Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Pro koho je denním chlebem pracovat na počítači, většinou to zná. Břišní polštář se zvětšuje, obvod bicepsů zmenšuje, záda jsou čím dál tužší a zápěstí bolavější. Ano, chtělo by to fyzickou aktivitu. Jenže pozor - člověk může snadno skončit ještě dřív, než začal.
Intenzivní práce na počítači s sebou přináší problémy. Tedy aspoň pro ty, kdo se pravidelně nevěnují nějaké sportovní činnosti, při které si dostatečně "dají do těla". Téměř každý, kdo se takových problémů dočká, se dříve či později rozhodně s tím něco dělat. Ale tak jednoduché to zase není.
Jde o to, že tělo i mysl jsou už zvyklé na poklidný styl života, takže se každé změně urputně brání. A proto může člověk skončit ještě rychleji, než začal. Nyní přináším přehled několika základních úskalí, na které lze narazit při cestě za lepší tělesnou kondicí.
Většinou to vypadá tak, že si člověk uvědomí (nebo je někým více či méně důrazně uvědoměn), že takhle už to dál nejde. Proto se rozhodne, že začne sportovat. A plán si vytyčí větou: "Zítra začnu!"
Jenže druhý den se objeví nějaká "nepřekonatelná" překážka. Zákazník čeká na dokončení práce, je potřeba nainstalovat nové jádro, imisní monitoring hlásí zvýšenou úroveň smogu nebo astronomický ústav referuje o skvrnách na slunci. Prostě, dnes to nejde. Odložíme to tedy na zítřek.
Je jasné, jak to dopadne. Další den se opět vynoří pádné důvody k odkladu. Výsledkem je, že vše zůstane při starém - maximálně přibudou výčitky svědomí. Co na to říct? No, my Češi přece říkáme: "Morgen, morgen, nur nicht heute, sagen alle faulen Leute."
Kdo se dokázal oprostit od prvního problému, může očekávat jiný. Kdo ve snaze řešit svůj stav hned a rázně opomene reálnou situaci, tvrdě na to doplatí. Nápad sednout na kolo a ujet na jeden zátah 50 km, stejnou kilometrickou porci ujít na horské túře, či uplavat 5 km kraulem, má nevyhnutelně těžké následky.
Během aktivity to člověk nevnímá. Mozek je zfetován endorfiny, proto není cítit bolest. Ovšem krátce po skončení pohybu to začne. Následující noc bývá krutá, v dalších 2-3 dnech člověk při sebemenším pohybu vidí všechny svaté, a ani nemusí být věřící.
Některé následky, hlavně na kloubech a šlachách, mohou přetrvávat i několik týdnů, nebo dokonce vyžadovat lékařskou péči. Každopádně to působí jako spolehlivá pojistka proti dalšímu pokusu uvést své tělo do pohybu.
Na počátku je racionální zdůvodnění dosavadní nečinnosti. Na starém kole se nedá jezdit, koupím si nové, pak to půjde samo. Ale ono nepůjde. Sice může být dobrou motivací využít nové kolo (rotoped, posilovací stroj, činky...), ale to za pár dní přejde.
Z nového kola se stane nový muzejní exponát. Buď trůní na nějakém čestném místě a je smutným pomníkem snahy o sport, nebo putuje do "depozitáře" ke starému kolu a upadne v zapomnění. Každopádně, tudy cesta nevede.
Zde platí buď případ č. 1 (zítra, zítra...), anebo případ č. 2 (krutá zkušenost a následně zavržení). Čím je vzdálenost větší, tím je pravděpodobnost úspěchu menší. Kdo to má víc než 3 km, ať na to rovnou zapomene.
Totéž se týká podobných přesunů kamkoliv. Lenost předem zvítězí, anebo rozhodne nepříjemný zážitek spojený s pokusem o tuto cestu.
Předchozí cesty nikam nevedly. Musí se na to jít jinak. A cest je i tady celá řada. Mohou, ale i nemusí fungovat, je to individuální.
Ať se kdo rozhodne pro kteroukoli variantu (nebo pro nějakou úplně jinou), důležité je, aby opravdu chtěl. Jinak je vše marné a změna k lepšímu se konat nebude.
Tiskni
Sdílej:
Kolo to samý... ale když si to teď nakous tak na něj jdu sednout i když tam je 5°Na průmyslovce jsem jezdil do školy na kole denně. I v lijáku, na sněhu, ve dvacetistupňovém mrazu. Ale to už je bohužel dávno pryč, postupem času aktivit ubývala, např. na kole jsem seděl naposled před necelými 2 roky
Nejhorší pro mě bylo když jsem si šel v prosinci zaběhat a o tři dny později se dostavila angína. To mě od zimního běhání odradilo.
Problém je v tom, že prostě na to nemáš "naběháno". V lese tu angínu ze zimy nedostaneš, tu chytneš jako následek oslabení organismu, který není na takovou zátěž zvyklý někde v MHD. Kdyby si běhal pravidelně (min 3x tejdně celoročně), tak pro tebe běhání v zimě či létě nebude představovat žádnej rozdíl.
Po práci jsem si myslel, že moje výkony nejsou tak špatné, ale další den byl masakr.Jak říkal kamoš, není umění přijít do fitka a zvednout padesát kilo bicepsovým zdvihem (pochopitelně oběma rukama, málokdo je takové hovado, aby zdvihal padesátikilové jednoručky). Umění je takto odjet pět sérií a koncem týdne zase přijít a zvednout to stejné
Každému sdělit (rodině, kamarádům, kolegům), že začínám sportovatNaopak, nikomu to neříkat, zvlášť, pokud oni sami nesportují. Jak jsem zjistil, tak většina lidí ví jaké cviky, kolik opakování na partii, a podobné věci, ovšem vidět to na nich není
Domluvit si individuální cvičení.Je to nezbytnost. Já měl ohromné štěstí, které jsem si uvědomil až v poslední době, že hned ze začátku si nás odchytl trenér Krupa a dal nám pár rad o tom jak a co. Potíž s mnohými trenéry a posilovnami je v tom, že do člověka sypou vrchem spodem různé věci, protože z toho mají peníze. Na to by si člověk měl dát pozor, protože suplementy jsou pro ty zkušenější, co se potřebují dostat víš. Daleko důležitější je správná technika cvičení.
Dohodnout se s kamarády, kteří sportují.Tohle je velice silná zbraň proti vlastní lenosti. Sám sobě si totiž člověk snadno vysvětlí, proč zrovna nemůže. Ale pokud už vím, že jsem s někým domluvený, tak jdu i v případě, že být sám, zůstanu doma.
Budu do práce jezdit na kole (chodit pěšky, běhat, jezdit na bruslích)
Zde platí buď případ č. 1 (zítra, zítra...), anebo případ č. 2 (krutá zkušenost a následně zavržení). Čím je vzdálenost větší, tím je pravděpodobnost úspěchu menší. Kdo to má víc než 3 km, ať na to rovnou zapomene. Totéž se týká podobných přesunů kamkoliv. Lenost předem zvítězí, anebo rozhodne nepříjemný zážitek spojený s pokusem o tuto cestu.
Problém dojíždění do práce/školy není ani tak ve vzdálenosti, jako spíš v podmínkách. Například tady v Berlíně je kolo jako dopravní prostředek (ne jako sportovní náčiní, jako je tomu v drtivé většině v ČR) zcela běžná záležitost a i "obyčejný" lidi jezdí i delší úseky. Jenomže Berlín je na rozdíl od Prahy obrovská placka (Kdo si alespoň jednou "vyšlápl" od Vltavy nahoru na Strahov nebo na druhou stranu na Pankrác, ví o čem mluvím ). Díky vhodnejm podmínkám se tu stala doprava na kolech samozřejmostí (další důvod proč v ČR nejezdit na kole - Jak by se na mě ostatní dívali?) a tomu odpovídá i infrastruktura - cyklostezky jsou opravdu všude.
Čímž se dostáváme k "nepříjemnému zážitku" z cesty. Ono to totiž na kole po magistrále neni žádná sranda... O bruslích ani nemluvě (I když i to se dá, občas sem jezdil z práce ze Žižkova domů na Libuš na bruslích - ale pravda, ve 12 v noci je i Vinohradská celkem prázdná. Dokonce už jsem jel na bruslích i dolů ze Strahova, ale co si budem povídat, nikdy jsem si víc nepřál mít zelenou než na semaforu v Holečkově ).
Ono to totiž na kole po magistrále neni žádná sranda...Po magistrále by jel na kole jenom blázen nebo sebevrah (messengeři zjevně do některé z těchto skupin patří)
Nápad sednout na kolo a ujet na jeden zátah 50 km ... má nevyhnutelně těžké následky.50km na kole IMHO nemusí být moc ani pro netrénovaného člověka. Stačí jet zvolna, žádné zběsilé šlapání na rovinkách, když to do kopce nejede, tak ho vyjít. Z osobní zkušenosti - taky nemám nějaký extra trénink (kolo beru spíš jako dopravní prostředek na kratší vzdálenosti), ale když jsem ujel asi 70km, tak jsem byl akorát utahanej a to do rána přešlo.