V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Právě jsem si zkušebně zapnul logování SQL dotazů a mé černé představy se naplnily. Opravdu je načítání rubrik velmi neefektivní a pomalé. Viz bug 337. Z fleku mě napadl jedna optimalizace (o které přemýšlím ve skutečnosti už nějakou dobu), ale ta pomůže jen z části. A jelikož více hlav více ví, chci vás poprosit o radu. Třeba mi poradíte.
Nejdříve krátce popíšu datový model. Na úrovni Javy je popsán v článku Strč prst skrz AbcLinuxu - I (a přes ta léta a spoustu nových služeb se prakticky nezměnil), o databázovém schématu se zmíním teď. Každý objekt má svou tabulku s číselným primárním klíčem. Pak je zde tabulka relace, která vytváří vztah rodič-potomek mezi dvěma řádkami libovolných tabulek pomocí kódu tabulky plus čísla řádky.
Když načtu v Javě nějaký objekt, musím pro něj zjistit i jeho potomky. To zvládne jeden select do tebulky relace, kde vyplním identifikaci předka. Když mě zajímá potomek, už znám kód jeho tabulky a číslo řádky, není problém jej načíst. Tohle je velice jednoduchý a rozšiřitelný postup, který ale má své meze v efektivitě načítání.
A teď konkrétně. Pro načtení rubriky musím nejdříve zvolit aktuální články a načíst jejich relace. Není problém. A pak pro každý článek načíst seznam jeho potomků, načíst dvě položky (honorář, hlavička diskuse), načíst záznam (obsah článku) a zjistit počet přečtení. Tedy čtyři dotazy na každý článek. Naštěstí používám efektivní cache, ale ta je k ničemu, když je prázdná nebo tu stránku ještě nikdo nenačetl.
Dovedu si představit, jak načíst ve třech dotazu celkem všechny záznamy, položky i počty přečtení. Trocha kódování a je to. Jen musím být opatrný a nezaneřádit kód nějakým hackem. Ale neznám cestu, jak v jednom dotazu načíst potomky všech objektu a vyznat se ve výsledku, ke kterému výsledku co patří. A vůbec, jak zadat do jednoho dotazu N dvojic. Leda to shlukovat podle typu předka do tolika dotazů, kolik různých typů předků potřebuji načíst.
Takže jsem si ujasnil myšlenky a nejspíše si na vše přišel sám
. Ale možná vás napadne lepší způsob.
CREATE TABLE relace ( cislo INT AUTO_INCREMENT PRIMARY KEY, -- identifikator vazby predchozi INT NOT NULL, -- id predchozi vazby typ_predka CHAR(1) NOT NULL, -- id tabulky predka predek INT NOT NULL, -- id predka typ_potomka CHAR(1) NOT NULL, -- id tabulky obsahu potomek INT NOT NULL, -- id obsahu url VARCHAR(255) DEFAULT NULL, -- URL stranky data TEXT DEFAULT NULL -- volitelne jmeno vazby );
SELECT * FROM relace WHERE typ_predka=? AND predek=?
Tiskni
Sdílej:
. Co třeba napsat ty dotazy co provádíš?
.
select * from relace where typ_predka='P' and predek=42802 select * from polozka where cislo in (42803,42831) order by cislo select * from zaznam where cislo in (57550) order by cislo select soucet from citac where typ like 'P' and cislo=42802
Ctverice zminenych dotazu. Posledni tri by sly celkem snadno aplikovat hromadne na vsechny clanky. Proste by tam tech cisilek trosku pribudlo 
Ale ten prvni je v obecnem pripade nejhorsi. Zde ale vim, ze se bude menit jen cislo predka. Jenze stejne radeji hledam obecne reseni. Takze kdyz mam treba dvojice (A,1), (A,2), (B,3), (C,1), IMHO by resenim bylo:
select * from relace where typ_predka='A' and predek in (1,2) select * from relace where typ_predka='B' and predek in (3) select * from relace where typ_predka='C' and predek in (1)
A pak rucne projit vracene radky a podle sloupecku predek rozhazet udaje ke spravnym objektum.
select * from relace where (typ_predka='A' and predek in (1,2)) or (typ_predka='B' and predek in (3)) or (typ_predka='C' and predek in (1))Ale jinak se v tom zatím moc nevyznám
Je to tak, že v tabulce polozka je honorář a hlavička diskuze a v zaznam je obsah článku? Šlo by sem ještě dát create table pro polozka a zaznam?
Předpokládám, že ta čísla (42803,42831) a (57550) jsou z relace, a které je nebo je polozka a zaznam se pozna podle typ_potomka?
Easy.
Ta cisla jsou potomci v tabulce relace, tabulku urcuje sloupecek typ_potomka. Napriklad pro polozku je to 'P.
Deleni obsahu clanku (zaznam) od hlavicky (polozka) je umyslne, mela to byt optimalizace, aby se dlouhy obsah nenacital pri listovani rubrik. Jak jsem vcera zjistil, tak se to nepovedlo
Ale pujde to zoptimalizovat, kdyz uz o tom vim.
Ted frcim na obed ..
Nestačilo by nepoužívat 'select *'? Navíc u databází bývá zvykem, že v záznamu nejsou celé BLOBy, ale jen jakési handly na ně, ale nevím, jestli to tak dělá i MySQL.
Bez zdrojáků a struktury DB se to těžko odhaduje, ale zkusím to popsat abstraktně
Tož:
SELECT * FROM relace AS Rserial, relace AS Rclanky WHERE Rserial.url = ? AND Rserial.cislo = Rclanky.cislo AND Rclanky.typ = 'P' ORDER BY Rclanky.cisloTím bych měl získat čísla všech článků v seriálu. K nim potřebuji přidat obsah (zaznam) a třeba dvě položky z polozka – dejme tomu autor a honorar. Upravím tedy SELECT:
SELECT * FROM relace AS Rserial, relace AS Rclanky, zaznam, polozka AS Pautor, polozka AS Phonorar WHERE Rserial.url = ? AND Rserial.cislo = Rclanky.cislo AND Rclanky.typ = 'P' AND zaznam.cislo = Rclanky.cislo AND Pautor.cislo = Rclanky.cislo AND Phonorar.cislo = Rclanky.cislo ORDER BY Rclanky.cisloStejně by se do SELECTu přidal i počet položek. Na spojování tabulek jsou databáze optimalizované, pokud jsou na příslušných sloupečcích indexy, mělo by to být OK. Výsledkem SELECTu by měl být 1 řádek = 1 článek. Místo
SELECT * si samozřejmě vyberu jen ty sloupečky, které potřebuji.
Doufám, že tu nepíšu úplné nesmysly a půjde to na strukturu databáze napasovat
SELECT * FROM relace AS Rserial, relace AS Rclanky, zaznam, polozka AS Pautor, polozka AS Phonorar, relace AS Rautor, relace AS Rhonorar WHERE Rserial.url = ? AND Rserial.cislo = Rclanky.cislo AND Rclanky.typ = 'P' AND zaznam.cislo = Rclanky.cislo AND Pautor.cislo = Rautor.cislo AND Rautor.predek = Rclanky.cislo AND Rautor.typ_predka = 'P' AND Phonorar.cislo = Rhonorar.cislo AND Rhonorar.predek = Rclanky.cislo AND Rhonorar.typ_predka = 'P' ORDER BY Rclanky.cislo
CREATE TABLE polozka ( cislo INT AUTO_INCREMENT PRIMARY KEY, -- jednoznacny identifikator typ SMALLINT, -- typ polozky (diskuse, faq, ..) podtyp VARCHAR(30) NULL, -- podtyp data TEXT NOT NULL, -- XML pridal INT(6) NOT NULL, -- odkaz na uzivatele vytvoreno DATETIME, -- cas vytvoreni zmeneno TIMESTAMP NOT NULL -- cas posledni zmeny ); CREATE TABLE zaznam ( cislo INT AUTO_INCREMENT PRIMARY KEY, -- jednoznacny identifikator typ SMALLINT, -- typ zaznamu (HW, SW, clanek ..) podtyp VARCHAR(30) NULL, -- podtyp data LONGTEXT NOT NULL, -- XML pridal INT(6) NOT NULL, -- odkaz na uzivatele vytvoreno DATETIME, -- cas vytvoreni zmeneno TIMESTAMP NOT NULL -- cas posledni zmeny );
ALTER TABLE relace ADD INDEX in_potomek (typ_potomka,potomek); ALTER TABLE relace ADD INDEX in_predek (typ_predka,predek); ALTER TABLE relace ADD INDEX in_predchozi (predchozi); ALTER TABLE relace ADD INDEX in_url (url);
Indexy jsem delal podle EXPLAIN, ale spise jen amatersky.
Pokud jde o prvni dotaz, mas pravdu, take jsem si ted vsimnul, ze ten LIKE je zbytecny, kdyz znam presnou hdonotu. Ale bude to poznat na vykonnosti, kdyz ma sloupecek vzdy jediny znak a ten strcim do vyrazu? Pak snad nebude rozdil mezi porovnanim a LIKE, ne?
.
A vůbec co vnořené dotazy? Připadá mi, že by se tam daly použít a pak ti dotazů pár ubyde
.
Chápu to dobře, že každej jednotlivej příspěvek v diskusi získáváš jedním SQL dotazem? V případě, že ano, nebylo by mnohem efektivnější získat všechny příspěvky z jednoho vlákna pomocí 1 dotazu (například podle UID prvního-kořenového záznamu) a ty pak srávně "pospojovat" podle nějakého identifikátoru udávající pozici ve stromu příspěvků u jednotlivých příspěvků až v aplikaci?