raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Programming stuff. And stuff.
Nejprve napíši HOWTO, nadávat co kde proč nešlo budeme později. Na získaní audia budeme používat pulseaudio, takže nahrávací aplikace musí podporovat pulseaudio (nejjednodušší test: ldd binárka | grep pulse). Teoreticky by mělo jít i nahrávaní s alsou, když si člověk vytvoří loopback device kopírující zvukovku, ale u mně to nechtělo fungovat (a mute-nutím to nebylo, loopback neměl žádný mixer). Případně viz příklad vytvoření alsa loopbacku přes snd-aloop modul.
Pulseaudio má základní koncepty: source, sink, sink-input a source-output (odkud zvuk leze, kam leze a propojení od aplikace generující zvuk nebo třeba mikrofonu). Sink-input a source-output lze za jistých okolností přesouvat mezi sinkama, sinky lze "nacpát" jeden do druhého. Hlavní utility na ovládání pulseaudia jsou commandlinové pacmd, pactl a pak nepříliš užitečné GUI udělátka pavucontrol a paprefs.
Speciální "tajný trik" je, že každý sink má monitor, který je ale source. Napojením na monitor lze pak třeba nahrávat celý výstup pulseaudia, nebo jenom některý sink. Pro nahrávání celé zvukovky musíme zjistit jméno monitoru (pozor pokud je zvukovek víc, na tom se běžně rozbíjí skripty povalující se po netu), un-mute-neme ho a můžeme z něj nahrávat:
#vypise nazvy monitoru a par radek kolem s indexem zdroje
#u mne se treba monitor pro alsa zvukovku jmenuje alsa_output.pci-0000_00_1b.0.analog-stereo.monitor
pactl list | grep -C 3 'Name: .*\.monitor$'
#ulozime si jmeno do promenny, at porad nemusime copypastovat a un-mute-neme
export MONITOR=paste_above_monitor_name_here
pacmd set-source-mute "$MONITOR" false
#nahrani sample fajlu, encoding do mp3
ffmpeg -y -f pulse -i "$MONITOR" -ar 44100 -ab 96k -ac 2 file.mp3
Pro nahrávání jenom jedný nebo několik specifických aplikací můžeme vytvořit manuálně sink loadnutím modulu (v pulseaudio terminologii se snad všechno nazývá modulem, asi kvůli přehlednosti). V závislosti od toho, jestli nahrávaná aplikace podporuje určení sinku jsou dva možné moduly - module-combine a module-null. Např. mplayer dovoluje specifikovat sink přes mplayer -ao pulse::combined file, kde "combined" je název sinku. Příklad pro null a combined sink moduly:
#####Priklad combine-sinku
#podle pulseaudia verze se jmeno mirne lisi
pacmd load-module module-combine sink_name=combined #pulseaudio < 1.0
pacmd load-module module-combine-sink sink_name=combined #pulseaudio >= 1.0
#monitor sinku "combined" se bude jmenovat "combined.monitor", ale pro jistotu
#to muzete otestovat vyse uvedenym pactl-grep-magicem
#opet un-mute-neme, pustime tam nejake audio a muzeme nahravat
pacmd set-source-mute combined.monitor false
#pustime si tam jeden az vice zdroju, at mame co nahravat
mplayer -ao pulse::combined file
ffmpeg -y -f pulse -i combined.monitor -ar 44100 -ab 96k -ac 2 file.mp3
#####Priklad null-sinku
#vytvorime null-sink, coz je "ekvivalent /dev/null", ale ma monitor
pactl load-module module-null-sink sink_name=nullsink
#pustime prehravani audia, nalezneme index jeho sink-inputu (dale jako $INDEX)
pacmd list-sink-inputs
#unmute, presuneme prehravani sink-inputu do null sinku
pacmd set-source-mute nullsink.monitor false
pactl move-sink-input $INDEX nullsink
#a nahravame z monitoru
ffmpeg -y -f pulse -i nullsink.monitor -ar 44100 -ab 96k -ac 2 file.mp3
Nahrávání z "umělých" sink-monitorů má zvláštní vlastnost, že pokud do sinku nic nevysílá, tak se nahrávající aplikace uspí někde na čtení dokud tam něco zas nepoleze.
Na to je spousta návodů na netu, uvedu jen copypasta ffserver configy pro HTTP/mp3 a RTSP/aac. Podstatná část je zjistit, co klientská Android aplikace podporuje. Zjistíte, že téměř nic. Raw mp3/aac/ogg/whatever stream je velký problém, Android podporuje interně RTSP, ale všechny zkoušené RTSP streaming aplikace mi padaly.
Raw mp3 stream nejde přímo, musíte si vytvořit primitivní HTTP server vracející m3u playlist (jeden řádek s URL na mp3 stream v odpovědi, content-type by měl být asi audio/x-mpegurl). Pro tento účel jsem si zkopíroval někde z netu pythoní BaseHTTPServer example. Takže ty dva sample configy pro ffserver:
Port 8090
MaxHTTPConnections 50
MaxClients 3
MaxBandwidth 1024
CustomLog -
NoDaemon
<Feed feed1.ffm>
File /tmp/feed1.ffm
FileMaxSize 100M
</Feed>
# MP3 audio
<Stream audio.mp3>
Feed feed1.ffm
Format mp2
AudioCodec libmp3lame
AudioBitRate 128
AudioChannels 2
AudioSampleRate 44100
NoVideo
#ACL allow localhost
</Stream>
Port 8090
RTSPPort 5454
MaxHTTPConnections 50
MaxClients 10
MaxBandwidth 1024
CustomLog -
NoDaemon
<Feed feed1.ffm>
File /tmp/feed1.ffm
FileMaxSize 100M
</Feed>
<Stream live.aac>
Format rtp
Feed feed1.ffm
NoVideo
AudioCodec libfaac
AudioBitRate 96
AudioChannels 2
AudioSampleRate 22050
AVOptionAudio flags +global_header
</Stream>
Pak už jen spuštění ffserveru a feedovat z vybraného sinku data ffmpegem:
#v ruznych terminalech
ffserver -f ffserver_mp3.conf
ffmpeg -y -f pulse -i 'combined.monitor' http://localhost:8090/feed1.ffm
Darkice mnoho lidí doporučovalo, taky podporuje pulseaudio nahrávání (nevím jestli lze určit source), má výstup jako m3u/mp3, ale nezkoušel jsem, protože největší problém je stejně na klientské straně.
Předně streamovací aplikace pro Android jsou neuvěřitelná, ale skutečně neuvěřitelná bída. Buď padají, slibují něco co neumí, vyžadují vlastní closed-source server, z popisu často nepoznáte co mají umět (uvést protokol? co je to protokol?). Výsledky vyhledávačů jsou neuvěřitelně zamořeny katalogy, malwarem, podobně nazvanými kopiemi, takže ke každé aplikaci nejprve musíte nejprvě udělat "background check" a stejně zjistíte, že když už to skutečně nějaký streaming má, tak vlastní URL můžete zadat jenom v placené verzi.
Těch pár dolarů by mi ani nevadilo, ale jak má asi člověk poznat jestli to bude mít rozumnou latenci? Na free verzi může zkusit třeba dekompilaci nebo MitM na předdefinované stream URL; nebo zaplatit, zkusit a nechat vrátit peníze (myslím že market to do N dnů dovoluje). Jedno horší než druhé - jen zkoušení nějakých cca 15 aplikací, které vypadaly že by už moohly fungovat, byla neskutečná pruda.
Nejlépe vypadal ten port pulseaudia, ale na verzi AOSP menší než 4.0.2 se mi to nepodařilo přeložit (mimochodem, AOSP git repa mají tak 12 GB, celá zbuilděná věc asi 25 GB a při buildu to spolehlivě uswapuje mašinu s 4 GB RAM). Jiné realtime protokoly jako RTPM nemají implementaci, nepodporuje je ani flash pro android a navíc jsem chtěl mít co nejméně middleware, protože jinak se to hodně projeví na latenci. Bluetooth audio nelze použít, protože mobil nemá profil přijímače (jen vysílače). S DLNA už ani nevím co bylo.
Jednou jsem ze zoufalosti dokonce zkoušel hledat v Bingu. Zázrak se očekávatelně nekonal.
U alsy a pulseaudia i s dokumentací a man stránkami se to zdálo víc jak reverse-engineering hrubou silou. Spousta věcí ma podivné vedlejší účinky, třeba pulseaudio TCP streaming chtělo zeroconf (avahi), což mi dočasně rozbilo síťování tak, až jsem v jednu chvíli debugoval net-tools/netstat (jehož zdrojáky a konfigurace je asi jak když na vás dýchnou 30-let starý kostlivci). Dohledat nějaké požadavky/očekávaní na RTSP stream u Android klientských aplikací je zhola nemožné (tam je člověk rád pokud je v popisu vůbec napsáno, že to má umět RTSP).
Nejjednodušší by bylo koupit bluetooth sluchátka. Stejně je to jak z WTF-landu jak je možné že tak jednoduchá věc nemá po tak dlouhé době implementaci a místo toho se bastlí zbytečně složitejší protokoly.
Tiskni
Sdílej:
...nehlede o cene usetreneho casu
Z PC na androida ... DNLA ... např LG má apku SMARTSHARE ktera umí jak server tak renderer ...