Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
When the SM2...0 bits are written to 000, the SLEEP instruction makes the MCU enter Idle mode, stopping the CPU but allowing the SPI, USART, Analog Comparator, ADC, 2-wire Serial Interface, Timer/Counters, Watchdog, and the interrupt system to continue operating. This sleep mode basically halts clkCPU and clkFLASH, while allowing the other clocks to run.Arduino nema "2-wire Serial Interface" oznacenu na doske, ale piny su pritomne (A4 + A5).
Prakticky všechny ostatní architektury (ADSL SoC, Router SoC, kontrolér hdd, PIC, 8051, virtex5 deska) používaj jen Rx a Tx a pokud chceš řízení toku... V non rs232 úrovních, nejčastěji 3.3V.
.
Prakticky všechny ostatní architektury (ADSL SoC, Router SoC, kontrolér hdd, PIC, 8051, virtex5 deska) používaj jen Rx a Tx a pokud chceš řízení toku, tak musíš emulovat přes GPIO.Tak to teda zdaleka není pravda.
). Každopádně jsem se zatím u uC návrhů setkal s tím, že se používá jen Rx/Tx.
Já se také setkávám jen s Tx/Rx, podle mě se předpokládá, že druhá strana stihne data zpracovávat bez potřeby řízení toku a bývá tomu podřízen i komunikační protokol. Třeba 8b uC nemívají žadný hw buffer a každý byte se musí zpracovávat softwarem a pak není problém řizení toku pomocí GPIO pokud je to potřeba a větší uC které mají buffer a DMA většinou mají alespoň RTS a CTS.Jj ty poslední verze UARTu maj někde 1024 bajtový buffer, tam je to skoro nutnost. Jinak se dá taky používat xon/xoff.
Zase opakuji že se nepoužívá, ale to neznamená že to nejde.Jo pravda, ono třeba zjistit vlastnosti uartu v čipsetu adsl modemu je skoro nad síly člověka a vyhledávače.
On je v tom označování lehce zmatek :)Jo
sám jsem to předvedl.
U dealextreme sou ceny v dolarech, buhví kolik to bude po přepočtu a buhví jaký problém bude s nákupem u nás.Tak to jsou ale akorát kecy
Co se týče automatizace, tak nějakou inspiraci můžeš sebrat tady: http://tuxgraphics.org/electronics/
A k hodinám:
- http://rayer.ic.cz/elektro/mainscnt.htm (netušim jakou vyžaduješ přesnost - u 2. měření došel dokonce k tomu, že síť je přesnější než krystal)
- http://hackedgadgets.com/wp-content/2/_volt_meter_clock.jpg (inspirace na stavbu mých hodin, řízeno sítí, pokračuju pomalu)
k DCF77 - údajně se tam kromě času vysílá i informace o počasí, ale bez specifikace
K protokolu pro přenos dat (jeden master a hodně slave znamená hádám jednosměrně) - co tak použít RS-232? Stačila by kroucená dvojlinka a případně by to nebyl problém zesílit a tak
Řekněme že první bajt (nebo víc, podle počtu spotřebičů) by určoval konkrétní zařízení (adresa) a následovala by sekvence dat.
K tomu by existovala univerzální adresa (třeba první bajt = 11111111), kterou by se aktivovaly všechny spotřebiče (všechny četly data) a třeba jednou za řekněme 10 minut by se tak poslal aktuální čas - tím by se hodiny synchronizovaly.
Jestli mají spotřebiče komunikovat i mezi sebou, tak hádám, že bude fakt lepší všude nacpat síťovku a udělat klasickou síť - koukni na ten první odkaz, tam takových věcí pár je a je to moc zajímavý 
Můžu mít dotaz na tvůj věk, když už se o něm zmiňuješ? Já jen že právě maturuju (jako jeden z mála mám jako zaměření automatizaci), tak abych věděl s kým se asi tak bavím 
K protokolu pro přenos dat (jeden master a hodně slave znamená hádám jednosměrně) - co tak použít RS-232? Stačila by kroucená dvojlinka a případně by to nebyl problém zesílit a takTo není třeba řešit přes RS232, přesně tohle už umí I²C, která je jak na embedded zařízeních a jednočipácích, tak v Linuxu (přes různé konvertory) slušně podporovaná, mimo toho potřebuje stejně drátů jako RS232 v základním režimu - tři (hodiny SCL, data SDA a zem).Řekněme že první bajt (nebo víc, podle počtu spotřebičů) by určoval konkrétní zařízení (adresa) a následovala by sekvence dat. K tomu by existovala univerzální adresa (třeba první bajt = 11111111), kterou by se aktivovaly všechny spotřebiče (všechny četly data) a třeba jednou za řekněme 10 minut by se tak poslal aktuální čas - tím by se hodiny synchronizovaly.
Není zač, snad se budou hodit 
To mě mrzí, mě DCF77 hodiny vždycky lákaly (viděl jsem i hodiny s PIC a 7-segment displejem co ukazoval od roků po vteřiny), ale je pravda, že takhle jeden nikdy neví, jestli bude chytat
Co tak si vytvořit svůj vlastní zdroj DCF77, jen pro svoji domácí síť?
RS-232C se mi neskutečně líbí a chtěl jsem s ním začít trochu experimentovat, ale jeden je poslední rok mimo (nejen) z maturity a tak jsem se k ničemu nedokopal
Ale i tak mám na papíře primitivní TTL (nebijte mě!) převodník z RS-232 dat na data v paralelním formátu (8 výstupů), jen postavit a zjistit jestli funguje, nebo hoří. Když bude fungovat, tak asi připojím obří sedmisegmentovku co mám ze školy (18cm) a nechám si nad monitorem svítit číslo z /proc/loadavg - to totiž s Bashem ještě zvládnu 
Teda, Atmel se nezdá 
To s kabely chápu moc dobře, když se podívám pod stůl a vidím několik plně obsazených pětipsů, tak si myslím svoje. Nešly by data na kritických místech přenášet opticky? Hodně zjednodušeně by se na COM port připojila laserová dioda a nechala svítit (třeba) podél zdi, do rohů minuaturní zrcátka....a bez kabelu jsme se právě dostali do protějšího rohu místnosti, kde je stejná maškaráda (vysílač+přijímač v jednom). Test zaměření - na jednom stroji pouštět signál a připojit signalizaci (sluchátko), na protějším konci spojit vstup s výstupem a zaměřovat dokud se neozve zvuk.
Výhoda je v tom, že si nikdo z radiokomunikací nebude stěžovat, nevýhoda je (kromě nemožnosti přerušit paprsek) v tom, že u zdi bude pořád levitovat cosi svíticího....a pokud paprsek uhne, tak kočka dokoná zbytek
Jinak že optika není nesmysl dokazuje třeba RONJA 
Chápu, i když mám zase dojem, že šířit data bezdrátově si nějakou energii taky sebere, navíc víme jak je to se slabším signálem u wifi - chvíli 2/5, po pár minutách už síť ani není vidět 
Tak to koukám, že jsem se trochu přecenil, já se budu brzo šplhat k dvaceti.
Co tak si vytvořit svůj vlastní zdroj DCF77, jen pro svoji domácí síť?To radši ne. DCF (dole v diskuzi) se šíří hodně daleko a mohl bys tím zarušit klidně celou ulici.
Některé tokeny (OTP kalkulačky) se programují tak, že se do nich data „nablikají“ místo toho, aby se připojovaly nějaké kabely.
PS: Napadla mně ještě šílenější metoda - protože všechna zařízení budou napájená ze sítě, tak co tam dodávat signály přes síťový rozvod? Podoná koncepce se totiž už na podobné věci běžně používá.
Sice by to znamenalo přidat analogovou část, která by na jedné straně musela být připojená k síťovému napětí, ale pokud by master jenom vysílal a slave zařízení by jenom četla, nebylo by to zas tak složité, obzvlášť pokud by se dekódovalo softwarově (tj rychlým ADC nebo zvukovou kartou).
Když by bylo nutné, aby zařízení bylo galvanicky oddělené, šlo by použít běžné malé napájecí transformátorky na nízké napětí (které by mohly zároverň napájet danná zařízení), tedy pokud by nevadilo, že master by musel mít o hodně větší tranformátor a vysílat do něj možná i desítky wattů pulzně, protože na vyšších frekvencích by byl útlum značný.
). Já sám schválně zkusím nacpat do 24FJ wifi stack
.
Je ale fakt, že pásmo 2.4GHz má dost hnusnej útlum. Lepší by asi byl třeba 434MHz. Ale tam je zase vždycky malej bitrate. Kámoš používá nějaký 868MHz moduly od firmy Hope (cena asi 100Kč) a dokonce si napsal vlastní multipoint protokol.
Niekdo v blogu okolo RC6 by môhlo byť prvé vídeo
Až kutíš do techniky a máš niečo hotové, hoď to sem, určite potešíš tunajšiu komunitu.
Takže jedině hledat vhodné místečko a směr. DCF hodiny používají feritovou anténu která je směrová. Nejlepší příjem má kolmo na směr k vysílači.Tyjo já mám dokonce dojem, že ten ferit je tam horizontálně (anténa vysílače je vertikálně)
.
Tiskni
Sdílej: