Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Rekl bych, ze ten radar musi mit objekt zamereny dele, nez sekundu nebo dve. Takze kdyz se objevi nahle jine cislo, tak na fotce uz bude to druhe auto. Dokonce jsem slysel, ze pokud radar behem serie mereni (nekolik mereni behem nekolika sekund) zjisti vyraze jinou rychlost (prudke brzdeni, nebo to chytne jine auto), tak mereni vyhodnoti jako neplatne. Pritom takovy radar muze mit presnost do 3% i bez kontrolni serie mereni.Tohle jsou pouze domněnky. Stejně jako já nevíš, jaké zařízení je na daném místě namontované, jak pracuje atd. Zejména nevíme, podle jakých kritérií radar posuzuje platnost/neplatnost měření. Velký problém je, že od placatého osobáku se směrem k radaru odrazí výrazně méně energie než od velkého kamionu se svislým plochým předkem (byť ne celá plocha je kovová). A jestliže radar pracuje na dopplerovském principu (vysílá kontinuálně), nemá žádnou šanci přímo rozpoznat, že je něco špatně (kromě skokových změn atd. - a to je právě to, o co mi jde). Kdyby šlo o pulsní radar, který by vyhodnocoval čas do návratu pulsu (rychlost by počítal z rozdílu časů), pak by byl schopen jednotlivé cíle přímo identifikovat podle pozice a zabránit chybnému přiřazení. Jenže nevím o tom, že by se pulsní radary vůbec někde pro měření rychlosti používaly.
Kdybys o tom chtel vedet opravdu vic, tak se se podivej na server Dfens, problematice aut a policejni buzerace tam hodne dobre rozumi. (A pokud jim nebudes tvrdit, ze auta smrdi a vsichni by meli jezdit na kole, tak se s nimi da domluvit.)Kdyby ses podíval vpravo, najdeš server D-FENS mezi mými oblíbenými stránkami
A máš nějak potvrzené, že ten radar neví, které auto měří a které fotí?Nemám, a o to mi právě jde.
Já bych řekl, že to mají nějak oštřené - buď to ve sporných případech vyhodnotí jako "neprůkazné"To bych právě potřeboval zjistit, jak je to ošetřené, pokud vůbec.
umí přiřadit správnému vozidlu správnou rychlost - což třeba policejní radar běžně umíRadar neumí přiřadit rychlost. Pokud měří přímo policajti, tak to ovládají tak, aby se to přiřadilo správně (i když ani tady není omyl vyloučen).
Pokud vim, tak ma-li snimek auta z radaru slouzit jako dukaz, ze prave ono prekrocilo rychlost, nesmi byt v zaberu zadne jine..Což o to, ono v záběru foťáku bude jen jedno auto. Ale radar může přijímat odrazy i od vzdálenějších aut.
Jak blízko jsi u toho radaru, když se tohle stane, a pod jakým úhlem?Řekněme 30-50 metrů, úhel jsem neměřil a netroufám si ho odhadovat.
Na úhlu dost záleží, měli jsme ve městě radar (nefotil, jenom ukazoval rychlost), byl namířen na auta, která jedou do kopce. Jednou jsem tam jel na kole, nikdo jinej tam v tu chvíli nebyl a radar tedy měřil mě: 20...20...53. Není to něco podobného?Na tohle by úhel neměl mít vliv (může mírně měnit naměřenou hodnotu, ale ne skokově). Ten radar pracuje na principu Dopplerova jevu, čili měří vlastně zvýšení přijímaného kmitočtu oproti vysílanému (resp. snížení, pokud by měřil po směru jízdy). K nějakým takovým efektům by tedy nemělo dojít. U těch radarů, které jenom ukazují, ale může být VF část udělaná všelijak, takže tam bych věřil snad úplně všemu. Ovšem pokud jde o radar, který má sloužit k účelům dokumentace přestupků, tak ten musí být úředně ověřeným měřidlem a nějaké nedeterministické chování by se u něj nemělo vyskytovat.
Napadlo uz nekoho pouzit technologii stealth na auta?Samozřejmě. Ale nedokážu si to moc dobře představit v praxi.
Tiskni
Sdílej: