Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
V diskuzi pod mým minulým blogpostem na téma Networking v QEMU se pht ptal, jestli VDE používám. Výsledkem byla má poměrně obšírná odpověď, která však ani zdaleka nemohla zmínit všechny důvody proč ho používám a k čemu je vlastně dobré. Proto tedy následuje tento blogpost, věnovaný VDE
Hned úvodem však přidám opět link na stránku v naší wiki, kde se o různých částech VDE a jejich použití rozepisuji podrobněji. Jednak se nechci opakovat a také doufám, že mne případní zkušení uživatelé upozorní na faktické nedostatky. Důrazně však upozorňuji, že stránka ještě není ani zdaleka kompletní a některé věci ještě čekají na důkladnější prozkoumání. Od minula však přibyly nějaké obrázky, které se pokoušejí naznačit, kde leží kritické body síťové komunikace při použití VDE. Tady bych však rád upozornil na některé "blbinky", kterými disponuje VDE a přijdou mi z hlediska síťových hrátek jako zajímavé.
I v oficiální dokumentaci VDE jsou zmínky o některých utilitách poměrně sporé, takže mi chvíli trvalo než jsem zjistil, že některé věci s distribučního balíku jsou již zastaralé (např. wrapper vdeq pro qemu), jiné zbytečné ( vdeterm lze docela dobře nahradit přes wrapper rlwrap) a některé nefunkční ( jako vdecmd, který neumí pracovat s jiným, než výchozím soketem ).
Vytvořil jsem proto vlastní verzi balíku, která je založena na poslední revizi VDE z oficiální repozitory (r507), která má jednotlivé části VDE rozděleny podle účelu. Kupř. v balíčku vde2-plugs jsou veškeré věci, které souvisí s připojením virtuálních switchů a sestavováním virtuálních drátů. Včetně takových zvířecích utilit, jako je vde_over_ns - která umožňuje tunelovat spojení dvou virtuálních switchů přes DNS protokol.
Balíček vde2-utils zase obsahuje věci, které mohou mít - podobně jako virtuání switche - k dispozici soket přes který lze měnit jejich konfiguraci a řídit tak nejenom kvalitu virtuálního drátu (wirefilter), ale také realizovat shapping na úrovni třetí vrstvy (vde_l3).
Asi největší výhodou VDE z mého pohledu, je fakt, že umožňuje každému uživateli vytvořit svou vlastní virtuální síť, na které lze testovat nejrůznější situace z hlediska sítě, aniž by bylo nutné mít administrátorská práva k systému jako takovému. Každý si tak může vyzkoušet a natrénovat řešení situací, které by jinak mohly vést k nabourání vnější síťové instrastruktury.
Jako perličku na závěr bych zmínil, že se mi podařilo přijít na stopu problému, který způsobuje v QEMU verze 15.50 záhadné tuhnutí stroje. Zmiňuji tento problém proto, že nepřímo souvisí s VDE
Minulý týden (přesně 28. října 2011) nám záhadně uhnil virtualizovaný stroj, který předtím běžel bez problémů téměř měsíc. Tendenci uhnívat měl i dříve, ještě když byl virtualizován ve VMware, ovšem soudili jsme, že je to hlavně tím, že je špatně navržená aplikace co na něm běží - Moodle. Ta mizerně navržená bezesporu je, ale po aktualizaci se jevila relativně stabilně.
Tentokrát už jsme ale tomu virtuálu fakt dopřáli. Dva procesory, 2GB paměti a 2GB swapovacího prostoru a navíc (po analýze možností síťování v QEMU) i opravdu rychlé připojení. Jenže ouha! Stroj opět vyhnil a co bylo nejpodivnější - v době kdy prakticky vůbec nebyl zatížený. Byl jsem v tu dobu zcela mimo a kolegovi, ketrý nebyl moc obeznámen s tím jak je řešená na tom stroji virtualizační infrastruktura nezbylo než přesunout image virtuálu jinam. A vida - ve starší verzi QEMU (14.0) stejný virtuál jede naprosto bez potíží.
Tento přesun mi však umožnil provést s původním strojem nějaké experimenty - ovšem díky VDE bez připojení do vnější sítě. S překvapením jsem zjistil, že bez vnější konektivity cca po dvou hodinách ntpd uvnitř stroje "ustřelil" daleko do minulosti (až do r. 1915!
) což vedlo následně právě k problémům, které mi popisoval kolega co řešil tu prekérní situaci. některé příkazy fungovaly bez problémů (např. ps, nebo mc) a jiné, jako např. pokus o vypsání aktuálního stavu z /var/log/auth.log přes tail, zůstávaly spolehlivě viset.
Nevím jak došlo k tomu, že virtuál zůstal bez konektivity, ale jelikož VDE switch má defaultně aktivovaný STP (Spanning Tree Protocol), je možné že nějaký "špatný" paket vedl k tomu, že byl virtuálu ustřelen port skrz který byl napojen na vnější síť. Než to však stihnul kolega pořešit, uplynuly kritické dvě hodiny, což následně vedlo k časovému úskoku, jak jsem zjistit ze záznamu v souboru auth.log Zajímavé na tom je, že v jiném logu se tento časový posun neprojevil.
Další pátrání mne dovedlo k další stopě - a jak se zdá, "viníkem" je časovač uvnitř virtuálního stroje. Když jsem totiž spustil virtuál s volbami --no-hpet a --no-acpi, přestal tuhnout.
Tiskni
Sdílej:
), pokud nebude možné, aby byly na jedné infrastruktuře?