Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Kdyby byl někdo zvědavej na další podrobnosti, ať se zeptá v diskuzi. Během tejdne chci nainstalovat ještě Arch a uvidim jestli to v něm bude bugovat stejně jako v Kubuntu...
Vyvojari Plamsy uz celkem dávno prohlásili že serou dělat workaroundy na bugy v driverech ... A mají pravdu že toto je práce nekoho jineho.
Ono udrzovat v kodu kvanta workaroundu jen kvuli tomu ze nekdo jiny neodvede dobre svou praci je cesta do pekel
-1
Chyby se mají opravovat tam, kde se nacházejí – ne zasírat jiné programy kódem, který ty cizí chyby obchází.
vysledkem je, ze to uzivateli nefunguje, skvela strategieZato tvoje strategie, koupit si nvidii, pak nacpat do kernelu multimega binarni driver, a pak si stezovat na Plasmu na chyby v te binarni sr*cce, je bez chyby. Koupil sis nvidii, na kterou furt vsichni spilaji jakej ma uzasni bezchybni driver, tak si to ted hezky vyzer... pripadne muzes nahlasit buga nvidii, mozna ti ho opravi :)))) Priste si kup hardware kde vyrobce dela/podporuje FOSS drivery, a nebudes muset omlouvat vlastni blbost trapnymi blogy.
To nevím, ale doporučuješ opravovat (resp. obcházet) chyby někde jinde, než vznikají, a fixovat ten špatný stav.
doporucuji vyvojarum dodavat funkcni produkt a nevymlouvat se, ze za nefunkcnost muze nekdo jinej
Takže když budou vadné RAM moduly, má si aplikace řešit opravy chyb sama a nevymlouvat se? Nebo když je vadný disk či implementace FS a po uložení půlka souborů zmizí – tak si to má aplikace uložit dvakrát a doufat, že tam správná část souborů zůstane, a nevymlouvat se?
BTW: o regresích se často nedá mluvit – když jde o software, který je prakticky napsaný znova – některé funkce chybí, protože je ještě nikdo nenapsal (ne proto, že je někdo odstranil/rozbil) a jiné se chovají jinak/špatně, protože při přepisu byly napsané jinak. Vydávání nedokončeného/neodladěného softwaru se mi taky nelíbí, na tom se shodneme. Ale to je úplně jiná otázka než to, zda budeš nebo nebudeš obcházet chyby, které udělal někdo jiný.
Na co potřebuješ binární ovladače? Já jsem používal nouveau, když jsem ještě měl nvidii, a chodilo to celkem dobře, i nějaké hry.
Tohle je velice krátkozraké uvažování a takhle se software vyvíjet nedá. Nakonec se to zbortí, musí se to celé přepsat, vývoj se zastaví, nebo je tak drahý, že to nikdo platit nechce (ať už penězi, vlastním časem nebo čímkoli jiným).
Tímhle způsobem můžeš dělat leda tak jednorázové projekty, třeba podpůrný web k nějaké marketingové akci, který se po pár měsících zahodí a nikoho už nezajímá. Ale ne software, který má sloužit roky a má se dál rozvíjet klidně i desítky let.
Windows GUI a OS X GUI běží na úplně jiných OS s úplně jinými ovladači, takže to není relevantní. A xfce a různé další WM/DE běží jen ve 2D ne?
Jestli má smysl 3D desktop je zase na jinou diskusi… ale chtěl jsem tím říct, že když někdo dělá 2D desktop, tak to neznamená, že by byl lepší programátor nebo dělal líp svoji práci, když nemá tyhle problémy – prostě se jen nedostal do situace, aby narazil na problémy způsobené autorem proprietárních ovladačů grafiky. Je to asi jako kdybys celý život žil v lese a připadal si jako velký borec, že tě nikdy nezajelo auto, zatímco ti „blbci ve městech“ s tím mají občas problém (nezbytná analogie s auty).
Jinak OpenGL se dneska používá na kde co, ani to na první pohled není vidět (nevypadá to jako 3D), třeba prohlížení obrázků, protože je to rychlejší. Je efektivnější, když tu práci může udělat optimalizovaný čip na grafice a nemusí ji dělat CPU.
Kompizitní desktop má i několik praktických výhod.Ptal jsem se na 3D. Myslel jsem, že je význam té zkratky všeobecně známý, ale zjevně tomu tak není. Ta zkratka znamená trojrozměrný prostor. Navíc jsem se speciálně ptal, kde je ta trojrozměrnost k vidění (mimo zmíněnou otáčecí kostku), ne kde se z nějakého důvodu používají 3D rutiny pro dosažení 2D výsledku. Neptal jsem se na kompozitní desktop, ten se mi líbí i po estetické stránce, už jen kvůli vsync a nepotřebě věčného překreslováné ze strany aplikace.
Dvě chybějící vlastnosti znamená "obrovská regrese"?Záleží především jaké to jsou, ne kolik jich je.
Automatické zkopírování označeného bloku do sdíleného clipboardu?Používám denně a ještě v kombinaci s příkazem xsel, kterým data dostávám do různých dalších programů včetně vimu, ale třeba i wgetpaste. Xorg mi tady oproti Waylandu šetří spoustu času.
ssh -X asi někomu chybět bude.Používám o něco méně, ale stále ještě prakticky denně. Považuju to za jednu z klíčových výhod Xorg proti alternativám.
XWayland je v roli Wayland klienta, ne? V tom případě by zřejmě rozbili i ostatní Wayland klienty a přestalo by toho fungovat mnohem víc, ne?
Niečo ako Display PostScript, alebo NeWS?
Mimochodom Qt3 aplikácie mi bežia cez ssh -X ako keby boli lokálne aj pri pripojení cez pomalé DSL. Qt4 už ide katastrofálne pomaly a okno reaguje na pohyb kurzoru cca 5s (teda 0.2fps).
Fakt pochybuju že k likvidaci podpory Xserveru v toolkitech v nejbližších letech dojde.Já jsem o tom naopak přesvědčen, že v nejbližších několika letech bude existovat alespoň jeden toolkit se zmršenou podporou X11 nebo úplně bez podpory. Ale spíše si myslím, že jich bude více.
A ostatně, stačí vyřešit posílání single okna v RDP a bude to fungovat stejně jako teď v XOrg (kde se stejně většinou posílá celá bitmapa okna).Já se nebavím o tom, co by stačilo, ale o z mého pohledu významné regresi. Je to jedna z nejčastěji citovaných regresí při přechodu z X11 na Wayland, takže pokud by to bylo triviální, bylo by to nejspíše dávno vyřešeno a otestováno už jenom proto, aby se tím kritikům zalepila huba. Pokud se o něčem neustále jen mluví, že by to nějak šlo, většinou to ukazuje na problém.
Celkem mě zaujal jeden nápad, zabudovat do stávajících GUI frameworků možnost posílat rozvržení GUI aplikace po sítiTo bych viděl jako nouzový workaround. Problém vidím v tom, že to bude fungovat jenom v některém frameworku, v dalším to bude zabugované a v dalším nepodporované. Stávající řešení fungovalo univerzálně.
Celkem mě zaujal jeden nápad, zabudovat do stávajících GUI frameworků možnost posílat rozvržení GUI aplikace po síti (s tím že třeba u Qt by to údajně ani neměl být takový problém). [...]Tohle už existuje. Jmenuje se to HTML5.
Ty osobně, ale pokud vím (v životě jsem to nezkoušel), Xserver umí běžet i čistě jako server bez toho aby vykresloval okna, pouze za účelem remote přístupu.V podstatě bude muset někdo udržovat minimálně další dva projekty se dvěma mezivrstvami, což mi přijde i do budoucna méně robustní než současné řešení, kdy jde prakticky každá aplikace pustit vzdáleně.
To že bude svět brzy plný čistě wayland aplikací celkem pochybuju,Stačí jedna, pokud to bude zrovna ta, kterou chci spustit.
všechny toolkity co implemetují wayland fungujou duálně, takže „Opačná mezivrstva“ by byla poměrně zbytečná.Stačí aby podporu vyhodili, nebyla zakompilovaná nebo byla pokažena zdánlivě nesouvisejícími změnami. Takové věci se v projektech, které sleduju, dějí dnes a denně, takže chlácholení, že tentokrát se to výjimečně nestane, na mě neplatí.
V podstatě bude muset někdo udržovat minimálně další dva projekty se dvěma mezivrstvami, což mi přijde i do budoucna méně robustní než současné řešení, kdy jde prakticky každá aplikace pustit vzdáleně.Nic se udržovat neplánuje. XWayland je takové legacy řešení, které bude fungovat tak dlouho dokud bude fungovat. S X11 se v budoucnu nepočítá.
že tentokrát se to výjimečně nestaneChlácholit tě nikdo nebude. Ujišťuju tě že tohle jednoho slunečného jarního rána opravdu nastane.
nepřináší to žádnou zásadní výhodu
A co to oddělení aplikací?
a všichni to budete používat se všemi omezeními, chybami a nedodělky, i kdybyste se z toho měli...
Mně spíš přijde, že se to pořád odkládá – už roky se mluví o tom, jak se v příští verzi konečně přejde na Wayland, a pořád nic. Xka se pořád drží resp. lidé je používají dál.
A co to oddělení aplikací?V daném kontextu, kdy na sebe aplikace vidí i jinak, to žádné oddělení aplikací nenabízí.
Mně spíš přijde, že se to pořád odkládá – už roky se mluví o tom, jak se v příští verzi konečně přejde na Wayland, a pořád nic.Protože to naštěstí dosud pořádně nefungovalo.
Xka se pořád drží resp. lidé je používají dál.Protože to dosud v podstatě nešlo jinak.
Mně spíš přijde, že se to pořád odkládá – už roky se mluví o tom, jak se v příští verzi konečně přejde na Wayland, a pořád nic.Říkal si něco?
Fedora 24 teprve vyjde (skoro až za půl roku), ale o nasazení Waylandu se mluví mnohem mnohem déle. Tak snad už to konečně přijde
Jinak s tou schránkou souhlasím, přijde mi to jako vážný problém. Stejně tak síťová transparentnost a možnost pouštět aplikace po síti, to je důležité a určitě by to tam být mělo. Ale na druhou stranu: zase tak často to nepoužívám, tak bych dokázat tuhle funkci dočasně (!) oželet a v případě nutnosti si pustím Xka vedle.
Takze se klidne muze stat, ze treba sitovou transparentnost si bude kazdy desktop, ci dokonce na urovni toolkitu, resit po svem.Tak na tu dobu se vůbec netěším.
Co jsem se díval na architekturu Waylandu, je to úloha pro kompozitor, aby ten buffer přeposlal jinam, než na obrazovku.Takze kazdy kompozitor si to implementuje po svem a kazdy pak aspon bude mit jine zajimave bugy
A někde v této diskuzi jsem zahlíd protokol na efektivní přenos OpenGL.Takze AIGLX byl vlastne spravna cesta
Když se podívám, co Xorg umí, a co z toho se opravdu reálně používá, tak je tam neskutečně moc balastu.
A co nějaká třetí cesta? Osekat XOrg resp vybrat z nich podmnožinu, tu znovu a čistě implementovat a lehce doladit toolkity (což by nemělo být skoro potřeba, protože ta podmnožina by se vybrala tak, aby v ní bylo to, co se běžně používá).
Tady to vidím tak, že je potřeba, aby si aplikace mohla zvolit, na které úrovni ten síťový přenos bude (s fallbackem na přenos obrazu okýnka).
To bych bral.
A co by ještě měl umět?Tady někdo neměl čas číst diskuzi. Ale zjevně i jen tady v diskuzi se najde hned několik lidí, kteří současný Wayland/Weston nevidí jako plnohodnotnou náhradu současných X11/Xorg.
Na Waylandu chybí jen ta síťová transparentnost.A pár dalších věcí, o kterých se tu psalo. A spousta dalších věcí, na které lidi přijdou až teprve když to zkusí aktivně používat. Ať je Wayland mladý nebo starý, nese si typické výhody i nevýhody mladých projektů, tedy na jednu stranu podstatně méně balastu, na druhou stranu feature set odvozený od toho, na co mysleli tvůrci, ne od toho, co vypadlo z roků praxe.
Co jsem se díval na architekturu Waylandu, je to úloha pro kompozitor, aby ten buffer přeposlal jinam, než na obrazovku.Výhoda X11/Xorg byla v tom, že tyhle věci byly implementovány jednou komponentou, která fungovala se všemi možnými desktopy a window managery. Není trochu škoda, že tomu tak není i v případě Waylandu?
Pokud by se to ale udělalo na úrovni frameworku, mohlo by to být mnohem efektivnější, s nároky na linku na úrovni Midnight Commanderu přes SSH (pokud by tam zrovna nebyly obrázky). A někde v této diskuzi jsem zahlíd protokol na efektivní přenos OpenGL. Tady to vidím tak, že je potřeba, aby si aplikace mohla zvolit, na které úrovni ten síťový přenos bude (s fallbackem na přenos obrazu okýnka).Dívám se na stejnou věc přesně opačně. Pro mě je základem mít univerzální metodu, která je funkční vždy a všude a k ní případné optimalizace/akcelerace, které poskytnou bez újmy na použitelnost lepší výkon pro jednotlivé toolkity. Základem tedy nazývám to, co ty nazýváš fallbackem a to, co je pro tebe základ je pro mě optimalizace.
Ale zjevně i jen tady v diskuzi se najde hned několik lidí, kteří současný Wayland/Weston nevidí jako plnohodnotnou náhradu současných X11/Xorg.Ať to teda napíšu: Není to pouze o síťové transparentnosti. Ta už je pouze jako bonus díky tomu že se používá nějaký standardizovaný a stremovatelný protokol namísto třeba systémových volání. Je to především o tom že X-ka jsou Display Server. Jedna komponenta, nezávislá plocha na kterou můžou aplikace posílat své grafické výstupy. Nezapomeňte na to že XServer není pouze Linuxová komponenta, ale funguje i ve Windowsech. Teoreticky by neměl být problém na jednom desktopu mixovat výstup z Windowsích aplikací společně s různými otevřenými toolkity a aplikací z Mac OS k tomu. Nebo třeba mixovat aplikace z různých souběžně běžících platforem. Teda aspoň tolik teorie. Představa že se budu muset hlásit do KDE či GNOME podle toho jakou aplikaci napsanou v tom či onom toolkitu mě opravdu docela straší. Wayland je něco mezi co mi vyloženě nevadí. Beru ho jako odlehčenou verzi. Pochybuju však že v něm kupř. zmixuju obraz z dvou různých platforem najednou. A jeden příklad jak to opravdu nedělat: GDI+.
Takze se klidne muze stat, ze treba sitovou transparentnost si bude kazdy desktop, ci dokonce na urovni toolkitu, resit po svem.
Což je právě dost padlé na hlavu. Každá vrstva by si měla řešit to svoje – a síťová transparentnost je o vrstvu resp. o dvě níž než toolkity a desktopy.
Je to trochu pristup vysekame vse co neni podstatne pro 95% lidi.Vysekáním každé vlastnosti, která je pro menší část uživatelů vznikaní velmi průměrné komoditní produkty, které dobře neslouží skoro nikomu.
Což je právě dost padlé na hlavu. Každá vrstva by si měla řešit to svoje – a síťová transparentnost je o vrstvu resp. o dvě níž než toolkity a desktopy.
To není pravda, protože toolkity renderují.
Toolkit je hlavně hromada ovládacích prvků, API směrem k aplikaci, kód pro obsluhu událostí atd. Resp. v tom se od sebe hlavně liší. Že se to někam vykresluje, je zřejmé, ale Qt komponenty i GTK komponenty (a další) se můžou klidně vykreslovat do stejné vrstvy – a tahle vrstva to buď pošle na obrazovku nebo třeba někam po síti… nebo třeba na virtuální obrazovku, ze které si to přečte jiný program (třeba pro automatické testy).
Toolkit je hlavně hromada ovládacích prvků, API směrem k aplikaci, kód pro obsluhu událostí atd. Resp. v tom se od sebe hlavně liší.+1
Že se to někam vykresluje, je zřejméAni nemusí. Co vím, tak třeba EFL toolkit a rendering odděluje a jsem přesvědčený, že to nebude jediný takový projekt. Toolkit sice definuje vzhled, ale to ještě neznamená, že se o vykreslení nemůže postarat jiná komponenta. Nakonec je to i jedna z věcí, co se tu diskutuje, jestli se pošle po síti již vykreslená bitmapa nebo jen data postačující k vykreslení.
Že se to někam vykresluje, je zřejmé, ale Qt komponenty i GTK komponenty (a další) se můžou klidně vykreslovat do stejné vrstvy – a tahle vrstva to buď pošle na obrazovku nebo třeba někam po síti… nebo třeba na virtuální obrazovku, ze které si to přečte jiný program (třeba pro automatické testy).Tak jednoduché to není, protože aplikace v Qt, GTK nebo něčem jiným často chtějí používat OpenGL nebo třeba vykreslování videa. Software renderer prostě ne vždy stačí. To je přesně to, co píše vejš little.owl. Tebou navrhovaný přístup by např. imho nebyl použitelný pro browser, protože browser potřebuje jak video tak i HW akceleraci vykreslování.
Tebou navrhovaný přístup by např. imho nebyl použitelný pro browser, protože browser potřebuje jak video tak i HW akceleraci vykreslování.
Schválně jsem si teď zkusil zahrát Nexuiz (OpenGL 3D hra) přes SSH a videa jsem si přes SSH pouštěl už dávno (1,2). Považuji to tedy za jasný důkaz toho, že to proveditelné a použitelné je.
Pokud to nějaká technologie neumí, bude problém v ní – nikoli v tom, že by to obecně nešlo.
Připadá mi to jako příklad toho hloupého módního přístupu „pojďme to dělat jednoduše“, který je ve výsledku složitější a horší.
Waylandu celkem fandím, ale dokud to nebude umět některé věci, tak je to prostě jen nedodělek a prototyp, ne důstojný nástupce stávající technologie. Netrpím zbytečnou nostalgií k X a nemám problém s jejich opuštěním, ale jejich nástupce musí být lepší.
Schválně jsem si teď zkusil zahrát Nexuiz (OpenGL 3D hra) přes SSH a videa jsem si přes SSH pouštěl už dávno (1,2). Považuji to tedy za jasný důkaz toho, že to proveditelné a použitelné je.Věřím, že po FireWire ano
ssh -X
, takže tam se opět o nějaké mezivrstvě nedá moc mluvit.
Jinak já popravdě těmhle diskusím dost přestávám rozumět. Imho všechny tyhle diskuse ve skutečnosti nemají vůbec nic společného s unixovou filosofií nebo s úvahami o dobrém designu, ale jsou prostě jenom o tom, že lidi chtějí zachovat status quo - nechtějí technologie, které fungují jinak než jak byli doposavaď zvyklí.
Ta procedura s tím, že se pustí video ve VLC a pošle se to přes ssh -X
společně se zvukem přes PA, jsem vůbec nepochopil, k čemu je dobré. Vždyť to přece umí samotné VLC jednodušeji a efektivněji, dokonce přesně na tohle je VLC původně určené! Navíc to umí nezávisle na tom, jestli běží nad X11 nebo nad něčim úplně jiným. Bude to fungovat úplně stejně na jiném OS.
Suma sumárum: Síťová transparence ve Waylandu je imho nesmysl. (Jako nějaké rozšíření nebo nadstavba - třeba s použitím externí knihovny/programu - klidně, to není špatný nápad. Ale stejným stylem jako X11 - opravdu nevidim smysl...)
Jinak já popravdě těmhle diskusím dost přestávám rozumět. Imho všechny tyhle diskuse ve skutečnosti nemají vůbec nic společného s unixovou filosofií nebo s úvahami o dobrém designu, ale jsou prostě jenom o tom, že lidi chtějí zachovat status quo - nechtějí technologie, které fungují jinak než jak byli doposavaď zvyklí.Spíš jde o to že asi nastal čas aby si kupa chytrých hlav z akademického prostředí sedla kolem kulatého stolu a vymyslela další překomplikovaný protokol fungující na nějakém serveru a přes sokety a se síťovou transparetností jako bonusem. Waylandem žádného nerdíka neuchlácholíš
Věřím, že po FireWire ano
U toho FireWire jsem tehdy zjistil, že je tam nějaká chyba a nejde to o moc rychleji než 100 Mb/s ethernet (a i ten na to stačí s přehledem).
Jinak já popravdě těmhle diskusím dost přestávám rozumět. Imho všechny tyhle diskuse ve skutečnosti nemají vůbec nic společného s unixovou filosofií nebo s úvahami o dobrém designu
Unixová je na tom právě ta dělba práce – že jedna vrstva řeší vykreslování na grafiku nebo posílání po síti a jiná vrstva řeší tlačítka, formuláře a obsluhu událostí. Jednotlivé vrstvy můžeš zaměňovat, a tak je jedno, jestli je aplikace psaná v Qt, GTK nebo třeba v Javě – můžeš ji vykreslovat po síti nebo na libovolné grafické kartě. Stejně tak když někdo napíše nějaký testovací nástroj nebo třeba adaptér pro nějaký jiný protokol (VNC, Spice, RDP…), tak ho napíše jen jednou, napojí na jedno rozhraní – a ne že bude psát specifický kód pro každý toolkit zvlášť (a na některé zapomene, na některé se vykašle, v některých to nebude otestované/odladěné a nakonec to bude fungovat jen s jedním).
Ta procedura s tím, že se pustí video ve VLC a pošle se to přes ssh -X společně se zvukem přes PA, jsem vůbec nepochopil, k čemu je dobré.
V mém případě to byl spíš experiment, ale dovedu si představit i praktické využití. Např. někde ve firmě nebo organizaci, kde lidé přechází mezi různými počítači a chtějí pouštět různé aplikace bez ohledu na to, kde zrovna jsou, a využít třeba plný výpočetní výkon silného serveru, nebo si poskládat na jedné obrazovce terminálu (tenkého klienta) aplikace běžící na několika různých strojích a vidět je pěkně pohromadě a moci to řídit z jednoho místa.
Je to vlastně aplikace sunovského hesla „The Network Is The Computer“ – je jedno, kde se fyzicky nachází data, protože je máš připojená po síti a pracuješ s nimi, jako by byla na tvém disku… a je jedno, kde běží aplikace, protože s ní pracuješ, jako by běžela na tvém terminálu.
Co Xkám chybí, je možnost odpojit klienta a server a pak připojit jiný server a pokračovat v rozdělané práci. Je potřeba to řešit externími nástroji a ne úplně systémově (nicméně jde to). Od nástupce X bych např. čekal, že tohle v sobě bude mít zabudované – a ne že nebude mít ani ty základní funkce.
Vždyť to přece umí samotné VLC jednodušeji a efektivněji, dokonce přesně na tohle je VLC původně určené!
Umí to jen proto, že to do něj někdo naprogramoval, což muselo dát jistě dost práce. A tuhle práci bys musel dělat v každé aplikaci znova a znova. Kdežto když si systém správně navrhneš, uděláš tu práci jen jednou a všechny aplikace to můžou využívat, aniž by bylo potřeba je upravovat.
U toho FireWire jsem tehdy zjistil, že je tam nějaká chyba a nejde to o moc rychleji než 100 Mb/s ethernet (a i ten na to stačí s přehledem).100 Mb/s ethernet je luxus.
Unixová je na tom právě ta dělba práce – že jedna vrstva řeší vykreslování na grafiku nebo posílání po síti a jiná vrstva řeší tlačítka, formuláře a obsluhu událostí. Jednotlivé vrstvy můžeš zaměňovat, a tak je jedno, jestli je aplikace psaná v Qt, GTK nebo třeba v Javě – můžeš ji vykreslovat po síti nebo na libovolné grafické kartě.Absolutně nevěřim, že by bylo možné tuhle vrstvu navrhnout tak, aby skutečně plně vyhovovala na jedné straně všem druhům aplikací (obyč GUI aplikace, mediální a 3D aplikace vyžadující přístup k HW, ...) a na straně druhé šla napasovat na všechny backendy, včetně všech druhů HW akcelerace, ovladačů grafických karet, protokolu, atd. Musel bys v podstatě i abstrahovat třeba OpenGL... Imho by z toho byla God-vrstva. Unixového mi na tom nepřijde vůbec nic.
Umí to jen proto, že to do něj někdo naprogramoval, což muselo dát jistě dost práce. A tuhle práci bys musel dělat v každé aplikaci znova a znova.Knihovny nic? libvlc nic?
Jak se to veme. Dnešní WiFi je 8x rychlejší. Připojení k Internetu v podobných rychlostech už není nijak vzácné.U toho FireWire jsem tehdy zjistil, že je tam nějaká chyba a nejde to o moc rychleji než 100 Mb/s ethernet (a i ten na to stačí s přehledem).100 Mb/s ethernet je luxus.
Ta vrstva musí být protokol, který propojí backend a frontend nezávisle na konkrétní podobě obou. Samozřejmě pak je potřeba mít na obou stranách kompatibilní věci, ale přenosová vrstva může být celkem snadno naprosto nezávislá. Pak je potřeba definovat dostupné frontendy, aby backend mohl říct, co chce použít jako GUI. Mohl by pak existovat X11 frontend, který by byl v podstatě xwayland, ale také by mohl existovat Qt frontend, který by dostával vysokoúrovňový popis GUI a posílal zpět jen napojené signály od jednotlivých widgetů, například že uživatel změnil obsah políčka namísto posílání jednotlivých stisků kláves. Ten protokol by tedy řešil propojení a inicializaci, nikoliv samotnou komunikaci.Unixová je na tom právě ta dělba práce – že jedna vrstva řeší vykreslování na grafiku nebo posílání po síti a jiná vrstva řeší tlačítka, formuláře a obsluhu událostí. Jednotlivé vrstvy můžeš zaměňovat, a tak je jedno, jestli je aplikace psaná v Qt, GTK nebo třeba v Javě – můžeš ji vykreslovat po síti nebo na libovolné grafické kartě.Absolutně nevěřim, že by bylo možné tuhle vrstvu navrhnout tak, aby skutečně plně vyhovovala na jedné straně všem druhům aplikací (obyč GUI aplikace, mediální a 3D aplikace vyžadující přístup k HW, ...) a na straně druhé šla napasovat na všechny backendy, včetně všech druhů HW akcelerace, ovladačů grafických karet, protokolu, atd. Musel bys v podstatě i abstrahovat třeba OpenGL... Imho by z toho byla God-vrstva. Unixového mi na tom nepřijde vůbec nic.
Ta vrstva musí být protokol, který propojí backend a frontend nezávisle na konkrétní podobě obou.Jakože třeba mezi hru a grafickou kartu vložíš mezivrstvu? A k čemu to bude dobré? Vždyť ta mezivrstva stejně z těch OpenGL instrukcí nebude schopna zkonstruovat obraz, jediný, co by ta vrstva dělala, by bylo, že by ty instrukce přeposlala ovladači grafárny a pak přečetla vykreslený výsledek coby bitmapu a s tím teprve mohla něco dělat - což je přesně to, co dělají VNC a podobné a úplně staví na hlavu smysl mezivrstvy. A nemusí se nutně jednat o hry, třeba QML aplikace taky vykreslují přes OpenGL...
Když např. nemáš 3D kartu, můžeš použít softwarovou emulaci OpenGL a všechno ti funguje (byť pomalu). Aplikaci není potřeba nijak měnit. Další věc je virtualizace – hypervizor může zprostředkovat 3D grafiku a aplikace ve virtuálu ve výsledku vykresluje na grafickou kartu (přes nějakou mezivrstvu). Jestli to jde skrz hypervizor nebo přes síť (nebo oboje) je celkem jedno. Stejně tak protokol SPICE, tam je podpora 3D ve vývoji.
Na těch příkladech (když ti nestačí X) je vidět, že to jde, je to proveditelné a používá se to v praxi. Nevidím moc smysl v opakování, že to nejde. Jak se říká, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody…
Na těch příkladech (když ti nestačí X) je vidět, že to jde, je to proveditelné a používá se to v praxi.Na těch příkladech není vidět vůbec nic krom toho, že vezmeš bitmapy a posíláš je po síti. A to jsem nikdy netvrdil, že nejde, jasně, že to jde. Jde to relativně snadno a není na to vůbec potřeba žádná mezivrstva.
Jde o to mít abstrakci, která umožní sestavit obousměrnou pipeline dle aktuálních požadavků.Ahá, no tak to je v tom případě úplně v pohodě. Stačí podporovat různé verze OpenGL, včetně třeba takových věcí jako přenášení textur do paměti grafiky nebo třeba shadery. Vytvořit proxy, která tohle umí, včetně poslání po síti, jistě nebude problém. Pak je potřeba podporovat VDPAU nebo VA-API API nebo podobné. Dále Qt QPainter API, opět nic, co by byl nějaký problém, prostě bude kompozitor podporovat QPainter backend. To samé pro GDK/Cairo. Taky by to ještě taky mělo podporovat nějakou vektorovou grafiku, ideálně i s animacema a takovejma věcma... Jo a kromě toho by to ještě mělo být schopno routovat uživatelský vstup, pochopitelně. To jen taková třešnička na dortu. Opravdu nechápu, že tohle ve Waylandu už dávno neudělali, vždyť to je na pár člověkoroků
Takze se klidne muze stat, ze treba sitovou transparentnost si bude kazdy desktop, ci dokonce na urovni toolkitu, resit po svem.Jako kdyby síťová transparentnost u X11 fungovala nějak smysluplně... Např. VNC přenáší bitmapy, to není ono, potřebujeme X11, které bitmapy jistě nepřenáší. Oh wait...
X11kovou primary selection
Já to dost používám a když jsem občas u někoho na OS, tak mi to dost chybí. Uvítal bych, kdyby to naopak ve výchozím nastavení bylo zapnuté (a šlo případně vypnout).
ssh -X asi někomu chybět bude. Na druhou stranu když jsem to zkoušel používat já, bylo to tak nechutně pomalé, že jsem se radši naučil vše potřebné provádět z konzole:)
Na LAN je to dobře použitelné, dají se přes to hrát i 3D hry. Na WAN to chce trochu trpělivosti (i když při dnešních rychlostech… dlouho jsem to nezkoušel).
Osobně považuji za lepší návrh, když spolu části aplikace komunikují nějakým protokolem (na to stačí STDIO protunelované skrz SSH) a klientská část běží běží čistě na straně uživatele (což je lepší i v případech, kdy chci spustit nějaký správcovský program pod rootem – stačí, aby pod ním, třeba přes sudo, běžela jen malá část aplikace a ne celé GUI).
Ale i tak považuji za velmi užitečné, aby šla GUI aplikace spustit distribuovaně na více počítačích (nebo pod více uživateli na témže počítači) a nebylo ji vždy nutné přepisovat a rozdělovat na dvě části. Rád bych tedy, aby tato možnost zůstala zachována.
Co mě na Waylandu hlavně zajímá je větší oddělení aplikací a tím větší bezpečnost.
Aha, teď koukám že je to ne vinou oddělení, ale jeden z důvodů proč má zatím Wayland jen jeden buffer pro schránku byla ta bezpečnost.Bezpečnost ovšem zatím jen teoretická, pokud se bude Wayland v distribuci používat stejným způsobem jako se teď používá X11, tedy pro uživatelské programy, které na sebe navzájem vidí jinou cestou. Navíc bezpečnost se musí vždycky balancovat s funkčností, jinak bychom mohli bezpečnost zajišťovat tak, že prostě všechny stroje vypneme a zlikvidujeme.
Jako trochu lehčí důvod uvádí ukliknutí se a poslání citlivé informace třeba do chatu,To se může stát a mohl by to být dostatečný důvod pro opt-in, ale určitě ne pro nezačlenění.
jako horší to, že má v případě Primary Select každá aplikace v podstatě možnost mrknout se co bylo naposled označeno.Stejně jako má možnost se podívat, co bylo naposledy ve schránce. Na běžné linuxové distribuci, jak už jsem uvedl výše, má přístup k citlivým datům každá aplikace, a tudíž se jedá o buzeraci, nikoliv zabezpečení.
Právě na tom aby aplikace měla přístup ke schránce jen v případě middle click eventu zdá se momentálně pracujou.To je ovšem úroveň zabezpečení, která je zajímavá jen na systémech, kde jsou procesy bezpečně oddělené, což v běžných distribucích neplatí. Nevidím důvod obětovat funkcionalitu za zabezpečení, které nefunguje. Rád bych, aby alespoň vybrané aplikace fungovali na takové úrovni přístupu, aby všechnych měl všechny tyto funkce k dispozici. Ovšem ještě lepší by pro moji každodenní práci bylo, kdyby Wayland vůbec neexistoval. :D
Momentální bezpečnostní problém XOrg je AFAIK ten, že i když aplikace oddělím v rámci OS do kontejnerů, okna na sebe vidí. Což ve Waylandu padá.Bohužel zároveň bez ohledu na přání administrátora a uživatele padá i několik z mého pohledu klíčových funkcí, které byly doposud samozřejmostí.
To že se mají aplikace možnost podívat co je ve schránce je pravda, ale ve schránce mám vždy jen to co kopírovat chci. To u Primary Select často neplatí.To je sice argument, ale dost slabý, vzhledem k tomu, že jednou z nejtypičtějších entit ke kopírování jsou přístupová hesla.
Každopádně, zjevně se na Primary Select pracuje, takže bych se nebál (taky by mi chyběl)Pak nevím, o čem se tu bavíme, když i pro tebe je to významná funkce.
To je ovšem úroveň zabezpečení, která je zajímavá jen na systémech, kde jsou procesy bezpečně oddělené, což v běžných distribucích neplatí. Nevidím důvod obětovat funkcionalitu za zabezpečení, které nefunguje.
Tohle je trochu problém slepice-vejce – dokud na sebe aplikace vidí přes Xka, tak nemá moc velký smysl je oddělovat přes AppArmor, SELinux nebo podobný bezpečnostní modul. Dělá se to u některých serverových (jenže tam to taky nemá až takový efekt, protože ty zase běží pod různými uživateli), ale u desktopových moc často ne. Aneb může tvůj WWW prohlížeč nebo e-mailový klient číst tvoje SSH/GPG/X.509 klíče nebo soubory s uloženými hesly jiných aplikací? Nebo může hudební přehrávač číst tvoje fotky? Má tvoje kalkulačka přístup na Internet? Má přístup na Internet i nástroj na generování náhodných hesel?
Ovšem ještě lepší by pro moji každodenní práci bylo, kdyby Wayland vůbec neexistoval. :D
Víceméně jediné, co mne na Xkách trápí je to nedostatečné oddělení aplikací. Kdyby se to podařilo vyřešit v rámci X, tak bych byl asi radši, než přecházet na novou technologii. X Access Control Extension Specification?
Jaký problém vejce-slepice?
Tak znovu, psal jsi:
To je ovšem úroveň zabezpečení, která je zajímavá jen na systémech, kde jsou procesy bezpečně oddělené, což v běžných distribucích neplatí.
Což neplatí mj. proto, že na sebe aplikace vidí přes Xka, a tudíž to oddělení AppArmorem/SELinuxem/… nemá až takový smysl jaký by jinak mělo. A na základě toho, že se aplikace v dnešních distribucích běžně neoddělují, ty zpochybňuješ tuhle výhodu Waylandu, jako nezajímavou.
Někdo prostě musí udělat ten první krok – a pak najednou bude mít smysl udělat ten krok i na druhé straně (distribuce vs. Xka/Wayland). Jedno bez druhého se může zdát, že je k ničemu.
případně dalšími funkcemi, u kterých jsem si třeba ani neuvědomil, že by mohly zmizet.Zrovna jsem si vzpomněl na Compose Key.
zajimave je, ze windows gui, osx guiProtože MS a Apple vyvíjí na Nvidi tlak, aby si ty svoje zabugovaný drivery opravovali. Přesně stejný tlak musí vyvinout i Linuxová komunita a Linus už k tomu naštěstí řekl svoje v tom známém videu...
xfce a rada dalsich linuxovych rozhrani normalne fungujiProtože XFCE toho umí asi tak 0.1% co KDE. To je přístup typu "Kdo nic nedělá, nic nezkazí".
problem je z nejakeho duvodu jen s GNOME a KDE :DKDE s aktualizovanými drivery taky nemá problém. Jinak to, co tady říkáš o tom, že by si to měli opravit v Plasmě, je dost bullshit, protože i když bude existovat workaround v Plasmě, tak na to narazí nějaká jiná aplikace, třeba nějaká hra nebo něco jiného. Tvoje komentáře jsou jak z marketingového oddělení.
Protože XFCE toho umí asi tak 0.1% co KDE. To je přístup typu "Kdo nic nedělá, nic nezkazí".ale umi vse co potrebuji, a umi to dobre, zatimco v KDE to nefunguje vubec nebo blbe
Protože XFCE toho umí asi tak 0.1% co KDE.To nemusí být nutně špatně.
Plasma 5.5 je zabugovaná jak prase … To až teď. Jinak starej bug s tim že když se zavře okno konsole křížkem tak tam ten proces zůstane viset a žere 100% cpu tam je furt. A prej to dělá jen na nvidii s binárnim driverem (z toho mam neblahý tušení že lidi od kde/plasmy se na to vyserou jelikož u nich to rozbitý neni). Což je přesně to co mám...
Což je přesně to, o čem jsem psal v téhle diskuse.
Celkem nedávno mi Intel grafika fungovala lépe, když se jelo přes GLX.Ak to bola novšia Intel grafika, tak tam už je situácia úplne iná.
v openareně je moc tmavej obraz a nejde přidat jasNechápem, že sa autori ovládačov nezhodnú ani na takej maličkosti ako je ovládanie jasu a podobne. Je to zas rozdielne karta a ovládač, treba vyskúšať:
xrandr --output DVI-D-1 --crtc 0 --gamma 2:2:2 xrandr --output DVI-D-1 --crtc 0 --brightness 2 nvidia-settings --assign RedGamma=2.3 --assign BlueGamma=2.3 --assign GreenGamma=2.3 xgamma -gamma 2Takže hru spúšťaš scriptom kde sa najprv nastaví gamma, potom sa spustí hra a na záver to vrátiš na jednotku, napr:
xgamma -gamma 1Výstup si samozrejme zistíš cez xrandr. Môj výstup:
Screen 0: minimum 8 x 8, current 1600 x 1200, maximum 8192 x 8192 Unknown-0 disconnected primary (normal left inverted right x axis y axis) Unknown-1 disconnected (normal left inverted right x axis y axis) TV-0 disconnected (normal left inverted right x axis y axis) DVI-D-0 disconnected (normal left inverted right x axis y axis) DVI-D-1 connected 1600x1200+0+0 (normal left inverted right x axis y axis) 400mm x 300mm 1600x1200 60.00*+ 1280x1024 85.02 75.02 70.00 60.02 1024x768 85.00 75.03 70.07 60.00 800x600 85.06 75.00 72.19 60.32 56.25 640x480 85.01 75.00 72.81 65.99 59.94U mňa je aktívny výstup DVI-D-1 podľa DVI-D-1 connected.
a steam zas padne na nějakym X erroru:
Running Steam on ubuntu 15.10 64-bit
STEAM_RUNTIME is enabled automatically
[2016-01-23 22:22:47] Startup - updater built Dec 14 2015 11:15:53
SteamUpdateUI: An X Error occurred
X Error of failed request: BadValue (integer parameter out of range for operation)
to se mi moc nelíbíPrečo je to easy. Inak si nezahráš, tvorcovia hry a ovládačov budú tvrdiť že to má rozbité Mesa a nič sa opravovať nebude, toto je obohratá pesníčka.
jen mě decínko sere že něco co vždycky fungovalo najednou nefunguje......jo tywoe, tak to se těš až ti potáhne na 40
přijde plešatost (…) to první už přicházíO potenciálně vyšším riziku rakoviny prostaty jsi slyšel?
Zrovna na tom obrázku, co jsi přiložil, vypadá dost hnusně (minimálně ty přetékající šipky u nápovědy a combo boxů).
Když odhlídnu od takových chyb, tak celkově mi to na první pohled přišlo spíš odpudivé, i když časem se na to zvyknout dá.
ony se zmenili celkem dost davno. Jen zvyk stale vede rikat k tomu ze ma NV good ovladace.
binarni se ceklem dajíi ,ale dovnitr nikdo nevidi a pokud je tam bug co nv netrapi nebude opraven nikdy. + ma celkem nV rozporuplne kroky okolo oss ovladacu
U AMD se u novych karet musi pocitat s tim ze se pouzije Catalyst/fglrx ale dost brzo se dostane slusna podpora ze strany OSS ovladacu ( ktere jedou dobre na vsem krome nejnovejsi GCN) a ve vyhledu to diky AMDGPU vypada dost dobre jak pro nejnovejsi tak starsi karty AMD
kde-config-screenlocker
), který je leda tak doporučený, ale určitě není v povinný závislostech.
Co bylo špatně na 3.5.7?
Dávno nepodporovaná verze Qt a nabobtnalý nekoncepční bordel. Kdo si vzpomene na zvěrstva jako aRts? Nebo nabobtnalé, nepřehledné konfigurační dialogy?
KDE3 nabobtnale (…) KDE5 explodujici slunceFTFY Ano, to uživatelské rozhraní bylo naprosto katastrofální (dialog pro konfiguraci panelu byl typický příklad). Ale jsem smířen s tím, že psát to tobě je hra squashe hrachem. Zrovna Plasma 5 je v tomhle směru dramatickým zlepšením (třeba organizace Nastavení systému konečně dává smysl).
aRts zverstvo (…) pulseaudio genocida
Minimálně je tu zásadní rozdíl v NIH. Ostatně, v kontextu aRts je kritický hlavně Phonon.
kdelibs
apod. mimo KDEmod).
Staci ich posunut cez alt+mys.
Přesně to je znakem selhání.
Teraz mame v GNOME takmer prazdne dialogy
Což je rovněž selhání.
pri full HD
To považuji za další selhání.
Asi tá rýchlosť sa im nepáčila. Včera som skúšal KDE 4. Kompletný boot systému (od kernelu po awesome) mi na mojom thinkpade trvá 2s. S KDE4 je to 20s (druhý štart, prvý bol katastrofálne pomalý).
Kedysi som používal 3, pred vydaním 4 som skúšal 4, páčil sa mi smer akým to ide ... lenže sa to posralo. Štvorku som včera inštaloval na nový stroj zo zvedavosti, na 5 sa nechystá kým nebude stable v gentoo.
Pokud chces mit primarni velke LCD, tak nastavis, ze ma byt primarni a Plasma tam (obcas) spravne presune panel.Přesně tohle se právě nestalo, musel jsem si ho přidat ručně. Na druhou stranu si to nastavení Plasma zapamatovala i přes restart, což je daleko zásadnější. Na notebooku mám Arch, tak nevím, ale zas tak hrůzostrašná zkušenost to zatím není. Přímo při práci to ještě nespadlo:) Každopádně do XCB pluginu mlaťte dál, je to na dobré cestě;)
Mám APU od AMD, nějakej Richland to je...a s tím "radeon" driverem to jede jako po másle. Stejně tak předchozí karta co teď používá brácha v Mintu (tam už nově s fglrx). A třeba TeamFortress2 si tam zahraješ taky
Nvidia byla dobrá dřív. Vzpomínám když mi blob od nvidie fungoval skvěle a fglrx svoji instalací po*ebal co šlo, Xka už jsem potom ani nenahodil. Už tehdy driver "radeon" běhal perfektně a "fglrx" jsem chtěl jen v touze po hraní her. Asi před rokem jsem ze zvědavosti zkusil nVidii G210 z šuplíku. Nouveau katastrofa, proti radeonu to bylo takový celý pomalý, divný. Pak jsem zkusil binární blob a ten mi vynadal, že mám moc novej Xorg (podporuje něco co starší verze neuměla, dokonce to vypsalo jakou funkci) a že jako máš smolíka a kup si novou kartu, nebo downgraduj všechen soft kolem Xorgu. Ono u blobu je sranda už jen s verzí gcc kterou vyžaduje - novější to někdy sežere, někdy odmítne, v nejnovější kterou blob zná to zase někdy nedoběhne do konce...tak šla nVidia z domu
Pěkně mě tím nasrali
Od toho mám Zaatharena
Tiskni
Sdílej: