Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Stačí postavit několik málo hrází (přehradit Labe v Děčíně + pomocná hráz u budoucího přístavu Česká Třebová, kde to kolem 360 m.n.m. začne přetékat na Moravu) a je možné napustit Česko do výšky 490 m.n.m. Stáhl jsem data ze SRTM a provedl simulaci zaplavování (writeup o tom napíšu časem). Musíte uznat, že takto vzniklé vodní dílo je impozantní. Červeně jsou hráze, modře je samozřejmě to, co se zaplaví.
Jakmile máme tuhle mapu, můžeme snadno spočítat (spočítáním pixelů a jejich převedením na metry podle zeměpisné šířky - jde tedy o numerickou metodu prvního řádu, ale whatever) rozlohu jezera (30152 km2), objem (6216 km3), a protože známe výšku takto vzniklých „sloupečků“, tak i celkovou potenciální energii napuštěné vody (6 exajoulů k patě hráze, 13 k hladině moře). Z toho nám vyjde, že tímto dokážeme několik měsíců živit celou Evropu (Temelín = 4 petajouly za měsíc, tohle má tedy >tisíckrát více; mimochodem původní Temelín zůstane po napuštění na ostrově a může nadále pracovat), takže osazením tohoto díla přečerpávacími elektrárnami se vyřeší veškeré problémy s nestabilitou solárních a větrných zdrojů. Nejvhodnější je k tomuto osazení asi udělat tunel do Polska a prohloubit koryto Odry, protože tím získáme s nejmenšími náklady výpust/sání v nejnižší nadmořské výšce, a tedy nejvyšší účinnost.
Když jsem si hrál se simulátorem, tak mě překvapilo, že Česko lze v pohodě napustit až po 490 metrů, a pak to najednou přestane jít na více místech: v okamžiku překročení 500 m.n.m. to najednou začne přetékat všude možně: průsmykem u dálnice na Liberec, přes nádraží v Jihlavě (!), přes hraniční přechod Folmava u Domažlic (kdo by čekal že je tam Šumava tak nízko) a v Chebu.
Dále mě překvapilo, jaký je problém sehnat dlaždice, které by dělaly mapový overlay (něco na způsob overlay vrstvy na seznamácké ophoto mapě, bohužel její licence efektivně neumožňuje použití s Leafletem a učit se jejich API se mi nechtělo), a že nikdo negeneruje dlaždice ze SRTM. Asi si spustím vlastní tile server…
Jako jo, ale dost z toho bych stejně dělal, protože v podstatě totéž (rádiové odrazy od kopců) teď potřebuju stejně.
ceskaprehrada.cz, inspirace: sachy
Tiskni
Sdílej:
lidi nejsou zas tak pitomí spíš bych to jako prezentovala jako nesmyslnej projekt co má z eu vytáhnout prachy co se vyhoděj na totální nesmysl. navrhuju projekt doplnit o veřejně přístupný účetní knihy s výdajema na realizaci studie proveditelnosti ;D
Ale zase jako vytáhnout prachy na přehradu a pak říct: „nenapršelo, smůla“ – to by byl slušný trolling :-)
s dobrým vodním chlazením by jako šlo temelín dostat za současný limity výkonu si myslim ;D
a bude temelín pod vodou nebo na břehu?? leží zhruba na průsečíku úseček tvořenejch městama protivín - týn pod vltavou a albrechtice pod vltavou - dříteň víc to zazoomovat nejde :O ;D
supr plán :D :D :D :D
bych jako počítala se spolufinancováním z rozvojovejch fondů evropský unie na to lidi slyšej ;D
Zaměstnanci NSA Litoměřice vyměřují hranice nového jezera na budoucím pobřeží Plzeňského zálivu:DD
všecko co je za hranicí naše státu už přece jako neni problém našeho státu ne?? :O :O :D :D :D :D ;D
akorát utopíme poslký horníky v tůrowě jako myši v dírách :O :O :D :D ;D
Ale možná bych si nechal skrýt údaje, být vámi...
mě by jako třeba vubec nenapadlo že se tak fakt jako menuješ sem si celou dobu myslela žeto je přezdívka nekecám :O :O :D :D


Je to obrovské množství vody. Přemýšlel jsi, jaká firma ji bude dodávat a za jakou cenu? Jak bude vypadat výběrové řízení? Obávám se, že by se na tom akorát napakovala nějaká americká nebo ruská firma (podle toho, kdo bude zrovna u moci). A Číňani tu pak budou půjčovat šlapadla. Nevím, jestli je to zrovna výhodný obchod…
Na druhou stranu z potápěčského hlediska by to bylo dost zajímavé – dneska třeba na dně Orlíku vidíš jen pár rozbořených zdí – tady by toho bylo mnohem víc.
Tohle jako čistě národní projekt nemá šanci na úspěch. Tu mají dnes prakticky pouze velké mezinárodní projekty, které mohou čerpat peníze z evropských fondů pro spolupráci. Soustředil bych se tedy spíše na projekt Moravské přehrady, kde bychom na spolupráci se Slováky, Rakušany a možná i Maďary - nemám to propočítané - mohli vytěžit mnohem více.
Navíc by to řešilo i problém s drastickým poklesem HDP při zatopení Prahy. (Zatopené Brno přirozeně nikdo z neplavoucí veřejnosti nezaznamená, není proč).
Proto taky píšu o mezinárodním projektu. Jedna menší hráz by byla někde u St. Pölten (+ samozřejmě zašpuntování Dunaje někde u Kremže) a dvě větší mezi Bratislavou a Vídní (Vídeň - Leithagebirge a Leithagebirge - Bratislava). Je to sice trochu stavebně náročnější, ale zase to můžeš napouštět Dunají, což projekt výrazně urychlí. No a zatopením Bratislavy a Vídně se Praha stane středoevropskou megapolí.
(Megalomanská varianta by pak byla zatopit Maďarsko až k Bělehradu a Slovensko až k Užhorodu, ale buďme realisté)