Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Jako student jsem těžko sháněl brigádu, kterou bych mohl provozovat v téměř libovolnou dobu a tak jsem vzal za vděk celkem slušně placenou prací, jako tazatel výzkumu trhu. ( To sou takový ty prudiči co vám volaj v devět večer a chtěj někoho ve věku kterej se u vás doma zásadně nevyskytuje :) ) To jsem ovšem ani z daleka netušil co na mě národ ( Nebo alespoň ta jeho část vlastnící pevnou linku ) přichystá...
Tak za 1. mě docela zarazilo kolik národa má jen základní vzdělání. Z těch, který jsou ochotný dělat nějakej ten rozhovor je to zhruba 30%, pak následuje 20% vyučených a zbytek se dělí mezi 40% Sš, 5% Vš a 5% který to nejsou ochotni sdělit.
Za 2. V každém výzkumu, ať je to kvůli bankovnictví, reklamě, obchodům atd. je systém 1 až 5 kdy jedna je dobrý a 5 špatný, je to pro zrychlení, protože se s těma lidma nemůžu bavit hodinu. Ty lidi ten systém prostě nechápou, čovek se zeptá a voni řeknou "jo". Tak řikam. "takže jedna nebo dvě?" A voni. "jo" Pak je teda přinutim k nějakýmu číslu a u druhý, třetí, další a další otázky se situace zoufale opakuje. Proboha proč.
Další oříšek je rozdíl mezi bankou a spořitelnou, člověk by si myslel, že je to to samý a vono taky jo, ale ne tak lidi na drátě. Banka je prostě banka a spořka je spořka, kdyš se jich zeptam na spořku a použiju slovo banka tak mi řeknou. "Ale ja chodim do spořitelny" Pak je to na 10 min vysvětlování, že spořka = banka. Jo a kdž už sem u tý spořitelny, sposta lidí neví kdo je to klient, jinak si neumím vysvětlit celkem častou situaci, kdy dostanu na úvodní otázku. ( Je tam nějaký klient ... spořitelny ? ) Odpověď " Ne, ne, já tam mám jen účet ale klient nejsem."
Taky, sou lidi, což nechápu, kdy řeknu "Dobrý den" a voni hned zavěsej. Jak věděj kdo volá? A kdyš nechtěj nikoho tak proč to zvedaj?
Možná byste si řekli že poslední tři body se týkaj mizivého procenta lidí, ale opak je pravdou potíže s 1 a 5 má minimálně 80% dotázaných.
Těch bodů je mnohem víc, je jich vlastně tolik, že bych s tím popsal několik stránek, ale to se mi za prvý nechce a za druhý by to asi ani nikdo nečetl.
Tolik k úrovni národa, tedy alespoň vlstníků pevných linek.
Tiskni
Sdílej:
Pak se má člověk divit, že většina národa radši hraje debily, pokládá telefony, nebo zazdí, že má doma po ruce osobu, která odpovídá zvrhlým choutkám pana Dotazníka.
Další oříšek je rozdíl mezi bankou a spořitelnou...Za reálného socialismu byla jedna státní spořitelna (ta byla "pro lidi"), a pak bylo několik bank, kam se normální smrtelník běžně nedostal: SBČS (tam tak maximálně pro těch pár valut, které se směly měnit), ČSOB (jen zaměstnanci podniků obchodujících s cizinou) a ŽB (jen devizoví/tuzexoví tuzemci
). No, a pro spoustu lidí to tak zůstalo. Banky jsou jen pro firmy a pro zbohatlíky, tak je ani nenapadne tam chodit.
Taky, sou lidi, což nechápu, kdy řeknu "Dobrý den" a voni hned zavěsej.To je proto, když je někdo do telefonu slušně pozdraví, oni už tuší zradu
Upřímně řečeno, s telefonickými "průzkumníky" se také nebavím. Nemám chuť ztratit zcela zbytečně kus svého času na to, aby nějaká firma získala informace, jak mě co nejlíp "natáhnout".
Úroveň národa v Čechách i v Moravěon se při tom výzkumu někdo koupal v Moravě?