Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube). Na Linuxu je vedle Qt frontendu nově k dispozici také GTK4 / libadwaita frontend.
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 3.1 specifikace OpenCL (Open Computing Language). OpenCL je průmyslový standard pro paralelní programování heterogenních počítačových systémů.
Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Aspoň mám ten pocit. Chci napsat dcerce na tablet aplikaci na procvičování matematiky. Udělal jsem si poměrně jasnou představu o designu i funkčnosti a začal jsem ji realizovat. Před večeří jsem dopsal komplexní datový model, co vše se dá parametrizovat pro generování rovnic. Zadavatel bude mít obrovské možnosti. Problém nastal, když jsem začal psát generátor.
Sepsání myšlenek mi možná pomůže odrazit se dál, pokud ne, třeba mi někdo ze čtenářů konstruktivně poradí.
Pro oba operandy rovnice i výsledek je možné nadefinovat buď minimální nebo maximální či obě hodnoty, případně rozsah hodnot (v tom případě jsou min a max zakázány). Pro jednoduchost zapomeňme na možné omezení vzdálenosti operandů. Triviální příklad se všemi možnostmi zadání je na prvním řádku, jedno řešení je na druhém řádku
| min: 1, max: 10 | + | min: 10 | = | výčet: 12, 13, 14, 18 |
| 2 | + | 11 | = | 13 |
Problém je, jak napsat obecný generátor? Nejspíše bych měl začít od výčtu hodnot, ze kterého si náhodně vyberu jedno číslo. A pak náhodně vybrat druhé číslo a dopočítat zbývající číslo. Například u uvedeného příkladu si k náhodnému výsledku (13) náhodně vygeneruju první operand (2) a vypočtu druhý (11). Bohužel je ale až příliš snadné zvolit číslo, se kterým rovnice nikdy nebude sedět; ke kterému nenajdu vhodné operandy. Můžu si pomoci chytristikou pro konkrétní situace. Zde u odečítání je lepší si vybrat vyšší číslo, takže začnu druhým operandem (11) a odečtem získám první (2). Ale stejně mi hodnota nemusí vyjít v rozsahu povolených hodnot. Takže pak musí následovat hledání správné kombinace brutální silou s pojistkou proti uváznutí (když zadání nemá řešení nebo mám smůlu na blbě vylosovaná čísla).
Během psaní jsem nic nového nevymyslel. Napadá něco vás?
Tiskni
Sdílej:
Ja mam podobnej filozofickej problem s gitem, kde se k identifikaci souboru pouzivaji hashe, a muze tam dochazet ke kolizim.
Nedavno jsem delal neco podobnyho pro sestru a delal jsem to jednoduse hrubou silou:
- vygeneruju prvni cislo
- druhy cislo
- zkontroluju jestli vysledek je v nejakym rozsahu; kdyz ne tak zahodim a opakuju
Zadnyho zasekavani jsem si nevsiml. Ono i kdyz bys musel udelat treba 1000 pokusu nez se trefis, tak na dnesnich pocitacich jsou to radove mikrosekundy...
Kdyz by k tomu dochazelo tak bych tam asi dal pocitadlo a po N pokusech nahlasil chybu
Pamatuju na přednášku na UPOL od Drdy...Toto je stezi uveritelna historka, ... protoze Dr.Dla na prednasky zasadne nechodil.
Reálné výsledky na Nexus 4: během jedné milisekundy zvládne 5 cyklů nalezení jedné rovnice (obsahující 2x generování náhodného čísla, dvě matematické operace, pár porovnání a hlavně několik volání funkcí).
Parametry:
FormulaDefinition{unknowns=[RESULT], operators=[+], result=Values{minValue=null, maxValue=null, listing=[10, 11, 12]}, operandDifference=null, rightOperand=Values{minValue=3, maxValue=60, listing=null}, leftOperand=Values{minValue=0, maxValue=90, listing=null}}Moje optimalizovaná verze najde v 10 případech řešení do 3 pokusů 6x, do 5 pokusů 1x, do 9 pokusů 2x a jednou potřebovala 35 pokusů (což zabralo 7 ms). To je docela slušné 
Například u uvedeného příkladu si k náhodnému výsledku (13) náhodně vygeneruju první operand (2) a vypočtu druhý (11).Já jsem na to šel opačně, vždy jsem vygeneroval operandy, z nich jsem vypočítal výsledek. Pokud byly příklady sčítání a násobení, vypsaly se operandy, pokud byly odčítání a dělení, vypsal se výsledek a první operand, bez ohledu na to jestli je větší nebo menší. Tak jsem se vždycky vešel do zadaného limitu. Nedělaly se před třiceti lety takovéhle věci v BASICu na dvacet řádků?
Koupil bych dceři papír a tužku a místo věnování spousty času sezení u počítače nad pochybným programem využil čas k osobnímu kontaktu.
Nicméně připomínka Aleše Kapicy a JD míří k otázce, zda to děláte pro sebe nebo pro dceru.
Pokud pro dceru, opusťte tablet a matematiku se učte skutečně rovnou s ní. Mimo kontakt, který má význam pro vás oba, to může být zajímavé i pro Vás - existují třeba pozoruhodné metody jak matematiku učit pomocí hudby (je využit rytmus a opakování), kreslení (je využita geometrie a vizuální vnímání), navlékání provázků (je využita topologie), ve skupině pomocí cvičení (kombinace všeho předešlého) atd. Viz montessori, waldorfská a intuitivní pedagogika.
Dopad na člověka se pak nedá porovnat s hraním nejaké hry na tabletu, které může malé děti spíš poškodit (chápu, že tím řadu lidí zde pobouřím, ale jsem o tom přesvědčen, mimo jiné vzhledem ke své zkušenosti s lidmi s postižením). Něco jiného je učit matematiku pomocí programování lidi v pozdějším věku - gymnázium a dál., tam je člověk už plně vybaven na uvažování v abstrakcích a je to naopak to pravé. Tam už ale programuje přímo ten člověk - žák.
Omlouvám se za delší příspěvek - ale podle mě to je přímo k tématu.
I. a >= 2
II. a <= 9
III. b >= 11
IV. c >= 12 ---> a + b >= 12
V. c <= 14 ---> a + b <= 14
------------------------------------
b <= 12 V. - I.
a <= 3 V. - III.
------------------------------------
2 <= a <= 3
11 <= b <= 12
Nyni postupuji tak, ze si postupne volim promenne z intervalu a dopocitam ostatni. Pro a = 2 a dosazeni do zbytku mi zadna omezujici podminka nepribude, takze mam reseni [2; 11], [2; 12]. Pro a 3 mi pribude b <= 11 (z V.), takze tam je jedno reseni [3; 11]. Pote dopocitam c a opakuji pro c = 18.
Dalsi moznost je resit to graficky a reseni generovat nahodnym vzorkovanim pres obdelnikovou obalku vysledneho utvaru.