O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Ten zápisek se hodil.
Popojížděl hned za tramvají.Jeho problém. Nabodnutí na spřáhlo bolí skoro stejně jako naražení na kůl
:
. By jsi byl možná překvapen, kolik z těch lidí by dalo přednost trošku prasáčtější jízdě, jen aby byli v čas na místě
) a taky jeho nadřízeným
.
Stejně toho s autobusem zase tolik nenažene
Když jede pomaleji, tak těch 10min na 30min pěkně ztratí
.
. Nějaké nepsané meze, které se tolerují, jsou a doufám, že vždy budou ...
V Brně je potom evidentně víc "vaty", protože spoje nejedou načas (s max. zpožděním 2 minuty) jen když je nějaká mimořádka.ve kterém Brně žiješ?
vzpomínám si na situace typu "čekám 18 minut v zimě v dešti a proklínám se, že jsem radši nešel 7 minut na tramvaj s pětiminutovým intervalem než spolehnout na to, že bus má jet za 4 minuty" nebo "vyrážím na vlak o autobus dřív než bych potřeboval, a v době, kdy už má jet ten další, si na zastávce spílám, že jsem byl líný jít pěšky, což by bylo na jistotu, a uvažuju, ke kterému božstvu se modlit, aby něco obratem přijelo a neuvízlo to se mnou v zácpě" ... když jsem nemohl jezdit na kole, autobus č. 60 mě spolehlivě donutil raději se pokaždé projít dál na tramvaj a mít dojížděcí dobu plusmínus pět minut stabilní, nežli doufat, že autobusem ušetřím 5-10 minut a tolik se nenachodím, když při naprosté většině pokusů jsem spíš tak 10 minut prodělal, a to ještě tráveno postáváním na zastávce, což už se teda radši projdu ...
By jsi byl možná překvapen, kolik z těch lidí by dalo přednost trošku prasáčtější jízdě, jen aby byli v čas na místěProblém je, že prasením se toho moc nenažene (viz dále).
Když jede pomaleji, tak těch 10min na 30min pěkně ztratíZtratí se snadno, získá mnohem hůř. Tím spíš u busu, který neoplývá ani vysokou maximálkou, ani velkou akcelerací. Záleží samozřejmě na trase. Ale aby řidič nechutně prasil jen proto, že ze ztracených 5 minut nažene 1 minutu zpět, to za dobrý nápad nepokládám.
námý dělá řidiče trolejbusu a říkal, že když byl prázdný a nebyl tam nikdo, tak mu na rozjezd(do 50-60km/h) nestačil ani bavi(přesný typ si už nepamatuju), ale trolejbusy mají oparvdu pěknou akceleraci ...Pěknou akceleraci mají i tramvaje (nové nebo rekonstruované s polovodičovým řízením), a to přesto, že je to kov na kov. Protože mají poháněné všechny nápravy, zdatně při rozjezdu konkurují autům s pohonem předních kol. Jak tehdy vykolejila tramvaj na KN v Praze, objevovaly se hlasy, že takovou rychlost (32 km/h) tramvaj nemohla tak rychle nabrat. Mohla docela snadno, a také ji nabrala.
. Většinou jsou obstojnější a nedělají extrémní prasečinky jako jízda na červenou apod. Jinak o té jízdě na červenou by se dalo taky rozepsat
. Většinou jsou to zkušení řidiči(a znalí zdejšího terénu) a ví, jaké zpoždění má zelená a zda se to dá stihnout, nebo nikoli. Navíc třeba v Phe jsou většinou fronty, takže opravdu nehrozí, že rozjíždějící auto bude mít takovou mega akceleraci (a blbýho řidiče), že to ten bus nestihne. Samozřejmě i tak je to špatně. Oranžovou ještě jo, ale červenou opravdu ee.
Apropo, když už jsme u tý mega akcelerace tramvají / trolejbusů, nevíte někdo, jakou mají tak spotřebu? :)Apropo, když už jsme u tý mega akcelerace tramvají / trolejbusů, nevíte někdo, jakou mají tak spotřebu? :)Vozidla DPmB - to ale bohužel nic neříká o výkonu (a odběru) při rozjezdu.
Zdar Ma
Navíc třeba v Phe jsou většinou fronty, takže opravdu nehrozí, že rozjíždějící auto bude mít takovou mega akceleraci (a blbýho řidiče), že to ten bus nestihne.Mám ještě v živé paměti, jak se mi (v Praze na křižovatce Žitné a Mezibranské, resp. Sokolské) dokutálel k nohám motorkář, který ostře vypálil na čerstvou zelenou (ze Žitné) a byl sražen autem, jedoucím na čerstvou červenou (z Mezibranské). Motorkář byl vůl, ale vina byla jednoznačně na řidiči auta. Zelená byla i na přechodu, protože v okamžiku srážky už jsem byl ve vozovce.
Jak tehdy vykolejila tramvaj na KN v Praze, objevovaly se hlasy, že takovou rychlost (32 km/h) tramvaj nemohla tak rychle nabrat. Mohla docela snadno, a také ji nabrala.Jen tak mimochodem, pod tou tramvají tehdy praskla kolej.
Pořád ignorujete zásadní fyzikální rozdíl mezi pohybem řídítek a potažmo otočením kola (náklon osy setrvačníku, tím obtížnější, čím je větší moment hybnosti, tj. čím jedete rychleji) a posunutím celého kola do strany (posun celého setrvačníku ve směru jeho osy, závisí pouze na hmotnosti).
Jinak ale nesouhlasím ani s názorem, že rychle jedoucí cyklista je vůči boční "facce" náchylnější. Podle mne to nezávisí na rychlosti cyklisty, ale pouze na jeho hmotnosti a síle toho vzdušného nárazu (a ta závisí na rychlosti předjíždějícího vozidla).
Jinak ale nesouhlasím ani s názorem, že rychle jedoucí cyklista je vůči boční "facce" náchylnější.Není "náchylnější", ale "facka" má větší následky. Už jsem to vysvětlil níže.
Jinak ale nesouhlasím ani s názorem, že rychle jedoucí cyklista je vůči boční "facce" náchylnější. Podle mne to nezávisí na rychlosti cyklisty, ale pouze na jeho hmotnosti a síle toho vzdušného nárazu (a ta závisí na rychlosti předjíždějícího vozidla).Při velké rychlosti a malém bočním odstupu se mnohev víc uplatňují rozdíly tlaků dané rozdílem rychlostí proudění vzduchu a Bernoulliho principem.
Když je možnost tak se člověk cyklistovi vyhne obloukem ale někdy to zkrátka nejde, buď zrovna potkávám něco širokéhoMáš nějaký rozumný příklad? Auta mají uprostřed pedál na jehož nepoužívání už dojelo hodně lidí. Když nemůžu předjet, musím brzdit. Jenom je škoda, že kvůli pár zmrdům, kteří jsou schopni líznout cyklistu, jezdí cyklisti víc uprostřed a někdy tak zdržují.
Dejte si řidiči osobáků ručku na srdce komu to zapálí a kousek uhne ke kraji když v protisměru něco překáží a táhne se za tím fronta jak u StalingraduVem si to z pohledu toho druhého v koloně. Chci předjet, jedno auto mi uhýbá, ale kde mám jistotu, že a) se nevrátí zpátky, zrovna, když to místo budu potřebovat b) další auto taky uhne. Osobně bych se do předjíždění moc nehrnul, počkal bych si na nějakou díru. Sám většinou uhýbám, ale tomu za mnou. Protisměrným vozidlům uhýbám, až když vidím, že jsou schopni urvat levou půlku auta.
Máš nějaký rozumný příklad? Auta mají uprostřed pedál na jehož nepoužívání už dojelo hodně lidí.Víc lidí dojelo na nepoužívání mozku - zrovna včera jsem potkal magora, který na jeden zátah předjel dodávku, osobák a kamion, to všechno v kopci s nepřehledným horizontem... neměl šanci vidět na druhou stranu a pokud by tam něco jelo, tak by neměl kam uhnout. Ne že by takovýhodle hovada byla škoda, kdyby se o něco roztřelil, jenže většinou to dopadne tak, že se vůl střetne s Š120, zabije její osádku a jemu se přitom nic nestane.
...jezdím 20 let náklaďákem...Jo tak to jo, to chapu, takovi mne prave naucili jezdit o neco dal od kraje. Protoze jim dlouholeta praxe a mozek poradili, ze cyklista u krajnice neni prekazka a duvod k pohnuti volantem. On kdyztak uhne. Uhne. Protoze si spocita, ze naves vyhraje. Pomer tech, ktery se mi na me ceste do/z prace vyhnou v bezpecne vzdalenosti je v pripade osobaku tak 5:1 ve prospech normalnich a myslicich. U nakladaku tak 2:1.
Celé dny koukám jak lidi na silnicích fungují, kolikrát je dost neuvěřitelné co dokážou ...To ja taky, neboj... Teba ten autobusak, co na prehledne krizovatce v patek rano vyjel z prehledne vedlejsi pred auto a donutil mne zpomalit z 80 km/h na pulku. Prece nebude brzdit a radit, ne?
Dokud kolem něj létají auta kilem tak se plandá v pruhu ale jakmile doprava ubere pomalu na nulu tak kamínky a jiné nebezpečné věci asi zmizí že ?Nezmizí, ale v té pomalosti už je vidíš a můžeš se jim vyhýbat.
A jeste nejhorsi je to na masine. Clovek si v zatacce pribrzdi aby mel vic mista, a hned se tam nekdo nacpe(i osobak).No jo, když je člověk mašinfíra, tak nic nezmůže. Jak mu postavěj výhybky a semafory, tak musí jet. Ať už řídí osobák, rychlík, nebo Pendolíno.
Nejlepe je jed uprostred pruhu, a kdyz vidim ze me nekdo chce predjed a mam dost mista, tak mu trochu uhnu.... a on na ten jed najede, otráví si kola a dojezdil
Tiskni
Sdílej: