Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nedávno jsem tu popisoval pokus o přechod z X.org na (vlastnoručně zkompilované) XFree86. Byly tehdy nějaké problémy, ale podařilo se je vyřešit. A vítězná jízda XFree86 pokračuje...
Zkompilovat a rozchodit XFree86 bylo snadné, drobné problémy se podařilo (i za přispění čtenářů, kterým tímto za rady děkuji) rychle vyřešit. Během dalšího používání systému se několikrát (3-4x) objevil problém s chybějící knihovnou (např. u MPlayeru) - bylo to tím, že si ji daná již předtím aplikace nainstalovala do adresáře, který patřil X.org. Stačilo zkopírovat a problém byl vyřešen.
S během XFree86 jsem velice spokojen, za celou dobu se neobjevil ani jeden zátuh, ani jeden pád X serveru, ani dříve zmíněná zběsilá alokace paměti. Co se týká Opery, ta se do onoho kritického stavu dostala několikrát, ale skončilo to pouze tím, že sama přestala reagovat - X server běžel nerušeně dál.
Co se týká samotného X serveru, ten si alokuje o 10 MB méně paměti než dřív (cca 85 MB místo původních 95 MB), ale vzhledem k tomu, že množina aktivních rozšíření je poněkud jiná než u X.org (něco přibylo, něco ubylo), nelze z toho prakticky nic usuzovat. X server nyní také lépe reaguje na myší vstupy, i pocitově je rychlejší a stabilnější. Jen tak dál...
Problémy s původním X.org mohly být způsobené tím, jak byl systém pro distribuci zkompilován, nebo jiným podobným důvodem. Každopádně byl ale přechod na XFree86 dobrým nápadem, kterého rozhodně nelituji a který mi zpříjemnil práci na počítači.
Tiskni Sdílej: