Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Rekl bych, ze ten radar musi mit objekt zamereny dele, nez sekundu nebo dve. Takze kdyz se objevi nahle jine cislo, tak na fotce uz bude to druhe auto. Dokonce jsem slysel, ze pokud radar behem serie mereni (nekolik mereni behem nekolika sekund) zjisti vyraze jinou rychlost (prudke brzdeni, nebo to chytne jine auto), tak mereni vyhodnoti jako neplatne. Pritom takovy radar muze mit presnost do 3% i bez kontrolni serie mereni.Tohle jsou pouze domněnky. Stejně jako já nevíš, jaké zařízení je na daném místě namontované, jak pracuje atd. Zejména nevíme, podle jakých kritérií radar posuzuje platnost/neplatnost měření. Velký problém je, že od placatého osobáku se směrem k radaru odrazí výrazně méně energie než od velkého kamionu se svislým plochým předkem (byť ne celá plocha je kovová). A jestliže radar pracuje na dopplerovském principu (vysílá kontinuálně), nemá žádnou šanci přímo rozpoznat, že je něco špatně (kromě skokových změn atd. - a to je právě to, o co mi jde). Kdyby šlo o pulsní radar, který by vyhodnocoval čas do návratu pulsu (rychlost by počítal z rozdílu časů), pak by byl schopen jednotlivé cíle přímo identifikovat podle pozice a zabránit chybnému přiřazení. Jenže nevím o tom, že by se pulsní radary vůbec někde pro měření rychlosti používaly.
Kdybys o tom chtel vedet opravdu vic, tak se se podivej na server Dfens, problematice aut a policejni buzerace tam hodne dobre rozumi. (A pokud jim nebudes tvrdit, ze auta smrdi a vsichni by meli jezdit na kole, tak se s nimi da domluvit.)Kdyby ses podíval vpravo, najdeš server D-FENS mezi mými oblíbenými stránkami
A ohledně mého pohledu na automobilismus a cyklistiku doporučuji (kromě mnoha zápisů v mém místním blogu) toto a toto.
A máš nějak potvrzené, že ten radar neví, které auto měří a které fotí?Nemám, a o to mi právě jde.
Já bych řekl, že to mají nějak oštřené - buď to ve sporných případech vyhodnotí jako "neprůkazné"To bych právě potřeboval zjistit, jak je to ošetřené, pokud vůbec.
umí přiřadit správnému vozidlu správnou rychlost - což třeba policejní radar běžně umíRadar neumí přiřadit rychlost. Pokud měří přímo policajti, tak to ovládají tak, aby se to přiřadilo správně (i když ani tady není omyl vyloučen).
Pokud vim, tak ma-li snimek auta z radaru slouzit jako dukaz, ze prave ono prekrocilo rychlost, nesmi byt v zaberu zadne jine..Což o to, ono v záběru foťáku bude jen jedno auto. Ale radar může přijímat odrazy i od vzdálenějších aut.
Jak blízko jsi u toho radaru, když se tohle stane, a pod jakým úhlem?Řekněme 30-50 metrů, úhel jsem neměřil a netroufám si ho odhadovat.
Na úhlu dost záleží, měli jsme ve městě radar (nefotil, jenom ukazoval rychlost), byl namířen na auta, která jedou do kopce. Jednou jsem tam jel na kole, nikdo jinej tam v tu chvíli nebyl a radar tedy měřil mě: 20...20...53. Není to něco podobného?Na tohle by úhel neměl mít vliv (může mírně měnit naměřenou hodnotu, ale ne skokově). Ten radar pracuje na principu Dopplerova jevu, čili měří vlastně zvýšení přijímaného kmitočtu oproti vysílanému (resp. snížení, pokud by měřil po směru jízdy). K nějakým takovým efektům by tedy nemělo dojít. U těch radarů, které jenom ukazují, ale může být VF část udělaná všelijak, takže tam bych věřil snad úplně všemu. Ovšem pokud jde o radar, který má sloužit k účelům dokumentace přestupků, tak ten musí být úředně ověřeným měřidlem a nějaké nedeterministické chování by se u něj nemělo vyskytovat.
Nejzákeřnější situace, co mě napadla, je cesta radar -> maska měřeného auta -> maska protijedoucího auta -> opět maska měřeného auta -> radar. Pak radar ukáže výrazně vyšší číslo.
Navíc by to číslo při troše štěstí mohlo být už nepravděpodobně vysoké.
Napadlo uz nekoho pouzit technologii stealth na auta?Samozřejmě. Ale nedokážu si to moc dobře představit v praxi.
Tiskni
Sdílej: