Americká společnost Reflection AI světu představila Beam, open-weight model s 501 miliardami parametrů (z toho 23 miliard aktivních), určený především pro programování a práci autonomních agentů. Podle autorů jejich model nabízí výkon srovnatelný s většími modely při výrazně nižších nárocích na výpočetní výkon. Beam nyní ještě prochází závěrečným testováním, na stránkách Reflection AI se však lze zaregistrovat a získat předběžný přístup. Váhy modelu, dokumentace a nástroje pro vývojáře mají být zveřejněny v průběhu tohoto měsíce.
OpenCourant je komunitní fork OpenRadioss, tj. open source softwaru pro simulace havárií, nárazů a vysoce nelineárních dynamických dějů metodou konečných prvků. Společnost Siemens v loňském roce dokončila akvizici společnosti Altair Engineering, jež před čtyřmi lety uvolnila open source verzi OpenRadioss svého proprietárního softwaru Radioss. Minulý týden Siemens OpenRadioss pohřbil. Integroval jej do svého softwaru Simcenter, webovou stránku OpenRadioss přesměroval na Simcenter a repozitář OpenRadioss na GitHubu odstranil.
Pořadatelé devátého ročníku komunitního setkání správců nejen českých a slovenských sítí – CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna, vyhlásili Call for Abstracts. Náměty na vystoupení mohou zájemci přihlašovat do 31. října na webu akce a vybírat mohou ze tří sekcí – správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Zveřejněny byly také Call of Partners určené sponzorům a partnerům setkání, kteří by například chtěli mít na
… více »Strata je open-source inferenční engine, který umožňuje lokálně provozovat rozsáhlý čínský model Qwen3.8-Flash-Next, který by jinak nejspíše vyžadoval serverovou infrastrukturu, na běžném herním počítači s alespoň 12 GB VRAM, 32 GB RAM a dostatkem místa na SSD. Nároky na paměť a rychlost generování se liší s použitou variantou modelu Qwen. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Americký prezident Donald Trump oznámil vznik federální Jednotky pro superinteligenci (Super Intelligence Force), která má koordinovat postup vlády, technologických firem, náboženských organizací a dalších institucí v oblasti rychle se rozvíjející umělé inteligence (Trumpem oficiálně nazývanou superinteligencí). SIF, podřízená přímo Trumpovi, má pomoci Spojeným státům udržet v oblasti SI technologický náskok nad světem a
… více »Klient je e-mailový klient pro GNOME s nativní podporou Proton Mailu, PGP a spamfiltrem řízeným AI. Napsaný je v Go s GTK4 a libadwaita. Připojuje se přímo k Proton Mailu (bez Proton Bridge), ke Gmailu, k Seznam.cz a k libovolné schránce IMAP/SMTP. Každou novou zprávu nejdřív posoudí spamfiltr a teprve potom ji ukáže a ohlásí. Rozhraní je česky a anglicky.
Hra Doom nově běží také v SQL databázi CedarDB. Představen byl SQLDoom. Vyzkoušet lze online demo. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 5.0. S podporou hardwarového dekódování videa na desktopu.
Moderní linker mold, rychlejší alternativa k LLVM lld nebo wild, byl vydán v nové major verzi 3.0.0. Přepsán byl z C++ do Rustu.
Po osmi letech od vydání verze 2.0 byla vydána nová major verze 3.0 multiplatformního editoru tagů MusicBrainz Picard (Wikipedie). Přehled novinek, vylepšení a oprav v changelogu.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Dneska jsem si říkal, že by bylo fajn upgradovat počítač. Ale hned mě napadlo, jaké komponenty si vybrat, aby byly plně podporované. Určitě nejsem sám, koho by to zajímalo. Co takhle udělat veřejně editovatelný dokument či FAQ, kde by bylo pár sekcí dle určení počítače s doporučenými komponentami?
Ukázka:
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
U každé sekce by byl soupis doporučených komponent vhodných pro dané použití a ve správné cenové relaci. U každého typu komponenty by mohlo být i více výrobků (různí výrobci), ať zabráníme přepisovacím válkam příznivců ATI a nVidia.
Když by takový dokument existoval a byl by průběžně aktualizován, byl by určitě velkým přínosem čtenářům.
Tiskni
Sdílej:
Jediná vyjímka je nějaký méně výkonný počítač, tam může být dobrá koupě starší ATI grafika, pro kterou jsou existující opensource ovladače (tedy třeba Radeon 8500... aby to byly r200 ovladače, ty r300 pro novější Radeony jsou ještě dost špatný). Jinak jedině zásadně nVidia
Taky bych rád věděl, proč by se Radeon 8500 měl hodit jen do méně výkonného počítače. Já používám převážně dva počítače: v jednom je Athlon 64 3500+, 1 GB paměti a Radeon 8500, ve druhém Athlon 64 3000+, 1 GB paměti a Radeon 7500. Jsou tohle podle vás ty méně výkonné počítače? Prozradím vám tajemství: ne každý je notorický forbesák…
Vidím to neustále na vlastní oči ve všemožných diskuzích...
A nVidia se o Linux skutečně stará, jejich developeři jezdí na XDevConf, pomáhají při vývoji X.Org a Mesy (hlavně teď ve spojitosti s Xgl a AIGLX, ale není to jen toto), atp. Podpora ATI je oproti podpoře nVidie k smíchu. A co sem tak četl i implementace OpenGL v ATI kartách není nějak zrovna kvalitní...
Ve Windows má možná kupovat ATI smysl, ale pod Linuxem opravdu ne.
Také nejsem žádný notorický hráč, jestli si něco zahraju jednou za měsíc (či spíš za dva), tak je to ještě hodně... nicméně když už kupuju výkonné PC, tak v něm chci mít i výkonnou grafickou kartu která má propracované pixel a vertex shadery a zvládne i nové hry.
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovku
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovkuTak je to pravděpodobně v případě ATI :-P V případě nVidie to tak ovšem opravdu není, ta zaměstnává celkem hodně linuxových developerů a ti dokonce i aktivně přispívají do komunity (např. do X.Org).
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.Na druhou stranu se může svobodně rozhodnout a koupit si jiný notebook - takový, na kterém půjde všechno, co potřebuješ.
Takze je lepsi dat tam nekolik vhodnych notebooku s kratkym popisem, co funguje a co ne.
Tedy pokud není pravda, že bude mít jen 256MB paměti, to by pak bylo velmi špatně použitelné (pochybuju že pujde paměť rozšířit... a i kdyby ano, tak XDR RAM, kterou Cell procesory vyžadují, bude za začátku určitě drahá jak prase).