Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Stačí postavit několik málo hrází (přehradit Labe v Děčíně + pomocná hráz u budoucího přístavu Česká Třebová, kde to kolem 360 m.n.m. začne přetékat na Moravu) a je možné napustit Česko do výšky 490 m.n.m. Stáhl jsem data ze SRTM a provedl simulaci zaplavování (writeup o tom napíšu časem). Musíte uznat, že takto vzniklé vodní dílo je impozantní. Červeně jsou hráze, modře je samozřejmě to, co se zaplaví.
Jakmile máme tuhle mapu, můžeme snadno spočítat (spočítáním pixelů a jejich převedením na metry podle zeměpisné šířky - jde tedy o numerickou metodu prvního řádu, ale whatever) rozlohu jezera (30152 km2), objem (6216 km3), a protože známe výšku takto vzniklých „sloupečků“, tak i celkovou potenciální energii napuštěné vody (6 exajoulů k patě hráze, 13 k hladině moře). Z toho nám vyjde, že tímto dokážeme několik měsíců živit celou Evropu (Temelín = 4 petajouly za měsíc, tohle má tedy >tisíckrát více; mimochodem původní Temelín zůstane po napuštění na ostrově a může nadále pracovat), takže osazením tohoto díla přečerpávacími elektrárnami se vyřeší veškeré problémy s nestabilitou solárních a větrných zdrojů. Nejvhodnější je k tomuto osazení asi udělat tunel do Polska a prohloubit koryto Odry, protože tím získáme s nejmenšími náklady výpust/sání v nejnižší nadmořské výšce, a tedy nejvyšší účinnost.
Když jsem si hrál se simulátorem, tak mě překvapilo, že Česko lze v pohodě napustit až po 490 metrů, a pak to najednou přestane jít na více místech: v okamžiku překročení 500 m.n.m. to najednou začne přetékat všude možně: průsmykem u dálnice na Liberec, přes nádraží v Jihlavě (!), přes hraniční přechod Folmava u Domažlic (kdo by čekal že je tam Šumava tak nízko) a v Chebu.
Dále mě překvapilo, jaký je problém sehnat dlaždice, které by dělaly mapový overlay (něco na způsob overlay vrstvy na seznamácké ophoto mapě, bohužel její licence efektivně neumožňuje použití s Leafletem a učit se jejich API se mi nechtělo), a že nikdo negeneruje dlaždice ze SRTM. Asi si spustím vlastní tile server…
Jako jo, ale dost z toho bych stejně dělal, protože v podstatě totéž (rádiové odrazy od kopců) teď potřebuju stejně.
ceskaprehrada.cz, inspirace: sachy
Tiskni
Sdílej:
lidi nejsou zas tak pitomí spíš bych to jako prezentovala jako nesmyslnej projekt co má z eu vytáhnout prachy co se vyhoděj na totální nesmysl. navrhuju projekt doplnit o veřejně přístupný účetní knihy s výdajema na realizaci studie proveditelnosti ;D
Ale zase jako vytáhnout prachy na přehradu a pak říct: „nenapršelo, smůla“ – to by byl slušný trolling :-)
s dobrým vodním chlazením by jako šlo temelín dostat za současný limity výkonu si myslim ;D
a bude temelín pod vodou nebo na břehu?? leží zhruba na průsečíku úseček tvořenejch městama protivín - týn pod vltavou a albrechtice pod vltavou - dříteň víc to zazoomovat nejde :O ;D
supr plán :D :D :D :D
bych jako počítala se spolufinancováním z rozvojovejch fondů evropský unie na to lidi slyšej ;D
Zaměstnanci NSA Litoměřice vyměřují hranice nového jezera na budoucím pobřeží Plzeňského zálivu:DD
všecko co je za hranicí naše státu už přece jako neni problém našeho státu ne?? :O :O :D :D :D :D ;D
akorát utopíme poslký horníky v tůrowě jako myši v dírách :O :O :D :D ;D
mě by jako třeba vubec nenapadlo že se tak fakt jako menuješ sem si celou dobu myslela žeto je přezdívka nekecám :O :O :D :D
Je to obrovské množství vody. Přemýšlel jsi, jaká firma ji bude dodávat a za jakou cenu? Jak bude vypadat výběrové řízení? Obávám se, že by se na tom akorát napakovala nějaká americká nebo ruská firma (podle toho, kdo bude zrovna u moci). A Číňani tu pak budou půjčovat šlapadla. Nevím, jestli je to zrovna výhodný obchod…
Na druhou stranu z potápěčského hlediska by to bylo dost zajímavé – dneska třeba na dně Orlíku vidíš jen pár rozbořených zdí – tady by toho bylo mnohem víc.
Tohle jako čistě národní projekt nemá šanci na úspěch. Tu mají dnes prakticky pouze velké mezinárodní projekty, které mohou čerpat peníze z evropských fondů pro spolupráci. Soustředil bych se tedy spíše na projekt Moravské přehrady, kde bychom na spolupráci se Slováky, Rakušany a možná i Maďary - nemám to propočítané - mohli vytěžit mnohem více.
Navíc by to řešilo i problém s drastickým poklesem HDP při zatopení Prahy. (Zatopené Brno přirozeně nikdo z neplavoucí veřejnosti nezaznamená, není proč).
Proto taky píšu o mezinárodním projektu. Jedna menší hráz by byla někde u St. Pölten (+ samozřejmě zašpuntování Dunaje někde u Kremže) a dvě větší mezi Bratislavou a Vídní (Vídeň - Leithagebirge a Leithagebirge - Bratislava). Je to sice trochu stavebně náročnější, ale zase to můžeš napouštět Dunají, což projekt výrazně urychlí. No a zatopením Bratislavy a Vídně se Praha stane středoevropskou megapolí.
(Megalomanská varianta by pak byla zatopit Maďarsko až k Bělehradu a Slovensko až k Užhorodu, ale buďme realisté)