Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Dneska jsem si říkal, že by bylo fajn upgradovat počítač. Ale hned mě napadlo, jaké komponenty si vybrat, aby byly plně podporované. Určitě nejsem sám, koho by to zajímalo. Co takhle udělat veřejně editovatelný dokument či FAQ, kde by bylo pár sekcí dle určení počítače s doporučenými komponentami?
Ukázka:
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
U každé sekce by byl soupis doporučených komponent vhodných pro dané použití a ve správné cenové relaci. U každého typu komponenty by mohlo být i více výrobků (různí výrobci), ať zabráníme přepisovacím válkam příznivců ATI a nVidia.
Když by takový dokument existoval a byl by průběžně aktualizován, byl by určitě velkým přínosem čtenářům.
Tiskni
Sdílej:
Jediná vyjímka je nějaký méně výkonný počítač, tam může být dobrá koupě starší ATI grafika, pro kterou jsou existující opensource ovladače (tedy třeba Radeon 8500... aby to byly r200 ovladače, ty r300 pro novější Radeony jsou ještě dost špatný). Jinak jedině zásadně nVidia
Taky bych rád věděl, proč by se Radeon 8500 měl hodit jen do méně výkonného počítače. Já používám převážně dva počítače: v jednom je Athlon 64 3500+, 1 GB paměti a Radeon 8500, ve druhém Athlon 64 3000+, 1 GB paměti a Radeon 7500. Jsou tohle podle vás ty méně výkonné počítače? Prozradím vám tajemství: ne každý je notorický forbesák…
Vidím to neustále na vlastní oči ve všemožných diskuzích...
A nVidia se o Linux skutečně stará, jejich developeři jezdí na XDevConf, pomáhají při vývoji X.Org a Mesy (hlavně teď ve spojitosti s Xgl a AIGLX, ale není to jen toto), atp. Podpora ATI je oproti podpoře nVidie k smíchu. A co sem tak četl i implementace OpenGL v ATI kartách není nějak zrovna kvalitní...
Ve Windows má možná kupovat ATI smysl, ale pod Linuxem opravdu ne.
Také nejsem žádný notorický hráč, jestli si něco zahraju jednou za měsíc (či spíš za dva), tak je to ještě hodně... nicméně když už kupuju výkonné PC, tak v něm chci mít i výkonnou grafickou kartu která má propracované pixel a vertex shadery a zvládne i nové hry.
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovku
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovkuTak je to pravděpodobně v případě ATI :-P V případě nVidie to tak ovšem opravdu není, ta zaměstnává celkem hodně linuxových developerů a ti dokonce i aktivně přispívají do komunity (např. do X.Org).
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.Na druhou stranu se může svobodně rozhodnout a koupit si jiný notebook - takový, na kterém půjde všechno, co potřebuješ.
Takze je lepsi dat tam nekolik vhodnych notebooku s kratkym popisem, co funguje a co ne.
Tedy pokud není pravda, že bude mít jen 256MB paměti, to by pak bylo velmi špatně použitelné (pochybuju že pujde paměť rozšířit... a i kdyby ano, tak XDR RAM, kterou Cell procesory vyžadují, bude za začátku určitě drahá jak prase).