BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Rekl bych, ze ten radar musi mit objekt zamereny dele, nez sekundu nebo dve. Takze kdyz se objevi nahle jine cislo, tak na fotce uz bude to druhe auto. Dokonce jsem slysel, ze pokud radar behem serie mereni (nekolik mereni behem nekolika sekund) zjisti vyraze jinou rychlost (prudke brzdeni, nebo to chytne jine auto), tak mereni vyhodnoti jako neplatne. Pritom takovy radar muze mit presnost do 3% i bez kontrolni serie mereni.Tohle jsou pouze domněnky. Stejně jako já nevíš, jaké zařízení je na daném místě namontované, jak pracuje atd. Zejména nevíme, podle jakých kritérií radar posuzuje platnost/neplatnost měření. Velký problém je, že od placatého osobáku se směrem k radaru odrazí výrazně méně energie než od velkého kamionu se svislým plochým předkem (byť ne celá plocha je kovová). A jestliže radar pracuje na dopplerovském principu (vysílá kontinuálně), nemá žádnou šanci přímo rozpoznat, že je něco špatně (kromě skokových změn atd. - a to je právě to, o co mi jde). Kdyby šlo o pulsní radar, který by vyhodnocoval čas do návratu pulsu (rychlost by počítal z rozdílu časů), pak by byl schopen jednotlivé cíle přímo identifikovat podle pozice a zabránit chybnému přiřazení. Jenže nevím o tom, že by se pulsní radary vůbec někde pro měření rychlosti používaly.
Kdybys o tom chtel vedet opravdu vic, tak se se podivej na server Dfens, problematice aut a policejni buzerace tam hodne dobre rozumi. (A pokud jim nebudes tvrdit, ze auta smrdi a vsichni by meli jezdit na kole, tak se s nimi da domluvit.)Kdyby ses podíval vpravo, najdeš server D-FENS mezi mými oblíbenými stránkami
A ohledně mého pohledu na automobilismus a cyklistiku doporučuji (kromě mnoha zápisů v mém místním blogu) toto a toto.
A máš nějak potvrzené, že ten radar neví, které auto měří a které fotí?Nemám, a o to mi právě jde.
Já bych řekl, že to mají nějak oštřené - buď to ve sporných případech vyhodnotí jako "neprůkazné"To bych právě potřeboval zjistit, jak je to ošetřené, pokud vůbec.
umí přiřadit správnému vozidlu správnou rychlost - což třeba policejní radar běžně umíRadar neumí přiřadit rychlost. Pokud měří přímo policajti, tak to ovládají tak, aby se to přiřadilo správně (i když ani tady není omyl vyloučen).
Pokud vim, tak ma-li snimek auta z radaru slouzit jako dukaz, ze prave ono prekrocilo rychlost, nesmi byt v zaberu zadne jine..Což o to, ono v záběru foťáku bude jen jedno auto. Ale radar může přijímat odrazy i od vzdálenějších aut.
Jak blízko jsi u toho radaru, když se tohle stane, a pod jakým úhlem?Řekněme 30-50 metrů, úhel jsem neměřil a netroufám si ho odhadovat.
Na úhlu dost záleží, měli jsme ve městě radar (nefotil, jenom ukazoval rychlost), byl namířen na auta, která jedou do kopce. Jednou jsem tam jel na kole, nikdo jinej tam v tu chvíli nebyl a radar tedy měřil mě: 20...20...53. Není to něco podobného?Na tohle by úhel neměl mít vliv (může mírně měnit naměřenou hodnotu, ale ne skokově). Ten radar pracuje na principu Dopplerova jevu, čili měří vlastně zvýšení přijímaného kmitočtu oproti vysílanému (resp. snížení, pokud by měřil po směru jízdy). K nějakým takovým efektům by tedy nemělo dojít. U těch radarů, které jenom ukazují, ale může být VF část udělaná všelijak, takže tam bych věřil snad úplně všemu. Ovšem pokud jde o radar, který má sloužit k účelům dokumentace přestupků, tak ten musí být úředně ověřeným měřidlem a nějaké nedeterministické chování by se u něj nemělo vyskytovat.
Nejzákeřnější situace, co mě napadla, je cesta radar -> maska měřeného auta -> maska protijedoucího auta -> opět maska měřeného auta -> radar. Pak radar ukáže výrazně vyšší číslo.
Navíc by to číslo při troše štěstí mohlo být už nepravděpodobně vysoké.
Napadlo uz nekoho pouzit technologii stealth na auta?Samozřejmě. Ale nedokážu si to moc dobře představit v praxi.
Tiskni
Sdílej: