Jean-Baptiste Kempf na svém blogu představil novou verzi 9.0 "Lei" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie).
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost NVIDIA.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Stačí postavit několik málo hrází (přehradit Labe v Děčíně + pomocná hráz u budoucího přístavu Česká Třebová, kde to kolem 360 m.n.m. začne přetékat na Moravu) a je možné napustit Česko do výšky 490 m.n.m. Stáhl jsem data ze SRTM a provedl simulaci zaplavování (writeup o tom napíšu časem). Musíte uznat, že takto vzniklé vodní dílo je impozantní. Červeně jsou hráze, modře je samozřejmě to, co se zaplaví.
Jakmile máme tuhle mapu, můžeme snadno spočítat (spočítáním pixelů a jejich převedením na metry podle zeměpisné šířky - jde tedy o numerickou metodu prvního řádu, ale whatever) rozlohu jezera (30152 km2), objem (6216 km3), a protože známe výšku takto vzniklých „sloupečků“, tak i celkovou potenciální energii napuštěné vody (6 exajoulů k patě hráze, 13 k hladině moře). Z toho nám vyjde, že tímto dokážeme několik měsíců živit celou Evropu (Temelín = 4 petajouly za měsíc, tohle má tedy >tisíckrát více; mimochodem původní Temelín zůstane po napuštění na ostrově a může nadále pracovat), takže osazením tohoto díla přečerpávacími elektrárnami se vyřeší veškeré problémy s nestabilitou solárních a větrných zdrojů. Nejvhodnější je k tomuto osazení asi udělat tunel do Polska a prohloubit koryto Odry, protože tím získáme s nejmenšími náklady výpust/sání v nejnižší nadmořské výšce, a tedy nejvyšší účinnost.
Když jsem si hrál se simulátorem, tak mě překvapilo, že Česko lze v pohodě napustit až po 490 metrů, a pak to najednou přestane jít na více místech: v okamžiku překročení 500 m.n.m. to najednou začne přetékat všude možně: průsmykem u dálnice na Liberec, přes nádraží v Jihlavě (!), přes hraniční přechod Folmava u Domažlic (kdo by čekal že je tam Šumava tak nízko) a v Chebu.
Dále mě překvapilo, jaký je problém sehnat dlaždice, které by dělaly mapový overlay (něco na způsob overlay vrstvy na seznamácké ophoto mapě, bohužel její licence efektivně neumožňuje použití s Leafletem a učit se jejich API se mi nechtělo), a že nikdo negeneruje dlaždice ze SRTM. Asi si spustím vlastní tile server…
Jako jo, ale dost z toho bych stejně dělal, protože v podstatě totéž (rádiové odrazy od kopců) teď potřebuju stejně.
ceskaprehrada.cz, inspirace: sachy
Tiskni
Sdílej:
lidi nejsou zas tak pitomí spíš bych to jako prezentovala jako nesmyslnej projekt co má z eu vytáhnout prachy co se vyhoděj na totální nesmysl. navrhuju projekt doplnit o veřejně přístupný účetní knihy s výdajema na realizaci studie proveditelnosti ;D
Ale zase jako vytáhnout prachy na přehradu a pak říct: „nenapršelo, smůla“ – to by byl slušný trolling :-)
s dobrým vodním chlazením by jako šlo temelín dostat za současný limity výkonu si myslim ;D
a bude temelín pod vodou nebo na břehu?? leží zhruba na průsečíku úseček tvořenejch městama protivín - týn pod vltavou a albrechtice pod vltavou - dříteň víc to zazoomovat nejde :O ;D
supr plán :D :D :D :D
bych jako počítala se spolufinancováním z rozvojovejch fondů evropský unie na to lidi slyšej ;D
Zaměstnanci NSA Litoměřice vyměřují hranice nového jezera na budoucím pobřeží Plzeňského zálivu:DD
všecko co je za hranicí naše státu už přece jako neni problém našeho státu ne?? :O :O :D :D :D :D ;D
akorát utopíme poslký horníky v tůrowě jako myši v dírách :O :O :D :D ;D
Ale možná bych si nechal skrýt údaje, být vámi...
mě by jako třeba vubec nenapadlo že se tak fakt jako menuješ sem si celou dobu myslela žeto je přezdívka nekecám :O :O :D :D


Je to obrovské množství vody. Přemýšlel jsi, jaká firma ji bude dodávat a za jakou cenu? Jak bude vypadat výběrové řízení? Obávám se, že by se na tom akorát napakovala nějaká americká nebo ruská firma (podle toho, kdo bude zrovna u moci). A Číňani tu pak budou půjčovat šlapadla. Nevím, jestli je to zrovna výhodný obchod…
Na druhou stranu z potápěčského hlediska by to bylo dost zajímavé – dneska třeba na dně Orlíku vidíš jen pár rozbořených zdí – tady by toho bylo mnohem víc.
Tohle jako čistě národní projekt nemá šanci na úspěch. Tu mají dnes prakticky pouze velké mezinárodní projekty, které mohou čerpat peníze z evropských fondů pro spolupráci. Soustředil bych se tedy spíše na projekt Moravské přehrady, kde bychom na spolupráci se Slováky, Rakušany a možná i Maďary - nemám to propočítané - mohli vytěžit mnohem více.
Navíc by to řešilo i problém s drastickým poklesem HDP při zatopení Prahy. (Zatopené Brno přirozeně nikdo z neplavoucí veřejnosti nezaznamená, není proč).
Proto taky píšu o mezinárodním projektu. Jedna menší hráz by byla někde u St. Pölten (+ samozřejmě zašpuntování Dunaje někde u Kremže) a dvě větší mezi Bratislavou a Vídní (Vídeň - Leithagebirge a Leithagebirge - Bratislava). Je to sice trochu stavebně náročnější, ale zase to můžeš napouštět Dunají, což projekt výrazně urychlí. No a zatopením Bratislavy a Vídně se Praha stane středoevropskou megapolí.
(Megalomanská varianta by pak byla zatopit Maďarsko až k Bělehradu a Slovensko až k Užhorodu, ale buďme realisté)