Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Kolo to samý... ale když si to teď nakous tak na něj jdu sednout i když tam je 5°Na průmyslovce jsem jezdil do školy na kole denně. I v lijáku, na sněhu, ve dvacetistupňovém mrazu. Ale to už je bohužel dávno pryč, postupem času aktivit ubývala, např. na kole jsem seděl naposled před necelými 2 roky
Nejhorší pro mě bylo když jsem si šel v prosinci zaběhat a o tři dny později se dostavila angína. To mě od zimního běhání odradilo.
Problém je v tom, že prostě na to nemáš "naběháno". V lese tu angínu ze zimy nedostaneš, tu chytneš jako následek oslabení organismu, který není na takovou zátěž zvyklý někde v MHD. Kdyby si běhal pravidelně (min 3x tejdně celoročně), tak pro tebe běhání v zimě či létě nebude představovat žádnej rozdíl.
- před pár lety jsem byl nucen si ho koupit (po cca osmnáctiroční pauze), protože jsem byl na pracovišti jediný nesportovec. A nejdřív jsem jezdil cca 10-15 km každý víkend, pak jsem rozvážné, pomalu a opatrně přidával, až po několika měsících to přešlo na 30-40 km dvakrát týdně plus nějak kolem 80-100 km v sobotu... No a když už to trochu šlo, tak jsem se postupně naučil jezdit k nejbližším horám (Beskydy - mojí oklikovou trasou mimo velké cesty cca 100 km tam a zpět) a nakonec postupně přidal i trochu těch Beskyd (na Lysou horu vede nejen silnice, ale i několik - IMHO mnohem hezčích - lesních tras, a je tu i spousta dalších hezkých a vesměs na kole dobře sjízdných cest). Teď už zase jezdím spíš míň, ale to je vynucené okolnostmi (kamarádka nechce/nezvládne takhle jezdit).
Ono to chce za začátku motivaci, ale když už se něco povede, tak pak už si člověk nedovolí ustoupit sám před sebou
Před lety jsem byl hubeňour, někdy v 16 jsem se "spravil" a teď jsem spraven až moc. Asi před měsícem jsem si řekl DOST a začal jsem zběsile klikovat (POZOR: nikoli klikat!) a sedolehovat. Dříve jsem to dělal, a to dost. Na svou postavu jsem byl skutečný Bivoj. Tentokrát to ale moc nešlo a namísto pozvolného stupňování zátěže jsem si naložil příliš. Bolelo mě břicho, ruce i nohy, ale pořád jsem si říkal, že ještě dvacet, ještě deset atd. Po práci jsem si myslel, že moje výkony nejsou tak špatné, ale další den byl masakr. Nebyl jsem schopen jít rovně ani jít na autobus. Takže si dávejte všichni pozor.
Mimochodem, celá moje životospráva je v troskách. Jím hodně, často a nezdravě, moc se nehýbu atp. Ale fakt s tím chci něco udělat, jelikož bude brzy léto, tzn. producírování se v plavkách, a ukazovat na holky, že hladem netrpím není nic moc dobrého. Zítra začnu!
Po práci jsem si myslel, že moje výkony nejsou tak špatné, ale další den byl masakr.Jak říkal kamoš, není umění přijít do fitka a zvednout padesát kilo bicepsovým zdvihem (pochopitelně oběma rukama, málokdo je takové hovado, aby zdvihal padesátikilové jednoručky). Umění je takto odjet pět sérií a koncem týdne zase přijít a zvednout to stejné
Na druhou stranu, co to tu kecám, já po čtvrteční bicepsové supersérii (dal jsem jenom jednu) ty ruce cítím ještě teď
a tentokrat si daj rozumnu hranicu. pravidelne a dlhodobo ju udrzuj, tak to bude ok.
Každému sdělit (rodině, kamarádům, kolegům), že začínám sportovatNaopak, nikomu to neříkat, zvlášť, pokud oni sami nesportují. Jak jsem zjistil, tak většina lidí ví jaké cviky, kolik opakování na partii, a podobné věci, ovšem vidět to na nich není
I když jeden chlapík se dozvěděl o tom, že usilovná představa toho, že člověk cvičí v posilovně, má asi pětinový efekt, co cvičení. Takže stačí pět hodin ležet na posteli a představovat si těžký tréning
Domluvit si individuální cvičení.Je to nezbytnost. Já měl ohromné štěstí, které jsem si uvědomil až v poslední době, že hned ze začátku si nás odchytl trenér Krupa a dal nám pár rad o tom jak a co. Potíž s mnohými trenéry a posilovnami je v tom, že do člověka sypou vrchem spodem různé věci, protože z toho mají peníze. Na to by si člověk měl dát pozor, protože suplementy jsou pro ty zkušenější, co se potřebují dostat víš. Daleko důležitější je správná technika cvičení.
Dohodnout se s kamarády, kteří sportují.Tohle je velice silná zbraň proti vlastní lenosti. Sám sobě si totiž člověk snadno vysvětlí, proč zrovna nemůže. Ale pokud už vím, že jsem s někým domluvený, tak jdu i v případě, že být sám, zůstanu doma.
Veskera moje dnesni fyzicka aktivita - snedl jsem 2 tabulky cokolady a vypil sem flasku kofoly. A abych to vyvazil tak jsem jel koupit do obchodu chleba. Autem
Budu do práce jezdit na kole (chodit pěšky, běhat, jezdit na bruslích)
Zde platí buď případ č. 1 (zítra, zítra...), anebo případ č. 2 (krutá zkušenost a následně zavržení). Čím je vzdálenost větší, tím je pravděpodobnost úspěchu menší. Kdo to má víc než 3 km, ať na to rovnou zapomene. Totéž se týká podobných přesunů kamkoliv. Lenost předem zvítězí, anebo rozhodne nepříjemný zážitek spojený s pokusem o tuto cestu.
Problém dojíždění do práce/školy není ani tak ve vzdálenosti, jako spíš v podmínkách. Například tady v Berlíně je kolo jako dopravní prostředek (ne jako sportovní náčiní, jako je tomu v drtivé většině v ČR) zcela běžná záležitost a i "obyčejný" lidi jezdí i delší úseky. Jenomže Berlín je na rozdíl od Prahy obrovská placka (Kdo si alespoň jednou "vyšlápl" od Vltavy nahoru na Strahov nebo na druhou stranu na Pankrác, ví o čem mluvím
). Díky vhodnejm podmínkám se tu stala doprava na kolech samozřejmostí (další důvod proč v ČR nejezdit na kole - Jak by se na mě ostatní dívali?) a tomu odpovídá i infrastruktura - cyklostezky jsou opravdu všude.
Čímž se dostáváme k "nepříjemnému zážitku" z cesty. Ono to totiž na kole po magistrále neni žádná sranda... O bruslích ani nemluvě (I když i to se dá, občas sem jezdil z práce ze Žižkova domů na Libuš na bruslích - ale pravda, ve 12 v noci je i Vinohradská celkem prázdná. Dokonce už jsem jel na bruslích i dolů ze Strahova, ale co si budem povídat, nikdy jsem si víc nepřál mít zelenou než na semaforu v Holečkově
).
Ono to totiž na kole po magistrále neni žádná sranda...Po magistrále by jel na kole jenom blázen nebo sebevrah (messengeři zjevně do některé z těchto skupin patří)
Nápad sednout na kolo a ujet na jeden zátah 50 km ... má nevyhnutelně těžké následky.50km na kole IMHO nemusí být moc ani pro netrénovaného člověka. Stačí jet zvolna, žádné zběsilé šlapání na rovinkách, když to do kopce nejede, tak ho vyjít. Z osobní zkušenosti - taky nemám nějaký extra trénink (kolo beru spíš jako dopravní prostředek na kratší vzdálenosti), ale když jsem ujel asi 70km, tak jsem byl akorát utahanej a to do rána přešlo.
bohužel patřím k té menšině lidí, kterým endorfiny nic neříkají, pocity blaženosti z pohybu se u mě nedostavují, takže většina sportů mě krutě nebaví ... tudíž jsem schopen provozovat jen to, co se pojí s nějakou jinou zábavou, rozhodně ne tupý dril, a navíc výběr je omezen fyzickou náročností, modrou knížku jaksi nemám úplně zadarmo; bohužel z volejbalu mě "kamarádi" vynechali pro nedostatek soutěživosti (organizaci tělocvičny na zimu táhla klika, která toužila hrát na profi úrovni, a další jaro se už "plácaná" venku neobnovila), když jedu na kole, tak podruhé mě stejná trasa nebaví a potřetí už na ni kašlu, na turistiku též nemám správný naturel - než obíhat jak kamzík nějaké horské chaty, vyhlídky a kdovíco, to radši vezmu bágl na vandr, chrápu v lese a nevadí mi, že neujdu ani 20 km neb jsem půl dne proseděl po hospodách, atd.
p.s. včera jsme byli na Jihlavě, z Luk na Padrtův mlýn - móc pěkný, jen škoda, že nebyl sníh jak dneska, líp by se po něm tahala loď kolem jezů a vůbec krajina by byla zajímavější
) a začalo se hrát "o všechno". Někdo zkazí míč a já až přes les slyším tu hromadu nadávek směrovaných provinilci. Je to legrační, ale politické hádky po hospodách už netáhnou. Teď se řeší, jestli míč v devadesátém devátém byl aut, nebo ne, a kdo za to případně může.
Kolo mám docela rád, pěší turistiku taky. Kolo mě baví, protože jízda sama o sobě je dost zábavná. A pokud jdu pěšky, musí mít cesta nějaký rozumný cíl (například hospodu nebo taky hospodu), nemám příliš rád "okruhy"...
) a jezdím autem .. Pěšky jsem byl za poslední rok jen 2x ... velmi tristní statistika. Až mi mladá pěkná lékařka řekla, že mám obézní břicho. Budu to muset změnit! Ale to už si říkám víc než rok, skutek utek.
Tiskni
Sdílej: