O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Rekl bych, ze ten radar musi mit objekt zamereny dele, nez sekundu nebo dve. Takze kdyz se objevi nahle jine cislo, tak na fotce uz bude to druhe auto. Dokonce jsem slysel, ze pokud radar behem serie mereni (nekolik mereni behem nekolika sekund) zjisti vyraze jinou rychlost (prudke brzdeni, nebo to chytne jine auto), tak mereni vyhodnoti jako neplatne. Pritom takovy radar muze mit presnost do 3% i bez kontrolni serie mereni.Tohle jsou pouze domněnky. Stejně jako já nevíš, jaké zařízení je na daném místě namontované, jak pracuje atd. Zejména nevíme, podle jakých kritérií radar posuzuje platnost/neplatnost měření. Velký problém je, že od placatého osobáku se směrem k radaru odrazí výrazně méně energie než od velkého kamionu se svislým plochým předkem (byť ne celá plocha je kovová). A jestliže radar pracuje na dopplerovském principu (vysílá kontinuálně), nemá žádnou šanci přímo rozpoznat, že je něco špatně (kromě skokových změn atd. - a to je právě to, o co mi jde). Kdyby šlo o pulsní radar, který by vyhodnocoval čas do návratu pulsu (rychlost by počítal z rozdílu časů), pak by byl schopen jednotlivé cíle přímo identifikovat podle pozice a zabránit chybnému přiřazení. Jenže nevím o tom, že by se pulsní radary vůbec někde pro měření rychlosti používaly.
Kdybys o tom chtel vedet opravdu vic, tak se se podivej na server Dfens, problematice aut a policejni buzerace tam hodne dobre rozumi. (A pokud jim nebudes tvrdit, ze auta smrdi a vsichni by meli jezdit na kole, tak se s nimi da domluvit.)Kdyby ses podíval vpravo, najdeš server D-FENS mezi mými oblíbenými stránkami
A ohledně mého pohledu na automobilismus a cyklistiku doporučuji (kromě mnoha zápisů v mém místním blogu) toto a toto.
A máš nějak potvrzené, že ten radar neví, které auto měří a které fotí?Nemám, a o to mi právě jde.
Já bych řekl, že to mají nějak oštřené - buď to ve sporných případech vyhodnotí jako "neprůkazné"To bych právě potřeboval zjistit, jak je to ošetřené, pokud vůbec.
umí přiřadit správnému vozidlu správnou rychlost - což třeba policejní radar běžně umíRadar neumí přiřadit rychlost. Pokud měří přímo policajti, tak to ovládají tak, aby se to přiřadilo správně (i když ani tady není omyl vyloučen).
Pokud vim, tak ma-li snimek auta z radaru slouzit jako dukaz, ze prave ono prekrocilo rychlost, nesmi byt v zaberu zadne jine..Což o to, ono v záběru foťáku bude jen jedno auto. Ale radar může přijímat odrazy i od vzdálenějších aut.
Jak blízko jsi u toho radaru, když se tohle stane, a pod jakým úhlem?Řekněme 30-50 metrů, úhel jsem neměřil a netroufám si ho odhadovat.
Na úhlu dost záleží, měli jsme ve městě radar (nefotil, jenom ukazoval rychlost), byl namířen na auta, která jedou do kopce. Jednou jsem tam jel na kole, nikdo jinej tam v tu chvíli nebyl a radar tedy měřil mě: 20...20...53. Není to něco podobného?Na tohle by úhel neměl mít vliv (může mírně měnit naměřenou hodnotu, ale ne skokově). Ten radar pracuje na principu Dopplerova jevu, čili měří vlastně zvýšení přijímaného kmitočtu oproti vysílanému (resp. snížení, pokud by měřil po směru jízdy). K nějakým takovým efektům by tedy nemělo dojít. U těch radarů, které jenom ukazují, ale může být VF část udělaná všelijak, takže tam bych věřil snad úplně všemu. Ovšem pokud jde o radar, který má sloužit k účelům dokumentace přestupků, tak ten musí být úředně ověřeným měřidlem a nějaké nedeterministické chování by se u něj nemělo vyskytovat.
Nejzákeřnější situace, co mě napadla, je cesta radar -> maska měřeného auta -> maska protijedoucího auta -> opět maska měřeného auta -> radar. Pak radar ukáže výrazně vyšší číslo.
Navíc by to číslo při troše štěstí mohlo být už nepravděpodobně vysoké.
Napadlo uz nekoho pouzit technologii stealth na auta?Samozřejmě. Ale nedokážu si to moc dobře představit v praxi.
Tiskni
Sdílej: