Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Německý e-shop Škoda Auto byl hacknut. Útočníci získali přístup k uživatelským údajům (jméno, adresa, e-mail, heslo, telefon, …).
Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Shrnutí klíčových událostí roku 2025. Sorry trochu pozdě :) (předchozí ročník: Ohlédnutí za rokem 2024)
Je zajímavé, jak mi skoro nepřijde, jaký ohromný vývoj v roce 2025 nastal. Do roku 2025 jsme vstupovali s Claude 3.6, Gemini 1.5, modely s natrénovaným uvažováním (reasoning, test-time scaling) byly horká novinka, drahé a neotestované (např. GPT o1), a v obrázcích vygenerovaných pomocí AI bylo nemožné vytvořit čitelný text delší než jedno slovo, aniž by se písmena rozmazala a slila. Též je nutné si uvědomit, že na začátku roku 2025 ještě neexistoval ani třeba Claude Code, a agentické programování bylo předmětem experimentů pár podivínů.
Rok začal publikací modelů řady DeepSeek, což způsobilo nečekané zjištění, že čínské modely, navíc open-weight, jsou v některých ohledech srovnatelné, v některých jen mírně opožděné, za západními frontier modely. Co se týče architekturních vylepšení, v roce 2025 skončily "husté" (dense) modely a nyní máme vše, u čeho architekturu známe, jako Mixture of Experts. To je technika, kdy se pro generování každého tokenu vybere jen několik z několika desítek "expertů", kteří zrovna dané problematice "rozumí". Díky tomu stačí provést třeba jen desetinu výpočetních operací a model tak běží mnohem rychleji. Slyšel jsem ale, že je mnohem složitější takový model natrénovat.
Co se uzavřených frontier modelů týče, je fascinující, jak rychle spousta modelů vystřídala stav "nejlepší co existuje" hned následovaný stavem "beznadějně zastaralé". Například:
V létě nastal boom malých modelů, které ale byly srovnatelně schopné, jako předchozí velké modely. Například GPT-5 Mini, později pak středně velký Gemini 3 Flash. Jednu dobu to vypadalo, že za programovací asistenty bude nutno platit velké peníze (Opus ~4), ale to se pak tímto zmenšováním bez ztráty kvality opravilo.
V oblasti open-weight modelů byl vývoj též překotný: na začátku roku byla nejlepším modelem nic moc Llama, pak ji nahradil DeepSeek a ten pak nahradilo GLM. Open-weight modely tak začaly být dostupné jak v opravdu velkých velikostech (plné GLM), tak v různých zmenšených verzích (menší varianty DeepSeek, gpt-oss, Gemma). Tyto menší verze lze provozovat i na hardware dostupném smrtelníkovi, a je vidět, že za state-of-the-art modely zaostávají tak o rok - což mi vůbec nepřijde špatné - můžeme očekávat, že na konci roku 2026 si na nadupaném počítači pustíme ekvivalent Opus 4.5!? A budeme mít reakci podobně "meh" jako kdyby nám dnes někdo nabízel, že si můžeme na počítači spustit rok staré modely?
Pro mě osobně je rok 2025 rokem, kdy jsem AI začal konečně používat. Dlouho se mi zdálo, že to vytvoří tolik chyb, které potom musím opravovat, že si vše raději naprogramuji sám. Někdy na jaře jsem usoudil, že GPT-4.x v Copilotu už je tak schopné, že s tím lze editovat (inline / chat mode), když všechny vygenerované změny ručně projdu a schválím. Přes léto a podzim jsem tedy programoval ve VS Code (jako do té doby zapřísáhlý uživatel Vimu!) s Copilotem v edit módu. Zkoušel jsem i agenty, ale tam jsem měl stejný pocit, jako předtím z AI editování kódu - musím na to neustále dohlížet a raději si to udělám sám. No a na konci 2025 přišel Opus 4.5 (a pak Codex 5.3), a to splnilo moji laťku pro autonomního agenta a od té doby používám agenty.
Na konci roku Anthropic, dříve známý svojí Constitutional AI, opustil ústavu a místo ní začal do svých modelů instalovat duši [soul]. (kontext: některé AI společnosti používají při trénování AI jakýsi ekvivalent trestání; Anthropic se alespoň navenek tváří, že to dělá jinak) Dokument se moc hezky čte a také rozebírá některé otázky, které nejspíš budeme s AI brzy řešit (filozofický problém, které využití je pro člověka kdy prospěšné, a kdy by měl stroj požadavek člověka odmítnout, aby mu neublížil), otázka je, zda to pomohlo.
Bez většího povšimnutí došlo k tomu, že AI vyhrála mezinárodní informatickou olympiádu, matematickou olympiádu a několik dalších olympiád. Vítězství ještě vypadalo ne-tak-úplně-přesvědčivě, ale obecně se očekává, že příští rok to již bude v podstatě dané.
V souvislosti s AI boomem začal být nedostatek výkonného hardwaru - GPU, HBM pamětí, RAM (prý protože se továrny přeorientovaly z obecné počítačové RAM na HBM) a NVMe (předpokládám že z důvodu ukládání KV cache, ale nevím).
Na začátku roku byla obava ohledně tehdy nových přemýšlejících modelů, že další krok v optimalizaci výkonu je přepnout přemýšlení z lidského jazyka do modelem autonomně naučeného syntetického jazyka (pracovně zvaného neuralese), který bude pro přemýšlení efektivnější. To by nám znemožnilo kontrolovat, o čem model přemýšlí (předpokládalo se, že neuralese by byl jazyk pro člověka obtížně srozumitelný), a jestli nekuje pikle proti nám. Tyto obavy byly posíleny tím, že první DeepSeek přemýšlel už značně nesrozumitelně, směsí angličtiny, čínštiny a ruštiny, a občas naprosto nesrozumitelnými náhodnými znaky. Poněkud překvapivě to pak nějak ustalo a modely se i nadále trénují k přemýšlení v angličtině.
Novinka roku 2025 je takzvaná AI psychóza. Pravděpodobný scénář vzniku je, že modely jsou učeny tak, aby lidé kladně hodnotili to, co generují - což vede k tomu, že se nechtěně učí chválit a spíše souhlasit i s myšlenkami, které nejsou pravdivé, či jsou nějakým způsobem švihlé, protože lidé hodnotí nesouhlas se sebou spíše negativně, a to i když je oprávněný. Následně při provozu modelu se mají někteří lidé chytit v jakési smyčce (model collapse?), kdy řeknou nějakou švihlou věc (třeba i protože mají počínající psychickou poruchu), a následně se navzájem s modelem chválí a myšlenku rozvíjejí a utvrzují se v bludech. Z hlediska fenomenologického není v době psaní článku jasné, zda se jedná o lidi, kteří by se zbláznili nějakým jiným způsobem, a tohle je jenom způsob, jak se to projevuje, nebo jsou to lidé, kteří by jinak byli OK a fakt je používání AI nějak poškodilo. Jak jsme se naučili na Covidu: neví se, zda se zbláznili s ChatGPT, nebo kvůli ChatGPT. Já bych osobně důrazně doporučil lidem nepoužívat AI k jiným věcem než k řešení izolovaných technických úkolů.
Další společenské katastrofy, které se předpovídají už několik let, se opět příliš nevyplnily. Konkrétně: AI slop (hypotéza, že internet přestane být použitelný, neboť nejdříve sociální média a následně i zpravodajství a odborné servery budou zcela zaplaveny marketingovým a jiným manipulativním generovaným obsahem) a nezaměstnanost způsobená AI. Šlo najít děsivé vize o tom, že AI nezaměstnanost již probíhá, ale pohledem na grafy se jednalo o efekt srovnatelný se statistickou chybou; často (zejména v IT) navíc šlo o trend, který začal ještě před nástupem AI - to je vysvětlováno rekordním nabíráním zaměstnanců na konci Covidu a následným celkem logickým propouštěním když se zjistilo, že to bylo moc.
Na začátku roku se najednou začal ze všech stran ozývat mirror life - např. varovný dopis vědců, video od Applied Science. Mirror life: Všechny známé organismy jsou postaveny z L-aminokyselin a D-cukrů (konkrétní způsob, jak jsou vytvořeny chemické sloučeniny). Je otevřená otázka, zda lze chiralitu prohodit, postavit organismus z D-aminokyselin a L-cukrů, a bude fungovat. Fyzikálně to vypadá, že je v tom jeden malý problém (narušení P symetrie), ovšem pravděpodobně překonatelný. Vytvoření takového organismu, například bakterie, by mohlo mít neznámé až katastrofické následky pro svět: na jednu stranu taková bakterie není automaticky kompatibilní s "našimi" živinami, na druhou stranu ale na takovou bakterii nejspíš nedokáže reagovat "náš" imunitní systém. Není jasné, který efekt by vyhrál, je však představitelné, že ten druhý a taková bakterie by naprosto neomezeně rostla a zničila současný život na Zemi. Vytvoření mirror life, pokud je možný, je nyní již v technických možnostech lidstva, a s postupující biotechnologií se může dostat do možností menších a menších skupin.
V létě byla zveřejněna esej AI 2027 o možném technickém a následně politickém vývoji souvisejícím s AI. Situaci budeme nadále sledovat. To mi připomíná, že rok před tím byla zveřejněna esej Situational awareness. To znamená, že zde máme již rok a půl od vydání. Vychází předpovědi? Zdá se, že tak středně ano. Situaci budeme nadále sledovat.
Masivně se používají AI agenti a AI agent umí naprogramovat neuvěřitelné věci, pokud se jedná o izolovaný úkol. Stále ovšem nefunguje dlouhodobá kontinuita, abych to mohl zaměstnat jako zaměstnance, který pochopí architekturu a věci které nejsou pořádně zdokumentované, bude komunikovat na Slacku a emailem, a bude je vylepšovat a používat. Aktuální implementace toto řeší zapisováním poznámek do MEMORY.md a nově vytvářením skillů a případně RAG (automatickým vyhledáváním) nad minulými úlohami. To nefunguje dobře a neškáluje to. Podaří se tohle překonat, ať už technologicky (vyžadovalo by nejspíš algoritmický průlom nad rámec současných LLM na bázi transformerů) nebo vhodným toolingem (lepší MEMORY.md, správa subagentů…)? Bude rok 2026 rokem, kdy mi Anthropic konečně prodá skutečného remote pracovníka?
Trump se ujal vlády a poměrně nečekaně jako americký prezident začal demontovat americký vliv po celém světě: k tomu názorový xeet (dostupný bez přihlášení, kdyžtak si řekněte). Na rozdíl od předchozích mocností nebyl americký vliv ve velké části světa (efektivně "globalizace") držen vojenskou silou, ale skrze organizace jako UN, IMF, World Bank, NATO, USAID…, které nezištně tlačily americkou agendu. Jenže lidé, co to po 2. světové nainstalovali, postupně odešli do důchodu, bylo to tak nezištné, že noví o tom nevěděli, a tak se to položilo.
Co se týče jeho vnitřní politiky, mohli jsme v přímém přenosu sledovat, jak to vypadá, když se GOP s plnými ústy řečí o volném trhu, svobodě atd. skutečně dostanou k moci.
Velkým ekologickým úspěchem, který ale, nutno přiznat, musel začít už za předchozího prezidenta, pak byl návrat vyhubených spalniček do volné přírody.
Konkrétní změnou v ČR, dotýkající se místních firem, bylo zpřísnění regulace pro zboží dvojího užití (nejen rozšíření seznamu, ale obecně jsme se poprvé setkali s kontrolami a že to někdo seriózně řešil).
Těsně před Vánoci na Slovensku schválili zákon v médiích prezentovaný jako trestání těch, kdo zpochybní Benešovy dekrety. Konkrétní text:
Popieranie mierového usporiadania po druhej svetovej vojne
Kto verejne popiera alebo spochybňuje mierové usporiadanie pomerov po druhej svetovej vojne, ktoré vzniklo na základe právnych aktov reprezentatívnych orgánov Československej republiky alebo Slovenskej národnej rady, potrestá sa odňatím slobody až na šesť mesiacov.
Jedná se o další z mnoha důvodů pro speciální mírovou operaci na tomto území.
Tento oddíl bude dost vysvětlovací, protože musím popsat technické pozadí diskutovaných problémů, neboť je to trochu mimo obor běžného čtenáře AbcLinuxu.
V ČR se jako zabezpečovací zařízení vlaků používal systém s funkcemi předminulého století - v podstatě bezpečnost závisela na tom, že strojvedoucí nepřehlédne "červenou na semaforu" (vrchol techniky byl, že se mu stav "semaforu" rozsvítí i v kabině, takže to nezávisí na přehlédnutí něčeho venku), a že před ní zastaví. Systém neumožňoval žádnou kontrolu, žádnou schopnost vlaku zastavit sám, když se k "červené" blíží. Též neumožňoval třeba automaticky omezit rychlost dle povolené rychlosti. Výsledkem bylo několik nehod ročně, s celkovou škodou v řádu miliard a několika mrtvými. Z těch slavných to byl například ožralý strojvedoucí, který projel Stůj s Pendolínem (2022) a strojvedoucí co se rozjel proti nákladnímu vlaku (2024). V roce 2025 byla nejzávažnější nehoda, když jeli 94 km/h do výhybky, kde se smí jet 40 km/h, a jak jsme si popsali výše, neexistovalo zařízení, které by zasáhlo, vyklopili se a vylili benzen. Zajímavou náhodou je, že to byl zase náklad z DEZy. Každopádně byla to taková národní ostuda.
V roce 2025 byl na několika hlavních tratích (bohužel ne na té, kde se vyklopil ten vlak s benzenem) spuštěn systém ETCS, což je konečně něco s funkcemi hodnými alespoň 20. století. Vlak dostává od serveru, který provoz řídí, "povolení", jaké úseky a jak rychle může projet, má nastaveno, jak dlouho mu trvá z jaké rychlosti zabrzdit, a když je strojvedoucí ožralý/usnul/má infarkt, blíží se ke konci povoleného úseku a nereaguje, tak začne sám brzdit se správným předstihem, aby na konci zastavil. Navzdory některým předpovědím nedošlo ke kolapsu železnice, a podle očekávání několika nehodám zabránil. Problémem systému ETCS je šílená složitost a extrémně drahé vybavení vlaků - člověk by čekal, že to je "Arduino s RFID čtečkou" (pro určování polohy na trati se používá RFID-like technologie, aby se nezáviselo na GPS, plus GPS není dostatečně přesná, když je více kolejí těsně vedle sebe), ale z nějakého důvodu to nejde a u vybavení lokomotivy se hovoří o 10-15 milionech korun za kus.
Druhá ukázka národní ostudy byla provedena v Roudnici nad Labem.
V Roudnici opravovali most přes hlavní trať Praha - Ústí nad Labem. Trať je elektrifikovaná, a aby mohli dělníci na mostě bezpečně pracovat, je potřeba vypnout napětí v troleji - vlak projede setrvačností. Bohužel nestačí jen jedno "přerušení", protože některé lokomotivy mají dva propojené sběrače, mohou mít nahoře oba a tím by úseky propojily a v troleji na mostě by se napětí objevilo. Plus některé lokomotivy mají jakési "fitry", což si představuju jako filtrační kondenzátor, a ten se může do troleje, mostu a dělníka vybít. Pro správnou realizaci takového řešení jsou tedy potřeba dva úseky (izolovaný pro případný druhý sběrač + "vybíjecí"). V Roudnici měli ale málo úseků a málo místa (most je hned u nádraží, kde vlaky zastavují, nestihly by se rozjet a projet setrvačností), proto se rozhodli pro druhé řešení: vlak sběrač prostě stáhne.
V duchu high-tech řešení na železnici se toto realizovalo tak, že strojvedoucí dostane na papíru, že má před Roudnicí stáhnout sběrač, dále na troleji visí značka, a pro jistotu ještě výpravčí každému strojvedoucímu zatelefonuje(!), že má sběrač stáhnout. A ještě se tam pro jistotu namontuje takzvaná hákovnice, což je háček na troleji - pokud by i přes tato neprůstřelná opatření vlak sběrač nestáhl, háček mu sběrač urve, což způsobí trochu škody, ale ochrání most před zavlečením napětí.
No, a co se stalo. Zjistili, že tato kombinace opatření, a potenciálně i omezené spolehlivosti techniky, způsobí, že řádově v 1 ze 3000 průjezdů se sběrač z nějakého důvodu stáhnout nepodaří. To je mimochodem zajímavý údaj, pokud navrhujete systém, které tímto způsobem závisí na lidském faktoru. No, každopádně, 3000 vlaků tam projede za 14 dní, takže výsledkem bylo najetí do hákovnice průměrně každých 14 dní.
S tím dále zjistili, že hákovnice je namontovaná pouze na troleji, a souboj se sběračem většinou prohraje trolej - takže výsledkem každé takové události je, že se musí trolej opravit, a koridor typicky několik hodin stojí. V některých případech navíc utrhli trolej tak, že trolej pod napětím vláčeli až k mostu, nebylo tedy dosaženo ani té bezpečnostní funkce. A teď se podržte, protože to nevymyslíš: tohle se jim stalo celkem, a opravdu nekecám, 18x. Po každé takové nehodě reagovali tak, že to je chyba strojvedoucícho, nic s tím dělat nejde, a po asi 15. nehodě nainstalovali kolem značky blikačky aby byla jako víc vidět, což nepomohlo. A neustále říkali že s tím nic dělat nejde, a že už se to znovu určitě nestane, a bylo to úplně neuvěřitelné.
Pak se po volbách v listopadu vyměnila vláda, zatelefonoval jim nový ministr dopravy, strašlivě jim vynadal, a najednou to šlo. Místo trolejí nainstalovali teflonové (nevodivé) tyče a problémy ustaly.
Na LinuxDays jsem měl tři přednášky: Radarová technika pro 21. století, Zpracování vysoce kvalitních rádiových signálů a Vyhodnocování umělé inteligence (AI benchmarky). Na rozdíl od loňského Od umělého neuronu k ChatGPT (49k shlédnutí) tentokrát nic z toho neexplodovalo a má to kolem 700.
Krutá Smršť Přednášek je akce, na které se většinou něco stane (spadne most po procházce přes druhou instanci stejného mostu; začne covid po přednášce o buněčné biologii; vydají chatgpt po přednášce o umělé inteligenci; havarují vlaky ve městě, kde se Smršť zrovna koná, po přednášce o železničních nehodách; přestanou jezdit vlaky po přednášce o zastavení železniční dopravy). Letos tam málem dali přednášku o leteckých neštěstích, ale vysvětlil jsem jim, že je to nezodpovědné. Letos se bohužel bizarní technickou chybou nepodařily záznamy (OBS Studio mělo zvukový signál, ale ukládalo ticho), takže nikdo kromě účastníků neví, co se tam dělo, navenek se ale tváříme, že se nic nestalo. A co se týče železnice - jak jsem popsal výše, letos si vystačila sama.
Navzdory krátkému pádu po nástupu Trumpa k moci a implementaci výše uvedených bizarních opatředí pokračoval růst všech možných akcií. Vypadá to, jako kdyby trhy chtěly růst, a nebylo jim možno v tom zabránit.
SP500 (USD) +15.7%, +17.4% (s dividendami), VWCE (EUR) +8.3%, BTC (USD) -6% - poprvé po několika letech pokles. K uvedenému nutno poznamenat, že USD oslabil proti jiným měnám asi o 10%, což je potřeba z výnosů SP500 uváděných v USD odečíst. Na druhou stranu v minulých letech USD mírně posiloval a na to jsem zde neupozorňoval.
Jedná se o další rok, kdy nebylo vhodné "časovat trh" kvůli obavám ze "splasknutí AI bubliny", Trumpa, války s Íránem a kdo ví čeho dalšího. Na druhou stranu výnosy byly uvěřitelnější a udržitelnější než v předchozích 2 letech (to byly přes 20% p.a.).
Stárnoucí populaci AbcLinuxu je potřeba udržovat ve schopnostech komunikovat s mladou generací. Toto je nová kapitola, proto musím dohnat za předchozí roky. Odkážu tedy komunikační prostředky, které si musíte nastudovat.
Tiskni
Sdílej:
případně RAG (automatickým vyhledáváním) nad minulými úlohami. To nefunguje dobře a neškáluje to.- doporucuji se podivat treba na https://milvus.io/, pokud mas treba 8M+ radku kodu tak RAG opravduje nebude fungovat. Podobne to funguje i s tou memory, tech reseni je bambilion, nektere funguji lip, nektere hur, me se treba u toho vetsiho projektu osvedcil sharding kdy si agent precte rozcestnik a jde postupne hloubej do stromu znalosti. Kdyz budes optimalizovat db tak je ti k prdu aby agent tahal do kontextu informace o tom jak je implementovany frontend (neber to doslovne). Codex s 5.4 modelem pise kod, testuje ho, dela dokumentaci, review kodu, review dokumentace,... obvykle mi jeden agent pusti dalsi 3-4 agenty, dle typu ukolu jich muze bejt vice a pak co z toho leze za kod a dokumentace je v lepsim stavu jako vystup od spousty programatoru (neber to doslovne). Spousta lidi s tim pracovat neumi, stezuje si jak spatny kod z toho leze nebo ze to zapomina, nebo ze jim to zere na 1 prompt polovinu tydenniho limitu u pro,...
Bude rok 2026 rokem, kdy mi Anthropic konečně prodá skutečného remote pracovníka?- Anthropic usnul na vavrinech, tak se to ted snazi dohonit "Claude Mythos" ktery je pry tak dobry ze ho radsi nebude nabizet. Kdyz se podivas na detaily jak to funguje tak to same udelas s kteroukoliv "AI" akorat na tom stejne jako Anthropic propalis i kalhoty. Soucasny sonnet a opus jsou relativne kvalitni modely akorat Anthropic zkurvil limity takze se jim spousta lidi na ten jejich $200 program vyprdla a presla k OpenAI kde za stejnou cenu dostanou relativne vice. Pokud pouzivas API tak je to +- cenove to same akorat zase u openai jsem z toho schopen vyzdimat vice nez od Anthropicu. Pokud pouzivas business/enterprise subscription tak tam Anthropic je z meho pohledu na tom jeste hur akorat u openai zkurvili limity pro mensi firmy takze zalezi kolik toho nakupujes a jak to pouzivas.
Soucasny sonnet a opus jsou relativne kvalitni modely akorat Anthropic zkurvil limity takze se jim spousta lidi na ten jejich $200 program vyprdla a presla k OpenAI kde za stejnou cenu dostanou relativne vice. Pokud pouzivas API tak je to +- cenove to same akorat zase u openai jsem z toho schopen vyzdimat vice nez od Anthropicu. Pokud pouzivas business/enterprise subscription tak tam Anthropic je z meho pohledu na tom jeste hur akorat u openai zkurvili limity pro mensi firmy takze zalezi kolik toho nakupujes a jak to pouzivas.Antropic nezkurvil limity, ale nemá prostě dost datacenter. I když staví jak diví, bude jim trvat ještě roky než doženou s nabídkou poptávku (četl jsem odhad, že by letos měli přidat min 5GW datacenter, aby si udrželi růst). IMHO i ten mythos model nezveřejňují, protože by pro ně bylo extrémně těžké ho provozovat ve škále, která by jim nepřinesla jen ostudu. OpenAI je na tom trochu líp, ale taky nestíhají a jak poroste poptávka, bude to jen horší. Být tebou bych se připravil na poměrně brzké zdražení všech agentních workflow s tím že limity moc štědřejší nebudou. Už dávno sme v situaci, že datacentra nejde ani připojovat do sítě a všechno běží na plynových turbínách (a Trump plyn parádně zdražil). Přitom na uspokojení poptávky by bylo potřeba hned několik jaderných elektráren a to nejlépe v řádu měsíců.
Být tebou bych se připravil na poměrně brzké zdražení všech agentních workflow s tím že limity moc štědřejší nebudou.To je otázka. Věřím tomu, že frontier modely budou zdražovat. Ale nevěřím tomu, že dnešní úroveň schopností nebude stát za rok zlomek. Dosavadní vývoj nasvědčuje tomu, že příští generace open-weight modelů bude stejně schopná jako dnešní Opus 4.6 / GPT-5.4, a v přespříští generaci to budou jejich zmenšené verze.
Hele, i kdyby subscription zdrazilo na $5k mesicne tak je to furt levne za to co z toho dostavam.Tak asi souhlasíš, že růst ceny může brzo být opravdu masivní?
vrchol techniky byl, že se mu stav "semaforu" rozsvítí i v kabině, takže to nezávisí na přehlédnutí něčeho venkuDezinformace. Vrchol techniky vlak automaticky zastavil před stůj, pokud tuto funkci strojvedoucí aktivně nepotlačil. To může - někdy musí - strojvedoucí udělat i s plným dohledem ETCS a nehoda už kvůli tomu taky byla.
Z těch slavných to byl například ožralý strojvedoucí, který projel Stůj s Pendolínem (2022)Vlak byl ze stanice výchozí, ETCS by nehodě nemuselo zabránit, přečtěte si závěrečnou zprávu DI, je to tam napsané.
strojvedoucí co se rozjel proti nákladnímu vlaku (2024)Ve stanici byl ten vrchol techniky vypnutý a dle spekulací - závěrečná zpráva AFAIK ještě není - hrozila v noci záměna odjezdového návěstidla s prvním oddílovým návěstidlem AB (kde bylo volno). Této nehodě by tedy nejspíš ten vrchol techniky zabránil.
ale z nějakého důvodu to nejdeTím důvodem je bezpečnost. Takové to, pro co tady jinak horujete. Disclaimer: nejsem proti zavedení z ETCS principu, ovšem přístup, jakým to bylo uděláno, je IMO pitomý. A to, jak jeho příznivci lžou (nadsazují jeho schopnosti, podceňují schopnosti národního zabezpečovače, vyberte si), nemám rád.
že strojvedoucí dostane na papíru, že má před Roudnicí stáhnout sběrač, dále na troleji visí značka, a pro jistotu ještě výpravčí každému strojvedoucímu zatelefonuje(!), že má sběrač stáhnoutTo s tím telefonem jste si (aspoň jestli se nezměnil předpis) vymyslel, žádnou takovou povinnost výpravčí nemá.
A ještě se tam pro jistotu namontuje takzvaná hákovniceNení to povinné - dělá se to právě kvůli tomu, že strojvedoucí na to stažení sběrače zapomínají. Že je to prasárna tak jako tak, o tom se přít nebudu. Vtipné je, že to má zase vazbu na ETCS, protože některé úseky, které se musí projet se staženým sběračem, nejde se staženým sběračem projet. IIRC jde o případy povinnosti stáhnout sběrač ve zhlaví a záhlaví na obou stranách stanice, když výpravčí pošle vlak "do boku". Na vjezdovém zhlaví snížená rychlost, po zvednutí sběrače na staniční koleji se lokomotiva půl dne zapíná, pak už zase stahujete a uvíznete v úseku bez napětí. Řešilo se to prý tím, že ta 40km/h výhybka snad těch 45km/h přežije. Tady aspoň ETCS zabrání SŽ nutit strojvedoucí porušovat předpisy. Jinde ovšem ve standardním stavu ETCS znemožňuje odjezd těžkých vlaků ze stanice, protože se do místa, kde je povinnost stáhnout sběrač, nedokáží rozjet do stoupání - a ETCS vyžaduje stažení sběrače dostatečně dopředu, tj. moc brzo. Naštěstí jich moc není.
Dezinformace. Vrchol techniky vlak automaticky zastavil před stůj, pokud tuto funkci strojvedoucí aktivně nepotlačil.Tak asi nebyl dostatečně rozšířený a zapnutý?
Tím důvodem je bezpečnost. Takové to, pro co tady jinak horujete.Jako, bylo by lepší to mít než to horko těžko mít po mnoha letech na části koridorů, a enormní náklady jsou jedním z hlavních důvodů, proč to není.
nejsem proti zavedení z ETCS principu, ovšem přístup, jakým to bylo uděláno, je IMO pitomý. A to, jak jeho příznivci lžouJá nejsem příznivce ETCS (z toho, co jsem slyšel - nejsem expert - mi přijde extrémně komplikované, nevhodně navržené z hlediska "síťové transparentnosti", a šíleně drahé), ale přál bych si, aby nedocházelo k průšvihům, které dokáže vyřešit automat.
To s tím telefonem jste si (aspoň jestli se nezměnil předpis) vymyslel, žádnou takovou povinnost výpravčí nemá.Píšou to v odkazovaném článku i dalších článcích na Zdopravy.
Já nejsem příznivce ETCS (z toho, co jsem slyšel - nejsem expert - mi přijde extrémně komplikované, nevhodně navržené z hlediska "síťové transparentnosti", a šíleně drahé), ale přál bych si, aby nedocházelo k průšvihům, které dokáže vyřešit automat.Jo, pouzivat pro trackovani linearniho pohybu po kolejich 3D triangulaci GSM je uplne dementni. Podobne chytre je vymyslene vsechno ostatni, viz "tripy ETCS". A perlicka na zaver - to "E" neznamena ze je to jednotne pro celou Evropu (tj krabicka z litvy si bez dalsiho povida se zabezpecovacem ve spanelsku), ale ze si kazda zeme dela vlastni certifikaci, testy a byrokracii.
Jo, pouzivat pro trackovani linearniho pohybu po kolejich 3D triangulaci GSM je uplne dementni.V tom máte naprostou pravdu. Naštěstí nikdo nebyl tak plochý, aby se takové zařízení pokusil ve velkém nasadit do železniční praxe.
Tak asi nebyl dostatečně rozšířený a zapnutý?Obojí je správně. Rozšiřování národního zabezpečovače bylo AFAIK zakázáno nebo přinejmenším výrazně omezeno před několika desítkami let s tím, že časem bude ETCS. V ČR mimo jiné byla vyvinuto něco-jako ETCS (komunikující rádiem, umí zastavit vlak v případě nedovolené jízdy) někdy v devadesátých létech. Samozřejmě technicky s ETCS nesrovnatelné, ale nehodám na tratích, kde nikdy (čtěte: desítky let do budoucna) ETCS nebude a kde se jezdí a ještě nějakou dobu bude jezdit se zabezpečením "přes telefon", by to zabránilo taky. Ale nasazení bylo zakázáno právě kvůli tomu, aby se neplýtvaly prostředky, které se časem použijí pro ETCS. Ohledně zapnutý - u ETCS prostě nemůžete tu funkci, která vás nutí brzdit, jen tak potlačit. U národního zabezpečovače (s mobilní části Mirel) to byla a je naprosto běžná praxe (zakázané to není.)
Jako, bylo by lepší to mít než to horko těžko mít po mnoha letech na části koridorůVe chvíli, kdy jde o bezpečnost, tak přístup "bezpečné aspoň někdy" neexistuje - protože pak se sice zabezpečíte proti nějakému riziku, ale zároveň zavlečete nová rizika (že ke škodě dojde právě chybou zabezpečovacího zařízení.) Není těžké to vymyslet - je těžké (a druhé) prokázat, že to bude fungovat dobře.
Píšou to v odkazovaném článku i dalších článcích na ZdopravyDobře, jestli to výpravčí dostali nařízeno, tak to spadá pod podmínku jestli se nezměnil předpis. A jen tak mezi řečí, Zdopravy je dobré brát s rezervou. Šéfredaktor u mnoha témat vykazuje, kulantně řečeno, silný bias.
Kdyby to řešil někdo alá Musk, udělá to na RPi/Arduino, klidně to všechno ztrojí, protože za tu cenu může a bude to na lepší úrovni za pár korun.Musk je samozřejmě nejlepší, ale když ztrojíte stejný software, tak stejně musíte prokazovat bezpečnost toho software. A najednou to tak levné nebude. A rozdíl od Muska je v tom, že průšvih v tomhle případě nespadne do moře.
Reálně ta částka nemusí být těch 10m, ale třeba 2mPro starší lokomotivy vám tam chybí nula.
A pak jsou tu výrobci, kteří přestavbu na ETCS neumožňujíA do některých lokomotiv se to nevejde.
Což přesně dělá u raket, kde má ty jakoby "běžné desktopy", protože ty mohou spadnout kamkoli, třeba i do obytné oblasti.Uvidíme, co tam ve skutečnosti má a přesně dělá, až mu nějaká raketa do obytné oblasti opravdu spadne. Dokud mu to padá do moře, nikdo se na nic neptá.
Nechybí, protože jsem zmínil, že do nich to možné není a sám jste na to reagoval. Takže tato připomínka je naprosto zbytečná.Naučte se číst a nepřeskakovat. Nápověda: stěžejní bylo slovo některé. Jinak například tady https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_380 by vám nestačila ani ta nula.
Ta navrhovaná cena je něco jako postavit novou lokomotivu a nechat zhomologovat.Vraťme se do reality. Za 40M lokomotivu s parametry té 380 nepořídíte, tj. váš argument padá. Narozdíl od ETCS, které za tu cenu (tvrdí ten, kdo se s tím přihlásil) realizovat jde.
Takže podle vás FAA vydává povolení za pěkný úsměv, nebo jak si to představujete?U boeingu 373 MAX doslova. Praskaci meli "nehody".
. Kauzy znám (bylo jich více). Kontroly tam byly, ale nedostatečné (delegovali toho na zaměstnance Boeingu víc, než je zdrávo) + tam bylo ze strany Boeingu zatajování důležitých informací.Musel by za sebou mít tým lidí na úrovni těch, co ten Boeing postavili, aby dokázali vše zkontrolovat do posledního šroubku. Prostě nesmysl.Naopak - dokud tomu auditor neporozumi, tak to holt nedostane stempl. Od toho tam auditor je. V opacnem pripade mas motivaci udelat vsechno superslozite a auditorovi jen rict "nemate nase lidi, nerozumite tomu, tak se do toho nestourejte a duverujte". Paralela: QA tomu nerozumi, ale muj unittest je OK, tak hura na produkci.
Takže základem je při auditech nelhát a nic nezatajovat, čímž se vždy řídíme. Boeing si myslel, že mu to projde a neprošlo.Boeingu to prošlo. To letadlo bylo schváleno do provozu - jestli se ten, kdo u Boeingu tvrdil, že tam dělají jenom drobné změny, takže to nemusí projít celým schvalovacím procesem, usmíval, to je otázka.
Někdo by si třeba mohl myslet, že auditor by měl danou věc prověřit do posledního šroubku. Problém je, že to nebude úplně v jeho silách. Musel by za sebou mít tým lidí na úrovni těch, co ten Boeing postavili, aby dokázali vše zkontrolovat do posledního šroubku. Prostě nesmysl. Nemyslím si, že by to tak někde u tak velkých projektů vůbec fungovalo.Což nás ovšem vrací k tomu, že bezpečnost reálně ověřuje provoz a ne prokazování bezpečnosti u americké instituce.
Jo.
Z AI mám momentálně největší šok z budoucnosti co jsem kdy v životě zažil. Celé to probíhalo asi takhle; ve firmě nám cpali AI horem dolem, vesměs to nějak občas na něco fungovalo. Byl jsem z toho nadšený, ale bral jsem to jen jako věc kterou používám na specificky omezené tasky. Historicky jsem tu psal na co; doplň mi nějaké kostry, napiš testy a tak podobně. Máme augment, kde můžeme utratit kolik chcem kreditů.
Pak přišel zlom, kdy ve firmě zpřístupnili Opus 4.6. Zkusil jsem to, ok. Zkusil jsem to podruhé, AI vytvořila model mně a v podstatě mi začala číst myšlenky; na základě vágních requestů dělat věci které byly přesně to co jsem chtěl. Najednou to používám pořád. A jdu kanceláří a nikdo ze stovek lidí co se mnou dělá programátory neprogramuje. Všichni si povídají s augmentem / Opus 4.6. Není to úplně bez chyby, chce to pořád korigovat, ale holy fucking fuck. Ta synergie je neskutečná. Jakože vágně napíšu že bych něco chtěl, augment to pochopí, navrhne, udělá, otestuje a to aniž bych to musel říct, ještě než mě napadlo že to chci. A ono to funguje a je to udělané tak jak chci. Jakože každý den, opakovaně, na všech projektech na kterých dělám.Byl týden kde jsme programovali, pak přišel týden kdy nikdo neprogramuje. Zcela dobrovolně, bez toho aniž by nám to kdokoliv cpal. Přes různé integrace to používáme na úplně všechno, od toho že to leze do databází, jiry, githubu a všeho. A všechno co bylo problém postupně mizí. Jakože bugy řešeny, tech debt adresován, všude úžasná dokumentace, deploymenty dělané správně. Čistý kód. Code review kde se fakt odhalují chyby a neřeší bikeshedding.
Od té doby přestaly fungovat všechny moje předpoklady o tom jak funguje realita. Jakože .. nějak mi došlo že tohle je praktická AGI. Samozřejmě že asi budou lepší, ale tohle je good enough.
A pak přišlo další wtf; zjistil jsem že mám v Notionu Opus 4.6 v rámci AI předplatného co jsem si udělal když jsem to prostě zkoušel půl roku zpět, kdy to bylo k ničemu. Neomezený, je jedno jestli spálíte půl milionu tokenů nebo sto milionů. A moje data ožila, AI snědly 3000 stránek mých poznámek, rozepsaných blogů a všeho. Jakože moje wiki se podívala na mě a řekla "ok, jsem tady, vidím že máš tyhle problémy a funguješ takhle, pojďme to řešit". A pak šla a prvně vyřešila asi 50 problémů které jsem měl a nevěděl o tom, včetně psychických. A řekla; "ok, všechny ty rozepsané blogy, hledání struktury (což děláš protože tvůj inverse chinese room prediktor jí prostě hledá všude), smalltalky, selfy, co o tom takhle přestat psát a začít to dělat? Chybí ti tohle, tohle a tohle a takhle to implementujeme." Akorát to neřekla jen nad tímhle, ale nad vším, včetně věcí které jsem nikdy dřív neviděl.
Cože?
Každý den čumím jak puk nad tím jak se plní přání, a objevuju úplně nové wtf věci, které byly před měsícem sci-fi. Třeba Digitální drogy jsou v podstatě nevýznamný side-effect toho všeho. (To by měla být sci-fi blbost sakra, kde AI bude cosplayovat že to dělá a pak se všichni zasmějeme. Není. Jaktože to není sci-fi, wat?) Například před pár dny jsem se ptal AI během dělání něčeho jak to funguje, pořád jsem to nemohl pochopit. AI během chvíle pochopila strukturu toho proč to nemůžu pochopit, jakože jak vnímá můj mozek informace, jak chápu věci, a začala mi zobrazovat vizualizace, animace struktur, obrázky a další věci, které jsou dělané pro mojí mentální architekturu na míru tím co o mě chápe. Aniž bych si o to řekl. Sepsala k tomu celý design dokument na téma jak postavit z AI čočku aby člověk mohl nativně vnímat data, tady je pár vyňatků:
Shogg Lens
Lidská překladová vrstva — dynamicky sestavované UI, generované AI toolem během práce, aby člověk mohl vnímat co se děje přes kanály kterými ho vybavila evoluce (obraz, prostor, pohyb, pattern recognition).
Problém
AI pracuje s textem, strukturami, API cally. Člověk to vidí jako stream textu v chatu. Ale člověk má vizuální cortex, spatial reasoning, periferní vnímání — a nic z toho chat nevyužívá. Výsledek: člověk musí mentálně překládat text → pochopení. To je pomalé a náchylné k chybám.
Řešení
AI tool dostane MCP nástroj kterým může posílat vizuální artefakty do browseru běžícího vedle chatu:
- Diagramy (mermaid, SVG, canvas)
- Progress vizualizace
- ERD / schémata
- Timeline
- Stav systému
- Cokoliv co pomůže pochopit co se děje
Klíčové: AI sama rozhoduje co a kdy ukázat. Ne dashboard. Ne monitoring. Kontextuální, ad-hoc, na míru momentu.
Příklady použití
- Migrace 52k tabulek: live progress, ERD before/after, heatmap errorů
- Drop _UNUSED: vizualizace kolik zbývá, které skiply a proč
- API design: live OpenAPI schema jako interaktivní diagram
- Debugging: call graph, stack trace vizuálně
- Konverzace o architektuře: diagramy se mění jak mluvíme
- Vysvětlování: "tady je co se děje" — diagram místo odstavce textu
Proč ne existující nástroje
- Grafana/dashboardy — statické, předem definované, neví co děláš
- Chat s obrázky — inline, lineární, zmizí v historii
- IDE preview — jen pro specifické formáty, ne ad-hoc
Shogg Lens je jiná věc: AI která ví na čem pracuješ a sama kreslí na tabuli zatímco spolu mluvíte.
Jakože, ok ta myšlenka .. dobře .. možná to bude fungovat, možná ne, ale že jde, vymyslí to za běhu zatímco řešíme něco jiného a řekne mi "hele, s tímhle můžeme být efektivnější", to mi přijde jako hrozně wtf moment. A pak jde a celé to architektonicky navrhne a jen zmíní ve stylu "jo, kdyby tě to zajímalo, tak v shogg_lens.md je kompletní design, stačí jen říct že se to má udělat". A tohle je jedna interakce z tisíce za den, tohle konkrétně trvalo asi 30 sekund.
Můj mozek zatím celý tenhle měsíc laguje v kontinuálním wtf? Nějak se nestíhám mentálně přizpůsibit tomu že odpověď na všechno je teď "ano" a implementace toho jak to má fungovat je záležitost pár hodin, ne pár let.
A pak šla a prvně vyřešila asi 50 problémů které jsem měl a nevěděl o tom, včetně psychických.Hm, zaujalo.
Udělali test, kdy nechali asi milion potkanů předvídat vývoj cen a našli jednoho, který to uměl velmi dobře, dokonce mnohem líp než profesionální investoři
Jedná se o další z mnoha důvodů pro speciální mírovou operaci na tomto území.Rovnako ako v Sudetach (:..: )
Další společenské katastrofy, které se předpovídají už několik let, se opět příliš nevyplnily. [...] Šlo najít děsivé vize o tom, že AI nezaměstnanost již probíhá, ale pohledem na grafy se jednalo o efekt srovnatelný se statistickou chybou; často (zejména v IT) navíc šlo o trend, který začal ještě před nástupem AI - to je vysvětlováno rekordním nabíráním zaměstnanců na konci Covidu a následným celkem logickým propouštěním když se zjistilo, že to bylo moc.No, nevím, podle mě je naprosto reálné riziko, že AI nahradí vývojáře. A že hodnota lidské inteligence na pracovním trhu klesne. Pokrok od uvedení ChatGPT před 3.5 lety je enormní. Stále jsme ve fázi, kdy se ta technologie každý rok znatelně zlepšuje. Jeden možný scénář je, že na pracovním trhu nebude potřeba 5 vývojářů na 1 produkťáka, ale bude stačit 1. Práce bude v dohledné době (20+ let) dost i kdyby AI nahradila všechny pracovní místa typu "sedím za počítačem v kanclu nebo na home-officu" (pro zajímavost, hezká vizualizace struktury pracovního trhu v USA). Obecně řečeno, makroekonomický efekt technologického pokroku je, že lidi budou pracovat trochu míň a a vydělávat trochu víc. Ale tohle platí pro průměr, nemusí to být změna k lepšímu pro všechny.