O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
VÁLKA JE MÍR
SVOBODA JE OTROCTVÍ
NEVĚDOMOST JE SÍLA
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Rozdíl je ale v tom, že třeba tu desku od Intelu si nemusím koupit.zatím ... až to budou dělat všichni výrobci a ty budeš potřebovat nový počítač, koupíš co? kdysi jsme se smáli výnosu prvorepublikového zemského policejního prezidenta (či co to k čertu měl za funkci?) Kubáta, dle kterého musely dvojice opačného pohlaví přespávající v přírodě předložit četníkovi na požádání oddací list ... dnes, když jdu na vandr, připadám si jak kriminálník nejtěžšího kalibru a třesu se, zda dostanu "flastr" za pohyb mimo značené cesty, rozdělávání ohně nebo za to, že spím, kde nesmím (a že prý už nesmím nikde "na divoko")
mě je srdečně jedno, jestli je daná věc určená politiky nebo soukromou snahou nějaké korporace (i když za určitých okolností mohou jít proti sobě a negativní vývoj se tak o něco pozdrží) - všechno to vede k jedinému cíli, potlačení individuality, konzum, 1984
...až to budou dělat všichni výrobci...Sami to skoro určitě nebudou dělat všichni - ledaže by jim to nařizoval zákon. Ten zákon samozřejmě může prolobbovat některá z firem, takové věci se dějí docela často.
btw necekal bych ze TOHLE se bude probirat na linuxovym serveru :)Tohle sem jednoznačně patří. To s Linuxem, Internetem a počítači velice úzce souvisí. Jde například o to, do jaké míry bude sledován internetový provoz, zda nebude (jako třeba v Číně) zavedena nějaká forma cenzury, zda nebudou v budoucnu tendence zakázat svobodný software (protože ten nemohou státní orgány dostat pod kontrolu) apod. Podobné tlaky už existují, částečně kvůli porušování autorských práv (o tom, jak by si to představovali hromadní správci, už jsem před časem psal), částečně kvůli "zajištění bezpečnosti". Už dnes existují státy (a patří mezi ně i některé vysoce civilizované), kde se, kromě zvlášť určených případů, zakazuje při komunikaci používat šifrování, případně je člověk povinnen vydat represivním složkám veškeré tajné klíče.
PS2: Před pádem dvojčat byla Amerika pěkně ekonomicky v p..i. Teď už ne.To bych netvrdil. Bush při nástupu do funkce přebíral stát s relativně malým schodkem státního rozpočtu. Hned prosadil snížení daní, avšak bez snížení výdajů státu. Ty po 11. září ještě naopak vzrostly (armádní výdaje). Takže výsledek je ten, že sice USA jdou nahoru (díky kombinaci nižších daní a poptávky tažené státem), ale je to z velké části žití na dluh - podobně jako u nás.
Tiskni
Sdílej: