Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Dnes ráno mě kolega vážně pobavil. Narazil na webu Evropské komise, kde se holedbá tím jak se ve státních správách jednotlivých členských zemí prosazuje Open Source, na příspěvek z prosince 2005, pod kterým je podepsán p. Jaromír Tomala vedoucí odboru IT na Magistrátu města Ostravy
Nepopírám že u nich používají také na některých serverech linux, ale zmíněný largest city district je náš obvod, který se z jejich strany dočkal akorát tak obstrukcí a osočování. Ač mají některé obvody jistou samostatnost, Magistrát ve svém centralizačním úsilí rozhoduje o koupi aplikací, které jsou mnohdy s Open Source desktopovým prostředím neslučitelné. Viz kupř. můj blogpost na téma SVI. A o jejich představě jednotné desktopové platformy ani nemluvě když jsou ochotni uvolnit miliony pro náš obvod pro přechod na platformu MS Windows.
U nás je jak správa uživatelů, tak aplikací již po několik let plně centralizována a spravována přes LDAP a CITRIX. Na Magistrátu toho dodnes nebyli schopni a ba co hůř, prosakují odtamdud takové nápady, jako přenechat kompletně IT outsourcingu. Což by s největší pravděpodobností vedlo k něčemu podobnému jako je Ovanet - metropolitní síť, vybudovaná za prachy města (a tedy občanů), převedená za pusu na tuto akciovku, která si zpětně za její používání účtuje vůči městu další peníze.
A pokud jde o přístup pana Tomaly k OpenSource. Šéf je mi svědkem, jakým způsobem se vyjádřil o linuxu při jednom jednání na magistrátu, kde šlo o úmysl založit e-goverment Magistrátu vůči občanům na proprietárním FormFilleru602 - tak jak se to nyní realizovalo z vyšších míst přes pošahaný CheckPoint. Jak se sám vyjádřil "pro Software602 jsme dost významný partner aby pro nás podobnou aplikaci připravili, ale linuxovou verzi nikdo dělat nebude!" No nezlobte se na mě, ale pokud je někdo významný partner, tak si může při tak velké zakázce vlastní nativní verzi prosadit.
Tiskni
Sdílej:
Koneckonců, koukám, že tam pořád zveřejňují novinky, tak novinka, že rozhodnutím zastupitelstva se za těžké peníze migruje zpátky, by mohla lidi zajímat.
Postavil bych to jako důkaz ekonomičnosti svobodných řešení - totiž že jsou tak levná, že řešiteli nezbydou ani peníze na podmáznutí. Moudřejší radnice v Evropě (ne ta ostravská) tak mohou aspoň ušetřit za samotné řešení, když už si nemůžou kvůli transparentnosti nemohou dovolit boční výtok.