Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Nedávná aférka kolem úniku hesel ze serveru jabbim.cz, googlí oběšenec a rodinná vánoční mobilizace mne pohnuly k tomu, abych na svém serveru - kromě jiného - spustil také vlastní XMPP server. Volba padla na prosody, které mi je sympatické tím, že se obejde bez databázového serveru. A jelikož kecálka využívám poměrně hojně, raději než e-mail, narazil jsem přitom na zajímavou utilitku sendxmpp, které zde kupodivu zatím nikdo větší pozornost nevěnoval.
Jejím autorem je Ľubomír Host, čímžto mu za jeho práci děkuji a přeji hodně radosti a elánu do dalších let.
Instalace a použití stupidně snadné, i když mne zpočátku zmátlo, že konfigurační soubor .sendxmpprc pro poslední verzi aplikace (v1.24), který je demonstrován na webu používá jinou syntaxi, než verze 1.23, která je součástí repozitářů Debianu.
K utilitě je poměrně slušná manuálová stránka, takže zde uvedu jen jeden ilustrativní příklad odeslání takové notifikační zprávy:
user@stroj~# echo "Testovací notifikační text" | sendxmpp kdosi@jehoxmppserver.net -t -p mojexmppheslo -jserver mujxmppserver.net -u mujxmppusername
Jsou-li přihlašovací údaje na xmpp účet uložené v souboru ~/.sendxmpprc v rámci uživatelského profilu pod kterým zprávu odesílám, pak je lze z parametrů pro sendxmpp vynechat.
Možná bych mohl zmínit, proč upřednostňuji notifikaci na jabber, místo e-mailu.
Je to z toho důvodu, že to jsou většinou zprávy, které mne zajímají jen tady a teď, takže nemám potřebu je nějakým způsobem uchovávat. Kdežto k obsahu e-mailových zpráv, se vracím mnohdy i po letech.
A když se při nějakém problému do mailu nasype hromada notifikačních upozornění, že se někde něco vyhnojilo, tak mi to za A, k ničemu není a za B, mě to přináší opruz s odstraňováním těchto notifikací z pošty, což většinou nedělám ihned, ale až s nějakým zpožděním, poté co se mi podaří problém vyřešit. A protože je všechny neprocházím, snadno se stane, že díky tomuto balastu přehlédnu, nebo i dokonce smáznu opravdu podstatnou zprávu.
Tiskni
Sdílej:
sendxmpp znám už nějakou dobu, ale nikdy jsem pro něj nenašel využití. Možná tak aby cups server poslal zprávu, že tiskárně došel papír (nikdy nezkoušeno) 
Jinak pro zvrhlíky, je i možnost používat jabber jako vzdálenou konzoli (posílám text na stdin, vrací se mi stdout) a údajně i jako TCP tunel.
Předně díky za článek, ale jednu kritickou připomínku bych měl:
Dávat heslo jako parametr na příkazové řádce je fakt prasárna. Zvlášť pokud důvodem změny byla bezpečnost, únik hesel. A mít heslo uložené v souboru na disku je taky ošemetné, ale chápu, že tady to moc jinak nejde. Maximálně to rozdělit na dvě části – šifrovaný text + klíč – s tím, že je nižší pravděpodobnost, že uniknou obě části (každá se např. bude zálohovat jinam). Nebo by šlo použít klíče a kryptografické zařízení, takže by nešlo ukrást heslo/klíč, ale to je už moc velký kanón na tenhle případ užití.
V dnešní mobilizované době, je to podle mě rozhodně lepší varianta, než upozornění e-mailem. Zpráva pinkne, kouknu o co jde a pak už záleží na situaci, jestli to nechám vyhnít, nebo budu něco řešit. Problémem mailů je ten, že zpráva o tom, že se něco začíná hnojit, může zůstat viset někde ve frontě, která se nemusí zpracovávat ihned. Taky nemusím mít zrovna e-mailového klienta po ruce, nebo mi to může spadnout přes nějaký filtr někam, kde ji mohu přehlédnout.
Např. to může být účet, pod kterým se posílají oznámení uživatelům a ti se pak podle nich řídí, protože si myslí, že to psal správce nebo jeho důvěryhodný skript. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby ty zprávy chodily elektronicky podepsané, ale i tam musíš někam dát soukromý klíč nebo heslo k jeho odšifrování. A dávat jakýkoli citlivý údaj1 jako parametr příkazové řádky je prostě chyba.
Jeden můj program taky umožňuje zadat heslo na příkazové řádce2, ale aspoň tam zobrazuji varování, že to není bezpečné.
[1] klíč, heslo ke klíči, heslo k účtu atd.
[2] kromě toho, že může být heslo v souboru, což je výchozí a doporučené chování; to heslo na příkazové řádce není ani nikde explicitně zdokumentované (že tam jde zadat, je spíš vedlejší efekt něčeho jiného)
Moje poznámka se týkala hesla uvedeného jako parametr na příkazové řádce – tam si ho může přečíst kdokoli, kdo je přihlášený na daném stroji. Pokud je to v souboru s dobře nastavenými právy, tak je to celkem OK.
Moje poznámka se týkala hesla uvedeného jako parametr na příkazové řádce – tam si ho může přečíst kdokoli, kdo je přihlášený na daném stroji.Což bych si ovšem dovolil označit za zásadní návrhnovou chybu.
Tak nevím, jestli si to tady ještě někdo přečte (i když údajně tuto diskusi stále sledují čtyři uživatelé), ale teď jsem problém se senzitivními daty na příkazové řádce řešil, a vygooglil jsem, že ona "návrhová chyba" byla v jádře 3.2 vyřešena. Vyzkoušeno na 3.18.6, funguje to. Už mám upravený fstab. 