Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Mou nejpoužívanější aplikací je terminálové okno. 90% času trávím přihlášený přes ssh na některém ze vzdálených strojů. Paralelně však pracuji s jedním až dvěma webovými prohlížeči, kde mám současně otevřeno obvykle kolem 20 záložek a lokálním textovým editorem geany, ve kterém píšu své poznámky. Ten také využívám pro rychlé uložení dočasných informací, kupř. když si potřebuji někam poznamenat textový výstup některé konzole. Okna s nimiž aktuálně pracuji mám umístěna na první ploše, kterou mám v práci roztaženou přes dva monitory, a ty podružné na těch ostatních. Ke kopírování a pro pohyb mezi plochami a okny využívám efektivně kolečko myši – proto mi vyhovuje už víc jak deset let okenní prostředí Xfce4. Používám ho většinou ve výchozí konfiguraci. Pouze u sebe na notebooku mám některé drobné úpravy, které mi usnadňují práci. Jednou z nich jsou klávesové zkratky pro tilling oken.
Dlouho jsem je nepotřeboval. Vystačil jsem si s tím, jak funguje tilling oken Xfce4 by default – čapnu okno za lištu a podle toho kam ho šoupnu se upraví jeho velikost. Postrádám občas pouze jednu vyfikundaci – klávesové zkratky, které by mi umožnily přeskládat okna plochy do dlaždic či do kaskády. Tak jak to umí Opera.
Čas od času si totiž potřebuji rozmístit dvě terminálová okna, tak aby se rovným dílem dělila o plochu – v tomto případě však tilling Xfce4 funguje trochu jinak, než bych si představoval. Nicméně, řešení existuje. Pokud si z menu "Nastavení" otevřete dialogové okno "Správce oken", můžete v záložce "Klávesnice" měnit výchozí nastavení klávesových zkratek a jak u sebe sami nejspíš zjistíte, pro řadu akcí ani klávesové zkratky nastaveny nejsou.
Pro dosažení potřebné funkcionality jsem tedy potřeboval nastavit klávesové zkratky pro tyto akce:
Ctrl+q)Ctrl+Tab)Ctrl+\)Ctrl+z)Nenastavil jsem všechny, jenom ty, které jsou vyznačeny tučně, protože na konzolích vzdálených strojů kde jsem přihlášen využívám screen, který umožňuje v případě potřeby rozdělit terminálové okno jak ve svislém, tak vodorovném směru.
Pro rozmístění oken, tak aby byly vedle sebe a přesně napůl pak použiju následující sekvenci klávesových zkratek:
Ctrl+z (napasuje okno do pravého horního kvadrantu plochy)Ctrl+q (roztáhne výšku okna na výšku plochy, aniž by se přitom změnila šířka)Ctrl+Tab (přepne na okno druhého terminálu)Ctrl+\ (napasuje okno druhého terminálu do levého horního kvadrantu plochy)Ctrl+q (roztáhne výšku okna na výšku plochy, aniž by se přitom změnila šířka)Klávesové zkratky jsem zvolil tak, aby mi k přepínání stačily pouze prsty levé ruky. Pro přepínání mezi aplikacemi používá Xfce4 Alt+Tab, proto pro přepínání oken aplikace stejného typu se mi zcela logicky nabízela zkratka Ctrl+Tab. Pro umístěvání oken doleva a doprava jsem použil klávesu z a \, které se u mé klávesnice obě vyskytují těsně vedle klávesy Ctrl. Tuto klávesu \ mám stejně přemapovanou na … , protože zpětné lomítko píšu pravou rukou – kombinací palce na AltGr a prostředníku na klávese \. A na klávesu q pro roztažení okna padla volba proto, že ji mám hned vedle klávesy Tab. Klávesové zkratky pro rozmísťování oken v rámci dolní poloviny plochy a pro roztažení přes celou šířku, jsem nenastavil, protože to nevyužiju.
Ukázkový screenshot pracovní plochy Xfce4, s okny které jsou rozmístěny s využitím klávesových zkratek pro tilling, na který se v plném rozlišení lze dostat přes výchozí verzi tohoto blogpostu

Tiskni
Sdílej:
Xfce uz skoro z velke casti na GTK3 postaveneVzdyt pisi - az ve verzi 4.14, zatim tam zdaleka nejsou.
Wayland? koho to zajima? ;)Pokud si chce xfce vyvijet GPU drivery pro novejsi X11, tak je to skutecne nemusi zajimat.
HiDPI? jiste pixelhonka co ma 4K LCD na notasu by to potreboval,Podstatne jaky HW je na trhu a zdali to na nem bude rozumne chodit. Xfce je mizerie uz na dostupnych 13.3" noteboocich s rozlisenim WQHD (2560x1440).
Vzdyt pisi - az ve verzi 4.14, zatim tam zdaleka nejsou.Vzdyt pisi - v Xubuntu 17.04 uz to dostupne je: viz:
13.3" noteboocich s rozlisenim WQHD (2560x1440).Vzdyt sem rikal ze to zajima jen pixelhonky ;) ja na 24" FullHD 16:10, na 15" 1600x1200, na 11" HD s tim problem zadnej nemam :)