Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Tiskni
Sdílej:
When the SM2...0 bits are written to 000, the SLEEP instruction makes the MCU enter Idle mode, stopping the CPU but allowing the SPI, USART, Analog Comparator, ADC, 2-wire Serial Interface, Timer/Counters, Watchdog, and the interrupt system to continue operating. This sleep mode basically halts clkCPU and clkFLASH, while allowing the other clocks to run.Arduino nema "2-wire Serial Interface" oznacenu na doske, ale piny su pritomne (A4 + A5).
Prakticky všechny ostatní architektury (ADSL SoC, Router SoC, kontrolér hdd, PIC, 8051, virtex5 deska) používaj jen Rx a Tx a pokud chceš řízení toku... V non rs232 úrovních, nejčastěji 3.3V.
.
Prakticky všechny ostatní architektury (ADSL SoC, Router SoC, kontrolér hdd, PIC, 8051, virtex5 deska) používaj jen Rx a Tx a pokud chceš řízení toku, tak musíš emulovat přes GPIO.Tak to teda zdaleka není pravda.
). Každopádně jsem se zatím u uC návrhů setkal s tím, že se používá jen Rx/Tx.
Já se také setkávám jen s Tx/Rx, podle mě se předpokládá, že druhá strana stihne data zpracovávat bez potřeby řízení toku a bývá tomu podřízen i komunikační protokol. Třeba 8b uC nemívají žadný hw buffer a každý byte se musí zpracovávat softwarem a pak není problém řizení toku pomocí GPIO pokud je to potřeba a větší uC které mají buffer a DMA většinou mají alespoň RTS a CTS.Jj ty poslední verze UARTu maj někde 1024 bajtový buffer, tam je to skoro nutnost. Jinak se dá taky používat xon/xoff.
Zase opakuji že se nepoužívá, ale to neznamená že to nejde.Jo pravda, ono třeba zjistit vlastnosti uartu v čipsetu adsl modemu je skoro nad síly člověka a vyhledávače.
On je v tom označování lehce zmatek :)Jo
sám jsem to předvedl.
U dealextreme sou ceny v dolarech, buhví kolik to bude po přepočtu a buhví jaký problém bude s nákupem u nás.Tak to jsou ale akorát kecy
Co se týče automatizace, tak nějakou inspiraci můžeš sebrat tady: http://tuxgraphics.org/electronics/
A k hodinám:
- http://rayer.ic.cz/elektro/mainscnt.htm (netušim jakou vyžaduješ přesnost - u 2. měření došel dokonce k tomu, že síť je přesnější než krystal)
- http://hackedgadgets.com/wp-content/2/_volt_meter_clock.jpg (inspirace na stavbu mých hodin, řízeno sítí, pokračuju pomalu)
k DCF77 - údajně se tam kromě času vysílá i informace o počasí, ale bez specifikace
K protokolu pro přenos dat (jeden master a hodně slave znamená hádám jednosměrně) - co tak použít RS-232? Stačila by kroucená dvojlinka a případně by to nebyl problém zesílit a tak
Řekněme že první bajt (nebo víc, podle počtu spotřebičů) by určoval konkrétní zařízení (adresa) a následovala by sekvence dat.
K tomu by existovala univerzální adresa (třeba první bajt = 11111111), kterou by se aktivovaly všechny spotřebiče (všechny četly data) a třeba jednou za řekněme 10 minut by se tak poslal aktuální čas - tím by se hodiny synchronizovaly.
Jestli mají spotřebiče komunikovat i mezi sebou, tak hádám, že bude fakt lepší všude nacpat síťovku a udělat klasickou síť - koukni na ten první odkaz, tam takových věcí pár je a je to moc zajímavý 
Můžu mít dotaz na tvůj věk, když už se o něm zmiňuješ? Já jen že právě maturuju (jako jeden z mála mám jako zaměření automatizaci), tak abych věděl s kým se asi tak bavím 
K protokolu pro přenos dat (jeden master a hodně slave znamená hádám jednosměrně) - co tak použít RS-232? Stačila by kroucená dvojlinka a případně by to nebyl problém zesílit a takTo není třeba řešit přes RS232, přesně tohle už umí I²C, která je jak na embedded zařízeních a jednočipácích, tak v Linuxu (přes různé konvertory) slušně podporovaná, mimo toho potřebuje stejně drátů jako RS232 v základním režimu - tři (hodiny SCL, data SDA a zem).Řekněme že první bajt (nebo víc, podle počtu spotřebičů) by určoval konkrétní zařízení (adresa) a následovala by sekvence dat. K tomu by existovala univerzální adresa (třeba první bajt = 11111111), kterou by se aktivovaly všechny spotřebiče (všechny četly data) a třeba jednou za řekněme 10 minut by se tak poslal aktuální čas - tím by se hodiny synchronizovaly.
Není zač, snad se budou hodit 
To mě mrzí, mě DCF77 hodiny vždycky lákaly (viděl jsem i hodiny s PIC a 7-segment displejem co ukazoval od roků po vteřiny), ale je pravda, že takhle jeden nikdy neví, jestli bude chytat
Co tak si vytvořit svůj vlastní zdroj DCF77, jen pro svoji domácí síť?
RS-232C se mi neskutečně líbí a chtěl jsem s ním začít trochu experimentovat, ale jeden je poslední rok mimo (nejen) z maturity a tak jsem se k ničemu nedokopal
Ale i tak mám na papíře primitivní TTL (nebijte mě!) převodník z RS-232 dat na data v paralelním formátu (8 výstupů), jen postavit a zjistit jestli funguje, nebo hoří. Když bude fungovat, tak asi připojím obří sedmisegmentovku co mám ze školy (18cm) a nechám si nad monitorem svítit číslo z /proc/loadavg - to totiž s Bashem ještě zvládnu 
Teda, Atmel se nezdá 
To s kabely chápu moc dobře, když se podívám pod stůl a vidím několik plně obsazených pětipsů, tak si myslím svoje. Nešly by data na kritických místech přenášet opticky? Hodně zjednodušeně by se na COM port připojila laserová dioda a nechala svítit (třeba) podél zdi, do rohů minuaturní zrcátka....a bez kabelu jsme se právě dostali do protějšího rohu místnosti, kde je stejná maškaráda (vysílač+přijímač v jednom). Test zaměření - na jednom stroji pouštět signál a připojit signalizaci (sluchátko), na protějším konci spojit vstup s výstupem a zaměřovat dokud se neozve zvuk.
Výhoda je v tom, že si nikdo z radiokomunikací nebude stěžovat, nevýhoda je (kromě nemožnosti přerušit paprsek) v tom, že u zdi bude pořád levitovat cosi svíticího....a pokud paprsek uhne, tak kočka dokoná zbytek
Jinak že optika není nesmysl dokazuje třeba RONJA 
Chápu, i když mám zase dojem, že šířit data bezdrátově si nějakou energii taky sebere, navíc víme jak je to se slabším signálem u wifi - chvíli 2/5, po pár minutách už síť ani není vidět 
Tak to koukám, že jsem se trochu přecenil, já se budu brzo šplhat k dvaceti.
Co tak si vytvořit svůj vlastní zdroj DCF77, jen pro svoji domácí síť?To radši ne. DCF (dole v diskuzi) se šíří hodně daleko a mohl bys tím zarušit klidně celou ulici.
Některé tokeny (OTP kalkulačky) se programují tak, že se do nich data „nablikají“ místo toho, aby se připojovaly nějaké kabely.
PS: Napadla mně ještě šílenější metoda - protože všechna zařízení budou napájená ze sítě, tak co tam dodávat signály přes síťový rozvod? Podoná koncepce se totiž už na podobné věci běžně používá.
Sice by to znamenalo přidat analogovou část, která by na jedné straně musela být připojená k síťovému napětí, ale pokud by master jenom vysílal a slave zařízení by jenom četla, nebylo by to zas tak složité, obzvlášť pokud by se dekódovalo softwarově (tj rychlým ADC nebo zvukovou kartou).
Když by bylo nutné, aby zařízení bylo galvanicky oddělené, šlo by použít běžné malé napájecí transformátorky na nízké napětí (které by mohly zároverň napájet danná zařízení), tedy pokud by nevadilo, že master by musel mít o hodně větší tranformátor a vysílat do něj možná i desítky wattů pulzně, protože na vyšších frekvencích by byl útlum značný.
). Já sám schválně zkusím nacpat do 24FJ wifi stack
.
Je ale fakt, že pásmo 2.4GHz má dost hnusnej útlum. Lepší by asi byl třeba 434MHz. Ale tam je zase vždycky malej bitrate. Kámoš používá nějaký 868MHz moduly od firmy Hope (cena asi 100Kč) a dokonce si napsal vlastní multipoint protokol.
Niekdo v blogu okolo RC6 by môhlo byť prvé vídeo
Až kutíš do techniky a máš niečo hotové, hoď to sem, určite potešíš tunajšiu komunitu.
Takže jedině hledat vhodné místečko a směr. DCF hodiny používají feritovou anténu která je směrová. Nejlepší příjem má kolmo na směr k vysílači.Tyjo já mám dokonce dojem, že ten ferit je tam horizontálně (anténa vysílače je vertikálně)
.