které říká, že fázi musíš vzorkovat co nejčastěji, jinak nejsi schopen (u klasického pulzního radaru s měřením rychlosti pulse-to-pulse) měřit velké rychlosti (když se ti mezi pulzy změní fáze cíle o víc než 180° tak nevíš jestli to bylo třeba +190° nebo -170°) (opět existují algoritmy na rozbalení (unfolding, dealiasing) rychlosti, opět nefungují vždycky úplně dobře)
• Když se točíš moc rychle tak je fáze zašuměná, protože každý další pulz snímá už o dost jiné místo v prostoru. Pak máš zašuměnou velocity, nadhodnocuješ doppler spectrum width, nefunguje ti korelační koeficient (ta podobnost mezi polarizacemi v čase) (protože se koukáš na každý bod prostoru málo často)
• Typicky tak lidi chtějí 20-50 vzorků z každého azimutu.
• Při rychlosti 2ms na pulz to tak znamená 60ms na každý stupeň, čili 22s na všech 360°.

Když to ladím tak mě typicky zajímá jenom reflektivita a točím klidně 10 RPM. Ale v provozu se proto točí 2-4 RPM.

Ty obrázky co jsi odkazoval se mění co 10 s.

Pardon, které?

[Gréta]

Ty obrázky co jsi odkazoval se mění co 10 s.

Pardon, které?

myslimže myslel nějakou tu animaci třeba na chmi.cz. Hádám, že přehrávání animace těch radarózních snimků někde na tom chmi.cz a podobnejch webech prostě uplně jednoduše nevodpovídá rychlosti vyrábění těch jednotlivejch vobrázků radarem :D ;D

[karkar]

Já myslim že todlencto jsou nějaký dezinformace. Podle mě ty kroužky znamenaj, že na nás pouštěj ty chemtrejls a takyže nám mraky formuje ten americkej haarps a zejména, že nás už zaměřuje ruskej glonazz, aby sem hodil atomovou bombu.

To znamená, že sme v pérdeli, ze všech možnejch úhlů.

[Radovan]

HAARP je zastaralý, neznáš Princip Noemovy archy?

[vencour]

Ok, co jsem si všiml, tak dojmy jsou něco jiného než fakta. Teplota se mění jak v závislosti s výškou, tak geografickou polohou, je ovlivněna prouděním. Viz např. teplota je tam různá. A že v jedné výšce jde vítr jedním směrem a v jiné výšce se vrací ... to snad má taky smysl zmínit? Tj. i jinak teplý a vlhký vzduch.

Mimochodem když Česká televize má omezení pro své pořady na ČR, data radarů jsou cílená a ořezávaná? Nestačí zmínit už to, že je to záměr? A že u datové komunikace SNR klesá tak, že pro běžný hardware už je to nečitelné, ale pro lepší laboratorní železo dejme tomu by se tam hodnoty našly ... takže laikům se říká, že "vidět je jen ta kružnice" ... při běžném provozu.

Stejně tak můžeš komentovat Atlas mraků co je k čemu pro nějaké měření a praktické použití.

[frufru]

A na čemto běží? asi na linuxu, ale stejně sw/hw jen tak ze zvědavosti.

[vencour]

Že to nebylo tak těžké?

[Jendа]

To jsou víceméně ještě historické "přebastlené lodní radary". To už je pasé, teď děláme moje radary.

[Max]

Já taky musím něco dělat, ne jen čumět na videa, kurnik, moc pěkný, díky.
Zdar Max

[vencour]

Díky. Mimochodem u analogu na spektráku změním třeba SPAN, RBW a VBW a vyleze mi něco lehce jiného ... snad uslyším, jak se k tomuhle přistupuje na SDR ... netvrdím, že teď rozumím všemu, čemu bych chtěl .. předpokládám, že se ta radiovlna nějak aproximuje, aby byla "čitelná".

[Jendа]

Počítač: výkonné průmyslové PCčko (i7-9700E, 12700E), na tom Debian, na tom SW v Pythonu s kritickými části v C a intrinsics.

HW: starší a levnější: bladeRF, které pracuje na 432 MHz; pak je tam custom upconvertor na cílovou frekvenci (5.6 / 9.4 GHz), zesilovač (dříve kupovaný modul, teď si stavíme vlastní), a na příjmu vlastní LNA s limiterem / T/R switchem a downconverter na těch 432. Lepší radary nemají bladeRF, protože má jenom 12bit ADC a 12bit aritmetiku, ale custom SDR na bázi FPGA data capture karty - čistě kvůli dynamickému rozsahu.

[RealJ]

Hele Jendo, jsi schopen postavit “radar” na zakazku?

[Jendа]

Samozřejmě, normálně to prodáváme.

[RealJ]

hele, koukam na ty vase stranky a ze zvyku koukam na certifikat a u vas to ukazuje subject: www.ruditsa.ru. To mate na nejakem ruskem hostingu? https://www.ssllabs.com/ssltest/analyze.html?d=www.meteopress.com

Jinak dekuji, zkusim se poptat na moznosti a ceny.

