TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
$ git init $ cat .git/hooks/post-update.sample
#!/bin/sh # # An example hook script to prepare a packed repository for use over # dumb transports. # # To enable this hook, rename this file to "post-update". exec git update-server-infoTakže po SSH uděláš push a hook ti rovnou aktualizuje potřebná metadata pro HTTP přístup. Nic víc netřeba a takto to původně bylo zamýšleno autory Gitu. Pak příšel Gitolite. Založí se jeden společný unixový účet pro všechny repositáře a podle SSH klíče použitého k přihlásení se Gitolite rozhoduje, zda přístup povolí, či nikoliv. Nemá žádné GUI, je to jen pár hooků v Gitu a SSH. V principu je to stejné, jako předchozí přístup, jen trochu pružnější (obzvlášť při spolupráci více lidí). Repozitáře jsou stále obyčejné bare repositáře, které můžeš vystavit na webu. Mají jen nastaveno pár hooků. Gitolite také umí snadno zakládat repozitáře při prvním push na neexistující adresu a lze ho používat i bez dedikovaného unixového účtu. Na jednoduché hostování repozitářů je to velmi praktické. Github, Gitlab a podobné jsou jen hezčí webové nadstavby nad tím samým principem, který používá Gitolite. Pokud to chceš vystavovat na statický web (a tedy nechceš ty hezká webová prohlížítka), určitě bych při pushi vygeneroval nějaký přehled, co tam zrovna je – výpis větví, tagů a kousek nedávné historie. Hodí se to pro kontrolu, zda je tam to, co si myslíš, že tam je.
.git, ve kterém jsou nasázeny soubory gitu. Kdyby o něm takhle nemluvil Pavel, když mi ukazoval jak na to, tak bych na to i teď čuměl jako puk. Jak už jsem zmínil, i když používám git dlouho, nejsem zase tak zběhlý uživatel, protože jen málokdy potřebuji dělat nějaké složitější operace.
Ono na hodně věcí může přijít člověk sám, ale na všechno ne. Sám na sobě jsem mohl pozorovat, jak raketově jsem šel nahoru když jsem nastoupil na ÚMOb Ostrava-Jih. A to jen proto, že jsem se měl koho ptát. Ovšem zanedlouho jsem se dostal do stadia, kdy už jsem se neměl koho ptát. Naštěstí jsem změnil práci a opět další raketový vzestup. Naštěstí na VŠ je stále se koho na co ptát – to je důvod proč se nehrnu do komerční sféry. Tam nikdo nemá čas na to aby se s někým bavil o věcech, které jsou zrovna mimo to co dělá. Sice je to také přínosné, ale jen po určitý čas a do určité míry. A to ještě musíte mít takové štěstí, jako jsem měl já, že natrefíte na člověka, kterému není zatěžko věnovat svůj drahocený čas, aby vás k něčemu zajímavému a prespektivnímu nasměroval.
git vůbec žádný přínos.
A konečně – pokud bych se GitHubu chtěl přecejen vyhnout, aby byl OSS trochu víc decentralizovaný, tak by bylo lepší to celé hodit do jednoho zkomprimovaného archivu. Na read-only repozitáři nemá klonování přes git vůbec žádný přínos.Presne, medzi GIT repozitárom read only a ZIPom nieje rozdieľ.
Za tu dobu jsem však potkal i několik aplikací, které upadly do zapomění zcela nezaslouženě – jen proto, že vznikly příliš brzy na to, aby našly své uživatele. V lepším případě po nich zůstal alespoň po nějaký čas opuštěný repozitář, než definitivně zmizel.na tom serveri sa určite dočkajú slávy, uznania a rozšíria sa v komunite. Nechcem haniť žiadnu snahu o záchranu nejakých slobodných projektov, ale toto im nijak nepomôže, jedine tak zázrakom.
Na read-only repozitáři nemá klonování přes git vůbec žádný přínos.Do archivu release nebo i .git? Pokud to první, tak je to horší v tom, že nevidím jednotlivé commity, nemůžu bisectovat chyby a release se typicky vydává málo často; pokud to druhé, tak je opruz updatování (musím - typicky ručně - stáhnout celý archiv, zatímco git pull pouze automaticky stáhne změny).
.git/. Updatování by se tady nejspíš nekonalo, pokud se bavíme o mirrorování discontinued projektů. I kdyby ten projekt pořád žil, většinou si budeš pullovat primárně od hlavního maintainera. Mirror by přišel na řadu až jako poslední.
Updatování by se tady nejspíš nekonalo, pokud se bavíme o mirrorování discontinued projektů. I kdyby ten projekt pořád žil, většinou si budeš pullovat primárně od hlavního maintainera. Mirror by přišel na řadu až jako poslední.Než jsem ten zápisek publikoval, tak jsem ho notně ořezal, protože to byla jenom omáčka k tomu jak umožnit klonování git repozitáře. I tak je to docela dlouhý zápisek. Ale jak vidím, některým by asi prospělo, kdyby si ji přečetli. Takže… Ač se to zdá k nevíře, jsou vývojáři co při své práci dodnes nepoužívají žádný verzovací systém. Osobně to považuji za zhovadilost, ale chápu, že pečlivé ukládání změn do jednotlivých commitů vyžaduje značnou vnitřní disciplínu, kterou sám nemám. Nicméně snažím se alespoň čas od času uložit do gitu aktuální stav, než něco rozvrtám. Obvykle je totiž situace (alespoň u mne) taková, že rozvrtám jednu věc, kvůli ní musím upravit jinou a pak další, atd. atd. To si člověk říká, dodělám to, ať to není v gitu rozbité. Jenže mezitím přijdou důležitější úkolu, které se musí řešit, A nakonec, když se k tomu zase po čase dostanu je z toho jedna velká hromada změn, s popiskem - "Aktualizováno". Ovšem pořád je to lepší než nic. A pak – kdo by se chtěl chlubit svým chaotickým způsobem programování, že? Není lepší veřejně publikovat jen stavy, které lze považovat za použitelné? Celá historie gitu by nezasvěcené bez řádného dokumentování commitů jen mátla, protože by neměli ponětí, proč něco zrovna nefunguje. Pak jsou aplikace, které sice mají svého maintainera, ale ten je dlouhodobě neaktivní. Z nejrůznějších důvodů. No a pak se objeví (v lepším případě) fork, ve kterém jsou změny, které autor ani dostatečně neotestoval, ale sračky padají na původního autora. S projekty na github a pod. je spojená i hromada byrokracie na kterou nemám čas ani náladu, případně to má i další háčky a zádrhele, o kterých nikdo jiný nemusí vědět. Já chci mít svoje věci u sebe, na svém serveru. Svoje projekty si programuji primárně pro sebe a nemám zapotřebí aby mi do toho někdo paralelně hrabal. Jestli chceš, tak si to naklonuj, vrtej si do toho sám a pokud to uznáš za vhodné, pošli mi patch mailem nebo si to dej kam chceš. Já změny přidám až si najdu čas na to aby zkontroloval, jestli se mi tím něco nerozbije.
Obvykle je totiž situace (alespoň u mne) taková, že rozvrtám jednu věc, kvůli ní musím upravit jinou a pak další, atd. atd. To si člověk říká, dodělám to, ať to není v gitu rozbité. Jenže mezitím přijdou důležitější úkolu, které se musí řešit, A nakonec, když se k tomu zase po čase dostanu je z toho jedna velká hromada změn, s popiskem - "Aktualizováno". Ovšem pořád je to lepší než nic. A pak – kdo by se chtěl chlubit svým chaotickým způsobem programování, že? Není lepší veřejně publikovat jen stavy, které lze považovat za použitelné? Celá historie gitu by nezasvěcené bez řádného dokumentování commitů jen mátla, protože by neměli ponětí, proč něco zrovna nefunguje.Na to existuje taková šikovná věc, jmenuje se to větve
Před tím, než to rozvrtám, tak si vytvořím novou větev, tam se v tom hrabu, commituji dle potřeby. Hlavní větev se nerozbije a že nebude fungovat vývojová větev se přece dá očekávat
No a když vývoj úspěšně skončí, tak jej nahraji do hlavní větve. Podstatná výhoda je, že během tohoto procesu nemusím zachovat kompletní historii vývojové větve, ale můžu provést revizi, některé commity sloučit, u jiných upravit popis. Všechno tak, aby to dávalo smysl a historie byla dostatečně popisná.
I tak je to docela dlouhý zápisek. Ale jak vidím, některým by asi prospělo, kdyby si ji přečetli.Já jsem ji („tu zápisku“) četl. Otázku, v čem je klonování pomocí
git clone výhodnější než stažení archivu, to neodpovídá. Proč to provozovat přes HTTP už vůbec ne.
Následující elaborát o tom, že někdo Git nepoužívá vůbec, tak ty ho používáš alespoň naprosto prasácky, je vskutku dojemný, ale na žádné diskutované otázky to taky neodpovídá.
I .git/.
Pokud je cílem někde vystavit zaarchivovaný repozitář k downloadu, tak bych spíš řekl "jen .git/" (resp. bare repository). Vycheckoutovaný snapshot jen zbytečně nafoukne archiv a vytvořit ho je otázka jednoho příkazu.
no otestované to nemám, ale nemyslím, že by to byl pro gogs problém.

~146 projektu jsou z toho primo moje co jsem delal ja
Zbytek jsou spolecne + privatni kamose
Uzivatele jsou vetsinou klienti at muzou hlasit issues + lidi co delali na jednom privatnim projektu spolecne...
Myslim ze tak ~20 projektu bych mohl s klidem smazat protoze jsou vydane jako OSS nebo deprecated, ale dokud nezacne dochazet misto na 2TiB RAID10 poli tak me to moc netrapi
Tiskni
Sdílej: