Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
V diskuzi pod mým minulým blogpostem na téma Networking v QEMU se pht ptal, jestli VDE používám. Výsledkem byla má poměrně obšírná odpověď, která však ani zdaleka nemohla zmínit všechny důvody proč ho používám a k čemu je vlastně dobré. Proto tedy následuje tento blogpost, věnovaný VDE
Hned úvodem však přidám opět link na stránku v naší wiki, kde se o různých částech VDE a jejich použití rozepisuji podrobněji. Jednak se nechci opakovat a také doufám, že mne případní zkušení uživatelé upozorní na faktické nedostatky. Důrazně však upozorňuji, že stránka ještě není ani zdaleka kompletní a některé věci ještě čekají na důkladnější prozkoumání. Od minula však přibyly nějaké obrázky, které se pokoušejí naznačit, kde leží kritické body síťové komunikace při použití VDE. Tady bych však rád upozornil na některé "blbinky", kterými disponuje VDE a přijdou mi z hlediska síťových hrátek jako zajímavé.
I v oficiální dokumentaci VDE jsou zmínky o některých utilitách poměrně sporé, takže mi chvíli trvalo než jsem zjistil, že některé věci s distribučního balíku jsou již zastaralé (např. wrapper vdeq pro qemu), jiné zbytečné ( vdeterm lze docela dobře nahradit přes wrapper rlwrap) a některé nefunkční ( jako vdecmd, který neumí pracovat s jiným, než výchozím soketem ).
Vytvořil jsem proto vlastní verzi balíku, která je založena na poslední revizi VDE z oficiální repozitory (r507), která má jednotlivé části VDE rozděleny podle účelu. Kupř. v balíčku vde2-plugs jsou veškeré věci, které souvisí s připojením virtuálních switchů a sestavováním virtuálních drátů. Včetně takových zvířecích utilit, jako je vde_over_ns - která umožňuje tunelovat spojení dvou virtuálních switchů přes DNS protokol.
Balíček vde2-utils zase obsahuje věci, které mohou mít - podobně jako virtuání switche - k dispozici soket přes který lze měnit jejich konfiguraci a řídit tak nejenom kvalitu virtuálního drátu (wirefilter), ale také realizovat shapping na úrovni třetí vrstvy (vde_l3).
Asi největší výhodou VDE z mého pohledu, je fakt, že umožňuje každému uživateli vytvořit svou vlastní virtuální síť, na které lze testovat nejrůznější situace z hlediska sítě, aniž by bylo nutné mít administrátorská práva k systému jako takovému. Každý si tak může vyzkoušet a natrénovat řešení situací, které by jinak mohly vést k nabourání vnější síťové instrastruktury.
Jako perličku na závěr bych zmínil, že se mi podařilo přijít na stopu problému, který způsobuje v QEMU verze 15.50 záhadné tuhnutí stroje. Zmiňuji tento problém proto, že nepřímo souvisí s VDE
Minulý týden (přesně 28. října 2011) nám záhadně uhnil virtualizovaný stroj, který předtím běžel bez problémů téměř měsíc. Tendenci uhnívat měl i dříve, ještě když byl virtualizován ve VMware, ovšem soudili jsme, že je to hlavně tím, že je špatně navržená aplikace co na něm běží - Moodle. Ta mizerně navržená bezesporu je, ale po aktualizaci se jevila relativně stabilně.
Tentokrát už jsme ale tomu virtuálu fakt dopřáli. Dva procesory, 2GB paměti a 2GB swapovacího prostoru a navíc (po analýze možností síťování v QEMU) i opravdu rychlé připojení. Jenže ouha! Stroj opět vyhnil a co bylo nejpodivnější - v době kdy prakticky vůbec nebyl zatížený. Byl jsem v tu dobu zcela mimo a kolegovi, ketrý nebyl moc obeznámen s tím jak je řešená na tom stroji virtualizační infrastruktura nezbylo než přesunout image virtuálu jinam. A vida - ve starší verzi QEMU (14.0) stejný virtuál jede naprosto bez potíží.
Tento přesun mi však umožnil provést s původním strojem nějaké experimenty - ovšem díky VDE bez připojení do vnější sítě. S překvapením jsem zjistil, že bez vnější konektivity cca po dvou hodinách ntpd uvnitř stroje "ustřelil" daleko do minulosti (až do r. 1915!
) což vedlo následně právě k problémům, které mi popisoval kolega co řešil tu prekérní situaci. některé příkazy fungovaly bez problémů (např. ps, nebo mc) a jiné, jako např. pokus o vypsání aktuálního stavu z /var/log/auth.log přes tail, zůstávaly spolehlivě viset.
Nevím jak došlo k tomu, že virtuál zůstal bez konektivity, ale jelikož VDE switch má defaultně aktivovaný STP (Spanning Tree Protocol), je možné že nějaký "špatný" paket vedl k tomu, že byl virtuálu ustřelen port skrz který byl napojen na vnější síť. Než to však stihnul kolega pořešit, uplynuly kritické dvě hodiny, což následně vedlo k časovému úskoku, jak jsem zjistit ze záznamu v souboru auth.log Zajímavé na tom je, že v jiném logu se tento časový posun neprojevil.
Další pátrání mne dovedlo k další stopě - a jak se zdá, "viníkem" je časovač uvnitř virtuálního stroje. Když jsem totiž spustil virtuál s volbami --no-hpet a --no-acpi, přestal tuhnout.
Tiskni
Sdílej:
), pokud nebude možné, aby byly na jedné infrastruktuře?