[Gréta]

koukam na certifikat a u vas to ukazuje subject: www.ruditsa.ru.

to je imo nějakej nonsenc, hele ip lokalizace ukazuje na nějakej server v emérice na uzemí indiánskýho kmene čejenů :O ;D

..tamto ruditsa.ru je blog nějakýho rusáckýho muzikanta (nicmeně vyvojaře nějakýho softu pro šumaře, vpravo nahoře se to dá přepnout do angličtiny) hele :D ;D

ty vase stranky

nechci jendoj kazit kšefty takže se zdržim nějakejch veřejnejch komentářů na meteropres :D

_{tvl si sežeňte nějakýho vopravdickýho copywrittera, tim fudem s climate changem hnedka někde na druhým řádku nový zakazniky nende ziskat, jaká je uhlíková stopa radarů je lidem taky šumák dtto že meteropres podle svý deklarace rači nechá děcký votroky pochcipat hlady než by jim dal praci. každej racionální zakaznik se bojí kšeftovat s 'aktivistama' noa ať jima ste nebo nejste ta stranka aktivismem přimo smrdí :D :/ :D :/ ty uvedený lejna by imo bylo minimalně zahodno dát z tý hlavní stranky nějak bokem a vodbejt jednim vodkazem z hlavní strany by to nevyhánělo penizky z domu ale to je jako vaše věc :D}

[RealJ]

Příloha:

• Screenshot 2024-09-25 at 12.46.33 PM.png (505545 bytů)

screenshot

[Jendа]

dtto že meteropres podle svý deklarace rači nechá děcký votroky pochcipat hlady než by jim dal praci

To tam je doslova protože to jeden zákazník chtěl do nějakého výběrka.

Tohle se neprodává přes web, vlastně bychom web vůbec nemuseli mít (proto taky vypadá tak jak vypadá). Tohle se prodává veřejným institucím (meteoústavy, municipalities) skrz výběrová řízení, která jsou buď otevřená, nebo dělají sondy trhu (a pak je potřeba je osejlovat na konferencích) a podle toho pak poptávají. Pokud už se to prodává soukromníkovi, tak to taky zatím nevypadá, že by si vygooglili "spolehlivý meteoradar který není bolest provozovat", musí se jim to poradit osobně.

Jinak pro RealJ, nejlevnější rozumný radar je 500kUSD.

[RealJ]

diky, mam takovy napad, mozna to pujde vyuzit.

[Gréta]

nejlevnější rozumný radar je 500kUSD

nj to si asi jako fakt běžný lidi nebudou hromadně kupovat a montovat na střechy hnedka někde vedle srážkoměrů nebo ámeno-metrů :D

[Jendа]

Vypadá to že Google čmoud/CDN agreguje náhodné hostované domény do jednoho certifikátu. Je jich tam celkem asi stovka. Vznesu.

[Ovoce]

Obávám se, že tady akorát dodáš místním kokotům/blbům informaci, že existujou nový konspirační teorie, který by měli nasát (těm, kteří si jich ještě sami nevšimli), ne že by se jim to dalo opravdu vysvětlit :)

Ale přečteno se zájmem, super post. +

[Gréta]

tak vono je vlastně vidět už hele hnedka na prvním vobrázku že se to jakoby vlní nejvíc okolo napouštěcích kohoutků kterejma dělali tu povodeň - v Brdech je vidět modrej kohoutek na studenou vodu a pod Skalkama je červenej kohoutek na teplou vodu (to je iirc uplně špatně červenej kohoutek má bejt dycky vlevo a modrej napravo - uplně jako v politice) :O :O

....někudy se přece jako musí to hele český moře napustit :O :O

[X]

Doufam, ze jses taky od Meteopress velkoryse zaplacenej a nemaji z "hodnyho jednoduchyho Jendy" jen dojnou kravu...

[Max]

Peníze nejsou důležité, hlavně, že člověk dělá, co ho baví :). Přecijen, práce je půlka života, spíše více.
Zdar Max

[RealJ]

bych se zabil kdybych mel pracovat vice nez pulku zivota

[Max]

Když máš práci jako koníček, tak to přeci není žádný problém :D
Zdar Max

[RealJ]

praci jsem mel vzdy jako konicek, ale jaksi mam tech konicku vice...

[karkar]

Myslim, že tě každodenní posedávání na verandě s kávou a USA Today přestane brzo bavit. Seš určo workoholik, jinak by ses tam neprosadil a podle mě si už všechny řitě světa sjezdil, takže stejně kromě práce nemáš co dělat. takže uvidíš, budeš makat do 80ti :) Beztak tě kamala zdaní tak, že ti nic jinýho nakonec ani nezbyde

[RealJ]

rite sveta jsem sjezdil, osoulozil jsem co slo, vychlastal, vykouril kde co... kamala at si polibi tu svou kalifornskou prdel, v nejhorsim zrusim vsechno podnikani a budu farmarcit a mit vlastni chleb, maso (to si stejne ulovim na vlastnim), ryby a kamala mi muze polibit prdel. Jo, obcas jezdim do do hlavni firmy, obcas resim zalezitosti mimo firmu, ale spise uz nic neresim.

[Max]

A nepotřebuješ asistenta / komorníka? Bych to tam šel dělat. Při lovu bych ti podával nabitý bouchačky jako pikolík na golfu hole :D.
Zdar Max
PS: S WP také nemám problém, takže snad bonus :D

[RealJ]

ten WP me dostal... zamestnavat cizince je vzdy pruser a manzelka je v tomhle asi praktictejsi nez ty Maxi, hlavne ten sex je asi lepsi nez s tebou... ;) hele Maxi, az pojedes nekdy do US tak klidne sem napis a domluvime se na nejake BBQ, whiskey, ...

[Max]

Když já jsem kdysi možná pár US zákonů porušil, tak nevím, zda tam letět :D
Zdar Max