Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Strahovský terminátory co fungujou na čerstvej vzduch a čínský nudle....Jsem si poprskal monitor
místo mě najmou nějakého studentíka co to uděláTi samí lidé si pak stěžují, že absolventi nemají zkušenosti. Jenže jak by mohli nějaké nabrat, když by se jim to neumožnilo. Mimochodem, právě stesky na "cenový dumping" byly důvodem, proč se v řadě oborů dosáhlo lobbyingem toho, že byla příslušná živnost převedena do omezeného režimu. Typickým případem jsou fotografické služby. Bývala to volná živnost, dnes není (i když podle návrhu novely živnostenského zákona se to má vrátit zpět). Prosadili si to zástupci staré školy, kteří se báli, že někdo za pár korun pořídí vcelku slušný foťák a přes nízkou cenu je připraví o kšefty. Jenže oni si ve své zaslepenosti ani neuvědomili, že fotografická díla lze zhotovovat i na základě autorského zákona, takže zabránili maximálně tomu, aby někdo někomu vyvolal film a udělal z něj fotky. A leckoho určitě zahnali do šedé ekonomiky, takže ve výsledku na tom skrz neodvedené daně proděláme všichni.
Podívejte se třeba na doktory. Dokud nemá atestaci, dělá za docela směšné peníze tu nejhorší práci a nezáleží na tom, jak je dobrý.Tohle bych nesměšoval. Jedna věc je komora a druhá pak atestace. I když se lékařská komora zruší (resp. členství nebude povinné), atestace tu zůstanou. Problém totiž je, že když lékař vyjde ze školy, nemá prakticky žádné zkušenosti. Takže je žádoucí, aby po určitou dobu na jeho práci dohlížel někdo, kdo tyto zkušenosti má. To se ale týká opravdu jen lékařů, stomatologů, a dejme tomu, ještě lékárníků a veterinářů. Tam jde o zdraví a život. Není ale důvod, proč by to mělo být u jiných profesí, zcela bezpečných, třeba u daňových poradců (na to jsou už tak potřeba speciální přísné zkoušky). A už vůbec není důvod, aby v tom figurovalo nějaké profesní sdružení, které má monopol na určování, kdo smí dělat nějakou profesi (kdo ví např. o tom, jak probíhá autorizační řízení u ČKAIT nebo ČKA, jistě mi dá za pravdu).
Cokoliv, co si koupíme v normálním obchodě, musí splňovat nějaké normy, jídlo, hračky, auta...Omyl, normy jsou obecně nezávazné. Jediné, co je závazné, jsou podmínky bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti. Pak samozřejmě existují ještě speciální pravidla, například pro uzeniny nebo pro víno - ale ta se vztahují ke konkrétnímu označení (např. "Špekáček" nebo "Jakostní víno") a mohou se v některých případech týkat jen tuzemských výrobců.
stačilo by, kdyby zákazníci prostě věděli, jak to má správně vypadat a na co mají nárokA definovalo by se co? Třeba jak má vypadat webová stránka? Že má být validní podle nějakého standardu? Že má vypadat stejně v x různých prohlížečích? Že má splňovat podmínky přístupnosti? Nebo dokonce něco ještě podrobnějšího? Ale zákazníka to většinou nezajímá - ten řekne: "Chci, aby to vypadalo takhle a stálo co nejméně peněz." Nějaká validita nebo dokonce přístupnost jsou věci, které určitě nepovedou k tomu, aby zaplatil pětinásobek ceny.
Tiskni
Sdílej: