Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Strahovský terminátory co fungujou na čerstvej vzduch a čínský nudle....Jsem si poprskal monitor
místo mě najmou nějakého studentíka co to uděláTi samí lidé si pak stěžují, že absolventi nemají zkušenosti. Jenže jak by mohli nějaké nabrat, když by se jim to neumožnilo. Mimochodem, právě stesky na "cenový dumping" byly důvodem, proč se v řadě oborů dosáhlo lobbyingem toho, že byla příslušná živnost převedena do omezeného režimu. Typickým případem jsou fotografické služby. Bývala to volná živnost, dnes není (i když podle návrhu novely živnostenského zákona se to má vrátit zpět). Prosadili si to zástupci staré školy, kteří se báli, že někdo za pár korun pořídí vcelku slušný foťák a přes nízkou cenu je připraví o kšefty. Jenže oni si ve své zaslepenosti ani neuvědomili, že fotografická díla lze zhotovovat i na základě autorského zákona, takže zabránili maximálně tomu, aby někdo někomu vyvolal film a udělal z něj fotky. A leckoho určitě zahnali do šedé ekonomiky, takže ve výsledku na tom skrz neodvedené daně proděláme všichni.
Podívejte se třeba na doktory. Dokud nemá atestaci, dělá za docela směšné peníze tu nejhorší práci a nezáleží na tom, jak je dobrý.Tohle bych nesměšoval. Jedna věc je komora a druhá pak atestace. I když se lékařská komora zruší (resp. členství nebude povinné), atestace tu zůstanou. Problém totiž je, že když lékař vyjde ze školy, nemá prakticky žádné zkušenosti. Takže je žádoucí, aby po určitou dobu na jeho práci dohlížel někdo, kdo tyto zkušenosti má. To se ale týká opravdu jen lékařů, stomatologů, a dejme tomu, ještě lékárníků a veterinářů. Tam jde o zdraví a život. Není ale důvod, proč by to mělo být u jiných profesí, zcela bezpečných, třeba u daňových poradců (na to jsou už tak potřeba speciální přísné zkoušky). A už vůbec není důvod, aby v tom figurovalo nějaké profesní sdružení, které má monopol na určování, kdo smí dělat nějakou profesi (kdo ví např. o tom, jak probíhá autorizační řízení u ČKAIT nebo ČKA, jistě mi dá za pravdu).
Cokoliv, co si koupíme v normálním obchodě, musí splňovat nějaké normy, jídlo, hračky, auta...Omyl, normy jsou obecně nezávazné. Jediné, co je závazné, jsou podmínky bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti. Pak samozřejmě existují ještě speciální pravidla, například pro uzeniny nebo pro víno - ale ta se vztahují ke konkrétnímu označení (např. "Špekáček" nebo "Jakostní víno") a mohou se v některých případech týkat jen tuzemských výrobců.
stačilo by, kdyby zákazníci prostě věděli, jak to má správně vypadat a na co mají nárokA definovalo by se co? Třeba jak má vypadat webová stránka? Že má být validní podle nějakého standardu? Že má vypadat stejně v x různých prohlížečích? Že má splňovat podmínky přístupnosti? Nebo dokonce něco ještě podrobnějšího? Ale zákazníka to většinou nezajímá - ten řekne: "Chci, aby to vypadalo takhle a stálo co nejméně peněz." Nějaká validita nebo dokonce přístupnost jsou věci, které určitě nepovedou k tomu, aby zaplatil pětinásobek ceny.
Tiskni
Sdílej: