Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Stačí postavit několik málo hrází (přehradit Labe v Děčíně + pomocná hráz u budoucího přístavu Česká Třebová, kde to kolem 360 m.n.m. začne přetékat na Moravu) a je možné napustit Česko do výšky 490 m.n.m. Stáhl jsem data ze SRTM a provedl simulaci zaplavování (writeup o tom napíšu časem). Musíte uznat, že takto vzniklé vodní dílo je impozantní. Červeně jsou hráze, modře je samozřejmě to, co se zaplaví.
Jakmile máme tuhle mapu, můžeme snadno spočítat (spočítáním pixelů a jejich převedením na metry podle zeměpisné šířky - jde tedy o numerickou metodu prvního řádu, ale whatever) rozlohu jezera (30152 km2), objem (6216 km3), a protože známe výšku takto vzniklých „sloupečků“, tak i celkovou potenciální energii napuštěné vody (6 exajoulů k patě hráze, 13 k hladině moře). Z toho nám vyjde, že tímto dokážeme několik měsíců živit celou Evropu (Temelín = 4 petajouly za měsíc, tohle má tedy >tisíckrát více; mimochodem původní Temelín zůstane po napuštění na ostrově a může nadále pracovat), takže osazením tohoto díla přečerpávacími elektrárnami se vyřeší veškeré problémy s nestabilitou solárních a větrných zdrojů. Nejvhodnější je k tomuto osazení asi udělat tunel do Polska a prohloubit koryto Odry, protože tím získáme s nejmenšími náklady výpust/sání v nejnižší nadmořské výšce, a tedy nejvyšší účinnost.
Když jsem si hrál se simulátorem, tak mě překvapilo, že Česko lze v pohodě napustit až po 490 metrů, a pak to najednou přestane jít na více místech: v okamžiku překročení 500 m.n.m. to najednou začne přetékat všude možně: průsmykem u dálnice na Liberec, přes nádraží v Jihlavě (!), přes hraniční přechod Folmava u Domažlic (kdo by čekal že je tam Šumava tak nízko) a v Chebu.
Dále mě překvapilo, jaký je problém sehnat dlaždice, které by dělaly mapový overlay (něco na způsob overlay vrstvy na seznamácké ophoto mapě, bohužel její licence efektivně neumožňuje použití s Leafletem a učit se jejich API se mi nechtělo), a že nikdo negeneruje dlaždice ze SRTM. Asi si spustím vlastní tile server…
Jako jo, ale dost z toho bych stejně dělal, protože v podstatě totéž (rádiové odrazy od kopců) teď potřebuju stejně.
ceskaprehrada.cz, inspirace: sachy
Tiskni
Sdílej:
lidi nejsou zas tak pitomí spíš bych to jako prezentovala jako nesmyslnej projekt co má z eu vytáhnout prachy co se vyhoděj na totální nesmysl. navrhuju projekt doplnit o veřejně přístupný účetní knihy s výdajema na realizaci studie proveditelnosti ;D
Ale zase jako vytáhnout prachy na přehradu a pak říct: „nenapršelo, smůla“ – to by byl slušný trolling :-)
s dobrým vodním chlazením by jako šlo temelín dostat za současný limity výkonu si myslim ;D
a bude temelín pod vodou nebo na břehu?? leží zhruba na průsečíku úseček tvořenejch městama protivín - týn pod vltavou a albrechtice pod vltavou - dříteň víc to zazoomovat nejde :O ;D
supr plán :D :D :D :D
bych jako počítala se spolufinancováním z rozvojovejch fondů evropský unie na to lidi slyšej ;D
Zaměstnanci NSA Litoměřice vyměřují hranice nového jezera na budoucím pobřeží Plzeňského zálivu:DD
všecko co je za hranicí naše státu už přece jako neni problém našeho státu ne?? :O :O :D :D :D :D ;D
akorát utopíme poslký horníky v tůrowě jako myši v dírách :O :O :D :D ;D
Ale možná bych si nechal skrýt údaje, být vámi...
mě by jako třeba vubec nenapadlo že se tak fakt jako menuješ sem si celou dobu myslela žeto je přezdívka nekecám :O :O :D :D


Je to obrovské množství vody. Přemýšlel jsi, jaká firma ji bude dodávat a za jakou cenu? Jak bude vypadat výběrové řízení? Obávám se, že by se na tom akorát napakovala nějaká americká nebo ruská firma (podle toho, kdo bude zrovna u moci). A Číňani tu pak budou půjčovat šlapadla. Nevím, jestli je to zrovna výhodný obchod…
Na druhou stranu z potápěčského hlediska by to bylo dost zajímavé – dneska třeba na dně Orlíku vidíš jen pár rozbořených zdí – tady by toho bylo mnohem víc.
Tohle jako čistě národní projekt nemá šanci na úspěch. Tu mají dnes prakticky pouze velké mezinárodní projekty, které mohou čerpat peníze z evropských fondů pro spolupráci. Soustředil bych se tedy spíše na projekt Moravské přehrady, kde bychom na spolupráci se Slováky, Rakušany a možná i Maďary - nemám to propočítané - mohli vytěžit mnohem více.
Navíc by to řešilo i problém s drastickým poklesem HDP při zatopení Prahy. (Zatopené Brno přirozeně nikdo z neplavoucí veřejnosti nezaznamená, není proč).
Proto taky píšu o mezinárodním projektu. Jedna menší hráz by byla někde u St. Pölten (+ samozřejmě zašpuntování Dunaje někde u Kremže) a dvě větší mezi Bratislavou a Vídní (Vídeň - Leithagebirge a Leithagebirge - Bratislava). Je to sice trochu stavebně náročnější, ale zase to můžeš napouštět Dunají, což projekt výrazně urychlí. No a zatopením Bratislavy a Vídně se Praha stane středoevropskou megapolí.
(Megalomanská varianta by pak byla zatopit Maďarsko až k Bělehradu a Slovensko až k Užhorodu, ale buďme realisté)