V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
V tom jim sice nikdo nebrání, ale museli by zaplatit plnou cenu.Rozumím to mu správně? Že oni tedy nebudou platit plnou cenu, ale tu dotaci dostane přímo operátor? Takže ten vyvolený operátor bude mít informaci o tom, kdo je nízkopříjmový?
Proč to nevyplácí přímo těm lidem, na kterých by pak také bylo, aby doložili, že ty peníze využili k danému účelu (když už má tedy taková dotace existovat)?Vždyť to říkám
Pokud získá operátor exkluzivitu a stát mu nažene zákazníky, které by navíc jinak nezískal, může jim nabídnout výhodnější podmínky.Může, ale také nemusí. Co ho k tomu nutí? Nic. Jediným vodítkem pro něj je to, co nabídl v soutěži. A tam se dá pořádně kouzlit - ostatně Český mobil (Oskar - dnešní Vodafone) také v soutěži o licenci nabídl bezkonkurenčně nejlepší podmínky, ale pak je plnil jen naoko a veškeré původní tarify hezky rychle z nabídky vytěsnil. Další důvod, proč to vůbec nemusí být výhodné, jsou skutečné potřeby versus cíl operátora. Operátor samozřejmě chce, aby se u něj utratilo co nejvíc, a to samozřejmě nekoresponduje s tím, co chce zákazník. A pokud si zákazník může vybrat operátora mj. podle toho, jaké služby mu nejlépe vyhovují, bude to pro něj výhodnější. Jsem pro to, aby stát pouze stanovil max. výši příspěvku a okruh služeb, na které se to bude vztahovat (např. vnitrostátní hlasové služby, SMS a pořízení tel. přístroje - nepatřily by tam hovory na čísla se zvýšeným tarifem, mezinárodní hovory, roaming, mobilní Internet apod.). Volba operátora a tarifu by měla zůstat na člověku samotném.
"a nejsilnejsi levicova strana si zrejme mysli, ze telefonovani patri k zakladnimu zivotnimu standardu. :/Protože dnes patří. Zkuste si žádat o práci a neuvést telefonní číslo, na kterém jste dosažitelný. Jiná věc je, že jak telefony, tak např. předplacené karty jsou dnes tak laciné (pro skutečně potřebné hovory, podotýkám), že dotovat takto malou částku vypadá hodně populisticky. Takový člověk by si měl financovat telefonování ze sociální dávky (eventuelně jednorázově navýšené o příspěvek na zakoupení telefonu, což je možná pro někoho velká investice, i když jde dnes o 1200-2000 Kč).
Tiskni
Sdílej: