KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »sendxmpp znám už nějakou dobu, ale nikdy jsem pro něj nenašel využití. Možná tak aby cups server poslal zprávu, že tiskárně došel papír (nikdy nezkoušeno) 
Jinak pro zvrhlíky, je i možnost používat jabber jako vzdálenou konzoli (posílám text na stdin, vrací se mi stdout) a údajně i jako TCP tunel.
Předně díky za článek, ale jednu kritickou připomínku bych měl:
Dávat heslo jako parametr na příkazové řádce je fakt prasárna. Zvlášť pokud důvodem změny byla bezpečnost, únik hesel. A mít heslo uložené v souboru na disku je taky ošemetné, ale chápu, že tady to moc jinak nejde. Maximálně to rozdělit na dvě části – šifrovaný text + klíč – s tím, že je nižší pravděpodobnost, že uniknou obě části (každá se např. bude zálohovat jinam). Nebo by šlo použít klíče a kryptografické zařízení, takže by nešlo ukrást heslo/klíč, ale to je už moc velký kanón na tenhle případ užití.
V dnešní mobilizované době, je to podle mě rozhodně lepší varianta, než upozornění e-mailem. Zpráva pinkne, kouknu o co jde a pak už záleží na situaci, jestli to nechám vyhnít, nebo budu něco řešit. Problémem mailů je ten, že zpráva o tom, že se něco začíná hnojit, může zůstat viset někde ve frontě, která se nemusí zpracovávat ihned. Taky nemusím mít zrovna e-mailového klienta po ruce, nebo mi to může spadnout přes nějaký filtr někam, kde ji mohu přehlédnout.
Např. to může být účet, pod kterým se posílají oznámení uživatelům a ti se pak podle nich řídí, protože si myslí, že to psal správce nebo jeho důvěryhodný skript. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby ty zprávy chodily elektronicky podepsané, ale i tam musíš někam dát soukromý klíč nebo heslo k jeho odšifrování. A dávat jakýkoli citlivý údaj1 jako parametr příkazové řádky je prostě chyba.
Jeden můj program taky umožňuje zadat heslo na příkazové řádce2, ale aspoň tam zobrazuji varování, že to není bezpečné.
[1] klíč, heslo ke klíči, heslo k účtu atd.
[2] kromě toho, že může být heslo v souboru, což je výchozí a doporučené chování; to heslo na příkazové řádce není ani nikde explicitně zdokumentované (že tam jde zadat, je spíš vedlejší efekt něčeho jiného)
Moje poznámka se týkala hesla uvedeného jako parametr na příkazové řádce – tam si ho může přečíst kdokoli, kdo je přihlášený na daném stroji. Pokud je to v souboru s dobře nastavenými právy, tak je to celkem OK.
Moje poznámka se týkala hesla uvedeného jako parametr na příkazové řádce – tam si ho může přečíst kdokoli, kdo je přihlášený na daném stroji.Což bych si ovšem dovolil označit za zásadní návrhnovou chybu.
Tak nevím, jestli si to tady ještě někdo přečte (i když údajně tuto diskusi stále sledují čtyři uživatelé), ale teď jsem problém se senzitivními daty na příkazové řádce řešil, a vygooglil jsem, že ona "návrhová chyba" byla v jádře 3.2 vyřešena. Vyzkoušeno na 3.18.6, funguje to. Už mám upravený fstab. 
Tiskni
Sdílej: