Počítačová hra Elite (Wikipedie), 3D vesmírní simulátor, byla vydána před 40 lety, 20. září 1984. Při té příležitosti byly zveřejněny další zdrojové kódy Elite pro platformy Apple, Atari, C64, NES a SNES a nedokončené Elite II pro BBC Micro.
V květnu bylo oznámeno, že dnes budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp. Stalo se tak (𝕏). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Nejedná se ale o svobodný a otevřený software (licence).
Fiala navrhne odvolání Bartoše z postu vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj ke 30. září. Důvodem je nezvládnutí digitalizace stavebního řízení, podle premiéra ji Bartoš není schopen dotáhnout do konce. „Po projednání analýzy digitálního stavebního řízení na vládě minulou středu a po dnešním ranním rozhovoru s panem vicepremiérem Ivanem Bartošem jsem bohužel nabyl jistoty, že není schopen tuto digitalizaci
… více »Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. To chce Durov nyní také změnit, informují tiskové agentury.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 145 (pdf) a Hello World 25 (pdf).
Programovací jazyk Hy (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Po téměř dvanácti letech vývoje. Jedná se o dialekt programovacího jazyka LISP navržený pro interakci s programovacím jazykem Python.
Zen je webový prohlížeč vycházející z Firefoxu. Vývoj probíhá na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 23 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána verze 24.3 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
Ve čtvrtek 3. října se v Red Hat Labu (místnost Q305) na FIT VUT v Brně uskuteční další Fedora Installfest. Od 10 do 16 budou v labu připravení odborníci na Fedoru ze společnosti Red Hat, kteří vám můžou pomoct nejen s instalací, ale taky pomoct s dalšími problémy a dotazy ohledně Fedory. Akce je primárně zaměřená na studenty FIT VUT, ale vítáni jsou i lidé, kteří tuto školu nenavštěvují.
bohuzel, jsem se ted musel venovat trosku bezne rutinni praci, takze scheme ma na chvilku pauzu, ale zaujal me jiz treti dil serialu o smarty a prislo me to docela mastodontni.
jedna vec mne na templatovacich enginech docela vadi, ze se snazi vytvorit si vlastni jazyk - at uz jsou to smarty, ultratemplates, cokoliv dalsiho nebo treba xslt, pricemz tyto jazyky nedosahuji kvalit beznych jazyku, protoze jejich syntaxe je desna nebo chybi standardni knihovny.
osobne pouzivam tutu hezkou hracku:class Sitcom { private $values = array(); public function set($name, $value) { $this->values[$name] = $value; } public function render($template) { foreach ($this->values as $___name => $___value) $$___name = $___value; ob_start(); include($template); $___content = ob_get_contents(); ob_end_clean(); return $___content; } }
neni to nic duchaplneho, jenom do prostredi vykreslovaci funkce se nactou promenne a vyvola se php-kod (sablona), ktery k temto promennym muze pristupovat. navic je to odchycene do bufferu... aby slo s touto hodnotou pracovat.
sablona pak vypada takto:Hello <?= $name ?> What's the time? <?= $time ?>kod v aplikaci pak:
$tpl = new Sitcom(); $tpl->set("name", "Tim Taylor"); $tpl->set("time", "It's Tool Time!"); echo $tpl->render("sample.tpl");
nazvat to templatovacim enginem je silne slovo, ale umoznuje to docela efektivne oddelit logiku od prezentace a hlavne neklade to nejake extra naroky na nove uceni (zadne nestandardni funkce a konstrukce), jenom to cloveka nuti vic premyslet nad tim, co si jeste podrzi ve funkci a co posle do sablony.
na zaver, male rypnuti -- php je dobry textovy preprocesor, tak proc jeho funkci nevyuzit a snazit se v nem psat dalsi jazyky, ktere delaji de facto to same?
Tiskni Sdílej:
<? include("page/header.php"); echo "<h2>Nadpis</h2>\n"; $d["form"]->render(); include("page/footer.php"); ?>Způsobí to, že šablon je potřeba trošku víc (pro každý typ stránky jedna), ale zas se s nima nemusím skládat v kódu a přijde mi to tak přehlednější i jednodušší.
The ultimate goals of template engines shouldn't really be to remove all logic from HTML. It should be to separate presentation logic from business logic.Prostě jde o to, aby tenhle bordel, který převádí datové struktury na HTML nestrašil, kde nemá. Mít v šabloně kus kódu, který jen vypisuje a případně i konvertuje data z nějakého pole do HTML není vůbec špatné, ba naopak, k tomu ta šablona je.
function html_table_row($cells) { $result = "<tr>\n"; foreach ($cells as $cell) $result .= "<td>$cell</td>\n"; $result .= "</tr>\n"; return $result; }to si v kazde sablone staci inkludnout soubor s danyma standardnima funkcema (jeste mam nekolik variant pro praci - s ul, ol, li) a zacit je pouzivat. <?= html_table_row(array(1, 2, 3, 4)) ?>
Ber to takhle, co když ti najednou na serveru zakážou "short_open_tag" . Můžeš to začít přepisovat a pak se podívej na ten kód, jak je "přehledný" .
sed -i 's/<\?=/<?php echo/g' *.php
Neptej se mě proč by si to měl dělat, ale jestli si dobře vzpomínám, tak například Abíčko taky nebylo vždycky v JavěNo pokud vim, tak vsechny tyhle nase komentare jsou XML ulozeny v DB. Jestli to Leos zene ke klientovi pres XSLT nevim, ale nedivil bych se.
Teď jak to tady pročítám, tak mně napadla další výhoda XSLT. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou!Mně zase napadla další výhoda Lispu. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou! Ale pokud bych to psal pomocí šablon v PHP (nebo čemkoli jiném), nebo přímo pastnul do kódu, tak můžu začít od nuly vše.
Ještě jsem zapomněl dodat: XSLT přímo vzniklo z Lispu a je to na něm dost vidět (konkrétně DSSSL), takže prohlášení „XSLT je o něčem jiném než Lisp“ je asi tak informované jako „C# je o něčem jiném než Java.“ Podobnosti jsou až zarážející a je jich podstatně více, než rozdílů.
Nějaká pěkná čtení:
Dynamicky typovaný funkcionální programovací jazyk, jehož základní datovou strukturou je hierarchický seznam prvků. V této struktuře jsou psány samotné jeho programy, takže mj. může transformovat i sám sebe, pokud je to zapotřebí. Safra, to je nějaké povědomé, kde já tohle už slyšel? Docela by mě zajímalo, do jaké míry se ty hardwarové akcelerátory XSLT podobají lispovským procesorům. Přinejmenším konceptuelně je to naprosto identická konstrukce: eval+apply natvrdo zadrátovaný.